Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

21 As 99/2026

Téma · generováno AIOdmítnutí kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 27. 10. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: RYCHLÝ TomášECLI:CZ:NSS:2026:21.As.99.2026.77
Další údaje
Předmět řízení: Procesní

Shrnutí · generováno AI

Spolek napadl rozhodnutí, že nemůže vystupovat jako osoba zúčastněná v soudním řízení. Městský soud však mezitím pravomocně rozhodl o žalobě ve věci samé. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl, protože o postavení osoby zúčastněné nelze rozhodovat po skončení tohoto řízení.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Skončení řízení ve věci samé před krajským soudem je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení o kasační stížnosti proti usnesení, jímž nebylo přiznáno postavení osoby zúčastněné na řízení. Nejvyšší správní soud již nemůže posuzovat účastenství v pravomocně skončeném řízení; nápravy se lze domáhat kasační stížností proti rozhodnutí ve věci samé. Kasační stížnost se proto odmítá podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Nejvyšší správní soud nemůže posuzovat, zda určité osobě náleží postavení osoby zúčastněné na řízení v řízení, které již bylo ukončeno. Skončením řízení ve věci samé tak odpadá předmět řízení o této kasační stížnost, neboť Nejvyšší správní soud nemá o čem rozhodovat.
    Zobrazit v textu
  • Neexistující předmět řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, soud proto odmítl kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

  • Cituje:9 As 181/2015
  • Cituje:8 As 124/2016

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: W. A., zastoupen JUDr. Hanou Gutovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem [adresa] Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem [adresa] Praha 1, v řízení o kasační stížnosti stěžovatele: “HABEAS CORPUS“, spolek se sídlem [adresa] Praha 9, zastoupen Mgr. Michalem Kadlecem, advokátem, se sídlem [adresa] proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2026, č. j. 15 A 129/2025 – 83,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce napadl žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2025, č. j. MZE-43015/2025-11155. Podáním ze dne 16. 5. 2026 spolek “HABEAS CORPUS“ oznámil městskému soudu, že hodlá uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení vedeném městským soudem pod sp. zn. 15 A 129/2025. Městský soud rozhodl usnesením ze dne 19. 5. 2026, č. j. 15 A 129/2025 – 83, že spolek “HABEAS CORPUS“, není osobou zúčastněnou na řízení.

[2] Proti usnesení městského soudu nyní spolek “HABEAS CORPUS“ (dále jen „stěžovatel“) podává kasační stížnost, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a), b), c), d) a e) soudního správního řádu (dále jen „s. ř. s.“)

[3] Stěžovatel nesouhlasí se závěrem městského soudu, že nesplnil podmínky jeho účasti v řízení jako osoby zúčastněné na řízení podle § 34 s. ř. s. Především namítá, že městský soud se nevypořádal s jeho argumentací obsaženou v jeho podání o vstupu do řízení, v němž dovozoval své postavení zejména z práva Evropské unie a z judikatury Soudního dvora Evropské unie týkající se tzv. reprezentativních sdružení. Napadené usnesení proto považuje za nepřezkoumatelné.

[4] Stěžovatel rovněž namítá, že jej městský soud před vydáním napadeného usnesení nevyzval k doplnění tvrzení a důkazů prokazujících jeho právní zájem na výsledku řízení, a vydal tak překvapivé rozhodnutí. Podle stěžovatele se projednávaná věc dotýká ochrany zájmů spotřebitelů, z čehož dovozuje, že splňuje podmínky pro účast v řízení jako „reprezentativní sdružení“ hájící kolektivní zájmy svých členů a dalších dotčených osob.

[5] Dle stěžovatele městský soud pochybil, pokud nerozhodl o jeho návrhu na přerušení řízení a položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie podle čl. 267 SFEU týkající se souladu výkladu § 34 s. ř. s. a souvisejících ustanovení správního řádu s právem Evropské unie. Má za to, že posouzení jeho postavení v řízení je podmíněno výkladem unijního práva a bez vyjádření Soudního dvora Evropské unie nelze o věci rozhodnout.

[6] Stěžovatel proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud řízení přerušil a předložil Soudnímu dvoru Evropské unie jím formulované předběžné otázky. Nevyhoví-li tomuto návrhu, požaduje zrušení napadeného usnesení a vrácení věci městskému soudu k dalšímu řízení.

[7] Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že městský soud napadené usnesení řádně a srozumitelně odůvodnil. Ke zbývajícím kasačním námitkám, jež se týkají zejména tvrzeného pochybení městského soudu spočívajícího v nevypořádání argumentace obsažené v podání stěžovatele ze dne 16. 5. 2026 o vstupu do řízení, žalovaný uvádí, že se k nim nemůže konkrétně vyjádřit. Obsah uvedeného podání mu totiž není znám a ani z kasační stížnosti podle jeho názoru jednoznačně nevyplývá, v čem konkrétně stěžovatel spatřuje důvody svého vstupu do řízení před městským soudem. Závěrem žalovaný uvedl, že dle jeho názoru kasační stížnost neobsahuje žádné námitky, které by byly způsobilé závěr městského soudu v napadeném usnesení vyvrátit.

[8] Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve podmínkami řízení a shledal, že nejsou splněny.

[9] Kasační stížnost směřuje proti usnesení, jímž městský soud rozhodl, že stěžovatel není osobou zúčastněnou na řízení vedeném pod sp. zn. 15 A 129/2025. Ze spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že městský soud již rozhodl i ve věci samé rozsudkem ze dne 19. 5. 2026, č. j. 15 A 129/2025 – 85 (dále jen „rozsudek ve věci samé“), jímž zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2025 č. j. MZE-43015/2025-11155 a ze dne 10. 4. 2025 č. j. MZE- 8580/2025-18111 (rozsudek nabyl právní moci dne 19. 5. 2026).

[10] Skončení řízení před krajským soudem představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o tom, že ten, kdo se domáhá postavení osoby zúčastněné na řízení, touto osobou není (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2015, č. j. 9 As 181/2015 – 90, a ze dne 24. 8. 2016, č. j. 8 As 124/2016 – 25; všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud nemůže posuzovat, zda určité osobě náleží postavení osoby zúčastněné na řízení v řízení, které již bylo ukončeno. Skončením řízení ve věci samé tak odpadá předmět řízení o této kasační stížnost, neboť Nejvyšší správní soud nemá o čem rozhodovat. Tento nedostatek věcné podmínky řízení je neodstranitelný.

[11] Ke shodným závěrům dospěl Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. 8 As 124/2016 – 25: „[s]oud nemůže rozhodovat, zda určitá osoba má mít postavení osoby zúčastněné na řízení, které již bylo pravomocně skončeno. I pokud by totiž soud shledal kasační stížnost důvodnou a zrušil napadené usnesení, nemohlo by se tím „otevřít“ pravomocně ukončené řízení před krajským soudem. Věcné projednání kasační stížnosti by tak nemohlo vést k účinné ochraně práv stěžovatele. Uvedený závěr neznamená, že by osoba domáhající se postavení osoby zúčastněné na řízení zůstala po skončení řízení před krajským soudem bez možnosti dosáhnout nápravy případného pochybení krajského soudu. V takovém případě je oprávněna podat kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu ve věci samé, v níž může namítnout vadu řízení před krajským soudem spočívající v tom, že s ní krajský soud nejednal jako s osobou zúčastněnou na řízení, přestože jí takové postavení náleželo.“

[12] Kasační stížnost stěžovatele byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena 9. 6. 2026, tedy několik dní po právní moci rozsudku ve věci samé. Podmínka řízení o kasační stížnosti proti napadenému usnesení tak nebyla naplněna od samého počátku. Případnou vadu o nepřipuštění osoby zúčastněné do řízení by bylo možné napravit pouze v řízení o kasační stížnosti podané proti rozsudku ve věci samé.

[13] Neexistující předmět řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, soud proto odmítl kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.

[14] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle kterých žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Účastníkem v řízení o kasační stížnosti se rozumí stěžovatel a všichni, kdo byli účastníky původního řízení, tedy žalobce a žalovaný (§ 105 odst. 1 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. října 2026

JUDr. Tomáš Rychlý
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací