Rozsudek NSS sp. zn. 3 Ads 110/2009

Právní věta

Rozhodnutí o příspěvku na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, není vyloučeno ze soudního přezkumu na základě § 70 písm. d) s. ř. s.

Plný text

Prejudikatura: (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2010, čj. 3 Ads 110/2009-49)

Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí o příspěvku na péči Věc: Jan M. proti Krajskému úřadu Pardubického kraje o příspěvek na péči, o kasační stížnosti žalobce. Městský úřad Žamberk dne 18. 8. 2008 podle § 7 odst. 2 zákona o sociálních službách zvýšil žalobci příspěvek na péči ode dne 1. 5. 2008 z částky 2 000 Kč na 4 000 Kč měsíčně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný dne 7. 10. 2008 zamítl. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, kterou Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice, dne 15. 5. 2009 odmítl. Krajský soud konstatoval, že z § 7 odst. 1 a odst. 2 zákona o sociálních službách je patrné, že ve správním řízení, které předcházelo vydání žalobou napadeného rozhodnutí, byly hodnoceny dopady zdravotního stavu stěžovatele na jeho schopnost pečovat o sebe a být soběstačným. Rozhodnutí vydané v tomto řízení tak výlučně závisí na posouzení zdravotního stavu stěžovatele. Rozhodnutí o příspěvku současně samo o sobě neznamená právní překážku výkonu povolání, a tudíž je vyloučeno ze soudního přezkumu podle § 70 písm. d) s. ř. s. Žalobce (stěžovatel) brojil proti tomuto rozhodnutí krajského soudu kasační stížností, v níž zejména namítl, že se nejednalo o případ, kdy by rozhodnutí správního orgánu záviselo výlučně na posouzení zdravotního stavu stěžovatele, ale o to, že správní orgán neoznačil stupeň bezmocnosti stěžovatele a v rozporu s právními předpisy mu nepřiznal a nehradil všechny platby, které s bezmocností souvisí. V rozhodnutí správního orgánu chybí zásadní údaj, podle kterého se výše částky pro bezmocnost přiznává. Ode dne 1. 1. 2007 vstoupil v platnost zákon o sociálních službách, podle kterého občan, kterému náleželo zvýšení důchodu pro bezmocnost, nemusel podávat novou žádost, neboť dávka měla být automaticky převedena a přepočtena a měla být vyplacena již v lednu 2007. Nejvyšší správní soud napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Z odůvodnění:

(-) V projednávaném případě krajský soud žalobu odmítl, neboť dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí žalovaného je ze soudního přezkumu vyloučeno. Věc samu tudíž neposuzoval. Nejvyšší správní soud tak může v řízení o kasační stížnosti pouze přezkoumat, zda krajský soud správně posoudil povahu rozhodnutí žalovaného ve smyslu § 70 písm. d) s. ř. s. Nemůže se však již zabývat námitkami týkajícími se „merita věci“, tedy toho, zda správní rozhodnutí žalovaného je zákonné či nikoli.

(-) Příspěvek na péči se podle § 7 zákona o sociálních službách poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci, a to ve výši stanovené na základě zjištěného stupně závislosti, který vymezuje § 8 tohoto zákona.

Příspěvek na péči v zákoně o sociálních službách byl transformován z dávky důchodového zabezpečení - zvýšení důchodu pro bezmocnost upravené v § 70 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení (změnu již poskytované dávky upravuje přechodné ustanovení § 120 odst. 4 zákona o sociálních službách). Rozhodnutí ve věci zvýšení důchodu pro bezmocnost podléhala přezkoumání ve správním soudnictví.

Charakter dávkového rozhodnutí má i příspěvek na péči. Při posouzení závislosti na pomoci jiné fyzické osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení (do 30. 6. 2009 úřad práce) podle § 25 zákona o sociálních službách ze zdravotního stavu osoby žadatele doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře, současně však zohledňuje i výsledky sociálního šetření a zjištění potřeb osoby žadatele. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností pak na základě výsledku posouzení stupně závislosti osoby stanoví výši příspěvku podle § 11 zákona o sociálních službách. Z uvedeného vyplývá, že při rozhodování o nároku na příspěvek na péči a jeho výši správní orgán hodnotí otázky právní i skutkové, přičemž skutková zjištění nezávisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osoby žadatele.

Závěr o přezkoumatelnosti rozhodnutí o příspěvku na péči lze opřít i o § 56c zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, který stanoví, že ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení o dávkách sociální péče a o mimořádných výhodách občanům těžce zdravotně postiženým podle § 34 odst. 1 písm. a) až e), a dále rozhodnutí o odstranění tvrdostí podle § 2 odst. 2 tohoto zákona. Ačkoli byl zákonem o sociálních službách nově zavedený příspěvek na péči upraven jako dávka sociální péče, nebylo rozhodnutí v této věci zákonodárcem zařazeno mezi rozhodnutí o dávkách sociální péče vyloučená ze soudního přezkumu. Nejvyšší správní soud zde poznamenává, že dávky sociální péče podle § 34 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 114/1988 Sb. přitom mají obdobný charakter jako příspěvek na péči - vzhledem k tomu, že jsou poskytovány v rámci péče o těžce zdravotně postižené občany, závisí jejich přiznání rovněž převážně na posouzení zdravotního stavu.

Nejvyšší správní soud závěrem zdůrazňuje, že v případě pochybností je zapotřebí jakékoliv výluky ze soudního přezkumu interpretovat restriktivně, tj. ve prospěch soudního přezkumu; jiný přístup by ve svých důsledcích mohl být odepřením spravedlnosti - denegatio iustitiae.