Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

4 As 175/2018

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 17. 4. 2019Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: WEISSOVÁ PetraECLI:CZ:NSS:2019:4.As.175.2018.59
Další údaje
Předmět řízení: Stavební zákon

Právní věta

Bylo-li vydáno nové rozhodnutí podle § 100 nebo § 101 písm. a) správního řádu, původní rozhodnutí se ve smyslu § 102 odst. 9 správního řádu ruší teprve okamžikem právní moci tohoto nového rozhodnutí.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (11) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: SVS Delta Racing Team, z.s., se sídlem [adresa] zast. Mgr. Janem Pořízkem, advokátem, se sídlem [adresa] Praha 5, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem [adresa] za účasti: I) Obec Vážany nad Litavou, se sídlem [adresa] zast. Mgr. Františkem Štouračem, advokátem, se sídlem [adresa] Brno, II) Povodí Moravy, s.p., se sídlem [adresa] III) D. H., IV) E. N., V) B. C., VI) V. M., VII) ROSTĚNICE, a.s., se sídlem [adresa] -Zvonovice, VIII) D. V., IX) V. P., X) J. V., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2015, č. j. JMK 133214/2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 5. 2018, č. j. 62 A 204/2015 - 322,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 5. 2018, č. j. 62 A 204/2015 - 322, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I.
[1] Žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítla žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí Městského úřadu Slavkov u Brna (dále jen „stavební úřad“) ze dne 30. 7. 2015, č. j. SU/16283-15/4529-2011/SV, kterým stavební úřad žalobci nařídil podle § 134 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), bezodkladné zastavení prací na terénní úpravě na pozemcích parc. č. [parcela], X, X, X, X, 1846, X, X, 1843, X, 1841, X, 1839, 1838, X, 1836, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, 1674, 1673, 1672, 1671, X, X, X, X, X a X v katastrálním území V. n. L.

II.
[2] Žalobce se bránil proti rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), který ji shora uvedeným usnesením odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

[3] Shledal, že v průběhu řízení o žalobě žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 7. 2017, č. j. JMK 99805/2017 rozhodl o obnově řízení ukončeného vydáním napadeného rozhodnutí podle § 100 odst. 2 správního řádu. Na to stavební úřad znovu rozhodl v obnoveném řízení rozhodnutím č. 72/2018 ze dne 4. 4. 2018, č. j. SU/31356-17/1687-2018/Post (dále jen „rozhodnutí č. 72/2018“). Tímto rozhodnutím podle § 134 odst. 4 stavebního zákona žalobci nařídil bezodkladné zastavení prací terénní úpravy na pozemcích parc. č. [parcela] (původní parc. č. [parcela]), 1854/2 (původní parc. č. [parcela]), 1853, 1856, 1857, 2109, X, X, X, X, 1846, X, X, 1843, X, 1841, X, 1839, 1838, X, 1836, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, 1674, 1673, 1672, 1671, X, X, X, X, X a X v katastrálním území V. n. L. Stavební úřad současně účastníky daného řízení poučil podle § 102 správního řádu, že vydáním tohoto rozhodnutí se ruší rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 30. 7. 2015, č. j. SU/16283-15/4529-2011/SV.

[4] Krajský soud uzavřel, že rozhodnutím vydaným v obnoveném řízení se původní rozhodnutí ruší. V tom případě však není splněna jedna z podmínek řízení, neboť zde není rozhodnutí, které by bylo možno přezkoumat.

III.
[5] Proti usnesení krajského soudu (dále jen „napadené usnesení“) nyní žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí kasační stížností z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Navrhuje napadené usnesení zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení.

[6] Stěžovatel v kasační stížnosti vyjadřuje nesouhlas se závěrem krajského soudu o účincích rozhodnutí vydaného v obnoveném řízení. Má za to, a to i s poukazem na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 9. 1998, č. j. 6 A 30/1996 - 120, že původní rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 30. 7. 2015 se ruší teprve okamžikem, kdy nabude rozhodnutí vydané v obnoveném řízení, tedy rozhodnutí č. 72/2018, právní moci. Proti tomuto rozhodnutí se však stěžovatel odvolal a uvedené rozhodnutí tudíž dosud právní moci nenabylo. Podmínky řízení proto v době, kdy krajský soud vydal napadené usnesení, byly podle stěžovatele splněny.

[7] V kasační stížnosti stěžovatel dále poukazuje na nezákonnost postupu krajského soudu i proto, že v důsledku odmítnutí žaloby mu krajský soud nepřiznal náhradu nákladů řízení. Řízení o žalobě přitom trvalo dlouho a stěžovatel v něm musel činit řadů úkonů. Za předpokladu, že by došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí, byl připraven žalobu vzít zpět. V tom případě by však měl na náhradu nákladů řízení právo, neboť by ke zpětvzetí žaloby přistoupil pro pozdější chování žalovaného.

[8] Nakonec doplnil, že krajský soud v průběhu řízení označil obnovu řízení za způsob uspokojení stěžovatele podle § 62 s. ř. s. Tím založil legitimní očekávání, že pokud by došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí, postupoval by soud podle tohoto ustanovení a právo na náhradu nákladů řízení by stěžovatel i v takovém případě měl.

[9] Žalovaná ani osoby zúčastněné na řízení I) až X) se ke kasační stížnosti nevyjádřily.

IV.
[10] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.).

[11] Kasační stížnost je důvodná.

[12] Spornou je v řízení otázka, ve kterém okamžiku nastoupí účinky rozhodnutí vydaného v obnoveném řízení, jež vyplývají z § 102 odst. 9 správního řádu.

[13] Krajský soud v napadeném usnesení vyslovil, že „vydáním nového rozhodnutí v obnoveném řízení tedy dochází k tomu, že se původní rozhodnutí ruší, a to ze zákona. (…) nikoliv výrokem nového rozhodnutí správního orgánu.“ Byť to výslovně v napadeném usnesení nevyjádřil, implicitně z něj lze dovodit, že vycházel z úvahy, že rozhodnutí vydané v původním řízení se ruší již okamžikem vydání rozhodnutí v obnoveném řízení, nikoliv teprve jeho právní mocí.

[14] Stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že ke zrušení původního rozhodnutí, které bylo předmětem přezkumu v řízení u krajského soudu, dochází teprve okamžikem právní moci rozhodnutí vydaného v obnoveném řízení, tj. v souzené věci okamžikem právní moci rozhodnutí č. 72/2018. Jelikož toto rozhodnutí stěžovatel napadl odvoláním v době, kdy krajský soud vydal napadené usnesení, nebylo rozhodnutí č. 72/2018 stále pravomocné. Podle stěžovatele byly proto podmínky řízení o jeho žalobě splněny.

[15] Podle § 102 odst. 9 věty první správního řádu, novým rozhodnutím vydaným podle § 100 nebo § 101 písm. a) se původní rozhodnutí ruší; o tomto následku budou účastníci poučeni v písemném vyhotovení rozhodnutí; ustanovení § 99 platí obdobně.

[16] Nejvyšší správní soud při výkladu aplikovaného § 102 odst. 9 správního řádu přisvědčil stěžovatelově argumentaci. Ostatně stejný závěr vyslovil již Vrchní soud v Praze v rozsudku ze dne 14. 9. 1998, č. j. 6 A 30/1996 - 120, na nějž poukázal (byť v jiné souvislosti) nejen krajský soud v napadeném usnesení, ale dovolává se jej i stěžovatel v kasační stížnosti. V něm mimo jiné Vrchní soud v Praze uvedl, že „(…) soud ustanovení § 64 odst. 3 spr. řádu vykládá tak, že zrušení původního rozhodnutí vydáním nového rozhodnutí ve věci (přesněji řečeno právní mocí nového rozhodnutí – zvýraznění provedeno nyní kasačním soudem) v řízení obnoveném, je skutečností ireverzibilní.“

[17] Jakkoliv se tento závěr týká § 64 odst. 3 správního řádu z roku 1967, dikce uvedeného ustanovení ve znění [n]ovým rozhodnutím ve věci se původní rozhodnutí ruší, se zásadně neliší od relevantní části současné právní úpravy obsažené v § 102 odst. 9 správního řádu (z roku 2004), jenž je citován výše. V předchozím odstavci uvedený závěr plynoucí z rozsudku Vrchního soudu v Praze tak je použitelný i za účinnosti nynější právní úpravy.

[18] Není sporu o tom, že proti rozhodnutí vydanému v obnoveném řízení lze podat odvolání (§ 81 odst. 1 správního řádu). Obecně také platí, že podání včasného a přípustného odvolání má podle § 85 odst. 1 věty první správního řádu odkladný účinek; nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky odvoláním napadeného rozhodnutí.

[19] V posuzovaném případě ale odvolání proti rozhodnutí vydanému stavením úřadem podle § 134 odst. 4 stavebního zákona odkladný účinek nemá. Vyloučení odkladného účinku však znamená toliko předběžnou vykonatelnost rozhodnutí (§ 74 odst. 1 věta druhá správního řádu), nikoliv vyloučení suspenzivního účinku odvolání ve vztahu k právní moci rozhodnutí. Jinými slovy, i když nemá ze zákona odvolání proti rozhodnutí č. 72/2018 odkladný účinek, jeho právní moc přesto nastane teprve po ukončení odvolacího řízení (srov. také JUDr. Vedral, Josef, Ph.D., Správní řád Komentář, II. aktualizované a rozšířené vydání, BOVA POLYGON, Praha 2012, s. 739). Ve smyslu § 91 odst. 1 správního řádu rozhodnutí odvolacího správního orgánu nabude právní moci jeho oznámením odvolatelům a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1 správního řádu.

[20] Pro nynější věc tak výše uvedené znamená, že dokud nebude oznámeno rozhodnutí o zamítnutí odvolání stěžovatele podaného proti rozhodnutí č. 72/2018, jeho právní moc nenastane. Až okamžikem právní moci je také toto rozhodnutí závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány (§ 73 odst. 2 část věty první před středníkem ve spojení s § 85 odst. 1 správního řádu). Do té doby je (ve formálním smyslu) závazné pouze pro stavební úřad, který je vydal (§ 71 správního řádu).

[21] Okamžikem právní moci rozhodnutí o odvolání stěžovatelem podanému proti rozhodnutí č. 72/2018 v souladu s výše uvedenými východisky nastoupí též účinky, jež jsou s vydáním nového rozhodnutí v obnoveném řízení spojeny (tj. že se původní rozhodnutí, jež je nyní předmětem přezkumu u krajského soudu, ruší).

[22] Uvedený výklad § 102 odst. 9 správního řádu odpovídá smyslu a účelu aplikované právní úpravy a zejména též právním následkům, jež správní řád se zrušením původního rozhodnutí svazuje. Na ně správně v napadeném usnesení poukázal krajský soud právě s odkazem na již citovaný rozsudek sp. zn. 6 A 30/96 (srov. odst. 8. a 9. napadeného usnesení). Kasační soud k uvedené části napadeného usnesení nemá doplnění, a proto na ni nyní pro stručnost odkazuje.

[23] Rozhodnutí vydané před obnovou řízení je tedy odklizeno (s účinky podle § 99 správního řádu) teprve poté, co nabude právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu v obnoveném řízení. Teprve tehdy lze také odmítnout žalobu, jejímž předmětem je přezkum rozhodnutí vydaného v původním správním řízení před obnovou (zde napadené rozhodnutí), podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. z důvodu, že předmět řízení odpadl. Tak tomu však v době vydání napadeného usnesení krajského soudu nebylo.

[24] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že krajský soud pochybil, pokud stěžovatelovu žalobu odmítl pro neodstranitelný nedostatek v podmínkách řízení spočívající v neexistenci rozhodnutí, které by bylo možno v řízení před ním přezkoumat. Napadené usnesení tudíž trpí nezákonností.

V.
[25] Z právě uvedených důvodů Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, a proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení podle § 110 odst. 1 část věty první před středníkem s. ř. s. V něm je uvedený soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.).

[26] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí ve smyslu § 110 odst. 3 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2019

JUDr. Jiří Palla
předseda senátu

Právní věta

Bylo-li vydáno nové rozhodnutí podle § 100 nebo § 101 písm. a) správního řádu, původní rozhodnutí se ve smyslu § 102 odst. 9 správního řádu ruší teprve okamžikem právní moci tohoto nového rozhodnutí.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací