Plný text
4 As 192/2026 -
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D. v právní věci žalobkyně: S. K., proti žalovanému: prezident republiky, se sídlem [adresa] zákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2026, č. j. 11 A 30/2026-8,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobkyni se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem domáhala toho, aby Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) uložil žalovanému upustit od nezákonného zásahu tak, „že se musí omluvit za poškození knihy žalobkyně vydávané pod pseudonymem, a také se musí omluvit veřejně P. M. za nepodložené výroky typu ‚mafiánské metody‘ nebo tyto výroky podložit skutečnými důkazy spojení s organizovaným zločinem/mafií. Omluva panu M. by měla být zveřejněna ve stejných médiích a stejným způsobem, jako byly zveřejněny nepodložené výroky o ‚mafiánských metodách‘ a o vydírání, které nakonec není ani přestupkem, ale jak určil úřad, projevem svobody slova politické povahy“.
[2] Městský soud zásahovou žalobu usnesením ze dne 2. 9. 2026, č. j. 11 A 30/2026-8, odmítl podle § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť nyní posuzovaná věc nespadá do pravomoci správních soudů, nýbrž soudů rozhodujících v občanském soudním řízení s ohledem na její povahu spočívající v potenciální ochraně osobnosti podle občanského práva.
[3] Proti tomuto usnesení městského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost.
[4] Podle § 106 odst. 2 věty první a třetí s. ř. s., kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
[5] Ze spisu městského soudu vyplývá, že napadené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 3. 9. 2026. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti tak podle § 40 odst. 1 věty první a odst. 2 věty první s. ř. s. počala běžet dne 4. 9. 2026 a skončila ve čtvrtek 17. 9. 2026. Napadené usnesení přitom obsahovalo řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti. Ta však byla dodána do datové schránky Nejvyššího správního soudu až dne 5. 10. 2026, tedy evidentně po uplynutí zákonné dvoutýdenní lhůty. Její zmeškání přitom není možné ani k žádosti stěžovatelky připojené ke kasační stížnosti prominout, neboť takový postup vylučuje citované ustanovení § 106 odst. 2 věty třetí s. ř. s. a stěžovatelka relevantními důkazy nedoložila na první pohled značně nepravděpodobné tvrzení o řádném nedoručení napadeného usnesení městského soudu v důsledku vloupání cizí osoby do její datové schránky, jimiž by zpochybnila presumpci správnosti údaje o doručení této písemnosti dne 3. 9. 2026, který je uveden v potvrzení o dodání a doručení do datové schránky.
[6] S ohledem na tyto skutečnosti Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona kasační stížnost pro opožděnost odmítl.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
[8] O vrácení soudního poplatku ve výši 5.000 Kč zaplaceného za podání kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek bude vrácen stěžovatelce ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení v souladu s § 10a odst. 1 téhož zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. října 2026
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu