Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Tuto věc rozhodoval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (RS 3/2008, usnesení ze dne 17. 7. 2008).

Spisová značka

1 Afs 8/2007

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 20. 8. 2008Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: KANIOVÁ LenkaECLI:CZ:NSS:2008:1.Afs.8.2007.116
Další údaje
Předmět řízení: Cla

Související rozhodnutí

  • Cituje:6 Afs 1/2004
  • Cituje:1 Afs 8/2007

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 20. 8. 2008

Plný text

1 Afs 8/2007 - 120

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudkyň JUDr. Marie Žiškové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce SIBO, spol. s r. o., se sídlem [adresa] zastoupeného JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem [adresa] Ostrava, proti žalovanému Celnímu ředitelství Ostrava, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 1. 2003, č. j. 5049/2002-1401-21, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 8. 2006, č. j. 22 Ca 57/2003 - 50,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 8. 2006, č. j. 22 Ca 57/2003 - 50, s e ve výrocích č. I. a II. z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Celního úřadu Český Těšín ze dne 29. 6. 2002, č. j. 10466012-04613-8, kterým mu bylo propuštěno do režimu volného oběhu zboží o hmotnosti 22 000 kg zařazené do podpoložky celního sazebníku 1701 91 00 – „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza s přísadou v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva“, přestože žalobce v celním prohlášení žalobce deklaroval dovoz zboží dle podpoložky 1704 90 10 - „výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přídavku jiných látek“, a bylo vyměřeno clo. Žalovaný potvrdil zařazení zboží do podpoložky 1701 91 00 a konstatoval nesprávný postup žalobce, který účelově přehlédl prokázaný charakter dovážené směsi dle výsledků analýzy a znění podpoložky 1701 91 00. S ohledem na zařazení dovezeného zboží do čísla 1701 dále potvrdil i postup celního úřadu při uplatnění ochranného opatření podle nařízení vlády č. 162/2002 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz cukru do České republiky.

Krajský soud k žalobcově žalobě rozhodnutí žalovaného zrušil rozsudkem ze dne 17. 8. 2006. V odůvodnění shledal postup žalovaného, jenž žalobcem dovezené zboží zařadil do podpoložky 1701 91 00 celního sazebníku, v rozporu se zákonem, protože předmětné zboží nelze dle Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „Všeobecná pravidla“) uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády č. 480/2001 Sb. kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník), pod tuto položku zařadit. Přihlédl rovněž k předcházejícímu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 6 Afs 1/2004 - 69 (www.nssoud.cz), který se zabýval celním zařazením typově zcela shodného zboží.

Dále uvedl, že není rozhodné, jak žalobce označil zboží v celním prohlášení; podstatné je, o jaké zboží se ve skutečnosti jednalo. V daném případě byla předmětem posouzení směs dvou látek, která obsahovala 99,9 % sacharózy a 0,1 % výtažku z lékořice, a tato zcela splňovala charakteristiku uvedenou v podpoložce celního sazebníku 1704 90 10 – „výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přísad jiných látek“. Směs neobsahovala žádnou další látku a obsah sacharózy rovněž odpovídal vymezenému rozpětí, jež je určeno toliko spodní hranicí 10 %, a proto ji lze prima facie zařadit pod uvedené číslo podpoložky. Jednotlivé body Všeobecných pravidel pak musí být aplikovány v pořadí od bodu 1. dále, v následujícím pořadí a bez jakéhokoliv nepřípustného pomíjení úvodního pravidla. Pokud tedy podle bodu 1 Všeobecných pravidel názvy tříd, kapitol a podkapitol mají pouze orientační charakter a pro právní posouzení je závazné znění čísel a odpovídající poznámky ke třídám a kapitolám, pak nelze při existenci znění čísla 1704 - „cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao“, resp. podpoložky 1704 90 10 – „výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostních sacharózy bez přísad jiných látek“ a vztahující se poznámky č. 1 písm. a) kapitoly 13 celního sazebníku provést zařazení předmětného zboží do čísla podpoložky 1701 91 00 – „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu, s přísadou aromatických přípravků nebo barviva“. Poznámka č. 1 písm. a) kapitoly 13 výslovně vylučuje výtažky lékořicové, obsahující více než 10 % hmotnostních sacharózy nebo upravené jako cukrovinky z čísla 1302 a výslovně odkazuje na číslo 1704. Tato poznámka má v duchu uvedených zásad o zařazování zboží přednost před ostatními poznámkami i před dalšími všeobecnými pravidly.

Krajský soud dále shledal důvodnou též námitku žalobce, že celní orgány postupovaly v rozporu s § 6 celního sazebníku, neboť na zboží zařazené do položky 1704 se nevztahuje nařízení vlády č. 162/2002 Sb. Předmětné zboží, jež má preferenční původ v České republice, tak mělo být propuštěno do režimu volného oběhu bez cla.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost. Namítl nesprávný postup soudu při aplikaci Všeobecných pravidel. V daném případě šlo o směs dvou látek, a to krystalového cukru a výtažku z lékořice. Nejednalo se o směs s charakterem výtažku z lékořice; takové zařazení vylučuje všeobecné pravidlo č. 1, podle něhož je třeba se řídit zněním čísel 1701 – „Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu“a 1704 - „Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao“, a odpovídajícími poznámkami ke třídě a kapitole (třída IV, kapitola 17). Dle znění názvu čísla 1701, se toto číslo nevztahuje pouze na čistý cukr, ale též na směsi cukru, přičemž jíž přidání mizivého množství lékořicového výtažku nedodá směsi charakter lékořicového výtažku, na nějž by se uplatnila zmiňovaná poznámka ke kapitole 13. Jako příklad stěžovatel uvedl případ směsi jahod a cukru v celkovém množství 22 tun, v poměru 21,978 tuny (99,96 %) cukru a 8,8 kg (0,04 %) jahod, kdy přes znění položky 0811 10 11 jahody obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla: s obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních, je třeba takovou směs rovněž zařadit pod číslo 1701.

Proto nelze souhlasit s názorem krajského soudu, že směs „zcela splňovala charakteristiku uvedenou v čísle 1704, resp. v podpoložce 1704 90 10“. V této souvislosti žalovaný odkázal na nyní pro celní řízení závazné celní informace, vydané celními orgány členských států (BTI reference DEK/48/06-1 a GB113517210), jež však nejsou účinné pro daný případ. Nicméně s ohledem na totožný stav věci by měla být Všeobecná pravidla vykládána totožně. V dané věci bylo dokonce vydáno nařízení Komise (ES) č. 227/2006 o zařazení určitého druhu zboží do kombinované nomenklatury.

Dále žalovaný namítl, že krajský soud vycházel ze zcela odlišného skutkového stavu než jaký odpovídá důkazům zajištěným a provedeným celními orgány a než které sám krajský soud prezentoval v napadeném rozsudku. Nelze totiž souhlasit se závěrem soudu, že složení zboží zjištěné celně technickou laboratoří odpovídalo údajům v žalobcem předložené faktuře, tedy, že směs obsahovala 21,978 tun cukru krystal a 0,022 tun výtažku z lékořice. Dle faktury by měla směs obsahovat pouze 99,9 % sacharózy a 0,1 % výtažku z lékořice, což je odlišné složení směsi, než jaké bylo uvedeno v žalobcem předloženém jakostním certifikátu - 99,5 % sacharózy a 0,5 % výtažku z lékořice. Z hlediska, zda se jedná o cukrovinku či nikoli, jde o zásadní rozdíl. Nadto ani jeden z takto předložených údajů neodpovídá výsledkům laboratorní analýzy, která konstatovala 99.96 % sacharózy s nepatrným přídavkem extraktu z lékořice (HPLC analýza - méně než 0,1 %). Tím bylo v napadeném rozhodnutí zdůvodněno vyloučení použití žalobcem předložených dokladů jako důkazů.

Tento nesprávný závěr soudu o skutkovém stavu pak má zásadní význam pro projednání kasační stížnosti, neboť krajský soud obdobně nepřesným způsobem na danou věc aplikoval judikaturu Nejvyššího správního soudu, konkrétně rozsudek ze dne 26. 4. 2006, č. j. 6 Afs 1/2004 - 69. V tomto rozsudku se jednalo o složení směsi cca 1,2 % hmotnostních výtažku z lékořice a 98,6 % hmotnostních sacharózy a zbytkové vlhkosti; charakterem se tedy jednalo o odlišné zboží. Navíc žalovaný celní orgán namítal nesprávnou aplikaci všeobecného pravidla č. 1 namísto všeobecného pravidla č. 3b), zatímco v nyní souzené věci se žalovaný dovolává přímo aplikace všeobecného pravidla č. 1.

Z uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil.

Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti upozornil na irelevantnost žalovaným označeného nařízení Komise ES a na skutečnost nedostatečně reprezentativního vzorku, z něhož vycházela celní laboratoř. Postup žalovaného při zařazování zboží je podle jeho názoru prezentován nepřesně a neúplně, neboť preferuje pouze čísla bez odpovídajících poznámek ke třídám nebo kapitolám. Poznámka 1a) ke kapitole 13 jednoznačně rozšiřuje obsah čísla 1704 o žalobcem dovezený výrobek a vylučuje ho z čísla 1302 právě do čísla 1704. V tom případě již není rozhodné srovnání jednotlivých čísel, nehledě k tomu, že v době dovozu neexistovala žádná poznámka, která by určovala maximální množství cukru v lékořicovém extraktu. Navrhl zamítnutí kasační stížnosti.

Kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou nesprávného hodnocení skutkového stavu krajským soudem na podkladě správního spisu a s tím spojenou aplikací právního názoru Nejvyššího správního soudu vyjádřeného v rozsudku ze dne 26. 4. 2006, č. j. 6 Afs 1/2004 - 69, www.nssoud.cz, který však dle žalovaného pro skutkové odlišnosti na nyní souzenou věc nedopadá.

K tomu je nutno v prvé řadě uvést, že výsledky laboratorní analýzy provedené celně technickou laboratoří odpovídají údajům na žalobcem předložené faktuře. Dle laboratorní analýzy (analýza HPLC a polymerická metoda) obsahovala směs méně než 0,1 % hmotnostních výtažku z lékořice a 99,96 % hmotnostních sacharózy, přičemž tento výsledek není zásadně odlišný od procentuálního poměru obou složek uvedeného na faktuře, tedy 99,9 % (21,978 tun z celkové hmotnosti 22 tun) krystalového cukru a 0,1 % (0,022 tuny z celkové hmotnosti 22 tun) výtažku z lékořice. Z takto stanoveného poměru (99,9 % sacharózy, 0,1 % výtažku z lékořice) vycházel i krajský soud, který přitom neuvedl, že by výsledky laboratorní analýzy odpovídaly žalobcem předloženému jakostnímu certifikátu, jenž (dle rozhodnutí žalovaného i krajského soudu) uváděl poměr sacharózy a lékořice 99,5 % ku 0,5 %. Nicméně i tento případný rozdíl by mohl svědčit pouze o mírné variabilitě poměru obou látek v různých vzorcích předmětné směsi; z hlediska právního posouzení v daném případě (viz níže) se však nejeví jako podstatný. V tomto ohledu tedy lze dát zapravdu žalobci, že doklady předložené ve správním řízení, tedy faktura a případně též jakostní certifikát, neodporovaly výsledkům laboratorní analýzy. Tím však není ani zpochybněn způsob, jakým celní orgány hodnotily důkazy v celním řízení a výsledek tohoto hodnocení. Přítomnost lékořicového výtažku ve směsi byla zjištěna i laboratorní analýzou a žalovaný k této skutečnosti rovněž přihlížel, přestože jako důkaz neosvědčil některé z dokladů předložených žalobcem, tyto by však pouze potvrdily výsledky analýzy.

Lze tedy uzavřít, že krajský soud se nedopustil pochybení při hodnocení skutkového stavu věci.

Kasační soud se pak ztotožnil i se závěrem krajského soudu o aplikovatelnosti závěrů svého rozsudku ze dne 26. 4. 2006, č. j. 6 Afs 1/2004 - 69, na danou věc. Žalovaný shledával skutkovou odlišnost v jiném hmotnostním poměru složení dovážených směsí (v dříve souzené věci se jednalo o směs obsahující 1,2 % hmotnostních extraktu z lékořice a 98,6 % hmotnostních sacharózy). Zdejší soud však, stejně jako soud krajský, nespatřuje ve složení směsí natolik podstatný rozdíl, aby znemožňoval jejich shodné právní posouzení. Rozdíl mezi poměrem sacharózy a výtažku z lékořice ve věci sp. zn. 6 Afs 1/2004 a v nyní souzené věci je (dle laboratorních výsledků) 1,1 % hmotnostních u výtažku z lékořice a 1,3 % hmotnostních u sacharózy. Podstatnost tohoto rozdílu pak fakticky popřel sám žalovaný, jestliže odkázal na závazné celní informace a nařízení Komise č. 227/2006. Závazná celní informace DEK/48/06-1 se týká směsi 99 % sacharózy ku 1 % výtažku z lékořice, v celní informaci GB 113517210 pak jde o směs 97 % sacharózy a 3 % výtažku z lékořice a stejný poměr vyplývá též z bodu 11 přílohy nařízení Komise č. 227/2006. Není tedy důvodu, proč by se ve věci sp. zn. 6 Afs 1/2004 jednalo o zcela či zásadně odlišnou směs.

Ani v tomto ohledu tedy krajský soud nepochybil, jestliže dřívější právní názor Nejvyššího správního soudu v nyní souzené věci aplikoval (srov. § 12 odst. 1 s. ř. s.).

Nicméně rozhodující první senát Nejvyššího správního soudu při předběžné poradě dospěl ohledně sazebního zařazení tohoto typu směsi sacharózy a výtažku z lékořice k závěru odlišnému od právního názoru vyjádřeného v rozsudku ze dne 26. 4. 2006, č. j. 6 Afs 1/2004 - 69. Usnesením ze dne 18. 7. 2007 proto věc dle § 17 odst. 1 s. ř. s. předložil rozšířenému senátu.

Rozšířený senát pak v usnesení ze dne 17. 7. 2008 rozhodl o způsobu zařazení předmětného zboží a věc vrátil k projednání a rozhodnutí prvnímu senátu.

Rozšířený senát dospěl k závěru, že „způsob zařazování směsi výtažku lékořice a sacharózy, jejichž složení lze shrnout tak, že se v obou hodnocených případech jednalo o směs dvou látek obsahující 98,6 a více hmotnostních procent sacharózy a 1,2 a méně hmotnostních procent výtažku z lékořice, musel v rozhodné době vycházet ze Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému a vždy muselo být nejprve určeno rozhodné číslo v rámci kapitol tohoto systému jako základní složka členění zboží. Vzhledem k tomu, že složení směsí odpovídalo různým číslům, pak ve smyslu pravidla 2b) Všeobecných pravidel, bylo třeba dále postupovat podle pravidla 3 a určit, zda se jedná o směs, která svým složením odpovídá specifickému popisu určitého čísla, či zda je třeba provést zařazení podle materiálu nebo komponentu dávajícího směsi podstatné rysy. Při vyloučení specifičnosti některého z čísel [pravidlo 3a)], bylo třeba vzít v úvahu zejména podstatné rysy směsi [pravidlo 3b)], a to povahu zboží, přesně zjištěný podíl jednotlivých složek směsi, případně i její předpokládané či obvyklé užití. Výsledkem tohoto procesu je zařazení do čísla 1701, podpoložky 1701 91 00 – ‚třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva‘, nikoliv do čísla 1704, podpoložky 1704 90 10 – ‚výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přísady jiných látek‘.“

Z uvedeného vyplývá nesprávnost právního názoru o způsobu zařazení předmětné směsi, z něhož v napadeném rozsudku vycházel krajský soud a na jehož základě zrušil rozhodnutí žalovaného.

Pokud jde o druhý důvod, o nějž krajský soud opřel své zrušující rozhodnutí, totiž že dotčené zboží, jež mělo preferenční původ v České republice, mělo být dle § 6 celního sazebníku propuštěno do režimu volného oběhu bez cla, i tento shledal kasační soud chybným. Dovážené zboží bylo celními orgány správně zařazeno do čísla 1701 celního sazebníku, na něž se vztahuje nařízení vlády č. 162/2002 Sb. Jeho aplikace (na úkor § 6 celního sazebníku) tak nemohla být důvodem pro zrušení rozhodnutí žalovaného.

Kasační stížnost byla shledána důvodnou, Nejvyšší správní soud proto napadený rozsudek krajského soudu ve výrocích č. I. a II. dle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm, vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ř. s.), rozhodne též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.). Výrok III. napadeného rozsudku pak kasační soud ponechal v platnosti, neboť jím byl pouze žalobci správně vrácen přeplatek na soudním poplatku ve výši 1000 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. srpna 2008

JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu

Usnesení ze dne 17. 7. 2008

Plný text

Předpisy:

k § 58 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon*)

k nařízení vlády č. 480/2001 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník)**)

k Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu o její změně, [č. 160/1988 Sb., (v textu též „Harmonizovaný systém“)]

Prejudikatura: č. 628/2005 Sb. NSS.

Směs dvou látek obsahující 98,6 a více hmotnostních procent sacharózy a 1,2 a méně hmotnostních procent výtažku z lékořice bylo třeba dle Kombinované nomenklatury (Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokol o její změně, vyhlášené pod č. 160/1988 Sb.) sazebně zařadit do čísla 1701, podpoložky 1701 91 00 – třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva, nikoliv do čísla 1704, podpoložky 1704 90 10 – výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostní sacharózy, bez přísady jiných látek.

(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 7. 2008, čj. 1 Afs 8/2007-106)

Věc: Společnost s ručením omezeným SIBO proti Celnímu ředitelství Ostrava o clo, v řízení o kasační stížnosti žalovaného.

Žalovaný dne 3. 1. 2003 zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Celního úřadu Český Těšín ze dne 29. 6. 2002, kterým bylo propuštěno zboží o hmotnosti 22 000 kg do režimu volného oběhu a bylo vyměřeno clo. Zboží bylo v jednotné celní deklaraci (JCD) označeno žalobcem jako „výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnosti sacharózy, bez přídavku jiných látek“, podpoložka 1704 90 10 celního sazebníku; rozhodnutím celního úřadu však bylo změněno celní zařazení zboží na podpoložku 1701 91 00. Žalovaný se s celním zařazením provedeným celním úřadem ztotožnil, neboť i on dospěl k závěru, že se jedná o podpoložku 1701 91 00 – „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva“.

Uvedené rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, na základě které Krajský soud v Ostravě dne 17. 8. 2006 toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Krajský soud zaujal názor, že zboží bylo celními orgány zařazeno nesprávně. Vyšel přitom z nařízení vlády č. 480/2001 Sb. Tento celní sazebník používal pro účely klasifikace zboží Kombinovanou nomenklaturu Evropské unie vycházející z Harmonizovaného systému. Krajský soud poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 10. 2. 2004, čj. 2 As 59/2003-70, publikovaný pod č. 628/2005 Sb. NSS) preferující při zařazení zboží znění čísel a poznámek ve smyslu pravidla 1 Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému, přičemž čísly je třeba rozumět čtyřmístná čísla tvořící jednu z úrovní členění. Dováženou směs obsahující 99,9 % sacharózy a 0,1 % výtažku z lékořice označil za odpovídající prima facie charakteristice čísla 1704, a tím i podpoložce 1704 90 10. Z tohoto důvodu a dále pro důvodnost žalobní námitky poukazující na skutečnost, že se jednalo o zboží s preferenčním původem v České republice, a tudíž od cla osvobozené, krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil.

Proti tomuto rozsudku krajského soudu brojil žalovaný (stěžovatel) kasační stížností, v níž především namítal nesprávné vyložení principů sazebního zařazování. V daném případě se jednalo prokazatelně o směs dvou látek, a to krystalového cukru a výtažku z lékořice; již proto se nemohlo jednat o výtažek z lékořice, neboť by to odporovalo pravidlu, podle něhož je třeba řídit se názvem čísel a odpovídajícími poznámkami k třídám nebo kapitolám. Číslo 1701 nedopadá jen na čistý cukr, ale i na jeho směsi. Mizivý obsah lékořicového výtažku v cukru nemůže této směsi dodat charakter lékořicového výtažku, na který by se vztahovala poznámka ke kapitole 13. Nejednalo se v daném případě ani o cukrovinku. Pouze pro informaci stěžovatel poukázal na závazné nařízení komise (ES) č. 227/06, podle něhož by předmětné zboží dnes bylo zcela jednoznačně zařazeno jako cukr. Nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu spatřuje stěžovatel v tom, že vycházelo z rozporných údajů o složení směsi a dále v tom, že se krajský soud opřel o svůj předchozí rozsudek ze dne 25. 9. 2003, čj. 22 Ca 498/2002-31, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, čj. 6 Afs 1/2004-69, přesto, že v obou případech se jednalo jiné složení směsi. V prvém případě to byla směs 1,2 % hmotnostních extraktu z lékořice a 98,6 % hmotnostních sacharózy, tedy v dováženém množství 22 000 kg to bylo 264 kg lékořicového výtažku, kdežto v daném případě ve stejném množství cukru bylo 8,8 kg lékořicového výtažku.

Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti upozornil na irelevantnost stěžovatelem označeného nařízení komise EU a na skutečnost nedostatečně reprezentativního vzorku, z něhož vycházela celní laboratoř. Postup stěžovatele při zařazování zboží byl prezentován nepřesně a neúplně, neboť preferuje pouze čísla bez odpovídajících poznámek ke třídám nebo kapitolám. Poznámka 1a) ke kapitole 13 jednoznačně rozšiřuje obsah čísla 1704 o žalobcem dovezený výrobek a vylučuje ho z čísla 1302 právě do čísla 1704. V tom případě již není rozhodné srovnání jednotlivých čísel, nehledě k tomu, že v době dovozu neexistovala žádná poznámka, která by určovala maximální množství cukru v lékořicovém extraktu.

První senát, který měl podle rozvrhu práce rozhodovat o této kasační stížnosti, se při předběžné poradě neztotožnil s předchozím názorem vysloveným šestým senátem v rozsudku ze dne 26. 4. 2006, čj. 6 Afs 1/2004-69. Ten v obdobném případě, kdy stejný žalobce dovezl směs obsahující 98,6 % hmotnostních sacharózy a 1,2 % hmotnostních výtažku z lékořice potvrdil zařazení do podpoložky 1704 90 10 – „výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přísad jiných látek“. Vycházel přitom z toho, že předmětnou směs lze prima facie zařadit pod číslo 1704, neboť neobsahuje žádnou další látku a obsah sacharózy odpovídá vymezenému rozpětí. Dále šestý senát vyšel z poznámky č. 1a) kapitoly 13 celního sazebníku, která výslovně vylučuje výtažky lékořicové obsahující více než 10 % hmotnostních cukru do čísla 1704. Poukázal přitom na pravidla zařazování zboží vyslovená v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2004, čj. 2 As 59/2003-70. První senát, který rovněž vychází z tohoto rozsudku, však považuje za správný postup vycházející z Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému, a to č. 1, 2b) a 3b). Podle nich lze dováženou směs prima facie zařadit jednak do čísla 1701 – „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu“, jednak do čísla 1302 – „rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené“. Proto je podle pravidla 3b) třeba posoudit, která z látek dává směsi podstatné rysy. Pokud by to byla lékořice, pak podle poznámky ke kapitole 13 č. 1a) by ji bylo nutno zařadit do čísla 1704 – „cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao“. Pokud by to však byl cukr, a první senát je názoru, že tomu tak s ohledem na hmotnostní složení je, pak je namístě zařazení do čísla 1701, podpoložky 1701 91 00 – „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva“. Vzhledem k tomu, že první senát dospěl při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, postoupil věc podle § 17 odst. 1 s. ř. s. k rozhodnutí rozšířenému senátu.

Rozšířený senát rozhodl, že při zařazování zboží podle celního sazebníku (§ 58 celního zákona) bylo třeba postupovat podle Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému a vždy nejprve určit rozhodné číslo v rámci kapitol tohoto systému jako základní složku členění zboží. Při zařazení směsí, jejichž složení odpovídá různým číslům ve smyslu pravidla 2b Všeobecných pravidel, bylo třeba dále postupovat podle pravidla 3 a určit, zda se jedná o směs, která svým složením odpovídá specifickému popisu určitého čísla, či zda je třeba provést zařazení podle materiálu nebo komponentu dávajícího směsi podstatné rysy. Přitom bylo třeba vzít v úvahu zejména povahu zboží, přesně zjištěný podíl jednotlivých složek směsi, případně i její předpokládané či obvyklé užití. Jak dále rozšířený senát dovodil, směs dvou látek obsahující 98,6 a více hmotnostních procent sacharózy a 1,2 a méně hmotnostních procent výtažku z lékořice bylo třeba dle Kombinované celní nomenklatury sazebně zařadit do čísla 1701, podpoložky 1701 91 00 – třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva, nikoliv do čísla 1704, podpoložky 1704 90 10 – výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostní sacharózy, bez přísady jiných látek. Věc pak rozšířený senát vrátil projednání a rozhodnutí prvnímu senátu.

Z odůvodnění:

Rozšířený senát v prvé řadě zkoumal, zda je oprávněn ve věci rozhodovat. Stěžovatel totiž poukazuje na odlišnost skutkového stavu v obou případech spočívající v jiném hmotnostním složení dovážených směsí. V prvém případě se jednalo o směs obsahující 1,2 % hmotnostních extraktu z lékořice a 98,6 % hmotnostních sacharózy, v tomto případě o směs obsahující a 0,1 % hmotnostních výtažku z lékořice a 99,9 % hmotnostních sacharózy. Rozšířený senát však nespatřuje ve složení směsí natolik podstatný rozdíl; pokud žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti tvrdí, že zjištění celně technickou laboratoří neodpovídá skutečnosti pro nekonzistentnost odebraného vzorku, je třeba připomenout, že takovou námitku v žalobě vůbec nevznesl. Zejména však je třeba vycházet ze skutečnosti, že důvodem předložení věci rozšířenému senátu není jen rozpor v zařazení toho kterého zboží, ale zejména způsob užitý pro jeho zařazení. Rozšířený senát proto shledal postoupení věci důvodným.

(...) Celní sazebník tedy používá pro účely klasifikace kombinovanou nomenklaturu Evropské unie, která vychází z Harmonizovaného systému. Ten rozděluje zboží do 21 tříd (I až XXI) a 97 kapitol (01 až 97). Každá kapitola se dále hierarchicky člení na čtyřmístná čísla a šestimístné položky. Kombinovaná nomenklatura doplňuje hierarchii Harmonizovaného systému o dvoumístné číselné označení, tj. na osmimístné podpoložky. Součástí celního sazebníku jsou Všeobecná pravidla pro interpretaci Harmonizovaného systému (dále též „Všeobecná pravidla“). Podle v pořadí prvního všeobecného pravidla (pravidlo 1) má znění názvů tříd, kapitol a podkapitol pouze orientační charakter; pro zařazování je směrodatné znění čísel a poznámek k třídám a kapitolám, jakož i Všeobecných pravidel, pokud tato pravidla nejsou v rozporu se zněním uvedených čísel a poznámek.

Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 10. 2. 2004, čj. 2 As 59/2003-70, publikovaném pod č. 628/2005 Sb. NSS, kterého se dovolávají účastníci i krajský soud, pokud je pro zařazování zboží do celního sazebníku rozhodující na prvém místě znění čísel, míní se čísly právě ona čtyřmístná čísla, jež tvoří jednu z úrovní členění Harmonizovaného systému.

Rozšířený senát se s tímto názorem ztotožňuje; při zařazování zboží do celního sazebníku je nutné vycházet prvotně ze znění čísel a poznámek tak, jak to vyplývá ze znění prvního Všeobecného pravidla. Poznámky k jednotlivým třídám a kapitolám lze tedy aplikovat až v případě, že je určeno rozhodné číslo.

V daném případě je sporné, zda dovážené zboží mělo být zařazeno do čísla 1701 – „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu“, nebo do čísla 1704 „cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao“, přičemž do čísla 1704 by ho bylo možno zařadit na základě poznámky vylučující ho z čísla 1302 – „rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené“.

Užití výkladového pravidla 2a) Všeobecných pravidel v tomto případě nepřichází vůbec v úvahu, neboť se týká nekompletních a nezpracovaných výrobků nebo dokončených výrobků dovážených v nesmontovaném nebo rozloženém stavu. Výkladové pravidlo 2b) stanoví, že každé uvedení materiálu nebo látky v některém z čísel se vztahuje také na tento materiál nebo látku ve směsi nebo v kombinaci s jinými materiály nebo látkami. Každé uvedení zboží z určitého materiálu nebo látky se vztahuje na zboží sestávající zcela nebo částečně z tohoto materiálu nebo látky. Zařazování zboží sestávajícího z více než jednoho materiálu nebo látky se provádí podle zásad uvedených v pravidle 3. Pravidlo 2b) tedy upravuje mj. zařazování směsí a odkazuje v dalším postupu na pravidlo 3 Všeobecných pravidel, které ad a) stanoví, že pokud lze zboží podle pravidla 2b) prima facie zařadit do dvou nebo více čísel, pak číslo obsahující nejspecifičtější popis má přednost před čísly s popisem obecnějším. Vztahuje-li se každé ze dvou nebo více čísel pouze na část materiálů nebo látek obsažených ve smíšeném nebo složeném zboží (...), považují se čísla za stejně specifická. U těchto dvou složek směsi lze vážit zařazení do čísla 1302 – „rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené“, nebo do čísla 1701 – „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu“, nebo do čísla 1704 „cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao“. Žádné z těchto čísel však není s ohledem na složení směsi číslem více specifickým. Pokud šestý senát v rozsudku ze dne 26. 4. 2006, čj. 6 Afs 1/2004-69, vycházel ze specifičnosti „čísla 1704 90 10“, jedná se o podpoložku, jejíž užití při zařazování je možné až po určení příslušného čísla a položky. V daném případě tedy nelze označit za specifické číslo 1302 a v tom případě nelze vycházet ani z poznámky k tomuto číslu, vylučující z něho „výtažky lékořicové, obsahující více než 10 % hmotnostních sacharózy nebo upravené jako cukrovinky“ do čísla 1704. Při vyloučení možnosti postupu podle pravidla 3a) Všeobecných pravidel je třeba postupovat podle pravidla 3b), podle kterého se směsi, které nelze zařadit podle pravidla 3a), zařadí podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatné rysy, lze-li takový materiál nebo komponent určit. Shodně postupoval Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne 20. 6. 2006, čj. 7 Afs 134/2004-67.

Není skutečně rozhodné, jak bylo zboží označeno deklarantem. V daném případě se jednalo o směs výtažku z lékořice a cukru. V prvém případě posuzovaném šestým senátem šlo o směs 98,6 a více hmotnostních procent sacharózy a 1,2 a méně hmotnostních procent výtažku z lékořice, v případě posuzovaném prvním senátem jde o směs obsahujících 99,96 hmotnostních procent sacharózy a 0,1 hmotnostních procent výtažku z lékořice. Dále je tedy třeba vážit číslo 1701 „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu“ a číslo 1704 „cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao“, přičemž pro užití tohoto čísla již není rozhodná poznámka uvedená v kapitole 13, neboť její rozšiřující znění ve vztahu k číslu 1704 nelze uplatnit tam, kde podle čísla 1302 postupováno nebylo.

Při určení podstatných rysů daných směsí je třeba zejména vycházet z povahy směsi a z hmotnostního podílu jednotlivých složek směsi. Rozhodujícím hlediskem pro určení podstatného komponentu směsi může být např. i její předpokládané či obvyklé užití; to však v daném případě není pro zařazení rozhodné, neboť ve spise není obsaženo ani žalobcem tvrzeno nic bližšího, než že se jedná o potravinářkou nebo cukrárenskou směs. Složení směsí bylo zjištěno celně technickou laboratoří (a nebylo jiným důkazem vyvráceno). Podle tohoto zjištění šlo o směs tvořenou drobnými bílými krystalky bílé barvy, přičemž rozpuštěním se získal mírně nažloutlý roztok sladké chuti bez patrné příchuti lékořice.

Ze zjištěného složení obou směsí jednoznačně vyplývá, že mají charakter sacharózy. Vyloučení čísla 1704 nasvědčuje i definice lékořicových cukrovinek obsažená v 12 písm. j) vyhlášky č. 334/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro přírodní sladidla, med, nečokoládové cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové cukrovinky. Lékořicové cukrovinky podle tohoto ustanovení jsou cukrovinky ze směsi cukru, bonbonářského sirupu a mouky, popřípadě dalších surovin, jejichž charakteristickou složku tvoří výtažek z lékořice.

Číslo 1701 zahrnuje třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistou sacharózu v pevném stavu. Do tohoto čísla tedy patří i cukr (sacharóza) s příměsemi. I zde je možné podpůrně odkázat na definici obsaženou ve zmíněné vyhlášce č. 334/1997 Sb. – podle § 1 písm. b) je cukrem sacharóza upravená zejména do krystalů, moučky, kostek, homolí, popřípadě doplněná přídatnými látkami určenými k aromatizaci nebo kořením. Podpoložka 1701 91 00 pak zahrnuje látky uvedené v čísle 1701 „s přísadou aromatických přípravků nebo barviva“. V daném případě je obtížně určitelné, zda výtažek z lékořice v koncentraci zjištěné v posuzovaném případě měl mít funkci aromatické látky nebo barviva. Technicky vyloučeno není ani jedno z toho, aromatické látky mohou být podle § 1 písm. c) vyhlášky č. 52/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu, i látky přírodní. Je obecně známo, že lékořice (z ní užívaný kořen) disponuje určitým aromatem a výluh z ní není čirý. I když nažloutlou barvu roztoku získaného rozpuštěním směsi lze přičítat lékořicovému výtažku, odporuje logice, že by cílem smísení obou látek bylo získání zabarveného cukru. Lze předpokládat, že tímto cílem byla aromatizace cukru. Smyslové posouzení směsi obsažené v posudku celně technické laboratoře tomu sice nenasvědčuje, ovšem tento výsledek je zjevně ovlivněn zanedbatelným množstvím výtažku z lékořice obsaženým ve směsi.

Rozšířený senát ze všech těchto důvodů dospěl k závěru, že způsob zařazování směsi výtažku lékořice a sacharózy, jejichž složení lze shrnout tak, že se v obou hodnocených případech jednalo o směs dvou látek obsahující 98,6 a více hmotnostních procent sacharózy a 1,2 a méně hmotnostních procent výtažku z lékořice, musel v rozhodné době vycházet ze Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému a vždy muselo být nejprve určeno rozhodné číslo v rámci kapitol tohoto systému jako základní složka členění zboží. Vzhledem k tomu, že složení směsí odpovídalo různým číslům, pak ve smyslu pravidla 2b) Všeobecných pravidel bylo třeba dále postupovat podle pravidla 3 a určit, zda se jedná o směs, která svým složením odpovídá specifickému popisu určitého čísla, či zda je třeba provést zařazení podle materiálu nebo komponentu dávajícího směsi podstatné rysy. Při vyloučení specifičnosti některého z čísel [pravidlo 3a)], bylo třeba vzít v úvahu zejména podstatné rysy směsi [pravidlo 3b)], a to povahu zboží, přesně zjištěný podíl jednotlivých složek směsi, případně i její předpokládané či obvyklé užití. Výsledkem tohoto procesu je zařazení do čísla 1701, podpoložky 1701 91 00 – „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva“, nikoliv do čísla 1704, podpoložky 1704 90 10 – „výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostní sacharózy, bez přísady jiných látek“.

*) S účinností od 1. 5. 2005 ustanovení zrušeno zákonem č. 187/2004 Sb. **) S účinností od 1. 1. 2003 zrušeno nařízením vlády č. 534/2002 Sb., které bylo zrušeno nařízením vlády č. 462/2003 Sb., jež k 30. 4. 2004 pozbylo platnosti.

Právní věta

Při zařazování zboží podle celního sazebníku (§ 58 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon) bylo třeba postupovat podle Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému (nařízení vlády č. 480/2001 Sb., celní sazebník) a vždy nejprve určit rozhodné číslo v rámci kapitol tohoto systému jako základní složku členění zboží. Při zařazení směsí, jejichž složení odpovídá různým číslům ve smyslu pravidla 2b Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému, bylo třeba dále postupovat podle pravidla 3 a určit, zda se jedná o směs, která svým složením odpovídá specifickému popisu určitého čísla, či zda je třeba provést zařazení podle materiálu nebo komponentu dávajícího směsi podstatné rysy. Přitom bylo třeba vzít v úvahu zejména povahu zboží, přesně zjištěný podíl jednotlivých složek směsi, případně i její předpokládané či obvyklé užití.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací