Plný text
10 Azs 147/2026 - 26
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobce: N. H. A. V., zastoupeného advokátem Mgr. Štěpánem Svátkem, Na Pankráci 30, Praha 4, proti žalované: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí ze dne 18. 6. 2026, čj. CPR 15251 3/ČJ 2026 930310 V240, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2026, čj. 35 A 23/2026 23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce je státní občan Vietnamské socialistické republiky. Poté, co sám legálně pobýval v Maďarsku, přicestoval za matkou a sourozenci do Prahy a v ČR pobýval nelegálně. Požádal pak o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občanky ČR (své přítelkyně), ale neuspěl, a proto měl do 30 dnů po zamítnutí žádosti vycestovat. To neudělal, a tak mu Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy uložilo povinnost do 30 dnů opustit území členských států Evropské unie i zbylého schengenského prostoru [§ 50a odst. 2 písm. b) a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky]. Žalobce následně neuspěl ani s odvoláním, ani se správní žalobou.
[2] Proti zamítavému rozsudku městského soudu podává žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Namítá, že policie řádně nezkoumala, zda uložená povinnost nepřiměřeně nezasáhne do jeho soukromého a rodinného života, a o jeho osobních poměrech spíše spekulovala. Stěžovatel může stěží bez újmy vycestovat do Vietnamu, když v ČR má nejen matku a sourozence, ale i přítelkyni Češku. Konečně stěžovatel rozsudku vytkl, že v něm městský soud zvláštním výrokem nepřiznal postavení osoby zúčastněné na řízení jeho matce – tento názor totiž stačilo vyslovit v odůvodnění. Jde ale především o názor nesprávný: jednak je stěžovatel (jemuž je 23 let) ve věku blízkém věku nezletilých, jednak jeho vycestování zasáhne i do matčiných práv.
[3] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval samosoudce, se NSS nejprve zabývá tím, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou. Podstatný přesah vlastních zájmů může podle judikatury nastat v těchto čtyřech případech: 1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které NSS dosud neřešil plně nebo vůbec; 2) judikatura řeší sporné právní otázky rozdílně; 3) judikaturu je třeba změnit; 4) krajský (městský) soud se dopustil zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[4] Stěžovatelova kasační stížnost přijatelná není. Sám stěžovatel se o přijatelnosti nezmiňuje (jen vznáší konkrétní námitky) a NSS žádný z důvodů přijatelnosti nezjistil. Judikatura řeší plně (důvod 1) a ustáleně (důvod 2) jak podmínky, za nichž je povinnost vycestovat slučitelná se soukromým a rodinným životem cizince, tak okruh osob zúčastněných na řízení a postup, jímž se o tomto postavení rozhoduje. Není přitom třeba, aby zde NSS opětovně svou judikaturu citoval: pracovala s ní jak policie, tak městský soud, a stěžovatel si jen nepřeje, aby se tyto závěry uplatnily v jeho věci. Z ničeho neplyne, že by judikaturu bylo třeba změnit (důvod 3), a NSS nezjistil ani žádné zásadní pochybení městského soudu (důvod 4). Krom toho – a nejvýznamněji – je patrné, že kasační stížnost nepřesahuje nijak (natož podstatně) vlastní zájmy stěžovatele: stěžovatel se jen snaží „ve čtvrté instanci“ namítat to, co už v řízeních tvrdil dříve.
[5] NSS proto odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle úspěchu ve věci. Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. října 2026
Michaela Bejčková
předsedkyně senátu