Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek1× citováno

Ústavní stížnost IV. ÚS 2389/2024: Odmítnuto (usnesení ze dne 13. 11. 2024).

Spisová značka

10 As 109/2024

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 14. 8. 2024Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: HUSSEINI FaisalECLI:CZ:NSS:2024:10.As.109.2024.56
Další údaje
Předmět řízení: Pozemní komunikace

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Rozsudek ze dne 14. 8. 2024

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Faisala Husseiniho a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: M. P., zastoupený advokátkou Mgr. Barborou Sedlákovou, Křoví 111, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, Komenského nám. 125, Pardubice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 12. 2023, čj. KrÚ-101345/2023/ODSH/13, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21. 5. 2024, čj. 52 A 3/2024-79,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Popis věci

[1] Magistrát města Pardubice rozhodnutím ze dne 6. 9. 2022 podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), zamítl námitky žalobce proti provedenému záznamu v registru řidičů a potvrdil záznam 12 bodů.

[2] Krajský úřad dne 18. 12. 2023 rozhodnutí magistrátu potvrdil a odvolání žalobce zamítl.

[3] Krajský soud v odůvodnění svého rozsudku poukázal na konstantní judikaturu NSS, ze které plyne, že správní orgán rozhodující o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je oprávněn zkoumat to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá příloze k zákonu o silničním provozu, obsahující bodové hodnocení jednání (srov. rozsudek NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44). Krajský soud zdůraznil, že záznam bodů do registru řidiče je automatický převod, při němž správní orgán nepřezkoumává správnost rozhodnutí o přestupku, ale pouze zaznamenává na podkladě spisu příslušné body. Krajský soud dospěl k závěru, že pokutové bloky obsažené ve správním spise jsou způsobilými podklady pro zápis trestných bodů a trestné body byly zapsány ve správné výši.

II. Shrnutí podstaty kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[4] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, ve které namítá neoprávněnost zápisu 3 trestných bodů do bodového hodnocení řidiče za přestupek ze dne 6. 6. 2020 (nepřipoutání bezpečnostními pásy) a 2 trestných bodů za přestupek ze dne 24. 3. 2022 (držení komunikačního přístroje). Dále namítá, že se nedopustil, resp. ani se nemohl dopustit přestupku ze dne 27. 11. 2019 (překročení maximální dovolené rychlosti).

[5] K přestupku ze dne 6. 6. 2020 stěžovatel uvedl, že se dle textu pokutového bloku dopustil dvou přestupků – nebyl připoután bezpečnostním pásem a neměl u sebe lékařské potvrzení. Předmětem souhlasu stěžovatele s pokutou ve výši 200 Kč (a tedy podpisu na pokutovém bloku) byla skutečnost, že stěžovatel zapomněl lékařské potvrzení doma a nemohl ho na místě policistům předložit. Skutečnost, že stěžovatel nebyl za jízdy připoután bezpečnostními pásy, nezpochybňoval a nebránilo mu to v podpisu pokutového bloku. Stěžovatel souhlasil s pokutou 200 Kč, kterou považoval za přiměřenou s ohledem na povahu a závažnost administrativního přestupku nepředložení lékařského potvrzení. Stěžovatel v žádném případě nesouhlasil s udělením 3 bodů, protože se na něj povinnost být připoután pásy nevztahovala.

[6] V případě přestupku ze dne 24. 3. 2022 stěžovatel namítá, že mu byly přiděleny 2 trestné body do bodového hodnocení řidiče za jednání, které není uvedeno v příloze zákona o silničním provozu. Příloha zákona o silničním provozu jasně definuje „držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při jízdě vozidlem“. O komunikačním přístroji (navigaci) zde není řeč. Zde se navíc nejedná o nějakou „chybu“ v zákoně, protože zákonodárce jasně zakázal držet v ruce některé přístroje, které odvádějí pozornost řidiče od řízení vozidla. Navigace je součástí řízení vozidla, naznačuje, kudy má řidič jet, jak ostré jsou po cestě zatáčky, kde jsou křižovatky atd. Jakkoli je vhodnější mít navigaci umístěnou v držáku, zákon nezakazuje držet navigaci v ruce.

[7] U přestupku ze dne 27. 11. 2019 stěžovatel namítá, že se jej vůbec nedopustil. Stěžovatel žalovanému i krajskému soudu doložil řadu důkazů, které spolehlivě vyvracely, že by vůbec byl v době spáchání přestupku na území ČR, natož aby se zde dopustil přestupku. Mezi důkazy patří zejména čestné prohlášení ubytovatele, doklad o úhradě ubytování, doklad o návštěvě školení, čestná prohlášení svědků, účtenky za nákup zboží, čestné prohlášení řidiče vozidla, který se za stěžovatele vydával a předložil jeho doklady umístěné ve vozidle, kopie cestovního pasu s razítkem z daného dne atd.

[8] V závěru kasační stížnosti stěžovatel poukazuje na možnou ústavní nekonformitu celé právní úpravy bodového systému.

[9] Žalovaný se ztotožnil s rozsudkem krajského soudu a navrhl, aby NSS kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl.

III. Právní hodnocení

[10] Kasační stížnost není důvodná.

[11] Úvodem NSS poznamenává, že řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je upraveno v zákoně o silničním provozu. Řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek zařazený v systému bodového hodnocení (příloha k zákonu o silničním provozu), příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů zaznamená stanovený počet bodů (§ 123b odst. 1 zákona o silničním provozu) ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek (dle znění zákona o silničním provozu účinného do 30. 6. 2017 také ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení). Po dosažení celkového počtu 12 bodů řidič pozbývá řidičské oprávnění a následně je povinen odevzdat řidičský průkaz (§ 123c zákona o silničním provozu). NSS v této souvislosti též dodává, že judikatura, která se týká blokového řízení dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je obdobně použitelná rovněž pro příkazní řízení dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

[12] Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích [v podobě příkazního (dříve blokového) či standardního řízení o přestupku] oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. V řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů lze zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán, jak správně konstatoval i krajský soud, v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (srov. rozsudek NSS čj. 9 As 96/2008-44).

[13] Příkazní (blokové) řízení je řízením zjednodušeným, v němž do značné míry splývá řízení s jeho výsledkem – uložením pokuty. Příkazní (pokutový) blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného, jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a zakládá jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti příkazního (pokutového) bloku proto vyplývají zejména z povahy příkazního (blokového) řízení. Příkazní (pokutový) blok je ovšem specifickým druhem rozhodnutí. NSS již uvedl, že „ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce […]. Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení“ (rozsudek NSS ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012‑20).

[14] U všech tří namítaných přestupků (ze dne 17. 11. 2019, 6. 6. 2020 a 24. 3. 2022) byl řádně vystaven blok na pokutu na místě zaplacenou. Každý z bloků obsahuje popis skutku, za který byla pokuta uložena, místo, čas i způsob spáchání přestupku. A co je v nynější věci nejdůležitější, všechny bloky jsou podepsány stěžovatelem. Tyto bloky jsou tedy zajisté způsobilými podklady pro zapsání trestných bodů. Krajský soud tak vhodně poukázal na skutečnost, že námitky stěžovatele směřují proti věcnému přezkumu přestupků, o nichž bylo rozhodnuto v příkazním (blokovém) řízení, a správně posoudil jen zápis jednotlivých bodů za přestupky uvedené na blocích.

[15] Nad rámec uvedeného NSS dodává, že žádná ze stěžovatelových námitek není způsobilá vyvolat důvodné pochybnosti o spáchání zpochybňovaných přestupků, jak uvádí krajský soud v odstavci 19 napadeného rozsudku. A to zejména z toho důvodu, že stěžovatel spáchání přestupků včetně popisu skutku stvrdil svým podpisem na pokutových blocích. Nicméně NSS se nad rámec posouzení samotných bloků vyjádří i ke konkrétním námitkám zpochybňujícím spáchání přestupků, za které jsou automaticky přidělovány trestné body.

[16] V případě přestupku ze dne 6. 6. 2020, nepřipoutání se bezpečnostními pásy, NSS konstatuje, že tento přestupek byl správně kvalifikován a podřazen pod § 125c odst. 1 písm. k) bod 12 zákona o silničním provozu, za porušení povinnosti dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Stěžovatel má sice pravdu, že povinnost být připoután není dána u řidiče, který nemůže pás užít ze zdravotních důvodů, ale aby mohla být tato výjimka uplatněna, musí řidič dodržet povinnost dle § 6 odst. 6 zákona o silničním provozu. Řidič musí lékařské potvrzení (na zvláštním formuláři, který je stanoven vyhláškou č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel) mít za jízdy u sebe a na požádání policisty nebo strážníka obecní policie je musí předložit ke kontrole. Pokud lékařské potvrzení při kontrole nepředloží, pak se u něj v rámci příkazového řízení tato výjimka neuplatní. Tomuto závěru odpovídá i skutečnost, že zákon o silničním provozu nemá speciální skutkovou podstatu „nepředložení lékařského potvrzení“.

[17] Navíc není pravdivé stěžovatelovo tvrzení, že by v bloku byly vyznačeny dva přestupky – to, že stěžovatel nebyl připoután bezpečnostními pásy a že u sebe neměl lékařské potvrzení. Jak přestupek je uvedeno pouze to, že stěžovatel nebyl připoután. V této souvislosti lze připomenout rozsudek NSS ze dne 26. 5. 2016, čj. 5 As 168/2014-44, dle kterého „stěžovatel svým podpisem, jehož pravost nezpochybňuje, vyslovil souhlas s obsahem předmětného pokutového bloku, v němž je popis skutku (‚řidič za jízdy nepřipoután‘) vyjádřen zcela jednoznačně a srozumitelně. Ani v náznaku z něj nelze dovozovat, že by zjištěným přestupkem mělo být nedoložení lékařského potvrzení, neboť o tom není v bloku ani zmínka [srov. A contrario rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2015, č. j. 7 As 41/2015 – 23, kde bylo v pokutovém bloku mj. uvedeno ‚(lék. potvr. nemá)‘]”. NSS také dodává, že k situaci, kdy přestupce až později, podobně jako v nynějším případě, předkládal příslušné lékařské potvrzení, se již také vyjadřoval. V tomto směru odkazuje na rozsudek ze dne 5. 3. 2015, čj. 7 As 207/2014-24, dle něhož na hodnocení věci, pokud přestupce zřejmě příslušný blok podepsal, „nic nemění ani stěžovatelkou dodatečně doložené lékařské potvrzení, když orgánu příslušnému k řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nepřísluší přezkum skutkového stavu a právní kvalifikace rozhodnutí vydaného v blokovém řízení“. V tom NSS navázal na svůj dřívější rozsudek ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16, v němž konstatoval, že „orgánu příslušnému k řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nepřísluší přezkum skutkového stavu a právní kvalifikace rozhodnutí vydaného v blokovém řízení či jeho případná změna. V tomto řízení již nelze ani dodatečně prokazovat, event. vyvracet existenci a pravost lékařského potvrzení v době spáchání přestupku“.

[18] K přestupku ze dne 24. 3. 2022, držení komunikačního přístroje za jízdy, NSS dodává jen to, že jde pouze o skutkové tvrzení stěžovatele. Pro dokazování takového tvrzení, jak bylo uvedeno výše, není v případě přezkumu rozhodnutí o námitkách proti provedenému záznamu v registru řidičů prostor. Na pokutovém bloku je jednání stěžovatele popsáno tak, že držel za jízdy komunikační přístroj bez bližší specifikace a přestupek byl podřazen pod § 125c odst. 1 písm. f) bod 1, s čímž uvedením svého podpisu sám souhlasil.

[19] Také v případě přestupku ze dne 27. 11. 2019, překročení nejvyšší dovolené rychlosti, má NSS pokutový blok za dostatečný podklad pro zápis bodů. Stěžovatel tvrdí, že přestupek nespáchal, resp. vůbec spáchat nemohl, ale tato argumentace nemůže být úspěšná již z důvodů, které NSS uvedl výše a které se týkají předmětu řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů (viz bod [12]). Pokud přitom stěžovatel, zřejmě v návaznosti na formulace dle rozsudku NSS čj. 9 As 96/2008-44 (a judikaturu, která jej následuje), tvrdí právě to, že přestupek ze dne 27. 11. 2019 „vůbec nespáchal“, považuje NSS za rozhodné následující. Je zřejmé, že správní orgány neustaly v otázce posouzení, zda stěžovatel přestupek spáchal, pouze na ověření oznámení policie, na základě kterých je prováděno hodnocení dosaženého počtu bodů, nýbrž že vycházely také přímo z pokutových bloků, o kterých není dalších pochybností a stěžovatel je stvrdil svým podpisem (srov. např. rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, čj. 5 As 39/2010-76, 2145/2010 Sb. NSS, či rozsudek NSS ze dne 2. 2. 2012, čj. 5 As 93/2011-55). Přitom podpis na pokutovém bloku je totožný jako na ostatních blocích (viz č. l. 28-30 spisu magistrátu).

[20] Co se týče navrhovaného předložení věci Ústavnímu soudu, NSS shodně jako krajský soud neshledal relevantní důvody pro takový postup. Bodový systém již byl předmětem přezkumu Ústavního soudu. Ten se v usnesení ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 498/10, sice zabýval zejména povahou trestných bodů, avšak zjevně k závěru o neústavnosti celého bodového systému nedospěl. NSS opakovaně konstatuje, že „prostřednictvím bodového hodnocení dochází k průběžnému sledování kázně i recidivy řidičů a přispívá k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Bodové hodnocení řidičů v sobě obsahuje složku represivní i preventivní. Represivní složka spočívá v zaznamenávání bodů za spáchaný přestupek nebo trestný čin a zejména pak v samotné ztrátě řidičského oprávnění po dosažení dvanácti bodů. Složka preventivní v sobě zahrnuje možnost řidiče svým aktivním jednáním čelit hrozbě ztráty řidičského oprávnění, a to jednáním, které není bodově hodnoceno, v důsledku čehož dochází k odečtu zákonem stanoveného počtu bodů. To má přispět k pozitivní motivaci řidičů k dodržování předpisů o provozu na pozemních komunikacích a k eliminaci těch, kteří se dlouhodobě a opakovaně porušování těchto předpisů dopouští“ (viz rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, čj. 8 As 23/2010-89, č. 2391/2011 Sb. NSS; zvýraznění doplněno). Je tedy na každém řidiči, aby si počet udělených trestných bodů hlídal (např. prostřednictvím Portálu občana) a maximálně se snažil vyvarovat dalšího protiprávního jednání. V tomto smyslu se NSS vyjádřil např. již v bodě 19 svého rozsudku ze dne 4. 11. 2015, čj. 6 As 294/2014-40, č. 3340/2016 Sb. NSS, dle kterého „bodové konto řidiče se s každým bodově ohodnoceným přestupkem rozrůstá o odpovídající počet bodů. Řidič může sám průběžně aktivně sledovat svůj bodový účet a v případě nesrovnalostí uplatňovat námitky proti jednotlivým záznamům bodů“.

IV. Závěr a náklady řízení

[21] NSS tedy neshledal důvodnou žádnou kasační námitku, proto kasační stížnost zamítl (§ 110 odst. 1 poslední věta s. ř. s.).

[22] O nákladech řízení rozhodl NSS podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl v řízení úspěch, právo na náhradu nákladů řízení mu proto nenáleží. Žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. srpna 2024

Ondřej Mrákota
předseda senátu

Usnesení ze dne 25. 7. 2024

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Faisala Husseiniho a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: M. P., zastoupeného advokátkou Mgr. Barborou Sedlákovou, Křoví 111, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, Komenského nám. 125, Pardubice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 12. 2023, čj. KrÚ-101345/2023/ODSH/13, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21. 5. 2024, čj. 52 A 3/2024-79,

takto:

I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21. 5. 2024, čj. 52 A 3/2024-79.

II. Žalobci se ukládá zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Magistrát města Pardubice rozhodnutím ze dne 6. 9. 2022 rozhodl o námitkách žalobce proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů, a to tak, že jeho námitky zamítl podle § 123a až § 123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítl a rozhodnutí magistrátu potvrdil žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 12. 2023. Následně krajský soud nevyhověl podané žalobě.

[2] Nyní se žalobce (stěžovatel) brání proti rozsudku krajského soudu kasační stížností, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V návrhu uvedl, že je s ohledem na své zaměstnání existenčně závislý na možnosti řídit motorové vozidlo. Jako zedník se musí dopravovat i s nářadím a dalšími pracovními pomůckami a materiálem do vzdálených oblastí, kam nejezdí „řádná veřejná doprava“. Stěžovatel má splatné závazky vůči své rodině i bankám, k čemuž doložil příslušné úvěrové smlouvy. Stěžovatel přitom poukazuje na své celkové příjmové a rodinné poměry. Ztráta řidičského oprávnění by negativně zasáhla i pana M. S., kterému byl přiznán 2. stupeň invalidity a kterého stěžovatel pravidelně vozí na nákupy, do chráněné dílny a na rehabilitace. Podobné se týká i stěžovatelovy matky, které stěžovatel s ohledem na její zdravotní stav zajišťuje dopravu mj. do nemocnice. Přestupky, které jsou stěžovateli připisovány, nejsou nijak závažné, a navíc stěžovatel již více než dva roky jezdí bez zaznamenaných přestupků. Stěžovatel není jako řidič nebezpečný ostatním účastníkům silničního provozu.

[3] Žalovaný k návrhu uvedl, že stěžovatel sice doložil příslušné písemnosti a sdělení o tom, že řidičské oprávnění je pro něj nezbytné z důvodu pracovních a rodinných, přesto však žalovaný s přihlédnutím k ochraně veřejného zájmu nedoporučuje přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[4] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] NSS dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny. Vzal především v úvahu, že nemožnost řídit motorové vozidlo by pro stěžovatele představovala silnou komplikaci při výkonu jeho povolání, a tedy i zajišťování jeho obživy a obživy rodiny. Je důležité, že k tomu přistupuje možný negativní důsledek pro další osoby, jejichž čestná prohlášení o zajišťování dopravy stěžovatel doložil, stejně jako doklady o jejich zdravotním stavu. NSS přihlédl také k tomu, že odkladný účinek žalobě přiznal již krajský soud, a to usnesením ze dne 18. 1. 2024, čj. 52 A 3/2024-46, přičemž důvody pro přiznání odkladného účinku byly podobné jako nyní.

[6] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nehrozí újma jiným osobám, neboť napadené rozhodnutí se týká toliko stěžovatele. Stejně tak v dané věci není dán rozpor s důležitým veřejným zájmem, který by přiznání odkladného účinku bránil. NSS nijak nezlehčuje závažnost jednání, kterých se měl stěžovatel dle žalovaného dopustit a která vedla k pozbytí řidičského oprávnění. Přihlédl však k povaze spáchaných přestupků (např. nepřipoutání se za jízdy) a k tomu, že stěžovatel v posledních dvou letech nespáchal další přestupek, resp. porušení zákona o silničním provozu, z čehož by bylo možno případně dovodit ohrožení důležitého veřejného zájmu ve smyslu ochrany zdraví a majetku ostatních účastníků silničního provozu (srov. usnesení NSS ze dne 3. 3. 2022, čj. 8 As 25/2022-41, bod 12). NSS proto shledal, že v tomto případě jsou dány výjimečné důvody pro přiznání odkladného účinku, neboť stěžovatel je na držení řidičského oprávnění existenčně závislý (viz usnesení NSS ze dne 10. 4. 2013, čj. 6 As 29/2013-80, bod 17). Koneckonců žalovaný proti přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nenamítl žádné závažné okolnosti, které by se vztahovaly k individuálnímu případu stěžovatele.

[7] Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky zamítavého rozsudku krajského soudu ze dne 21. 5. 2024, čj. 52 A 3/2024-79. Tím se obnoví účinky odkladného účinku, který stěžovateli přiznal již krajský soud. NSS současně připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 s. ř. s.). Dále NSS zdůrazňuje, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.

[8] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023-21, bod 23]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
K výroku II: Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1100410924.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.

V Brně dne 25. července 2024

Ondřej Mrákota
předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn.: 10 As 109/2024

podpis: .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek:

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací