Usnesení ze dne 13. 1. 2026
Plný text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: Bc. M. H., proti žalované: Česká advokátní komora, Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2024, čj. 10.01-000475/24-0003, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2025, čj. 11 A 6/2025-56,
takto:
I. Žádost žalobce o plné osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti se zamítá.
II. Soud odnímá žalobci částečné osvobození od soudních poplatků ve výši 90 %, které mu bylo přiznáno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2025, čj. 11 A 6/2025-21.
III. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá.
IV. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost, který podle položky č. 19 Sazebníku soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) činí 5 000 Kč.
V. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal žádost o určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Žalovaná žádosti nevyhověla a advokáta žalobci neurčila, a to z těchto důvodů:
- žadatel neprokázal, že je osobou, jejíž příjmové a majetkové poměry odůvodňují určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně, a nedoložil řádně doklady o svých poměrech (§ 18c odst. 4, § 18c odst. 5 věta první zákona o advokacii),
- žalobce zjevně nadužívá institut určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní pomoci,
- ze strany žalobce se jedná o zjevně bezdůvodné uplatňování práva (dle § 18c odst. 5 věty třetí zákona o advokacii).
[2] Proti rozhodnutí žalované žalobce podal žalobu k městskému soudu, který žalobce usnesením osvobodil od soudních poplatků ve výši 90 %. Následně městský soud v záhlaví označeným rozsudkem žalobu zamítl. Uvedl, že neobstojí závěr žalované o zjevném nadužívání institutu určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní pomoci ze strany žalobce. Rozhodnutí žalované však obstálo, neboť městský soud potvrdil závěry žalované o zjevně bezdůvodném uplatňování práva a zároveň uvedl, že žalobce neuplatnil žalobní námitku k neprokázání příjmových a majetkových poměrů. Soud by byl oprávněn zrušit napadené rozhodnutí pouze v případě, neobstál-li by v rámci soudního přezkumu žádný z těchto důvodů. Žalobu proto zamítl.
[3] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. S ní spojil žádost o plné osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
[4] Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
[5] Zákonné podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 s. ř. s. musí být splněny současně. Při posuzování, zda jsou uvedené podmínky splněny, se soud v prvé řadě zabývá otázkou zjevné neúspěšnosti návrhu. Teprve poté přihlíží k majetkovým poměrům žadatele. Opačný postup by byl z povahy věci v rozporu se smyslem § 36 odst. 3 s. ř. s. (usnesení NSS ze dne 11. 10. 2016, čj. 5 As 178/2016-15). NSS proto předně posuzoval, zda podaná kasační stížnost stěžovatele není zjevně neúspěšným návrhem.
[6] Pojem „zjevně neúspěšný návrh“ není v zákoně definován, proto NSS ve své judikatuře vymezil některé případy, kdy je obsah tohoto pojmu naplněn (např. rozsudek ze dne 19. 12. 2007, čj. 7 Afs 102/2007-72). Obecně lze říci, že zjevná neúspěšnost návrhu by měla být zjistitelná bez pochyb, měla by být nesporná a jednoznačná i bez dokazování (blíže např. rozsudek ze dne 24. 3. 2006, čj. 4 Ads 19/2005-105, č. 909/2006 Sb. NSS).
[7] Jak se podává ze shora uvedeného, žalovaná rozhodnutí o neurčení advokáta založila na třech samostatných důvodech. Soud by mohl její rozhodnutí zrušit pouze tehdy, pokud by v soudním přezkumu neobstál žádný z těchto důvodů. Ze spisu městského soudu a napadeného rozsudku je zřejmé, že stěžovatel žalobou nenapadl rozhodnutí žalované z důvodu neprokázání příjmových a majetkových poměrů. To již nemůže dohnat v řízení o kasační stížnosti (srov. § 104 odst. 4 s. ř. s.). Za této procesní situace nemůže být kasační stížnost stěžovatele úspěšná, neboť i v případě, že by NSS přisvědčil jeho kasačním námitkám směřujícím proti rozhodnutí žalované, zůstal by nadále zachován další, samostatný a nepřezkoumaný důvod, který sám o sobě brání zrušení napadeného rozhodnutí. Kasační stížnost je proto zjevně neúspěšná ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. NSS se proto již nezabýval osobními, majetkovými a výdělkovými poměry stěžovatele a žádost o úplné osvobození od soudních poplatků zamítl.
[8] Z předloženého spisu městského soudu NSS ověřil, že městský soud stěžovatele osvobodil od soudních poplatků ve výši 90 %. S ohledem na § 36 odst. 3 s. ř. s. se toto dříve přiznané částečné osvobození vztahuje i na řízení o kasační stížnosti. Vzhledem k závěru o zjevné neúspěšnosti kasační stížnosti se však NSS dále zabýval otázkou, zda je v tomto případě namístě stěžovateli ponechat částečné osvobození od soudních poplatků přiznané městským soudem.
[9] Odnětí osvobození od soudních poplatků upravuje § 36 odst. 3 s. ř. s., podle nějž soud přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Podle doslovného výkladu citovaného ustanovení by se mohlo jevit, že odnětí přiznaného osvobození od soudních poplatků přichází v úvahu pouze tehdy, dojde-li ke změně nebo dodatečnému zjištění skutečností týkajících se osobních, majetkových či výdělkových poměrů účastníka řízení – a naopak ukáže-li se až později, že návrh je zjevně neúspěšný, nelze již osvobození od soudních poplatků odejmout. Takový výklad by však byl v rozporu se smyslem citovaného ustanovení. To má mimo jiné zabránit tomu, aby účastník těžil z toho, že zpočátku se skutečnosti rozhodné pro osvobození od soudních poplatků jevily jinak, než následně v řízení vyplynulo. Tato logika proto platí jak ve vztahu k poměrům účastníka, tak ve vztahu ke zjevné neúspěšnosti návrhu (viz usnesení NSS ze 7. 5. 2019, čj. 7 As 94/2019-12, či ze dne 12. 5. 2023, čj. 8 As 13/2023-24). NSS tedy uzavírá, že osvobození od soudních poplatků soud odejme, i pokud se později ukáže, že návrh zjevně nemůže být úspěšný. NSS proto výrokem II odňal stěžovateli osvobození od soudních poplatků.
[10] Vzhledem k tomu, že žádost stěžovatele o plné osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti byla zamítnuta a soud mu odňal částečné osvobození od soudních poplatků, nebylo možné vyhovět ani jeho návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok III), protože podle § 35 odst. 10 s. ř. s. lze účastníkovi ustanovit zástupce jen tehdy, splňuje-li předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
[11] NSS proto výrokem IV vyzval stěžovatele ke splnění poplatkové povinnosti, která vznikla podáním kasační stížnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou citovaného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.
[12] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit:
- v hotovosti na pokladně NSS nebo
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1100423825.
[13] Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[14] Podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je předpokladem pro výkon advokacie vysokoškolské vzdělání v oboru právo získané
1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice, nebo
2. studiem na vysoké škole v zahraničí, je-li takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice.
[15] NSS proto výrokem V tohoto usnesení vyzývá stěžovatele k doložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s. pro řízení o kasační stížnosti, a to buďto předložením plné moci udělené advokátu, nebo předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání [vysokoškolský diplom o absolvování příslušného studia (postačí v kopii)].
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví [§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) soudního řádu správního]. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by Vám mohla vzniknout újma, a ve stanovené lhůtě sdělíte soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doložíte, že bez své viny jste nemohli poplatek dosud zaplatit.
Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutné do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí.
Nebude-li ve stanovené lhůtě předložena plná moc nebo doklad o dosažení příslušného vzdělání podle této výzvy, soud kasační stížnost odmítne [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.].
V Brně dne 13. ledna 2026
Vojtěch Šimíček
předseda senátu
Usnesení ze dne 11. 2. 2026
Plný text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: Bc. M. H., proti žalované: Česká advokátní komora, Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2024, čj. 10.01-000475/24-0003, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2025, čj. 11 A 6/2025-56,
takto:
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (stěžovatel) podal kasační stížnost proti rozsudku městského soudu označenému v záhlaví. V kasační stížnosti zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (v řízení před městským soudem byl stěžovatel částečně osvobozen od soudních poplatků v rozsahu 90 %).
[2] NSS usnesením ze dne 13. 1. 2026, čj. 10 As 238/2025-16, žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti zamítl a nevyhověl ani jeho žádosti o ustanovení zástupce. Zároveň stěžovateli odejmul částečné osvobození od soudních poplatků, které mu bylo přiznáno městským soudem. Důvodem tohoto postupu byla zjevná neúspěšnost kasační stížnosti (dle § 36 odst. 3 s. ř. s.), neboť stěžovatel v žalobě fakticky nenapadl rozhodnutí žalované z důvodu neprokázání příjmových a majetkových poměrů, přičemž tento nedostatek již nemohl být v řízení o kasační stížnosti zhojen. Tímto usnesením byl stěžovatel rovněž vyzván k zaplacení soudního poplatku a k předložení plné moci či prokázání příslušného vzdělání, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení.
[3] Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 16. 1. 2026 (zásilka byla stěžovateli vhozena do schránky). Lhůta k zaplacení soudního poplatku a doložení plné moci tak marně uplynula dne 2. 2. 2026 (konec lhůty připadl na sobotu 31. 1. 2026, avšak v souladu s § 40 s. ř. s. je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tj. pondělí 2. 2. 2026).
[4] Stěžovatel na toto usnesení reagoval podáním ze dne 19. 1. 2026, v němž namítal manipulaci se soudním spisem ze strany soudců městského soudu, která měla spočívat v odstranění originálu žaloby, a ze které je údajně patrné, že stěžovatel rozhodnutí žalované napadl rovněž z důvodu neprokázání příjmových a majetkových poměrů. Současně stěžovatel opětovně požádal o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků, přičemž za novou okolnost odůvodňující tyto žádosti označil právě manipulaci se spisem.
[5] O první žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta NSS rozhodl výše uvedeným usnesením tak, že ji zamítl a zároveň mu odebral částečné osvobození od soudních poplatků přiznané městský soudem. Dle ustálené judikatury platí, že „o opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení“ (rozsudek NSS ze dne 17. 6. 2008, čj. 4 Ans 5/2008-65). Neobsahuje-li opakovaná žádost nové informace, nerozhoduje o ní soud vůbec (rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2011, čj. 8 As 65/2010-106, bod 10).
[6] Nová žádost stěžovatele však neobsahuje žádná nová tvrzení, která by odůvodnila osvobození od soudních poplatků. Jeho tvrzení o manipulaci se soudním spisem směřuje fakticky k polemice se závěry obsaženými v usnesení NSS ze dne 13. 1. 2026 a ke zpochybnění závěru o zjevné neúspěšnosti kasační stížnosti, nikoliv např. k doložení změny jeho osobních či majetkových poměrů, jež by mohla mít význam pro posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků.
[7] Závěr o zjevné neúspěšnosti kasační stížnosti učinil NSS na základě skutečnosti, že stěžovatel žalobou nenapadl rozhodnutí žalované z důvodu neprokázání příjmových a majetkových poměrů. Stěžovatel v podání adresovaném NSS uvedl, že rozhodnutí žalované z důvodu neprokázání příjmových a majetkových poměrů ve skutečnosti napadl. To podle něj vyplývá z originálu žaloby, kterou však někdo ze spisu městského soudu odstranil.
[8] K tomuto NSS konstatuje, že ačkoliv z žaloby vyplývá, že stěžovatel uvedený žalobní důvod formálně uplatnil, městský soud se s touto námitkou vypořádal v bodech 33 až 37 napadeného rozsudku a dospěl k závěru, že ji nelze považovat ani za tzv. zárodek žalobního bodu, neboť obsahuje pouze citaci zákonného ustanovení bez jakékoliv konkrétní argumentace stěžovatele, přičemž svůj závěr podložil četnou judikaturou NSS. Tento nedostatek žaloby přitom již stěžovatel nemůže zhojit ani v řízení o kasační stížnosti.
[9] Ze stejných důvodů NSS nerozhodoval ani o nové žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce, jelikož je zřejmé, že na zjevné bezúspěšnosti původního návrhu se od doby vydání shora označeného usnesení nemohlo nic změnit.
[10] NSS se dále zabýval lhůtou k zaplacení soudního poplatku, protože případné zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím kasační stížnosti pro nedoložení plné moci (usnesení NSS ze dne 3. 8. 2016, čj. 2 Afs 111/2016-29, ze dne 19. 10. 2016, čj. 3 As 207/2016-35, ze dne 22. 3. 2017, čj. 3 As 240/2016-70, či ze dne 22. 3. 2018, čj. 8 As 227/2017-35).
[11] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví [§ 4 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].
[12] Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovateli doručeno dne 16. 1. 2026. Lhůta k zaplacení soudního poplatku marně uplynula dne 2. 2. 2026. Protože stěžovatel soudní poplatek ani přes výzvu soudu v této lhůtě (a ani později) nezaplatil, soud řízení o kasační stížnosti zastavil.
[13] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. února 2026
Vojtěch Šimíček
předseda senátu