Plný text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Foltase, soudce Jana Kratochvíla a soudkyně Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: J. Sh. N., zastoupený JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2025, čj. CPR-5430-4/ČJ-2026-930310-V236, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2026, čj. 31 A 9/2026-15,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (stěžovatel) podal dne 26. 5. 2026 kasační stížnost proti shora označenému rozsudku městského soudu. Tato kasační stížnost nicméně obsahovala jen prostý odkaz na § 103 odst. 1 písm. a) a d) soudního řádu správního, a dále přepis zákonného znění § 103 odst. 1 písm. b) téhož zákona; nevymezila žádné konkrétní kasační námitky, které by adresně reagovaly na napadený rozsudek městského soudu. Nejvyšší správní soud proto podle § 106 odst. 3 soudního řádu správního stěžovatele vyzval usnesením ze dne 29. 5. 2026, aby kasační stížnost ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení doplnil o konkrétní důvody, pro které v záhlaví označený rozsudek městského soudu napadá. Zároveň jej poučil o následcích nevyhovění této výzvě. Usnesení bylo doručeno do datové schránky právní zástupkyně stěžovatele dne 29. 5. 2026.
[2] Podle § 40 odst. 1 a 2 soudního řádu správního uplynula lhůta k doplnění kasační stížnosti dne 29. 6. 2026 (pondělí). Stěžovatel ve lhůtě a ani později kasační stížnost nedoplnil.
[3] Pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat. K věcnému projednání kasační stížnosti je totiž podle ustálené judikatury zapotřebí, aby stěžovatel cíleně reagoval právě na rozhodnutí krajského (městského) soudu a jím kvalifikovaným způsobem vyslovené závěry. Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti (§ 109 odst. 4 soudního řádu správního) a není povinen ani oprávněn za stěžovatele domýšlet kasační argumentaci, která by mohla napadený rozsudek zpochybnit (usnesení NSS ze dne 10. 9. 2009, čj. 7 Afs 106/2009-77, č. 2103/2010 Sb. NSS; ze dne 15. 9. 2009, čj. 6 Ads 113/2009-43; nebo ze dne 14. 6. 2016, čj. 1 As 271/2015-36, body 10–14). Nevyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 soudního řádu správního odmítl. Samostatně nerozhodoval ani o návrhu na přiznání odkladného účinku, který stejně jako kasační stížnost nebyl konkretizován.
[4] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 soudního řádu správního, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 6. srpna 2026
Tomáš Foltas
předseda senátu