Plný text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: B. T., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 9. 2017, č. j. 17 A 110/2017 – 28,
t a k t o :
I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností brojí proti rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) ze dne 13. 9. 2017, č. j. 17 A 110/2017 – 28, jímž krajský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2017,
č. j. OAM-128/LE-LE05-LE25-PS-2017. Naposledy uvedeným rozhodnutím byla dle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), stěžovateli uložena povinnost setrvat v Zařízení pro zajištění cizinců Balková do 25. 11. 2017.
Po nezbytných úkonech (vyžádání soudního spisu, poučení účastníků řízení) souvisejících s řízením o kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 24. 11. 2017, č. j. 3 Azs 301/2017 – 15, obrátil na Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Ministerstvo vnitra a Zařízení pro zajištění cizinců Balková s dotazem, zda zajištění stěžovatele nadále trvá či již bylo ukončeno. V reakci na uvedenou žádost zdejší soud obdržel ve dnech 27. 11. 2017 a 28. 11. 2017 informaci Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 24. 11. 2017 a Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ze dne 28. 11. 2017, že dne 25. 11. 1017 byl stěžovatel přemístěn do Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí, se sídlem [adresa] které dne 27. 11. 2017 opustil na základě povolení k dlouhodobému upuštění střediska s tím, že se bude zdržovat na adrese V. n. V., Z. X.
V důsledku uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro věcné projednání kasační stížnosti nejsou splněny.
Podle § 46a odst. 9 zákona o azylu [v] případě, že je zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění nebo o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, soud řízení o žalobě zastaví. O ukončení zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince ministerstvo neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí obdobně.
Protože v daném případě nebylo ze strany Nejvyššího správního soudu dosud vydáno rozhodnutí ve věci kasační stížnosti a zajištění stěžovatele bylo ke dni 25. 11. 2017 ukončeno, přistoupil zdejší soud k aplikaci citovaného ustanovení § 46a odst. 9 zákona o azylu.
Podle § 47 písm. c) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož zajištění stěžovatele bylo ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o kasační stížnosti, byly naplněny podmínky předvídané v ustanovení § 46a odst. 9 zákona o azylu; proto zdejšímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit. Obdobně postupoval Nejvyšší správní soud například ve věci sp. zn. 3 Azs 243/2017 (usnesení ze dne 5. 10. 2017, č. j. 3 Azs 243/2017 – 24, dostupné z www.nssoud.cz); na zde vyslovenou bližší argumentaci k ústavní konformitě aplikace § 172 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), lze v tomto případě plně odkázat (s ohledem na obdobnost institutů zajištění dle zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu, o něhož v nyní posuzované věci jde).
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.
O návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů nebylo ze strany Nejvyššího správního soudu rozhodováno, neboť řízení o kasační stížnosti muselo být nutně zastaveno.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2017
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu