3 Ads 140/2026

Plný text

3 Ads 140/2026 - 41
pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: L. V., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 5. 2026, č. j. RN X, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2026, č. j. 22 Ad 26/202611,

takto:

I. Žádost žalobkyně ze dne 7. 10. 2026 o prodloužení lhůty k odstranění vady podání doručeného soudu dne 31. 8. 2026 (kasační stížnost) spočívající v absenci uznávaného elektronického podpisu, se zamítá.

II. Kasační stížnost se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I.
[1] Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) bránila proti shora označenému rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým došlo ke snížení výše jejího invalidního důchodu z důvodu změny stupně invalidity. Městský soud věc postoupil Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), který žalobu v záhlaví uvedeným usnesením (dále jen „napadené usnesení“) odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro překážku litispendence.

[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) nyní proti napadenému usnesení brojí podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 31. 8. 2026, které označila jako kasační stížnost (dále jen „podání stěžovatelky“). Toto podání stěžovatelka učinila v elektronické podobě prostřednictvím emailové adresy X, a to bez uznávaného elektronického podpisu.

[3] Jelikož podání stěžovatelky neobsahovalo jednu ze základních zákonných náležitostí každého podání vyplývajících z § 37 odst. 3 s. ř. s., a to (uznávaný elektronický) podpis, Nejvyšší správní soud ji usnesením ze dne 3. 9. 2026, č. j. 3 Ads 140/2026  11, vyzval k odstranění této vady ve lhůtě 15 dnů od doručení uvedeného usnesení. Současně ji poučil o následcích nesplnění této výzvy. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 25. 9. 2026.

[4] Stěžovatelka podáním doručeným soudu dne 8. 10. 2026, tedy ve lhůtě stanovené ve shora zmíněném usnesení, požádala o prodloužení lhůty ke splnění povinnosti podle usnesení č. j. 3 Ads 140/2026  11. Tuto žádost odůvodnila tím, že soudem stanovenou lhůtu nemohla stihnout, protože Okresní soud Brnovenkov „dovodil zhoršení zdravotního stavu (…), takže péče zabere kvůli Poště a Okr. soudu více času a peněz“.

[5] Podle § 40 odst. 5 s. ř. s., nestanovíli zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit.

[6] V případě lhůty k odstranění vady podání spočívající v absenci podpisu šlo o lhůtu určenou soudem. V souladu s § 40 odst. 5 větou poslední s. ř. s. tedy sice může předseda senátu soudem určenou lhůtu prodloužit, to však pouze na včasnou žádost stěžovatele a z „vážných omluvitelných důvodů“.

[7] Stěžovatelka sice v souladu s § 40 odst. 5 s. ř. s. o prodloužení lhůty požádala včas, vážné omluvitelné důvody však v jejích tvrzeních Nejvyšší správní soud neshledal. Stěžovatelka svou žádost odůvodnila toliko tím, že neměla dostatek času zajít si na pobočku České pošty vyzvednout zásilku. Její tvrzení (viz výše odst. [4]) je obtížně srozumitelné a nadto je obecné a ničím nedoložené. Nelze jej proto v tomto ohledu považovat za dostatečně konkrétní, aby bylo možné na jeho základě dospět k závěru o existenci vážných omluvitelných důvodů pro prodloužení soudcovské lhůty k odstranění vady jejího podání spočívající v absenci (uznávaného elektronického) podpisu. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud žádost stěžovatelky o prodloužení uvedené lhůty zamítl (I. výrok tohoto usnesení).

[8] Podle § 37 odst. 3 s. ř. s., z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Jeli podání ve věci samé činěno v elektronické podobě, je náležitost podpisu splněna jakýmkoliv způsobem, se kterým zvláštní zákon spojuje účinky vlastnoručního podpisu; to platí i pro jiná podání učiněná v elektronické podobě, stanovíli to předseda senátu. Ten, kdo činí podání, (dále jen „podatel“) v podání uvede o své osobě jméno, příjmení, datum narození a bydliště, jeli fyzickou osobou, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, byloli přiděleno, jeli právnickou osobou. Jiné osobní údaje uvede fyzická osoba jen tehdy, jeli toho třeba s ohledem na povahu věci, která má být soudem projednána. K podání musí být připojeny listiny, kterých se podatel dovolává. Podání v listinné podobě, které je třeba doručit ostatním účastníkům a osobám na řízení zúčastněným, musí být předloženo v potřebném počtu stejnopisů. (důraz přidán soudem)

[9] Podle § 37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebudeli podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanovíli zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

[10] S ohledem na skutečnost, že stěžovatelka k dnešnímu dni vadu podání spočívající v absenci podpisu neodstranila, její podání i nadále trpí vadou, pro kterou není možné v řízení pokračovat. Neobsahuje totiž žádný podpis a není postaveno na jisto, že podání učinila skutečně daná osoba. V této souvislosti Nejvyšší správní soud připomíná, že zvláštním předpisem, který upravuje požadavky kladené na podpis podání učiněného v elektronické podobě, je zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, který v § 6 odst. 1 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Podle § 6 odst. 2 tamtéž platí, že uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. (důraz přidán soudem)

[11] Nejvyšší správní soud proto podání stěžovatelky podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona výrokem II. tohoto usnesení odmítl.

[12] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta (III. výrok).

Poučení : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 21. října 2026

Mgr. Petra Weissová
předsedkyně senátu