Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

10 As 121/2026

Téma · generováno AILhůta zásahové žaloby proti zápisu do registrů

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 5. 11. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: MRÁKOTA OndřejECLI:CZ:NSS:2026:10.As.121.2026.126
Další údaje
Předmět řízení: Ostatní

Shrnutí · generováno AI

Společnost napadla zařazení svého výrobku do katalogu potravin nového typu a zápis do systému RASFF. NSS potvrdil, že šlo o jednorázové úkony s trvajícími následky, takže žaloba byla podána pozdě. Kasační stížnost společnosti proto zamítl a stížnost spolků odmítl, protože k jejímu podání nebyly oprávněny.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Zařazení výrobku do katalogu potravin nového typu a jeho zápis do systému RASFF jsou jednorázovým faktickým úkonem s trvajícími účinky, nikoli trvajícím zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. Skutečnost, že údaje zůstávají v registrech a databáze se aktualizují, nemění okamžik provedení zásahu. Lhůty podle § 84 odst. 1 s. ř. s. proto běží od provedení, resp. vědomosti o tomto úkonu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Judikatura NSS neposkytuje návod, jak jednoznačně určit, zda se jedná o trvající zásah, či o jednorázový zásah s trvajícími účinky. Proto je vždy nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem věci a posoudit povahu tvrzeného zásahu v intencích stávajících judikaturních východisek ve srovnatelných věcech.
    Zobrazit v textu
  • Městský soud správně vyhodnotil, že podstatou popsaného zásahu je jednorázový faktický úkon, jímž došlo k zaevidování informací o produktu Coriolus versicolor v katalogu a v systému RASFF, byť jsou tyto informace stále v těchto registrech uvedeny a účinky namítaného zásahu tedy i nadále trvají.
    Zobrazit v textu
  • K tomuto úkonu došlo pouze v jednom konkrétním okamžiku, nejedná se o trvalý a nepřetržitý stav, jako je tomu například u evidence daňového nedoplatku, jehož intenzita se časem nijak nesnižuje a jehož podstata spočívá v trvajícím a nepřetržitém protiprávním stavu (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2004, sp. zn. II. ÚS 599/02).
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Plný text

10 As 121/2026 - 129
ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: PRAGON s.r.o., Imrychova 883/9, Praha 4, zastoupena advokátem Mgr. Michalem Kadlecem, Rumunská 21/29, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, o podání žalobkyně nadepsaném jako antidiskriminační žaloba, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně a spolků HABEAS CORPUS a Unie příznivců Tradiční čínské medicíny, oba Ocelkova 643/20, Praha 9, zastoupených advokátem Mgr. Michalem Kadlecem, Rumunská 21/29, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2026, čj. 3 A 49/2026-130,

takto:

I. Kasační stížnost žalobkyně se zamítá.

II. Kasační stížnost spolků HABEAS CORPUS a Unie příznivců Tradiční čínské medicíny se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti žalobkyně, spolku HABEAS CORPUS a spolku Unie příznivců Tradiční čínské medicíny.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

[1] Žalobkyně nejprve podala žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 1, který usnesením ze dne 30. 10. 2025, čj. 30 C 124/2022-393, řízení částečně zastavil (z důvodů překážky věci rozsouzené a nedostatku pravomoci) a ve zbytku žalobu odmítl pro neodstranění vad, pro něž nelze pokračovat v řízení. Toto usnesení následně potvrdil Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 2. 2026, čj. 25 Co 21/2026-585.

[2] Žalobkyně poté podala žalobu ve správním soudnictví, v níž uplatnila 24 návrhů, obdobných jako ve shora uvedené civilní věci. Městský soud je rozdělil do těchto skupin: a) návrhy na zrušení rozhodnutí, oznámení o zahájení řízení a jednacího řádu rozkladové komise, b) návrhy na určení nezákonných zásahů, c) návrhy na ochranu proti diskriminaci, d) ostatní návrhy.

[3] Městský soud dospěl k závěru, že žalobu nelze věcně projednat. K návrhům pod písm. a) uvedl, že oznámením žalovaného ze dne 24. 3. 2022 žalobkyni bylo pouze oznámeno zahájení správního řízení a nejedná se o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.; rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2021, čj. MZE-58652/2021-18111, již městský soud meritorně posoudil a žalobu zamítl, stejně jako NSS zamítl kasační stížnost proti tomuto zamítavému rozsudku; rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce ze dne 4. 2. 2020, čj. SZPI/AF 182-79/2014, je prvostupňovým rozhodnutím, které napadla žalobkyně odvoláním, o němž žalovaný rozhodl právě rozhodnutím ze dne 22. 11. 2021; směrnice ministra zemědělství č. 11/2017, kterou je vydán statut a jednací řád, taktéž není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. a nejde ani o jinou formu činnosti přezkoumatelnou v rámci jiného žalobního typu.

[4] Návrhy pod písm. b) městský soud posoudil jako návrhy na určení nezákonných zásahů spočívajících v tom, že produkt Coriolus versicolor byl zařazen do katalogu potravin nového typu a je zapsán v systému RASFF. Dospěl k závěru, že jde o jednorázový zásah s trvalými účinky. O trvající zásah se nejedná, neboť k němu mohlo dojít pouze tím, že v určitý (jeden) časový okamžik byl produkt zaevidován. Zápis do systému RASFF byl proveden dne 6. 1. 2014, Coriolus versicolor byla považována za potravinu nového typu dopisem ze dne 11. 11. 2013. Obdobné návrhy žalobkyně uplatnila v zásahových žalobách v roce 2021 a 2022, je tedy zjevné, že již tehdy věděla o zápisu a vedení potraviny v seznamu. Žalobkyni tedy uplynula objektivní i subjektivní lhůta k podání zásahové žaloby.

[5] Návrhy pod písm. c) městský soud neshledal přípustnými. Některé z nich souvisí s rozhodnutími, jejichž zrušení se žalobkyně domáhala jinými návrhy uvedenými pod písm. a), a s ohledem na subsidiární povahu zásahové žaloby jsou tedy neprojednatelné. Některé z těchto návrhů jsou obdobné návrhům uvedeným pod b) (tj. považování Coriolus versicolor za potravinu nového typu a povinnost zajistit výmaz zápisu), a jsou tedy podány po uplynutí lhůty pro podání zásahové žaloby. K návrhu požadujícímu zdržení se diskriminačního jednání vůči žalobkyni spočívajícího v používání a vydávání aktů nevzešlých z řádného legislativního procesu a jejich aplikování na žalobkyni pak městský soud uvedl, že není způsobilý k projednání ve správním soudnictví, neboť správní soudy nemají pravomoc posuzovat, zda proběhl řádně legislativní proces. Žalobkyně přitom žádný konkrétní akt v návrhu neoznačila.

[6] K návrhům zařazeným pod písm. d) městský soud uvedl, že nepředstavují plausibilní tvrzení nezákonného zásahu. Žalobkyně požadovala, aby soud rozhodl, že je žalovaný povinen respektovat a plnit, resp. zdržet se zásahů do a proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 17. 8. 2006 a do a proti potvrzení Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 14. 5. 2008. Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2006 Ministerstvo zdravotnictví souhlasilo s uvedením doplňků stravy s názvy „CORDYCEPS“, „CORIOLUS“ a „REISHI – LINGZHI“ do oběhu. Podle potvrzení ze dne 14. 5. 2008 pak žalobkyně splnila notifikační povinnost tím, že oznámila uvedení doplňků stravy do oběhu. Z žalobní argumentace vyplynulo, že žalobkyně nesouhlasí s oznámením o zahájení správního řízení ze dne 24. 3. 2022 (viz výše), v němž je uvedeno, že předmětem správního řízení je vydání nového rozhodnutí, které má rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 8. 2006 nahradit. Samotné oznámení však není rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s. a lze se proti němu bránit odvoláním proti výslednému rozhodnutí.

[7] Z výše popsaných důvodů proto městský soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.

2. Shrnutí kasační stížnosti

[8] Žalobkyně a spolky HABEAS CORPUS a Unie příznivců Tradiční čínské medicíny (stěžovatelé) napadli usnesení městského soudu společnou kasační stížností. Namítli, že městský soud pokračuje v dlouhodobém porušování a ignorování přednosti práva Evropské unie ze strany žalovaného a soudů, kteří zejména porušují princip volného pohybu zboží uvnitř EU, odmítají předložit navrhované předběžné otázky, nerespektují judikaturu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) a Evropského soudu pro lidská práva, upřednostňují a zneužívají „vadné“ vnitrostátní právo, porušují zákaz diskriminace apod.

[9] Stěžovatelé dále nesouhlasí se závěry městského soudu ohledně posouzení povahy namítaných zásahů. Podle jejich názoru se jedná o zásahy trvající, srovnatelné s případem nezákonného daňového nedoplatku, který je stále evidován. Stěžovatelé odkazují na nález Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18, bod 32, EUROVIA, v němž je uvedeno, že zásah orgánu veřejné moci v evidenci daňového nedoplatku je zásahem svým charakterem trvajícím do okamžiku, kdy daňový nedoplatek přestane být na osobním daňovém účtu evidován. Elektronické databáze rozhodnutí a aktů RASFF, PNT/NP, RoHy se přitom aktualizují každý den znovu. Lhůta k podání zásahové žaloby proto neuplyne, dokud zásah a jeho následky stále trvají. Ve věci tedy nemohla být dána překážka litispendence a napadené usnesení je z tohoto důvodu věcně nesprávné. Současně uvádí, že pokud správní soud dojde při posouzení povahy zásahu k opačnému závěru než žalobce, musí mu dát možnost na tento odlišný pohled reagovat.

[10] Stěžovatelé rovněž namítli, že jim městský soud odepřel ochranu jejich práv. V této souvislosti rozsáhlými citacemi opakují žalobní argumentaci, která směřuje k ochraně před diskriminací a odůvodňuje návrhy vymezené v žalobě. Městský soud se podle stěžovatelů nezabýval namítanou předností práva EU, nerozhodl o návrhu na přerušení řízení a předložení věci SDEU a ignoroval účast spolků HABEAS CORPUS a Unie příznivců Tradiční čínské medicíny.

[11] Součástí kasační stížnosti je i 5 návrhů, aby NSS předložil SDEU předběžné otázky, a to, že vyjmenovaná ustanovení unijního práva musí být vykládána tak, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, která 1) umožňuje státnímu orgánu jednoho členského státu EU zahájit řízení bezprostředně směřující k jednostrannému zákazu, který brání nákupu a odbytu konkrétní potraviny (doplňku stravy) konkrétnímu subjektu v rámci trhu konkrétního členského státu oproti ostatním prodejcům stejného doplňku stravy, 2) neposkytuje reálné možnosti efektivního uplatnění účinných opravných prostředků proti takovému jednostrannému zákazu v řízení předcházejícímu oznámení o zahájení takového řízení, 3) zasahuje nedůvodně retroaktivně do stability právních vztahů a legitimního očekávání. Další návrh předběžné otázky stěžovatelé formulovali zjednodušeně tak, že konkrétní ustanovení unijního práva je třeba na základě přednosti evropského práva vykládat tak, že zápisy Coriolus versicolor v databázích RASFF, PNT/NP, RoHy jsou trvajícími zásahy s trvajícími účinky, neboť jde mimo jiné o elektronické databáze, které se obnovují a aktualizují každým dnem znovu, přičemž lhůta k podání žaloby začíná běžet každým dnem znovu.

3. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[12] NSS nejprve upozorňuje, že obsah a kvalita kasační stížnosti do značné míry předurčují nejen rozsah přezkumné činnosti, ale i obsah rozsudku soudu. Je totiž odpovědností stěžovatelů, aby v kasační stížnosti v souladu s § 106 odst. 1 a § 109 odst. 4 s. ř. s. specifikovali skutkové a právní důvody, pro které napadají rozhodnutí městského soudu (rozsudky NSS ze dne 23. 6. 2005, čj. 7 Afs 104/2004-54, ze dne 18. 7. 2013, čj. 9 Afs 35/2012-42, nebo ze dne 16. 5. 2018, čj. 1 Afs 172/2017-59). Totéž přitom platí také pro formulaci žalobních bodů (rozsudek NSS ze dne 22. 5. 2025, čj. 6 As 291/2024-53). Kasační stížnost je, podobně jako žaloba, velmi rozsáhlá (66 stran) a nepřehledná. Stěžovatelé v podstatné části kasační stížnosti pouze citují pasáže z textu žaloby, za něž přidávají dovětek, že „Městský soud v Praze odepřel stěžovatelům ochranu jejich práv“, aniž by blíže specifikovali, v čem konkrétně spatřují pochybení městského soudu ve vztahu k napadenému usnesení. V kasační stížnosti proto na mnoha místech nelze identifikovat řádné kasační námitky.

[13] Stěžovatelé nadto kasační stížností napadli usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby. Takovou kasační stížnost lze opřít pouze o důvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. (viz např. rozsudek NSS ze dne 21. 4. 2005, čj. 3 Azs 33/2004-98, publikovaný pod č. 625/2005 Sb. NSS). Ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. v sobě totiž zahrnuje důvody kasační stížnosti jinak podřaditelné i pod § 103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. (viz např. rozsudek NSS ze dne 9. 6. 2016, čj. 9 As 47/2016-39). Předmětem posouzení NSS je tak výlučně otázka, zda existovaly důvody pro odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.

[14] Z argumentace stěžovatelů vyplývá, že nesouhlasí s odmítnutím žaloby z důvodu marného uplynutí lhůty pro její podání.

[15] Podle § 82 s. ř. s. „každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.“

[16] Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. „žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.“ Zmeškání lhůty přitom nelze prominout (§ 84 odst. 2 s. ř. s.).

[17] Z hlediska okamžiku, kdy lhůta pro podání žaloby počíná běžet, je nezbytné posoudit, zda tvrzené zásahy mají povahu zásahů jednorázových, jednorázových s trvajícími účinky nebo trvajících.

[18] Podle rozsudku NSS ze dne 31. 10. 2013, čj. 8 Aps 8/2012-28, platí, že u jednorázového zásahu běží objektivní lhůta k podání žaloby od okamžiku, kdy k zásahu došlo, a subjektivní lhůta ode dne, kdy se žalobce o zásahu dozvěděl. U zásahů trvajících nemůže objektivní ani subjektivní lhůta uplynout, dokud namítaný zásah trvá.

[19] Judikatura NSS neposkytuje návod, jak jednoznačně určit, zda se jedná o trvající zásah, či o jednorázový zásah s trvajícími účinky. Proto je vždy nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem věci a posoudit povahu tvrzeného zásahu v intencích stávajících judikaturních východisek ve srovnatelných věcech.

[20] Stěžovatelé namítají, že v posuzované věci jde o zásah „trvající s trvajícími účinky“, neboť jde mimo jiné o elektronické databáze, které se každý den aktualizují. NSS však s tímto názorem nesouhlasí.

[21] V žalobě specifikovaný zásah má spočívat jednak ve skutečnosti, že výrobek, který stěžovatelka PRAGON s. r. o. jako prodejkyně nabízí, byl zařazen do katalogu potravin nového typu, a jednak ve skutečnosti, že tento výrobek je zapsán v systému, jehož smyslem je evidování produktů (potravin), u nichž hrozí riziko poškození lidského zdraví (RASFF). Městský soud správně vyhodnotil, že podstatou popsaného zásahu je jednorázový faktický úkon, jímž došlo k zaevidování informací o produktu Coriolus versicolor v katalogu a v systému RASFF, byť jsou tyto informace stále v těchto registrech uvedeny a účinky namítaného zásahu tedy i nadále trvají. K tomuto úkonu došlo pouze v jednom konkrétním okamžiku, nejedná se o trvalý a nepřetržitý stav, jako je tomu například u evidence daňového nedoplatku, jehož intenzita se časem nijak nesnižuje a jehož podstata spočívá v trvajícím a nepřetržitém protiprávním stavu (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2004, sp. zn. II. ÚS 599/02). NSS tedy nepřisvědčil názoru stěžovatelů, že v případě jimi tvrzených zásahů se jedná o analogickou situaci právě s evidencí daňového nedoplatku.

[22] NSS ostatně obdobnou věc stěžovatelky PRAGON s. r. o. posuzoval v rozsudku ze dne 11. 5. 2022, čj. 10 As 476/2021-113, v němž se ztotožnil se závěrem městského soudu, že zařazení výrobku Coriolus versicolor do systému rychlého varování pro potraviny a krmiva je zásahem jednorázovým s trvajícími účinky, a nikoliv trvajícím zásahem. Městský soud v tehdejší věci shodně jako v nynější věci argumentoval tím, že tvrzený zásah spočíval v jednorázovém faktickém úkonu, nikoliv v kontinuálním konání či naopak nečinnosti správního orgánu v tom smyslu, že by tímto způsobem byl udržován namítaný protiprávní stav. NSS se v bodě 21 rozsudku čj. 10 As 476/2021-113 s tímto posouzením ztotožnil, přičemž v bodech 20 až 25 se podrobně vyjádřil k opožděnosti žaloby (ústavní stížnost proti tomuto rozsudku odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 25. 4. 2023, sp. zn. III. ÚS 1848/22). NSS se podobnou věcí zabýval také např. v rozsudku ze dne 9. 12. 2021, čj. 8 As 216/2021-79, zejména v bodech 21 až 23; i v tomto případě následnou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl, a to usnesením ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 423/22.

[23] Městský soud však žalobu neodmítl pouze pro její opožděnost, ale také proto, že ve vztahu k některým návrhům neshledal splnění podmínek řízení, konkrétně existenci připustitelného tvrzení nezákonného zásahu, či pravomoci soudu k jejich projednání. Část žaloby pak odmítl s ohledem na subsidiární povahu zásahové žaloby. K návrhu, jímž se stěžovatelka domáhala zrušení a prohlášení nezákonnosti aktu označeného jako „OZNÁMENÍ“, městský soud uzavřel, že se nejedná o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. a není možné proti němu brojit ani jinými prostředky. Část žaloby týkající se návrhu na zrušení a prohlášení nezákonnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2021 odmítl z důvodu existence překážky věci pravomocně rozhodnuté. Dále odmítl část žaloby týkající se prvostupňového rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce ze dne 4. 2. 2020, neboť není samostatným rozhodnutím, přičemž stěžovatelka PRAGON s. r. o. se proti němu navíc bránila odvoláním. Dále se městský soud zabýval návrhem na zrušení Směrnice ministra zemědělství č. 11/2017, kterou je vydán statut a jednací řád rozkladové komise. I tuto část žaloby odmítl s odkazem na to, že se nejedná o formu činnosti přezkoumatelnou prostřednictvím některého z žalobních typů. NSS se ztotožňuje se závěry učiněnými ve vztahu k jednotlivým návrhům stěžovatelky PRAGON s. r. o., přičemž z kasační stížnosti ani neplyne, že by stěžovatelé vznesli námitku proti jinému závěru než o odmítnutí žaloby pro opožděnost. Z tohoto důvodu se jimi NSS nezabýval.

[24] NSS na základě shora uvedeného konstatuje, že městský soud postupoval správně, pokud žalobu odmítl.

[25] Stěžovatelé ve společné kasační stížnosti namítli, že jim městský soud odepřel ochranu jejich práv, když ignoroval účast spolků HABEAS CORPUS a Unie příznivců Tradiční čínské medicíny v soudním řízení. Městskému soudu však nelze vytýkat, že se spolky jako osobami zúčastněnými na řízení nejednal a neoznačil je v záhlaví usnesení, neboť vzhledem k odmítnutí žaloby nemohl mít tento postup žádný dopad do jejich procesního postavení.

[26] Pokud jde o kasační stížnost těchto spolků, zde je nutné zmínit, že rozšířený senát NSS v usnesení ze dne 29. 3. 2023, čj. 6 As 105/2021-72, č. 4484/2023 Sb. NSS, dospěl k závěru, že osoba zúčastněná na řízení „nemá aktivní procesní legitimaci k podání návrhu na přezkum rozhodnutí soudu ve správním soudnictví, kterým se odmítá návrh nebo zastavuje řízení. Kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým se odmítá návrh nebo zastavuje řízení [§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.], podaná osobou zúčastněnou na řízení anebo osobou, která se takového postavení domáhá, je podáním učiněným osobou k tomu zjevně neoprávněnou ve smyslu § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.“ Lze proto uzavřít, že kasační stížnost těchto spolků byla podána osobami k tomu zjevně neoprávněnými, a proto ji NSS v souladu s § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

[27] Co se týče návrhů stěžovatelů na předložení předběžných otázek SDEU, NSS si je vědom toho, že jako soud poslední instance má za podmínek stanovených čl. 267 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie povinnost obrátit se na SDEU s otázkou týkající se výkladu unijního práva, která před ním vyvstala, ledaže by dospěl k závěru, že tato otázka není relevantní, že předmětné ustanovení unijního práva již bylo předmětem výkladu podaného SDEU nebo že správný výklad unijního práva je natolik zřejmý, že není ponechán prostor pro žádnou rozumnou pochybnost (srov. rozsudek SDEU ze dne 6. 10. 2021, ve věci C-598/19, Consorzio Italian Management a Catania Multiservizi). V nyní posuzované věci však NSS má za to, že navrhované předběžné otázky nejsou pro rozhodnutí o kasační stížnosti relevantní, neboť jejich zodpovězení nemůže mít vliv na posouzení důvodů, pro které městský soud žalobu odmítl. Jak bylo uvedeno výše, předmětem přezkumu je pouze zákonnost odmítnutí žaloby, nikoliv její věcné projednání. Navrhované předběžné otázky přitom směřují k posouzení věci samé a jejich zodpovězení tedy není pro rozhodnutí o kasační stížnosti potřebné. NSS proto neshledal důvod jejich předložení SDEU.

[28] Stejný závěr je třeba učinit i ve vztahu k postupu městského soudu. Stěžovatelé namítají, že jim městský soud odepřel ochranu jejich práv tím, že nerozhodl o návrhu na předložení věci SDEU. Podmínka, že zodpovězení předběžné otázky musí být pro rozhodnutí ve věci nezbytné, se vztahuje i na soud rozhodující v prvním stupni (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 7. 2007, čj. 3 As 22/2006). Městský soud však žalobu odmítl z procesních důvodů, aniž přistoupil k jejímu věcnému projednání. Nebyl proto povinen zabývat se otázkami, které mohly být významné teprve při posouzení důvodnosti žaloby. Navrhované předběžné otázky se totiž, obdobně jako otázky navrhované v kasační stížnosti, týkaly věcného posouzení žaloby a jejich zodpovězení nemohlo mít vliv na závěr o existenci důvodů pro odmítnutí žaloby. Za této situace nelze městskému soudu vytýkat, že se k návrhům na předložení předběžných otázek výslovně nevyjádřil. Důvody, pro něž těmto návrhům nevyhověl, totiž implicitně vyplývají již z jeho procesního postupu spočívajícího v odmítnutí žaloby.

[29] Důvodná není ani námitka, že se městský soud nezabýval předností unijního práva. NSS znovu připomíná, že městský soud napadeným usnesením odmítl žalobu, věcně ji tedy neposuzoval a nevyvstala ani žádná otázka, jejíž zodpovězení by vyžadovalo aplikaci unijního práva.

[30] Stěžovatelé navrhli provést dokazování ve veřejném jednání, přičemž ke kasační stížnosti přiložili důkazy k prokázání její včasnosti a důvodnosti. Předně navrhli provést důkaz napadeným usnesením městského soudu, dále žalobu ze dne 14. 3. 2026 a plné moci udělené advokátovi. Dále stěžovatelé navrhli, aby NSS vyžádal a provedl jako důkaz soudní spisy Městského soudu v Praze, sp. zn. 3 A 49/2026, a Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 30 C 124/2026.

[31] Podle § 109 odst. 2 s. ř. s. rozhoduje NSS o kasační stížnosti zpravidla bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li dokazování, nařídí k projednání kasační stížnosti jednání. V nyní posuzované věci však pro posouzení kasačních námitek poskytoval dostatečný podklad spisový materiál, proto zdejší soud nepovažoval za nutné dokazování dále doplňovat. Ostatně převážná část důkazů označených stěžovateli představovala listiny již obsažené ve spise, s jejichž obsahem se soud seznámil. Současně neshledal ani jiné okolnosti, které by odůvodňovaly nařízení jednání.

4. Závěr a náklady řízení

[32] NSS pro všechny shora uvedené důvody zamítl kasační stížnost stěžovatelky PRAGON s. r. o. podle § 110 odst. 1 s. ř. s. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla v tomto soudním řízení úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.); žalovanému nevznikly v řízení náklady vymykající se z jeho běžné úřední činnosti.

[33] O nákladech řízení o kasační stížnosti spolků HABEAS CORPUS a Unie příznivců Tradiční čínské medicíny rozhodl NSS v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků řízení (zde uvedené spolky vystupovaly jako stěžovatelé) nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 2026

Ondřej Mrákota
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací