10 Azs 3/2024

Plný text

10 Azs 3/2024 - 30
pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Faisala Husseiniho a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: D. P. zast. advokátem JUDr. Jiřím Pokorným, Ph.D., Blanická 1008/28, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 7. 2023, čj. MV871774/SO2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, čj. 4 A 24/202351, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, čj. 4 A 24/202351, a rozhodnutí žalované ze dne 25. 7. 2023, čj. MV871774/SO2023.

II. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (nyní stěžovatel) je občan Běloruska, který studuje informatiku na ČVUT v Praze. V červenci 2022 podal žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem studia. Ministerstvo vnitra shledalo, že stěžovatel splnil zákonné podmínky pro prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, proto rozhodlo, že dostavíli se stěžovatel k pořízení údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu, průkaz převezme a uhradí příslušný správní poplatek, bude mu platnost povolení prodloužena. V říjnu 2022 ministerstvo stěžovatele vyzvalo, aby se dne 7. 12. 2022 dostavil za účelem zpracování údajů. Stěžovatel se na výzvu nedostavil a ministerstvu ani nesdělil žádný důvod, který by mu v tom bránil. Ministerstvo proto řízení podle § 169r odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, zastavilo.
[2] Proti rozhodnutí ministerstva podal stěžovatel odvolání, které žalovaná zamítla. Následně i městský soud zamítl stěžovatelovu žalobu. Proti rozsudku městského soudu podal stěžovatel kasační stížnost, se kterou spojil návrh na přiznání odkladného účinku.
[3] V návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel uvedl, že aktuálně pokračuje ve studiu na ČVUT v rámci prezenčního studia. V případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti bude muset stěžovatel vycestovat z České republiky, neboť zde nemá pobytový titul. Stěžovatel se tedy bude muset vrátit do Běloruska, kde ho čeká výkon branné povinnosti ohrožující jeho život a zdraví. Dále stěžovatel upozornil, že městský soud jeho žalobě odkladný účinek nepřiznal, protože branná povinnost je podle městského soudu legitimní povinností každého občana. Pohled městského soudu je však podle stěžovatele příliš zjednodušený a neodpovídá judikaturním závěrům. Konkrétně stěžovatel upozornil na rozsudek NSS sp. zn. 7 Azs 367/2019. Rovněž je podle stěžovatele chybný závěr městského soudu, podle kterého je pouhým nepodloženým tvrzením, že se běloruská armáda účastní na straně Ruska invaze na Ukrajině. Závěrem stěžovatel upozornil, že jeho studijní program na ČVUT lze studovat pouze v prezenční formě. Je tedy nezbytná jeho osobní přítomnost na výuce. V opačném případě bude ze studia vyloučen a vzhledem k opatření rektora ČVUT nebude moci být ke studiu ani znovu přijat, protože je Bělorus.
[4] Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.
[5] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.
– zda stěžovateli hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně
– zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] V nynější věci dospěl NSS k závěru, že zákonné předpoklady pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti byly splněny.
[7] NSS předesílá, že přestože se s rozhodnutím o neprodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nepojí povinnost opustit území České republiky a k setrvání mimo její území by mohl být stěžovatel bezprostředně donucen až v souvislosti s rozhodnutím o správním vyhoštění, nemůže být tato skutečnost důvodem pro zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku (shodně např. usnesení NSS ze dne 18. 2. 2021, čj. 5 Azs 12/202119, bod 8).
[8] Podle NSS je především třeba zohlednit, že stěžovatel je běloruský občan a student vysoké školy. Ačkoli je pravda, že běloruská armáda se prozatím s největší pravděpodobností přímo nezapojila do ruských válečných operací na Ukrajině, nelze odhlížet od blízké spolupráce obou států a neprůkazných oficiálních zpráv o aktuální situaci v běloruské armádě. Stěžovatel je aktuálně jednadvacetiletý student vysoké školy, který se svým studiem připravuje na budoucí povolání a jehož studijní program navíc neumožňuje jinou formu studia než prezenční. Stěžovatel se navíc v České republice nedopustil žádného trestného činu ani jinak nenarušil jiný důležitý veřejný zájem (kvůli čemu často nebývá odkladný účinek přiznáván), jeho pochybení spočívá toliko v tom, že se nedostavil ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu. Z těchto důvodů NSS dospěl k závěru, že v nynější věci je namístě, aby kasační stížnosti odkladný účinek přiznal.
[9] Ze shora uvedených důvodů NSS přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky napadeného rozsudku městského soudu a taktéž žalobou napadeného rozhodnutí žalované. NSS současně připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu zrušit, ukáželi se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.). Konečně toto rozhodnutí je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.
[10] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Ta zde vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/201232]. Soud proto vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Soudní poplatky lze zaplatit:
– vylepením kolků na tomto tiskopisu;
– bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol: [VS].

Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. ledna 2024

Ondřej Mrákota
předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn.: 10 Azs 3/2024

podpis .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek:

Plný text

10 Azs 3/2024 - 41
pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Faisala Husseiniho a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: D. P., zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Pokorným, Ph.D., Blanická 1008/28, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 25. 7. 2023, čj. MV871774/SO2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, čj. 4 A 24/202351,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce podal dne 25. 7. 2022 žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, v průběhu řízení o žádosti shledalo, že jsou splněny zákonné podmínky pro prodloužení doby platnosti povolení, a proto rozhodlo, že dostavíli se účastník řízení k pořízení údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu, převezme jej a uhradí správní poplatek, bude mu platnost povolení k pobytu prodloužena. Žalobce byl ministerstvem vyzván, aby se dostavil dne 7. 12. 2022, a současně byl poučen o důsledcích nedostavení se – řízení bude zastaveno. Výzva byla žalobci doručena dne 7. 11. 2022. Žalobce se na výzvu nedostavil a ministerstvo řízení zastavilo podle § 169r odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).

[2] Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců potvrdila rozhodnutí ministerstva. Proti rozhodnutí komise se žalobce neúspěšně bránil správní žalobou u městského soudu.

[3] Žalobce (nyní stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností. Namítl, že městský soud nerespektuje aktuální judikaturu NSS, neboť neposuzoval otázku přiměřenosti rozhodnutí správních orgánů. Stěžovatel dodává, že poukazoval na dopady rozhodnutí do jeho soukromého života, a dokonce na své právo na život. Městský soud navíc nejspíše vychází z chybných informací o situaci v Bělorusku. Stěžovatel dále poukazuje na skutečnost, že i městský soud uznal, že se komise vůbec nevypořádala s námitkou chybného doručení výzvy stěžovateli. Stěžovatel také namítá nejednotný přístup komise v obdobných případech.

[4] Ve věcech, v nichž před krajským (městským) soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Neníli tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/200639, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/20228, body 11–12).

[5] Kasační stížnost je nepřijatelná. Stěžovatel nijak blíže nekonkretizoval rozpor napadeného rozsudku s judikaturou NSS. Soud neshledal žádné pochybení městského soudu, které by v této věci založilo přijatelnost kasační stížnosti.

[6] K přiměřenosti rozhodnutí NSS uvádí, že v případě zastavení řízení o žádosti cizince o pobytové oprávnění správní orgány obecně nemají povinnost posuzovat přiměřenost dopadů takového rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince ve smyslu § 174a zákona o pobytu cizinců (srov. aktuální rozsudky NSS ze dne 29. 5. 2023, čj. 3 Azs 248/202236, ze dne 20. 4. 2023, čj. 4 Azs 63/202333, ze dne 22. 3. 2023, čj. 2 Azs 39/202328, nebo ze dne 29. 6. 2022, čj. 9 Azs 59/202241). K tomu se městský soud s odkazem na relevantní judikaturu vyslovil v bodech 35 a 36 svého rozsudku. Prolomení tohoto obecného pravidla judikatura připouští, pouze jeli ve hře nejlepší zájem dítěte (srov. rozsudky NSS ze dne 6. 1. 2022, čj. 1 Azs 268/202156 nebo ze dne 3. 8. 2021, čj. 10 Azs 218/202144), což ovšem není případ stěžovatele. Stěžovatel v tomto směru ani nic netvrdí.

[7] I v případě posouzení situace v Bělorusku NSS konstatuje, že v rámci řízení o prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem studia správní orgány nemají povinnost zkoumat, zda existuje nějaká překážka, která by cizinci bránila v návratu do země původu (tím spíše, pokud zastavují řízení). Tyto okolnosti jsou relevantní teprve v řízení o správním vyhoštění, případně pokud cizinec požádá o mezinárodní ochranu.

[8] S námitkou doručení výzvy se městský soud detailně vypořádal v napadeném rozsudku (body 25 až 31), stejně tak s námitkou porušení procesních práv stěžovatele (body 32 a 33 napadeného rozsudku). Tam také uvedl konkrétní rozhodnutí NSS, která se těmito okruhy otázek zabývala. NSS se s tímto odůvodněním ztotožňuje (jak již bylo naznačeno, stěžovatel navíc ani neuvádí, že by se městský soud od této či jiné judikatury odchýlil). Námitka stran nejednotného postupu komise nesměřuje proti napadenému rozsudku a sama o sobě je tedy nepřijatelná.

[9] V této věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně. Městský soud ani hrubě nepochybil při výkladu práva. NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost.

[10] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle úspěchu ve věci (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/202033, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51–53). Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Komisi žádné náklady nevznikly (§ 60 odst. 1, 5 a § 120 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. července 2024

Ondřej Mrákota
předseda senátu