3 Azs 135/2026

Plný text

3 Azs 135/2026 - 43
pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudkyň Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: M. H., zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Bučkem, se sídlem [adresa] proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa] Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 8. 2025, č. j. 33 A 15/2026  95, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Včasnou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, kterým Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2026, č. j. OAM4586011/ZM2025. Žalovaný v napadeném rozhodnutí postupoval podle § 44a odst. 11, ve spojení s § 46e odst. 1 a dále § 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a nevyhověl žádosti stěžovatele o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty.

[2] Stěžovatel spojil kasační stížnost s návrhem na přiznání odkladného účinku. V návrhu tvrdil, že mu účinky rozhodnutí žalovaného mohou způsobit závažnou a obtížně napravitelnou újmu spojenou se ztrátou pobytového a pracovního oprávnění. Vedle ztráty obživy a povinnosti opustit Českou republiku bude narušen rovněž jeho soukromý a rodinný život. Žije zde totiž již od roku 2019, má zde partnerku a blízké rodinné vazby, stabilní bydlení a zaměstnání. V minulosti byl sice soudně trestán, od skutku spáchaného v roce 2022 se však nedopustil žádného dalšího protiprávního jednání, pracuje a je ekonomicky soběstačný. Možnost požádat o jiný pobytový titul podle něj hrozící újmu nevylučuje, neboť na jeho získání nelze spoléhat.

[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřil nesouhlasně. Podmínky upravené v ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. nejsou podle něj v této věci splněny. Stěžovateli totiž nehrozí nepoměrně větší újma než žalovanému a přiznání odkladného účinku by nadto nebylo v souladu s důležitým veřejným zájmem. Žalovaný zdůraznil, že žádost stěžovatele o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty byla zamítnuta právě z důvodu odsouzení stěžovatele za spáchání úmyslného trestného činu převaděčství, jehož se dopustil na Slovensku. Veřejný zájem na tom, aby na území státu nepobýval cizinec odsouzený za trestnou činnost tohoto druhu, převažuje podle žalovaného nad jeho soukromými zájmy.

[4] Tvrzenou újmu spočívající v zásahu do rodinného života žalovaný nepovažuje za významnou. Matka a sestra stěžovatele mají v České republice trvalý pobyt, žijí samostatně a nejsou na něm závislé. Stěžovatel nadto podle žalovaného neprokázal své tvrzení o uzavření manželství, neboť nepředložil oddací list. Tyto skutečnosti navíc uplatnil teprve v řízení před krajským soudem.

[5] Z ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. vyplývá, že první podmínku pro přiznání odkladného účinku představuje existence nepoměrně větší újmy, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Druhou podmínkou pak je, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Obě tyto podmínky přitom musí být splněny současně. Samo podání kasační stížnosti bez dalšího odkladný účinek nepůsobí (srov. § 107 s. ř. s.) a jeho přiznání připadá v úvahu pouze v ojedinělých případech vyjádřených v § 73 odst. 2 s. ř. s. Odložit účinky kasační stížnosti napadeného rozhodnutí krajského soudu lze proto pouze výjimečně, pokud újma, která stěžovateli hrozí, je reálná, není vzhledem k jeho poměrům bagatelní, je významná a její vznik je v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí žalovaného (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, č.j. 2 As 60/2008  103).

[6] Stěžovatel pro účely rozhodování o odkladném účinku předložil jako podklad pro svá tvrzení zprávu Probační a mediační služby ze dne 20. 7. 2026. Z té plyne, že v rámci výkonu podmíněného trestu odnětí svobody stěžovatel řádně plní své povinnosti a dobře spolupracuje s probačním úředníkem. Stěžovatel rovněž předložil výplatní lístek, který svědčí jeho tvrzení o trvání pracovního poměru v gastronomickém provozu. Z listin, které předložil již v řízení před krajským soudem, lze dále usoudit na to, že má stěžovatel v České republice pevné rodinné zázemí, neboť zde žije rovněž jeho sestra a matka. S matkou a partnerkou přitom sdílí společnou domácnost. Tvrzení uplatněná v návrhu na přiznání odkladného účinku tedy stěžovatel v potřebné míře osvědčil.

[7] K možnému rozporu s důležitým veřejným zájmem Nejvyšší správní soud předesílá, že pro zamítnutí návrhu nepostačuje pouhá existence kolidujícího veřejného zájmu, jak by se mohlo jevit z doslovného výkladu § 73 odst. 2 s. ř. s., ale i zde je třeba vážit intenzitu tohoto rozporu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2024, č. j. 9 Azs 155/2024  37).

[8] Ze stěžovatelem osvědčených skutečností plyne přinejmenším tolik, že vzdor předchozímu odsouzení za úmyslný trestný čin nepředstavuje aktuální pobyt stěžovatele na území České republiky bezprostřední riziko. Nelze totiž zcela přehlížet, že ačkoli doposud v trestním řízení nebylo rozhodnuto o tom, že se stěžovatel ve zkušební době podmíněného trestu odnětí svobody osvědčil, nic nenasvědčuje závěru, že by ve zkušební době započaté již v roce 2023 nevedl řádný život (§ 86 odst. 1 trestního zákoníku). Nelze proto mít bez dalšího za to, že by se pobyt stěžovatele v České republice po dobu trvání řízení před kasačním soudem příčil důležitému veřejnému zájmu na ochraně bezpečnosti.

[9] Ačkoli blízcí stěžovatele v České republice na něm nejsou jakkoli závislí výživou (a stěžovatel to ani netvrdil), přesto pro něj může hrozící povinnost opustit Českou republiku znamenat určitou ztrátu, a to právě s ohledem na jeho sociální vazby a zaměstnání zde. O újmě, která stěžovateli hrozí, tedy není pochyb. Jasně vymezenou újmu, která by naproti tomu z dočasného setrvání stěžovatele v České republice plynula žalovanému, přitom nelze v daném případě shledat.

[10] Kasační soud s ohledem na shora popsané důvody dovodil naplnění všech shora vymezených podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto návrhu stěžovatele vyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek přiznal.

[11] Závěrem je třeba poznamenat, že podle § 73 odst. 3 s. ř. s. „se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí“. Do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se tak pozastavují nejen veškeré účinky napadeného rozsudku, ale vzhledem k tomu, že již žalobě stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného byl přiznán odkladný účinek, obnovuje se fakticky do meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti i odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 7. října 2026

JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu