Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Ústavní stížnost IV. ÚS 3101/2026: výsledek zatím nemáme k dispozici.

Spisová značka

2 Azs 75/2026

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 21. 8. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: ŠONKOVÁ EvaECLI:CZ:NSS:2026:2.Azs.75.2026.63
Další údaje
Předmět řízení: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Karla Šimky a Václava Štencla v právní věci žalobce: A. O., zastoupený Mgr. et Mgr. Terezou Veselou, advokátkou se sídlem [adresa] Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 1. 2026, č. j. OAM-24/ZA-ZA11-ZA03-2025, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2026, č. j. 34 Az 4/2026-20,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalovaný posoudil opakovanou žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a řízení zastavil podle § 25 písm. i) téhož zákona. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Konstatoval, že žalobce v opakované žádosti neuvedl žádné nové skutečnosti oproti první žádosti o mezinárodní ochranu. Předestřené důvody byly podle krajského soudu totožné s důvody uplatněnými již v předchozím řízení, kdy žalobce tvrdil obavu z odvodu do ruské armády. Jiné důvody, s výjimkou obecného tvrzení, že válka na Ukrajině nebere konce a situace se zhoršuje, neuvedl. Krajský soud neshledal důvodnou námitku, že žalovaný vycházel z neaktuálních informací o zemi původu. Konstatoval, že žalovaný informace o Moldavsku aktualizoval a že žalobce neuvedl konkrétní okolnosti, které podle něj na zastaralost podkladů ukazují. Proto přisvědčil závěru žalovaného, že od posledního meritorního posouzení žádosti nedošlo k takové změně situace v zemi původu, která by mohla představovat novou skutečnost ve smyslu § 11a zákona o azylu.

II. Obsah kasační stížnosti

[2] Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Uvádí, že nesporuje závěr, podle něhož v řízení o opakované žádosti o mezinárodní ochranu neuvedl žádné nové skutečnosti, avšak namítá, že má žalovaný zkoumat rovněž to, zda od posledního posouzení věci nedošlo k zásadní změně skutečností relevantních pro udělení mezinárodní ochrany, zejména ke změně situace v zemi původu. Zdůrazňuje, že se situace na Ukrajině zhoršuje, a tím se podle něj zvyšuje pravděpodobnost jeho povolání do (ruské) armády. Kvůli nepříznivé situaci v ruské armádě nelze vyloučit mobilizaci i z „neaktivních záloh“.

[3] Stěžovatel zmínil, že v průběhu správních řízení předložil pouze ruskou vojenskou knížku, nikoli však ruský pas svědčící o jeho (rovněž) ruském občanství, který dokládá až nyní. Požadoval, aby k tomu Nejvyšší správní soud přihlédl nejen při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku, ale i při meritorním posouzení. Hrozí mu navrácení do země, kde by mohl být vystaven pronásledování, porušení principu non-refoulement a jednání porušujícímu čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V této souvislosti poukazuje na trestní postihy osob odmítajících vojenskou službu v ruské armádě a na skutečnost, že její příslušníci se údajně dopouštějí válečných zločinů.

[4] Stěžovatel dále namítá, že žalovaný si neopatřil dostatečné a aktuální informace o změnách bezpečnostní situace v Podněstří, odkud pochází. Žalovaný vycházel mimo jiné z Informace OAMP: Moldavsko – Základní přehled o zemi ze dne 7. 5. 2025, jejíž závěry o stabilní situaci byly podle něj podloženy zdroji z let 2023 a 2024. Stěžovatel připomněl, že se NSS k přezkumu rozhodnutí o jeho první žádosti o mezinárodní ochranu nedostal (jelikož nedoložil zastoupení advokátem). Situace v Podněstří se od doby posouzení první žádosti zhoršila v souvislosti s přerušením dodávek plynu, energetickou krizí a obavami moldavských orgánů z destabilizačního působení Ruska. Dlouhodobý dopad těchto událostí dříve nemohl být zhodnocen. Žalovaný se tedy dostatečně nezabýval otázkou, zda tyto změny již nejsou relevantní pro udělení mezinárodní ochrany, a pochybil, když nepřistoupil k meritornímu posouzení stěžovatelovy opakované žádosti.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[5] Nejvyšší správní soud předesílá, že kasační stížnost představuje mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví (§ 102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; dále jen „s. ř. s.“). Aby byla kasační argumentace přípustná, musí reagovat na důvody, na nichž napadené rozhodnutí spočívá. Jak Nejvyšší správní soud uvedl v bodě 22 rozsudku ze dne 28. 3. 2024, č. j. 8 As 210/2022-28, „míjí-li se kasační argumentace s rozhodovacími důvody krajského soudu nebo nereaguje-li na ně dostatečně tak, aby Nejvyšší správní soud mohl posoudit jejich správnost, je kasační argumentace nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s.; Nejvyšší správní soud nemůže za stěžovatele jakkoliv domýšlet kasační argumentaci“. Mají-li být kasační námitky způsobilé k projednání, musí kvalifikovaným způsobem zpochybňovat právě toto soudní rozhodnutí. Stěžovatel je tedy povinen v kasační stížnosti vymezit rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí a musí konkrétně sdělit, v čem spatřuje skutková či právní pochybení krajského soudu, a z kterých konkrétních důvodů považuje závěry soudu za nezákonné, resp. nepřezkoumatelné (usnesení NSS ze dne 24. 4. 2023, č. j. 8 Azs 41/2023-38, bod 9; nebo rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2023, č. j. 8 Azs 299/2020-41, bod 10; důraz přidán). Stěžovatel musí vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl krajský soud vůči němu dopustit v procesu vydání rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnost (rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58, č. 835/2006 Sb. NSS; či rozsudek NSS ze dne 24. 1. 2023, č. j. 6 As 358/2021-38, bod 11).

[6] Stěžovatel požadavkům na řádné vymezení kasačních námitek nedostál.

[7] Krajský soud založil své rozhodnutí na závěru, že žalovaný správně posoudil opakovanou žádost jako nepřípustnou, neboť v ní stěžovatel neuvedl žádné nové skutečnosti a současně v zemi jeho původu nedošlo k relevantní změně poměrů. Krajský soud ověřil, že oproti řízení o první žádosti o mezinárodní ochranu žalovaný opatřil novější informace o zemi původu. Připustil, že napadené rozhodnutí bylo vydáno přibližně až rok poté, ale přesto informace považoval za dostatečné, neboť z ničeho neplyne, že by již nebyly aktuální. Stěžovatel v žalobě neuvedl konkrétní okolnosti, z nichž dovozuje, že podklady pozbyly aktuálnosti. Obecné tvrzení o zhoršování situace v zemi původu nepovažoval soud v tomto směru za dostačující.

[8] Tyto nosné závěry krajského soudu se však stěžovatel v kasační stížnosti nepokusil nijak zpochybnit. Namísto toho opětovně rozvádí důvody své obavy z povolání do ruské armády, průběh ruské mobilizace a důsledky případného odmítnutí vojenské služby. Znovu vytýká žalovanému, že si neopatřil dostatečné a aktuální informace o vývoji bezpečnostní situace v Podněstří a doplňuje nové argumenty, které ukazují na zhoršení poměrů v jeho vlasti (např. působení energetické krize). Nezpochybňuje však například vůbec závěr krajského soudu, že v žalobě neuvedl konkrétní okolnosti, z nichž by dovozoval, že podklady pozbyly aktuálnosti. Své výtky směřuje výhradně proti rozhodnutí a postupu žalovaného. Z kasační stížnosti není zřejmé, v čem konkrétně měl krajský soud pochybit při posouzení žalobních námitek ani proč by jeho závěr o absenci relevantní v mezidobí nastalé změny poměrů v zemi původu měl být nezákonný.

[9] NSS uzavírá, že kasační stížnost stěžovatele ani částečně nezpochybňuje rozhodovací důvody krajského soudu. Taková kasační stížnost je nepřípustná (§ 104 odst. 4 s. ř. s.), neboť se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. Tento nedostatek přitom nebyl kasační soud povinen odstraňovat postupem podle § 109 odst. 1 s. ř. s. (usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/2019-63, bod 13).

[10] O návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nerozhodoval, jelikož rozhodl o samotné kasační stížnosti bez zbytečného prodlení po provedení nezbytných procesních úkonů (obdobně např. rozsudek NSS ze dne 4. 4. 2019, č. j. 9 Azs 72/2019-32, bod 27).

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

[11] Jelikož je kasační stížnost podle § 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná, NSS ji odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s.

[12] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, která byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. srpna 2026

Eva Šonková
předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací