Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

10 Afs 146/2026

Téma · generováno AINepřezkoumatelnost odůvodnění odnětí dotace

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 11. 11. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: ŠIMÍČEK VojtěchECLI:CZ:NSS:2026:10.Afs.146.2026.45
Další údaje
Předmět řízení: Dotace, rozpočtová pravidla

Shrnutí · generováno AI

Ministerstvo odňalo část dotace s odkazem na propojení příjemce s jinými společnostmi a nesplnění podmínek pro malý a střední podnik. NSS potvrdil zrušení správních rozhodnutí, protože dostatečně nevysvětlila společné jednání podniků ani nevypořádala konkrétní námitky. Kasační stížnost ministerstva proto zamítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Správní rozhodnutí o odnětí dotace jsou nepřezkoumatelná, jestliže se omezí na označení indicií propojení podniků, aniž obsahují konkrétní úvahy o slaďování jejich jednání, podrobnou analýzu právních a hospodářských vztahů a reakci na konkrétní námitky. Správní orgán nemůže tyto nedostatky dodatečně odůvodňovat v soudním řízení. K nepřezkoumatelnosti správní soud přihlíží z úřední povinnosti i bez výslovné námitky účastníka.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • I v posuzovaném případě platí, že neobsahují podrobnou analýzu hospodářských a právních vztahů, nereagují na konkrétně formulované námitky žalobkyně a omezují se na pouhá označení skutkových indicií bez jejich propojení s úvahami o konkrétním jednání, kterým mělo být slaďováno jednání společností.
    Zobrazit v textu
  • Jak navíc správně podotkl městský soud, není přípustné, aby správní orgány využívaly soudní řízení k dodatečnému odůvodnění svých nepřezkoumatelných rozhodnutí.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Plný text

10 Afs 146/2026 - 48
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: SPUR a. s., tř. T. B. 299, Zlín, zastoupené advokátem Mgr. Petrem Kinclem, Hvězdova 1734/2, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 1039/32, Praha 1, zastoupenému advokátem JUDr. Petrem Kadlecem, Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 22. 2. 2024, čj. MPO 16353/24/11200/01000, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2026, čj. 5 A 43/2024-112,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 6 134,70 Kč k rukám jejího zástupce Mgr. Petra Kincla, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Popis věci a dosavadní průběh řízení

[1] Posuzovaný případ je součástí série sporů mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu (stěžovatel) a žalobkyní v otázce přezkoumatelnosti odůvodnění rozhodnutí o odnětí dotace. Stěžovatel rozhodnutí zdůvodnil zjištěním, že žalobkyně nesplnila status malého a středního podniku, který byl podmínkou poskytnutí dotace [čl. 3 odst. 3 přílohy I nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (nařízení 651/2014)]. Tuto podmínku údajně nesplnila nedeklarovaným propojením se společnostmi AVÍZO s. r. o. a REPIP s. r. o.

[2] Stěžovatel nejprve přiznal žalobkyni dotaci na projekt s názvem „Produkce respirátorů a roušek specializovaných na efektivní záchyt virových částic“. Následně ale rozhodl o odnětí části dotace z důvodu nepravdivosti informací deklarovaných žalobkyní (§ 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech). Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně rozklad. Ministr jejím námitkám nevyhověl a v záhlaví označeným rozhodnutím rozklad zamítl.

[3] Žalobkyně se proti rozhodnutí o rozkladu bránila u Městského soudu v Praze (městský soud), který jejím námitkám vyhověl. V záhlaví označeným rozsudkem zrušil rozhodnutí o rozkladu i napadené rozhodnutí a vrátil věc stěžovateli k opětovnému posouzení. Uvedené rozhodnutí zdůvodnil nepřezkoumatelností obou rozhodnutí.

[4] Kromě posuzované věci se zdejší soud věnoval obdobným sporům i v případě odnětí dotací na další projekty žalobkyně, přičemž opakovaně konstatoval nepřezkoumatelnost odůvodnění rozhodnutí stěžovatele (rozsudky ze dne 4. 6. 2026, čj. 2 Afs 234/2024-109, ze dne 9. 6. 2026, čj. 8 Afs 88/2025-79, a ze dne 12. 6. 2026, čj. 10 Afs 42/2025-67).

2. Kasační stížnost a vyjádření žalobkyně

[5] Stěžovatel napadá rozsudek z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s., tedy pro nezákonnost spočívající v nesprávném právním posouzení a pro nepřezkoumatelnost, a navrhuje jeho zrušení.

[6] Napadený rozsudek údajně nesprávně posoudil otázku nepřezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánů. Stěžovatel upozorňuje, že je založen pouze na mechanickém převzetí rozsudku NSS a chybí v něm vlastní úvahy městského soudu. V posuzovaném případě jsou rozhodnutí přezkoumatelná a stěžovatel odmítá, že by se jejich vadnost snažil argumentačně dohnat v řízení před soudy. Aby městský soud mohl konstatovat přenositelnost závěrů judikatury NSS, musel by komplexně porovnat správní rozhodnutí v předchozích případech a v nynější věci. Městský soud však prvostupňové rozhodnutí zmínil pouze okrajově a omezil se na převzetí judikatury bez zohlednění okolností případu. Stěžovatel navíc upozorňuje, že nepřezkoumatelnost nebyla v posuzované věci namítána a totožnost námitek žalobkyně ve správním řízení a před soudem nemůže být vykládána jako indicie o nepřezkoumatelnosti. Stěžovatel upozorňuje, že dle judikatury má být nepřezkoumatelnost vykládána restriktivně a správní orgány nemají povinnost reagovat na každou námitku. Z napadeného rozhodnutí ve spojení s prvostupňovým rozhodnutím jednoznačně plynou četné důkazy o propojení společností, přičemž rozhodující je rodinná vazba osob ve vedení společností, využití podlicence ERP či struktura vlastnictví. V napadeném rozhodnutí stěžovatel citoval relevantní judikaturu a provedl analýzu všech relevantních okolností ve vzájemných souvislostech. Městský soud navíc nedostatečnost odůvodnění vytkl jen odkazem na judikaturu NSS. Napadené rozhodnutí přitom analyzuje koordinaci společností na veletrhu Fachpack. Stěžovatel upozorňuje, že relevantní jsou i okolnosti zaznamenané mimo rozhodné období. Za dostatečně vypořádané považuje námitky k systému ERP, webovým stránkám a sdílení zaměstnanců. Stěžovatel je přesvědčen, že požaduje-li NSS v bodě 65 rozsudku 2 Afs 234/2024-109 popis jednání společností, nachází se tento požadavek mimo rámec nařízení 651/2014 a judikatury SDEU.

[7] Nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku údajně spočívá v tom, že se městský soud až příliš držel judikatury NSS. Podobnost případů však nezbavuje soud povinnosti odůvodnit své rozhodnutí. Nestačí jen konstatovat shodnost a ztotožnit se s dřívějšími závěry. V rozsudku chybí úvaha o plné srovnatelnosti tehdejších případů s nynější věcí. Samotné odůvodnění je obsaženo prakticky v šesti odstavcích, přičemž největší část je doslovné převzetí judikatury (bod 25) následované konstatováním totožné vady (bod 26) a upozorněním, že nepřezkoumatelnost není nutné namítat (bod 27). V závěru je uvedeno, že by bylo předčasné posuzovat námitku legitimního očekávání (bod 28). Městský soud se plnohodnotnému srovnání správních rozhodnutí nevěnoval, a proto stěžovateli ani nenabízí možnost pro polemiku v této otázce. Městský soud se k této otázce měl vyjádřit a měl jednoznačně určit, kde a jak stěžovatel pochybil. Jelikož to neučinil, nejsou z rozhodnutí patrné jeho úvahy a rozsudek je zatížen vadou nepřezkoumatelnosti.

[8] Žalobkyně upozorňuje, že se již tři senáty zdejšího soudu ve srovnatelných případech shodly na nepřezkoumatelném odůvodňování rozhodnutí o odnětí dotace stěžovatelem, a navrhuje kasační stížnost zamítnout. Napadený rozsudek není mechanickým převzetím a stěžovatel nemůže zhojit vady svého rozhodnutí v řízení před soudem. Podstatou judikatury NSS je konstatování, že rozhodnutí neobjasnila, v čem mělo spočívat společné jednání žalobkyně a společností AVÍZO a REPIP a jak mělo být jejich jednání slaďováno. Ve všech případech rozhodovaných zdejším soudem byly podklady totožné s posuzovanou věcí. Analýza vztahů společností se nenachází v žádném z obou správních rozhodnutí. Nejedná se o dílčí nedostatky, nýbrž o absenci úvah o společném jednání a slaďování postupu. Napadený rozsudek vysvětlil totožnost právního a skutkového základu, jakož i obsahu rozhodnutí a žalob (bod 24). Městský soud proto správně konstatoval přenositelnost závěrů judikatury a neshledal důvod se od nich odchýlit. Žalobkyně rovněž upozorňuje, že krajské soudy musí respektovat judikaturu NSS a je-li v ní ucelená argumentace, mohou na ni pouze odkázat a ztotožnit se s jejími závěry.

[9] Žalobkyně též uvedla, že dle rozsudků NSS chybí v nepřezkoumatelných rozhodnutích analýza společného chování. Stěžovatel ji v dříve posuzovaných kauzách jednoduše neprovedl, což mu zdejší soud vytknul. V posuzovaném případě stěžovatel reagoval v řízení před soudy doplněním nových úvah o veletrhu Fachpack v Norimberku či relevantnosti okolností z jiného než rozhodného období. Dle judikatury NSS je ale nepřijatelné rozšiřovat úvahy až v řízení před soudy.

3. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[10] NSS se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti. Jen u přezkoumatelných rozsudků totiž lze přikročit k věcnému přezkumu kasační argumentace.

[11] Stěžovatel městskému soudu vytýkal, že se až příliš spoléhal na judikaturu NSS a rezignoval na vlastní odůvodnění. V napadeném rozsudku prý chybí úvaha o srovnatelnosti obou případů. Nestačí pouhé odkázání na rozsudek NSS a ztotožnění se s jeho závěry. Z napadeného rozsudku nejsou patrné úvahy městského soudu, a proto je zatížen vadou nepřezkoumatelnosti.

[12] K této námitce NSS uvádí, že městský soud v rozsudku upozornil, že zdejší soud mezi stejnými účastníky řešil již ve třech případech skutkově i právně totožnou otázku a pokaždé konstatoval nepřezkoumatelnost správních rozhodnutí (bod 23). Závěry uvedených rozsudků jsou zde aplikovatelné, jelikož má posuzovaná věc totožný právní a skutkový základ (liší se pouze předmět dotace) a odlišností je pouze delší vyjádření stěžovatele (bod 25). Městský soud následně citoval relevantní pasáže rozsudku 2 Afs 234/2024-109 a konstatoval, že i v tomto případě v rozhodnutích chybí úvahy o společném jednání, analýza majetkových a hospodářských vztahů a napadené rozhodnutí zcela pominulo množství argumentů žalobkyně (body 26 a 27). Proto dospěl k závěru, že i v nynější věci je rozhodnutí nepřezkoumatelné.

[13] Zdejší soud ve své judikatuře uvedl, že se za nepřezkoumatelný považuje až takový rozsudek, z něhož není zřejmé, jaké skutečnosti považuje soud za rozhodné, popř. na jakých úvahách soud své rozhodnutí založil. Nepřezkoumatelností pro nesrozumitelnost pak trpí rozsudek, který postrádá základní náležitosti nebo z něhož není seznatelné, zda soud žalobu zamítl, nebo o ní odmítl věcně rozhodnout. Stejně tak NSS dlouhodobě upozorňuje, že není nutné, aby soud v rozsudku doslovně reagoval na každou dílčí žalobní námitku, obsahuje-li odůvodnění ucelenou argumentaci, která pokryje každý žalobní bod (např. rozsudek ze dne 3. 9. 2025, čj. 10 Afs 50/2025-56, bod 16). Uvedené požadavky na dostatečné odůvodnění rozsudku bezpochyby splní i řádně vysvětlená aplikace závěrů předchozí judikatury.

[14] V mezích citovaných judikaturních závěrů posoudil zdejší soud napadený rozsudek a shledal jej přezkoumatelným. Městský soud jednoznačně vyjádřil svůj názor na aplikovatelnost předchozích rozsudků NSS na posuzovaný případ kvůli jejich skutkové a právní totožnosti. Jako jedinou odlišnost identifikoval předmět dotace, označil ji však za nevýznamnou. Úvahy v tomto směru jsou v odůvodnění vyjádřeny stroze, nicméně nelze z nich mít pochybnost o tom, proč městský soud na posuzovanou věc aplikoval závěry z předchozích rozsudků NSS. Taková formulace odůvodnění zdejšímu soudu umožňuje přezkoumat, zda je závěr o aplikovatelnosti judikatury správný či nikoliv. Napadenému rozsudku proto nelze vytknout nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno. Právě takové nedostatky přitom dle judikatury NSS teprve naplňují definici nepřezkoumatelnosti.

[15] Stěžovatel rovněž namítal, že městský soud nesprávně posoudil otázku nepřezkoumatelnosti rozhodnutí správních orgánů, a proto jsou jeho závěry nezákonné. Napadený rozsudek prý pouze mechanicky převzal dřívější závěry NSS, aniž by komplexně srovnal relevantní prvostupňová rozhodnutí v předchozích případech a v nyní posuzované věci. Nepřezkoumatelnost navíc nebyla ani namítána.

[16] K tomu je však třeba uvést, že nepřezkoumatelnost je nutné vykládat restriktivně a správní orgány nemají povinnost reagovat na každou námitku. V posuzovaném případě proto NSS shledal, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné, protože vypořádalo veškeré námitky žalobkyně.

[17] Obsah odůvodnění napadeného rozsudku již NSS shrnul výše. Kromě něj jsou v posuzovaném případě podstatné důvody, pro které ve třech předcházejících případech zdejší soud mezi týmiž stranami zrušil rozhodnutí správních orgánů.

[18] V uvedených rozsudcích NSS shodně shrnul, že stěžovatel klasifikoval žalobkyni jako velký podnik z důvodu jejího propojení se společnostmi REPIP a AVÍZO skrze osoby T. D. a Z. D.. O nadstandardních vztazích společností mělo svědčit též sdílení zaměstnanců, sdílení sublicence systému ERP, spolupráce na veletrhu Fachpack a obdobná vizuální identita webových stránek (shodně viz body 3 až 5 všech tří předchozích rozsudků). Zdejší soud stěžovatelce vytkl, že rozhodnutí neobsahují dostatečnou analýzu právních a hospodářských vztahů, nebylo popsáno jednání, kterým se společnosti slaďují, a zmíněné skutečnosti jsou pouhými indikátory. Správní orgány se nesprávně omezily na pouhý popis majetkové struktury a rodinných vazeb. Konstatování těchto okolností ale k závěru o propojení společností nestačí, což ostatně uvedl sám ministr (str. 8 tehdejších napadených rozhodnutí). Sdílení zaměstnanců ministerstvo pouze konstatovalo, aniž by k této okolnosti připojilo jakoukoliv hlubší úvahu (str. 3 tehdejších rozhodnutí ministerstva). Námitku proti relevanci této okolnosti ministr zpochybnil, nevysvětlil ale, jak svědčí o slaďování společností. K námitkám proti relevanci sdílení licence systému ERP ministr uvedl, že tržní charakter transakcí a jejich okrajovost není relevantní. Nevyjádřil se ale k tvrzení o oddělenosti systémů (str. 10 tehdejších napadených rozhodnutí). Námitky proti spolupráci na veletrhu Fachpack označil ministr za absurdní a uvedl, že z textu u příspěvků na sociálních sítích vyplývá opakování spolupráce, což svědčí o slaďování jednání společností (str. 10 tehdejšího rozkladového rozhodnutí). Uvedené výtky byly ve všech třech případech zcela totožné, včetně označení stran, na nichž zdejší soud identifikoval vytýkané vady. NSS proto shrnul, že rozhodnutí správních orgánů jsou nepřezkoumatelná kvůli absenci konkrétních úvah o slaďování jednání podniků a podrobné analýzy právních a hospodářských vztahů. Druhým důvodem nepřezkoumatelnosti měla být absence jakékoliv reakce na konkrétní námitky vznesené žalobkyní (body 34 až 43 rozsudku 10 Afs 42/2025-67, body 56 až 65 rozsudku 2 Afs 234/2024-109, body 50 až 59 rozsudku 8 Afs 88/2025-79).

[19] NSS v posuzovaném případě ze správního spisu zjistil, že rozhodnutí správních orgánů obsahují totožné vady, na které zdejší soud poukázal v citovaných případech. Rozhodnutí jsou postavena na shodných skutkových okolnostech a vytýkané vady se nacházejí na stejných stranách rozhodnutí a lze je identifikovat na základě doslovně stejných formulací, které zdejší soud již stěžovateli vytknul ve třech předchozích případech. V posuzovaném případě ministr opět konstatoval nedostatečnost pouhých rodinných vazeb (str. 8 napadeného rozhodnutí). V prvostupňovém rozhodnutí je stejným způsobem konstatováno sdílení zaměstnanců, ale jakékoliv bližší úvahy k této okolnosti chybí (str. 3 rozhodnutí stěžovatele). Doslovně stejná je i reakce ministra na sdílení podlicence systému ERP a označení námitek proti spolupráci na veletrhu Fachpack za absurdní (str. 10 napadeného rozhodnutí). Kromě uvedených vad neobsahují rozhodnutí žádné úvahy, které by vyvracely závěr o jejich nepřezkoumatelnosti. I v posuzovaném případě platí, že neobsahují podrobnou analýzu hospodářských a právních vztahů, nereagují na konkrétně formulované námitky žalobkyně a omezují se na pouhá označení skutkových indicií bez jejich propojení s úvahami o konkrétním jednání, kterým mělo být slaďováno jednání společností.

[20] Na základě uvedeného dospěl NSS k závěru, že posuzovaný případ je skutkově i právně shodný s dřívějšími případy, které zdejší soud posuzoval mezi týmiž stranami. Shodná je rovněž povaha posuzovaného podniku, argumentace ve správních rozhodnutích a výtky zdejšího soudu proti vadám odůvodnění. Je-li tedy mezi případy dána takto vysoká míra shody, neshledává zdejší soud důvod, proč by v této věci neměly být aplikovatelné závěry vyslovené v dřívějších rozsudcích. Ústavní soud ostatně ve své judikatuře zdůrazňuje princip předvídatelnosti soudního rozhodování, tedy povinnost soudů rozhodovat v případech srovnatelných po skutkové i právní stránce v konečném důsledku stejně (nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2022, sp. zn. IV. ÚS 1132/22). Rozhodnutí správních orgánů v této věci jsou nepřezkoumatelná z totožných důvodů, které NSS vytkl stěžovateli ve třech předchozích rozsudcích. Zdejší soud setrvává na svých závěrech a neshledává důvod se od nich v posuzovaném případě odchýlit.

[21] Stěžovatel se mýlí, vytýká-li městskému soudu, že pouze mechanicky aplikoval závěry rozsudků NSS. Napadený rozsudek totiž správně odhalil totožnost posuzovaných případů a následně rozsudky aplikoval na nynější věc. Je pravda, že městský soud mohl podrobněji konkretizovat, v čem spočívá skutková a právní shoda posuzovaných případů s dřívějšími rozsudky NSS. Zdejší soud však totožnost posuzovaných věcí ověřil a potvrdil tím správnost závěrů napadeného rozsudku. Samotný nesouhlas s podrobností odůvodnění nezakládá nepřezkoumatelnost ani nezákonnost napadeného rozsudku. Stěžovatel ostatně v kasační stížnosti ani netvrdil odlišnost rozhodnutí správních orgánů od dříve posuzované věci. Pouze konstatoval, že (ne)shodu kvality odůvodnění napadený rozsudek nedostatečně posoudil. Městský soud ale postupoval přezkoumatelně a judikaturu NSS aplikoval správně.

[22] Kasační stížnost rovněž obsahuje argumenty k jednotlivým skutkovým indiciím o spojení společností s cílem poukázat na nesprávné posouzení nepřezkoumatelnosti. Tyto dílčí námitky ale fakticky brojí proti závěrům předchozích rozsudků – a právě v nich se NSS k těmto dílčím námitkám již podrobně vyjádřil. Vypořádal námitky týkající se sdílení zaměstnanců, sdílení sublicence ERP, spolupráce na veletrhu Fachpack v Norimberku a shodné vizuální identity webových stránek (viz např. rozsudek 2 Afs 234/2024-109, body 61–64). Stěžovatel v kasační stížnosti nepřinesl žádné argumenty, které by dosavadní závěry NSS v obdobných případech zvrátily. Proto se s nimi zdejší soud ztotožňuje a neshledává důvody se od nich odchýlit. Jak navíc správně podotkl městský soud, není přípustné, aby správní orgány využívaly soudní řízení k dodatečnému odůvodnění svých nepřezkoumatelných rozhodnutí.

[23] Stěžovatel kromě uvedeného upozorňoval, že žalobkyně výslovně nenamítala nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí. Ze soudního a správního spisu k tomu NSS zjistil, že žalobkyně sice skutečně výslovně neoznačila tvrzené vady jako nepřezkoumatelnost, od počátku ale napadeným rozhodnutím vytýkala nedostatečné hodnocení a zkoumání relevantních okolností. K této námitce NSS upozorňuje, že k nepřezkoumatelnosti jsou správní soudy povinny přihlížet z úřední povinnosti i bez výslovné námitky účastníků (rozsudek NSS ze dne 31. 7. 2023, čj. 2 As 109/2021-57). Ani této kasační námitce proto nelze přisvědčit.

[24] Námitky stěžovatele proti nezákonnému posouzení nepřezkoumatelnosti správních rozhodnutí proto nejsou důvodné.

4. Závěr a náklady řízení

[25] S ohledem na výše uvedené dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.

[26] Stěžovatel v řízení neměl úspěch, a proto mu nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto má vůči stěžovateli právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před NSS. Podle § 57 odst. 1 s. ř. s. náklady řízení představují zejména zaplacené soudní poplatky, odměnu zástupci žalobkyně a jeho hotové výdaje.

[27] Zástupce žalobkyně učinil v kasačním řízení jeden úkon právní služby – sepsání a podání vyjádření ke kasační stížnosti [§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)] – v hodnotě 4 620 Kč. Náhrada hotových výdajů činí 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Celkové náklady žalobkyně v řízení o kasační stížnosti tak činí 6 134,70 Kč včetně DPH.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2026

Vojtěch Šimíček v. r.
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací