Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

1 Afs 245/2018

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 30. 8. 2018Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: ŽIŠKOVÁ MarieECLI:CZ:NSS:2018:1.Afs.245.2018.32
Další údaje
Předmět řízení: Daně - ostatní

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Usnesení ze dne 30. 8. 2018

Plný text

pokračování 1 Afs 245/2018 - 35

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému: Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem [adresa] proti rozhodnutím žalovaného ze dne 9. 1. 2017, č. j. 14686/17/2601-80541-507338 a ze dne 13. 1. 2017, č. j. 10867/17/2601-80541-507338, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec, ze dne 21. 2. 2018, č. j. 59 Af 17/2017 - 53,

takto :

I. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků za řízení o kasační stížnosti s e z a m í t á .

II. Žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti s e z a m í t á .

III. Soud v y z ý v á žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost, který činí podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků částku 5.000 Kč.

IV. Soud v y z ý v á žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V. Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

VI. Žalobci s e u k l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I.

[1] Žalobce (stěžovatel) podal u Nejvyššího správního soudu kasační stížnost proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, kterým krajský soud řízení o žalobě zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků, ustanovení zástupce z řad advokátů a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[2] Podle § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) platí, že „[ú]častník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.“

[3] Při posouzení, zda jsou splněny zákonné podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků, se soud zabýval nejprve otázkou zjevné neúspěšnosti kasační stížnosti.

[4] Pojem „zjevně neúspěšný návrh“ obsažený v § 36 odst. 3 s. ř. s. není v soudním řádu správním blíže upřesněn, proto Nejvyšší správní soud vymezil ve své judikatuře některé případy, kdy je obsah tohoto pojmu naplněn (viz např. rozsudky ze dne 19. 12. 2007, č. j. 7 Afs 102/2007 - 72, či ze dne 29. 6. 2011, č. j. 1 As 51/2011 - 135). Obecně lze říci, že zjevná neúspěšnost návrhu by měla být zjistitelná bez pochyb, měla by být nesporná a naprosto jednoznačná bez toho, aby bylo nutné provést dokazování (blíže viz např. rozsudek ze dne 24. 3. 2006, č. j. 4 Ads 19/2005 – 105, č. 909/2006 Sb. NSS). Jako příklad zjevné bezúspěšnosti judikatura uvádí mimo jiné opožděně podanou žalobu (rozsudek č. j. 7 Afs 102/2007 - 72).

[5] Nejvyšší správní soud shledal, že návrh je zjevně neúspěšný.

[6] Krajský soud zastavil řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku. Konstatoval, že vyzval stěžovatele usnesením ze dne 1. 6. 2017, č. j. 59 Af 27/2017-12, k zaplacení soudního poplatku ve výši 3 000 Kč za žalobu a ve výši 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Stěžovatel požádal krajský soud dne 28. 6. 2017 o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Krajský soud stěžovateli nepřiznal usnesením ze dne 9. 10. 2017, č. j. 59 A 27/2017 - 42, osvobození od soudních poplatků a zamítnl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Kasační stížnost proti uvedenému usnesení byla odmítnuta usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2017, č. j. 10 As 332/2017 - 13. Poté krajský soud stěžovatele opětovně vyzval k zaplacení výše uvedeného soudního poplatku usnesením ze dne 11. 1. 2018, č. j. 59 Af 27/2017 - 51. Soud stěžovatele současně poučil v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, že pokud nebude soudní poplatek ve stanovené lhůtě uhrazen v plné výši, řízení o žalobě bude zastaveno. Stěžovatel poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku reagoval opětovnou žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Krajský soud s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 - 65, uvedl, že o opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení. Krajský soud vyhodnotil, že o takový případ se v projednávané věci nejedná.

[7] Soud rekapituloval, že původní žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků zamítl usnesením ze dne 9. 10. 2017, neboť stěžovatel soudu neposkytl ucelená a pravdivá tvrzení o své majetkové a sociální situaci. Stěžovatel zmínil, že má nařízený výkon rozhodnutí a exekuce, proto nemůže se svým majetkem větší hodnoty nakládat, svoje tvrzení však nekonkretizoval a především nedoložil. V podání ze dne 13. 2. 2018 stěžovatel, ač se dovolával nového aktuálního stavu, žádné nové relevantní skutečnosti a důvody pro osvobození od soudních poplatků neuvedl. Za takovou skutečnost nelze považovat ani tvrzení stěžovatele, že v průběhu soudního řízení u něj bylo zahájeno nové exekuční řízení a došlo k překážkám trvalejší povahy ohrožující ho na životě, neboť ani tato tvrzení nebyla nijak konkretizována ani ničím podložena. Stěžovatel tedy neuvedl žádné nové relevantní skutkové okolnosti týkající se jeho osobních a majetkových poměrů, na základě kterých by krajský soud mohl znovu vážit jeho požadavek na osvobození od soudních poplatků, resp. na ustanovení zástupce. Krajský soud proto znovu o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů nerozhodoval. Vzhledem k tomu, že stěžovatel soudní poplatek neuhradil, a krajský soud o jeho nové žádosti nerozhodoval, řízení dle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil. Závěr krajského soudu o nezaplacení soudního poplatku má zcela jednoznačnou oporu ve spisu, a krajský soud řízení o žalobě v souladu se zákonem zastavil.

[8] Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že kasační stížnost stěžovatele je zjevně neúspěšným návrhem ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s., proto osvobození od soudních poplatků stěžovateli nepřiznal, aniž by zjišťoval skutečnosti týkající se jeho majetkových poměrů.

II.

[9] Stěžovatel v kasační stížnosti požádal také o ustanovení zástupce. Podle § 35 odst. 8 s. ř. s. může předseda senátu navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že účastníku řízení lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Nejvyšší správní soud neshledal u stěžovatele předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (viz výše), z tohoto důvodu chybí i jedna z nezbytných podmínek pro ustanovení zástupce (§ 35 odst. 8 s. ř. s.), a tedy ani této žádosti soud nemohl vyhovět.
III.

[10] S ohledem na zamítnutí návrhu stěžovatele na osvobození od soudních poplatků i ustanovení zástupce Nejvyšší správní soud zároveň vyzval v tomto usnesení stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč a k předložení plné moci udělené jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků v řízení o kasační stížnosti není přípustný opravný prostředek, toto rozhodnutí nabude právní moci doručením stěžovateli. Z důvodu procesní ekonomie proto soud vyzval stěžovatele ke splnění uvedené povinnosti již tímto usnesením.

[11] V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5.000 Kč. Tento soudní poplatek nebyl současně s podáním kasační stížnosti zaplacen a Nejvyšší správní soud nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních poplatků, soud proto stěžovatele vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu.

[12] Soudní poplatek lze zaplatit vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – [účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1010324518.

IV.

[13] Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. To neplatí pouze v případě, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Splnění podmínky povinného právního zastoupení musí být soudu řádným způsobem doloženo.

[14] Vzhledem ke skutečnosti, že Nejvyšší správní soud zamítl žádost stěžovatele o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, je povinností stěžovatele doložit zastoupení advokátem, jehož si sám zvolí, a to ve lhůtě stanovené ve výroku tohoto usnesení.

V.

[15] Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[16] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, její intenzitu a z jakých konkrétních okolností vznik této újmy vyvozuje. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozhodnutím krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Na podporu svých tvrzení proto musí stěžovatel navrhnout dostatečně přesvědčivé důkazy.

[17] S ohledem na výše uvedený závěr o zjevné neúspěšnosti kasační stížnosti a absenci tvrzení stěžovatele ohledně újmy, která by mu nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti vznikla, soud shledal, že podmínky pro přiznání odkladného účinku nejsou splněny.

VI.

[18] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a soud nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních poplatků, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku VII tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1.000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení, případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – [účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1010324518.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví [§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) zákona s. ř. s.]. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).

Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by Vám mohla vzniknout újma, a ve stanovené lhůtě sdělíte soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doložíte, že bez své viny jste nemohl poplatek dosud zaplatit.

V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.

Nevyhoví-li stěžovatel výzvě k předložení plné moci udělené jím advokátovi pro řízení o kasační stížnosti, soud předmětnou kasační stížnost odmítne [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.].

V Brně dne 30. srpna 2018

JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

podpis .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek:

Usnesení ze dne 25. 10. 2018

Plný text

pokračování 1 Afs 245/2018 - 47

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému: Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem [adresa] proti rozhodnutím žalovaného ze dne 9. 1. 2017, č. j. 14686/17/2601-80541-507338 a ze dne 13. 1. 2017, č. j. 10867/17/2601-80541-507338, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec, ze dne 21. 2. 2018, č. j. 59 Af 17/2017 - 53,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (stěžovatel) podal u Nejvyššího správního soudu kasační stížnost proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, kterým krajský soud řízení o žalobě zastavil pro nezaplacení soudního poplatku.

[2] Stěžovatel brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností.

[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 30. 8. 2018, č. j. 1 Afs 245/2018 - 32, zamítl žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, neboť dospěl k závěru, že podaná kasační stížnost je zjevně neúspěšným návrhem ve smyslu § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Soud proto vyzval stěžovatele mimo jiné k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč ve lhůtě 15 dnů. Zároveň jej poučil o následcích nesplnění poplatkové povinnosti.

[4] Podle § 7 písm. c) s. ř. s. soud řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve znění účinném od 30. 9. 2017 pak platí, že „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“

[5] Usnesení č. j. 1 Afs 245/2018 - 32 bylo stěžovateli doručeno dne 26. 9. 2018, posledním dnem lhůty ke splnění povinnosti uhradit soudní poplatek tak byl čtvrtek 11. 10. 2018. Stěžovatel poplatek v této lhůtě nezaplatil.

[6] V podání doručeném soudu dne 15. 10. 2018 stěžovatel opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Namítl, že usnesení č. j. 1 Afs 245/2018 - 32 trpí zjevnými nesprávnostmi, pro které je nepřezkoumatelné. Skutkový a právní stav byl podle stěžovatele zcela jiný, neboť nepodal zjevně bezúspěšnou kasační stížnost a jeho žaloba byla včasná. Stěžovateli bylo na základě jeho objektivně důvodných návrhů již opakovaně vyhověno, podklady jsou proto Nejvyššímu správnímu soudu i krajskému soudu známy z jejich úřední činnosti. Navíc, jiné senáty Nejvyššího správního soudu zastoupení advokátem, ani zaplacení soudního poplatku nevyžadují. V mezidobí došlo podle stěžovatele ke změně faktických poměrů, neboť veškerý jeho majetek je obstaven nezákonnými exekucemi.

[7] Nejvyšší správní soud neshledal důvod o opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce rozhodovat. Byť obecně platí, že o takových žádostech musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví, příp. než pro nedoložení povinného zastoupení kasační stížnost odmítne, toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodováním o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku nebo ustanovení zástupce v rámci jednoho řízení je proto soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení (viz např. rozsudky ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65, ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 As 145/2015 - 12, nebo ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 120/2014 - 32, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, č. 10/2010 Sb. ÚS, odst. 17).

[8] V opakovaných žádostech stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly nové posouzení. Za takové skutečnosti nelze považovat tvrzení stěžovatele, že jeho majetkové poměry jsou soudu známy z úřední činnosti nebo že je veškerý jeho majetek obstaven exekucemi, neboť soud zamítl jeho předchozí žádosti z důvodu zjevné bezúspěšnosti kasační stížnosti ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s., tedy z důvodu, pro který jsou majetkové poměry stěžovatele nerozhodné. K stěžovatelově námitce, že jiné senáty nevyžadují povinné zastoupení, ani zaplacení soudního poplatku, soud uvádí, že ve stěžovatelově uváděných věcech šlo o jinou situaci. Kasační stížnosti totiž napadaly rozhodnutí, kterým se řízení před krajským soudem neskončilo, což podle usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 – 19, č. 3271/2015 Sb. NSS, poplatkové povinnosti nepodléhá. Naopak stěžovatel má povinnost zaplatit poplatek, pokud kasační stížnost směřuje proti rozhodnutí krajského o návrhu, kterým krajský soud řízení skončil. Nyní předložená kasační stížnost směřuje proti usnesení o zastavení řízení o žalobě, tedy proti konečnému rozhodnutí ve věci samé, podléhá proto soudnímu poplatku.

[9] Navíc, o osvobození od soudního poplatku lze požádat pouze v rámci lhůty dodatečně určené soudem podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, přičemž tato lhůta je propadná. Po jejím marném uplynutí soud nemůže přihlížet nejen k opožděně zaplacenému poplatku, ale ani k opožděně podanému návrhu na osvobození od soudních poplatků (usnesení ze dne 14. 12. 2017, č. j. 3 As 321/2017 - 19). Opakovanou žádost o osvobození od soudních poplatků stěžovatel podal k poštovní přepravě dne 12. 10. 2018, lhůta podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích přitom marně uplynula dne 11. 10. 2018.

[10] S ohledem na skutečnost, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek v soudem určené lhůtě, ani účinně nepožádal o osvobození od soudních poplatků, Nejvyšší správní soud zastavil řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) a § 120 s. ř. s. (srov. např. usnesení ze dne 22. 3. 2017, č. j. 1 As 359/2016 - 43, nebo ze dne 16. 5. 2017, č. j. 1 Afs 103/2017 - 28).

[11] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. října 2018

JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací