Plný text
10 As 163/2026 - 20
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobců: a) Bc. J. K., b) POD CZ s. r. o., Jaurisova 515/4, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 16, Praha 2, ve věci ochrany před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 8. 2026, čj. 7 A 55/2026 30,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] NSS obdržel ve shora označené věci dne 31. 8. 2026 podání, které bylo učiněno jménem žalobce a) a b). Podání NSS posoudil jako kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 8. 2026, čj. 7 A 55/2026 30, jímž městský soud odmítl žalobu ve věci ochrany před nezákonným zásahem. Žalobci (nyní stěžovatelé) totiž přes výzvu neodstranili vadu podání spočívající v chybějícím podpisu žaloby (žaloba byla podána prostřednictvím e mailu bez uznávaného elektronického podpisu).
[2] Stěžovatelé zaslali elektronickou poštou (e mailem) taktéž kasační stížnost, aniž by podání opatřili uznávaným elektronickým podpisem nebo je učinili jiným způsobem, s nímž zákon spojuje účinky vlastnoručního podpisu.
[3] Podle § 37 odst. 3 s. ř. s. „z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Je li podání ve věci samé činěno v elektronické podobě, je náležitost podpisu splněna jakýmkoliv způsobem, se kterým zvláštní zákon spojuje účinky vlastnoručního podpisu; to platí i pro jiná podání učiněná v elektronické podobě, stanoví li to předseda senátu. (…).“
[4] Kasační stížnost je podáním ve věci samé. Z § 37 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, plyne, že elektronické podání vůči soudu musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem, nestanoví li zvláštní zákon jiný způsob, který má účinky vlastnoručního podpisu. Běžný e mail, resp. jméno a příjmení pisatele v něm uvedené, nenaplňuje zákonnou náležitost podpisu.
[5] Absence náležitého podpisu představuje vadu kasační stížnosti. Pro způsob jejího procesního řešení je podstatná změna právní úpravy účinná od 1. 1. 2026. Do 31. 12. 2025 podle § 37 odst. 2 s. ř. s. platilo, že podání obsahující dispoziční úkon, které bylo učiněno v jiné než zákonem stanovené formě, muselo být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo předložením originálu; jinak se k němu nepřihlíželo. Tento režim dopadal i na kasační stížnost podanou e mailem bez uznávaného elektronického podpisu.
[6] S účinností od 1. 1. 2026 se uvedený postup již neuplatní. Chybějící náležitý elektronický podpis je nyní vadou podání, kterou je třeba odstranit postupem podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Předseda senátu proto podatele usnesením vyzve k opravě nebo doplnění podání, stanoví mu k tomu lhůtu a poučí jej o následcích nevyhovění výzvě. Zákon pevnou délku této lhůty neurčuje; její přiměřenost je třeba posoudit podle okolností konkrétní věci.
[7] NSS usnesením ze dne 10. 9. 2026, čj. 10 As 163/2026 8, oba stěžovatele vyzval k doplnění chybějícího podpisu kasační stížnosti. K tomu jim stanovil lhůtu 15 dnů od doručení usnesení a poučil je, že nebude li vada ve stanovené lhůtě odstraněna a nebude li pro tento nedostatek možné v řízení pokračovat, soud kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo oběma stěžovatelům doručeno do datové schránky fikcí dne 21. 9. 2026, neboť se do ní stěžovatelé v desetidenní lhůtě nepřihlásili. Lhůta pro odstranění vady kasační stížnosti proto uplynula 6. 10. 2026.
[8] Stěžovatelé přes řádně doručenou výzvu soudu a poučení o možných následcích neodstranili vadu kasační stížnosti spočívající v absenci podpisu. Podpis je podstatnou náležitostí podání, jelikož umožňuje ověřit jeho původ a autenticitu. Bez jeho doplnění nebylo možné postavit najisto, zda kasační stížnost byla skutečným projevem vůle stěžovatelů; v řízení proto nebylo možné pokračovat. NSS tedy kasační stížnost odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.
[9] NSS pro úplnost dodává, že dne 11. 9. 2026 obdržel od stěžovatelů další podání prostřednictvím běžného e mailu. Stěžovatelé v prvním z podání upozornili na to, že zdejší soud využívá vadný způsob doručování, když výše citované usnesení ze dne 10. 9. 2026 a poučení z téhož dne doručil datovou schránkou namísto jimi sděleným e mailem. Současně požádali o zaslání písemností na e mailovou adresu. V druhém z podání nadepsaném jako „NOTICE“, „Věc: zadost o zaslani potvrzeni, obsah, Podvec: neucinnost a neplatnost doruceni, Znacka: „poučení/9, usnesení/8“ sdělili, že na základě notifikační zprávy obdrželi informaci o nové datové zprávě od zdejšího soudu. Dále uvedli, že k žádosti o zneplatnění přístupových údajů do datové schránky a vydání nových jim bylo sděleno, že přístupové údaje je možné vygenerovat pouze po ověření totožnosti, které lze provést dvěma způsoby. Ani jeden z těchto způsobů však pro stěžovatele není realizovatelný vhodným způsobem tak, aby jim nevznikly neúčelné náklady nebo jiné škody. Z tohoto důvodu stěžovatelům zpráva nebude dle jejich názoru účinně doručena, a proto požádali o její doručení e mailem. Nadto v podání vyjádřili nespokojenost s postupy orgánů veřejné správy a soudů při doručování, což tvoří rovněž podstatu podané kasační stížnosti. Závěrem uvedli, že doručení v listinné formě není žádáno a je považováno za formu nevhodnou, nicméně může být provedeno v kombinaci s postupem podle § 46 odst. 2 o. s. ř. a způsobem dle 45 odst. 2 o. s. ř.
[10] K žádostem stěžovatelů o zasílání písemností na jimi sdělenou e mailovou adresu pak zdejší soud uvádí, že oba stěžovatelé disponují datovou schránkou. Doručování do datové schránky zákon výslovně upřednostňuje (§ 42 odst. 1 s. ř. s.), přičemž tento způsob nelze nahradit na základě přání adresáta. Pokud má tedy adresát zřízenou datovou schránku, pak mu musí být doručováno do ní, i pokud by sdělil, že pro účely daného řízení si přeje doručovat jiným způsobem. Z podání stěžovatelů přitom není zřejmé, jaké objektivní překážky jim brání v zneplatnění přístupových údajů či získání nových, jejich datové schránky nelze považovat za nepřístupné ve smyslu § 11 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, a není zde ani jiný uznávaný důvod, pro něhož by doručení do datové schránky nebylo možné, a bylo by proto namístě přistoupit k jinému způsobu doručení.
[11] O náhradě nákladů řízení NSS rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. října 2026
Ondřej Mrákota
předseda senátu