Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

10 Ads 266/2025

Téma · generováno AIPřípustnost zásahové žaloby při řízení o přeplatku

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 19. 11. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: BEJČKOVÁ MichaelaECLI:CZ:NSS:2026:10.Ads.266.2025.45
Další údaje
Předmět řízení: Sociální ochrana – Státní sociální podpora

Shrnutí · generováno AI

Důchodce se zásahovou žalobou bránil opětovnému řízení o přeplatku na příspěvku na bydlení. NSS potvrdil, že se měl bránit odvoláním proti rozhodnutí o přeplatku a poté správní žalobou proti rozhodnutí ministerstva. Kasační stížnost proto zamítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Žaloba proti nezákonnému zásahu je podle § 85 s. ř. s. nepřípustná, lze-li se ochrany domáhat odvoláním a následně žalobou proti správnímu rozhodnutí. Zásahovou žalobou nelze správnímu orgánu zabránit ve vedení běžného správního řízení směřujícího k vydání rozhodnutí, byť jeho vedení účastník vnímá jako majetkovou či osobní zátěž. Námitky proti postupu orgánu i proti § 5 odst. 9 zákona č. 117/1995 Sb. náleží do těchto prostředků ochrany.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Tyto okolnosti však nemohou změnit podmínky soudní ochrany stanovené zákonem. Řízení o přeplatku směřovalo k vydání rozhodnutí, proti němuž bylo přípustné odvolání. Stěžovatel tedy mohl uplatnit námitky proti zahájení a vedení řízení právě v odvolacím řízení a následně v žalobě proti rozhodnutí odvolacího orgánu.
    Zobrazit v textu
  • Řízení o přeplatku bylo běžným správním řízením zakončeným rozhodnutím, proti kterému se stěžovatel mohl bránit odvoláním a pak žalobou proti odvolacímu rozhodnutí. Naopak zásahovou žalobou nelze správnímu orgánu zabránit v tom, aby vedl řízení, v němž hodlá vydat rozhodnutí.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Plný text

10 Ads 266/2025 - 46
ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobce: P. K., zastoupeného advokátem Mgr. Filipem Humplem, Bílinská 1, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ústí nad Labem, Revoluční 13, Ústí nad Labem, proti nezákonnému zásahu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2025, čj. 15 A 45/2025-41,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátovi Mgr. Filipu Humplovi, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v celkové výši 6 135 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

[1] Žalobce je starobní důchodce, pobírá důchod ze Slovenska. V lednu 2025 požádal o příspěvek na bydlení za období leden až březen 2025 a doložil čtyři poštovní poukázky prokazující jeho příjmy za čtvrté čtvrtletí roku 2024 (podle nich obdržel v listopadu 2024 důchod za září a říjen, v prosinci 2024 za listopad a prosinec). Poté, co Úřad práce (krajská pobočka v Ústí nad Labem) příspěvek stanovil, žalobce doložil ještě jednu poštovní poukázku, podle které v prosinci 2024 obdržel i důchod za leden. Úřad proto zahájil řízení o přeplatku, ve kterém uložil žalobci povinnost zaplatit přeplatek ve výši 4 041 Kč. Žalobce se proti tomu odvolal. Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodnutí úřadu zrušilo a vrátilo mu věc k doplnění dokazování o datech výplaty důchodů. Po doplnění požadovaných údajů úřad řízení znovu zahájil a opětovně stanovil přeplatek ve stejné výši. Žalobce se i tentokrát odvolal, ale ministerstvo jeho odvolání zamítlo.

[2] Po zahájení druhého řízení o přeplatku podal žalobce žalobu proti nezákonnému zásahu. Ten spatřoval v zahájení a vedení řízení o přeplatku. Krajský soud v Ústí nad Labem však žalobu odmítl. Žaloba proti nezákonnému zásahu má subsidiární (doplňkovou) povahu: to znamená, že je přípustná jen tehdy, nelze-li se ochrany domáhat jinými právními prostředky. Žalobce se přitom mohl bránit proti úkonům úřadu nejprve odvoláním proti rozhodnutí o přeplatku (což udělal) a pak správní žalobou proti rozhodnutí ministerstva (k čemuž mu v době rozhodnutí krajského soudu běžela lhůta). Žaloba proti nezákonnému zásahu tedy nebyla přípustná.

[3] Žalobce (stěžovatel) nyní podává proti usnesení krajského soudu kasační stížnost. Má totiž za to, že v jeho věci jsou dány mimořádné důvody pro podání žaloby proti nezákonnému zásahu. K tomu odkazuje na rozsudky NSS ze dne 30. 4. 2014, čj. 6 Afs 46/2014-39, a ze dne 12. 2. 2020, čj. 10 Afs 393/2019-54. Mimořádné důvody stěžovatel spatřuje v tom, že:

- Zahájení řízení a rozhodnutí o přeplatku významně zasáhly do jeho majetkových poměrů. Stěžovatel musel přeplatek vrátit, jinak by mu hrozilo vymáhání této částky, což by vedlo k dalším nákladům. Na vrácení přeplatku však nemá peníze, už teď je v tíživé finanční situaci. Protože odvolání nemělo odkladný účinek, nemohl stěžovatel vyčkávat na výsledek odvolacího (případně soudního) řízení. Proti postupu úřadu se musel bránit zásahovou žalobou.

- Opětovným zahájením řízení úřad zasáhl do stěžovatelovy právní jistoty. Kromě toho se tím zhoršil stěžovatelův zdravotní i psychický stav. Zásahem do stěžovatelových práv bylo také použití diskriminačního § 5 odst. 9 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do 30. 9. 2025.

[4] Kasační stížnost není důvodná.

[5] Žaloba proti nezákonnému zásahu je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí, domáhá-li se žalobce jen určení, že zásah byl nezákonný (§ 85 s. ř. s.). Ochrana, která se nabízí před podáním zásahové žaloby, může mít podobu opravných prostředků ve správním řízení nebo jiného typu žaloby ve správním soudnictví Usnesení rozšířeného senátu ze dne 31. 8. 2005, čj. 2 Afs 144/2004-110, č. 735/2006 Sb. NSS, pokud jde o opravné prostředky ve správním (daňovém) řízení; rozsudek ze dne 4. 8. 2005, čj. 2 Aps 3/2004-42, č. 720/2005 Sb. NSS, pokud jde o žalobu proti rozhodnutí; nebo rozsudek ze dne 20. 7. 2011, čj. 1 Aps 1/2011-101, body 37 a 38, pokud jde o žalobu na ochranu proti nečinnosti.
. Před žalobou proti nezákonnému zásahu má přednost žaloba proti rozhodnutí. Účastník řízení si tedy nemůže vybrat, který z těchto prostředků využije Rozsudek čj. 2 Aps 3/2004-42; výslovně potvrzeno rozsudkem rozšířeného senátu ze dne 21. 11. 2017, čj. 7 As 155/2015-160, č. 3687/2018 Sb. NSS, bod 42.

.

[6] NSS nezpochybňuje, že stěžovatel vnímal řízení o přeplatku jako značnou zátěž. S ohledem na jeho majetkové poměry a zdravotní stav v něm mohla vyvolat obavy už samotná možnost, že bude muset přeplatek vrátit. Je proto lidsky pochopitelné, že se pokusil dosáhnout soudní ochrany už v průběhu správního řízení.

[7] Tyto okolnosti však nemohou změnit podmínky soudní ochrany stanovené zákonem. Řízení o přeplatku směřovalo k vydání rozhodnutí, proti němuž bylo přípustné odvolání. Stěžovatel tedy mohl uplatnit námitky proti zahájení a vedení řízení právě v odvolacím řízení a následně v žalobě proti rozhodnutí odvolacího orgánu. Žaloba proti nezákonnému zásahu v této věci přípustná nebyla.

[8] Na tomto závěru nic nemění stěžovatelem uváděné rozsudky 6 Afs 46/2014 a 10 Afs 393/2019. Ty se týkají daňové kontroly, tedy specifického postupu v daňovém řízení, který nemusí vyústit ve vydání rozhodnutí přezkoumatelného v odvolacím řízení a následně před správním soudem. NSS proto ve výjimečných případech připouští přímou ochranu zásahovou žalobou. O takovou situaci zde ale nejde. Řízení o přeplatku bylo běžným správním řízením zakončeným rozhodnutím, proti kterému se stěžovatel mohl bránit odvoláním a pak žalobou proti odvolacímu rozhodnutí. Naopak zásahovou žalobou nelze správnímu orgánu zabránit v tom, aby vedl řízení, v němž hodlá vydat rozhodnutí.

[9] Námitky o zásahu do právní jistoty a diskriminační povaze § 5 odst. 9 zákona o státní sociální podpoře pak směřují proti postupu správních orgánů a jejich právnímu posouzení věci. Právě k přezkumu těchto otázek však slouží odvolací řízení a následně řízení o žalobě proti rozhodnutí; přípustnost žaloby proti nezákonnému zásahu tedy tyto otázky nezakládají.

[10] Stěžovatel se svými námitkami neuspěl, a NSS proto kasační stížnost zamítl. Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch; úřadu nevznikly náklady řízení vymykající se z běžné úřední činnosti.

[11] Krajský soud ustanovil stěžovateli zástupce, advokáta Mgr. Filipa Humpla. Ten zastupuje stěžovatele i v řízení o kasační stížnosti, odměnu za zastupování proto nyní hradí stát. NSS přiznal advokátovi odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 4 620 Kč [sepsání kasační stížnosti podle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif)], částku 450 Kč (paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu) a částku DPH ve výši 1 065 Kč, tedy celkem 6 135 Kč. Tato částka bude advokátovi vyplacena do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. listopadu 2026

Michaela Bejčková v. r.
předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací