Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

5 As 159/2026

Téma · generováno AIPřechodná a místní úprava silničního provozu

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 5. 11. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: KUČERA ViktorECLI:CZ:NSS:2026:5.As.159.2026.26
Další údaje
Předmět řízení: Pozemní komunikace

Shrnutí · generováno AI

Městská část zavedla na rok dopravní změny pro cyklisty, zásobování a parkování jako přechodnou úpravu. Soud potvrdil její zrušení, protože šlo ve skutečnosti o dlouhodobé řešení dopravy, které mělo být projednáno jako místní úprava s možností námitek dotčených osob.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Přechodná úprava provozu podle § 77 odst. 5 a § 78 odst. 2 a 3 zákona č. 361/2000 Sb. slouží jen k řešení mimořádných, náhlých či časově omezených situací, kdy nepostačuje místní úprava. Časové omezení ani označení opatření samy o sobě nepostačují. Dlouhodobé koncepční řešení dopravy nelze zavést přechodnou úpravou a obejít tak postup podle § 172 správního řádu.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatelky: České přístavy, a.s., se sídlem [adresa] a, Praha, proti odpůrci: Úřad městské části Praha 7, se sídlem [adresa] Praha, o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2026, č. j. 7 A 41/2026-77,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Navrhovatelce se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

[1] Kasační stížností se odpůrce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, jímž Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) zrušil jeho opatření obecné povahy ze dne 14. 11. 2025, č. j. MČ P7 392015/2025/ODO/Zal (dále jen „opatření“).

[2] Opatřením stěžovatel dle § 77 odst. 1 písm. c) a § 78 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) a vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, stanovil přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích pro období od 19. 11. 2025 do 19. 11. 2026, a to konkrétně na komunikaci U Parního mlýna, na křižovatce komunikací U Uránie x U Parního mlýna a na křižovatce Jankovcova x U Parního mlýna. Přechodná úprava provozu na těchto komunikacích zahrnovala

- umožnění obousměrného provozu cyklistů na (dříve zcela jednosměrné) komunikaci U Parního mlýna (v celém úseku) v rozsahu instalace svislého dopravního značení „jízda cyklistů v protisměru“, „vjezd cyklistů v protisměru povolen“ a svislého dopravního značení s textem: „MIMO cyklisty“ umístěné pod stávající zákaz odbočení vpravo, která umožňuje cyklistům jako jedinému účastníku provozu odbočit z komunikace U Uránie do komunikace U Parního mlýna;
- instalaci svislého dopravního značení „zákaz zastavení“, svislého dopravního značení s textem: „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ S PARKOVACÍM KOTOUČEM MAX 15 MINUT“ svislého dopravního značení s obrázkem: „odtah vozidla“ na komunikaci U Parního mlýna v blízkosti prodejny Billa a na křižovatce komunikací U Uránie x U Parního mlýna;
- vyznačení vodorovného dopravního značení „podélná čára přerušovaná“, „vodící čára“, „jízdní pruh pro cyklisty“, „piktogramový koridor pro cyklisty“, vyznačení boxu na odstavování jednostopých vozidel a umístění dopravního zařízení v podobě antiparkovacích zvýrazňujících sloupků na křižovatce komunikací U Uránie x U Parního mlýna;
- vyznačení vodorovného dopravního značení „podélná čára souvislá“ společně s „příčná čára souvislá“. Dopravní značení slouží pro vyznačení místa pro zastavení vozidla v prostoru křižovatky Jankovcova x U Parního mlýna. Značení upozorňuje na to, že nově musí řidiči projíždějící po komunikaci Jankovcova ve směru ke kruhovému objezdu dát přednost zprava vyjíždějícím cyklistům z ulice U Parního mlýna;
- vyznačení vodorovného dopravního značení „šikmé rovnoběžné čáry“ (dopravní stín) včetně vyznačení boxu na odstavování jednostopých vozidel a osazení dopravního zařízení v podobě antiparkovacích zvýrazňovacích sloupků na křižovatce komunikací Jankovcova x U Parního mlýna.

[3] K návrhu této přechodné úpravy provozu vydala Policie České republiky jakožto dotčený orgán [viz § 172 odst. 1 a § 136 správního řádu ve spojení s § 77 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu] nesouhlasné stanovisko z důvodů umístění sloupků na plochách přechodů pro chodce a chybných konstrukcí rozhledových trojúhelníků (prostor na křižovatce, který musí zůstat volný, aby řidič mohl včas zaregistrovat projíždějící vozidla či chodce a bezpečně reagovat na situaci).

[4] Cílem přechodné úpravy bylo zvýšení bezpečnosti a přehlednosti provozu v křižovatce Jankovcova x U Parního mlýna a umožnění plošné prostupnosti cyklistické dopravy v obou směrech komunikace U Parního mlýna, aniž by došlo k omezení motorové dopravy – s výjimkou nové povinnosti dávat přednost v jízdě cyklistům vyjíždějícím z komunikace U Parního mlýna. Tato úprava byla v souladu s městským koncepčním Plánem udržitelné mobility pro Prahu a okolí, kdy budování cyklistické infrastruktury představovalo významný krok k udržitelné mobilitě. Zároveň stěžovatel považoval navržené uspořádání dopravního značení za nejvhodnější způsob, jak v daném místě zvýšit bezpečnost a přehlednost provozu, přičemž neshledal omezení veřejného zájmu na provozu veřejného přístavu Praha – Holešovice provozovaným navrhovatelkou. Přechodná úprava provozu současně přispívala k řešení nefunkčnosti stávajících zásobovacích míst, jež je pro městskou část Praha 7 problémem posledních několika let. Předmětnou úpravou mělo dojít k omezení nelegálního dlouhodobého parkování vozidel na zásobovacích místech i na místech určených výhradně chodcům, a tím ke zlepšení plynulosti a bezpečnosti provozu i chodců.

[5] Stěžovatel zvolil formu přechodné úpravy provozu pro období, které považoval za přiměřené a dostačující k přípravě návrhu trvalé místní úpravy provozu, pro který měla přechodná úprava, díky současnému podrobení monitoringu, sloužit jako podklad.

[6] K tomu považuje Nejvyšší správní soud za nutné dodat, že již opatření obecné povahy stěžovatele ze dne 2. 5. 2024, stanovující místní úpravu provozu na pozemních komunikacích zahrnovalo mj. obdobnou úpravu provozu na stejném území jako nyní posuzované opatření. Toto opatření obecné povahy bylo následně rozsudkem městského soudu ze dne 30. 7. 2025, č. j. 8 A 54/2025-39, s účinností ke dni 30. 8. 2025 zrušeno pro nepřezkoumatelnost. V návaznosti na to stěžovatel pro období od 17. 9. 2025 do 17. 11. 2025 vydal opatření obecné povahy stanovující přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích, obsahující mj. totožnou úpravu provozu jakou obsahuje nyní posuzované opatření.

2. Rozhodnutí městského soudu

[7] Navrhovatelka podala návrh na zrušení opatření stěžovatele ze dne 14. 11. 2025 ohledně stanovení přechodné úpravy provozu. Podle navrhovatelky nově umožněným protisměrným průjezdem cyklistů komunikací U Parního mlýna dojde ke vzniku nového způsobu křižování vozidel a fakticky i ke změně režimu přednosti v jízdě na křižovatce Jankovcova x U Parního mlýna. V důsledku této úpravy bude kvůli faktickému „zúžení“ původně širokého jízdního prostoru na komunikaci U Parního mlýna ohrožena bezpečnost provozu. Tímto novým dopravním režimem pak dojde ke snížení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci Jankovcova, jenž je kapacitní tepnou a zároveň jedinou příjezdovou trasou do Přístavu – Holešovice, a tedy povede ke zhoršení dopravní obslužnosti tohoto přístavu. Navrhovatelka též upozornila, že napadené opatření je již třetím opatřením obecné povahy na stanovení totožné úpravy provozu. Tím, že stěžovatel přistoupil k vydání opatření formou přechodné úpravy provozu, se snažil obejít nesplnění podmínek pro stanovení místní (trvalé) úpravy provozu a zneužil zjednodušenou procesní úpravu, která nezahrnuje projednání návrhu opatření obecné povahy s dotčenými osobami.

[8] Městský soud nejprve shledal aktivní legitimaci navrhovatelky, neboť nebylo sporu, že je vlastníkem a provozovatelem přístavu přiléhajícího k oblasti, která byla napadeným opatřením řešena – napadené opatření upravovalo provoz na komunikaci U Parního mlýna a na křižovatce Jankovcova x U Parního mlýna, tedy na příjezdové komunikaci k přístavu, kdy dle navrhovatelky měla mít úprava vliv i na motorová vozidla přijíždějící do přístavu.

[9] Námitku navrhovatelky ohledně obcházení zákona vydáním opatření ve formě přechodné úpravy provozu shledal městský soud důvodnou. Z odůvodnění opatření a z celkového řešení plynoucího z opatření, je zřejmé, že napadené opatření má za cíl překlenout období od zrušení místní úpravy provozu (viz rozsudek městského soudu č. j. 8 A 54/2025-39) do jejího opětovného přijetí v řízení o vydání nového opatření obecné povahy. Úprava obsažená v nyní napadeném opatření tudíž fakticky plní roli předběžného opatření předcházejícího konečnému řešení místní úpravy. To ovšem podle městského soudu neodpovídá smyslu přechodné úpravy provozu, kterou mají být řešeny výjimečné, naléhavé a časově omezené situace spojené s dočasnými změnami dopravního režimu či specifickými omezeními. Žádnou v tomto smyslu naléhavou potřebu stěžovatel v napadeném opatření netvrdil, ani netvrdil novou potřebu, jež by se odlišovala od té, jež v minulosti vedla k přijetí opatření obecné povahy stanovujícího místní úpravu provozu. Napadené opatření je odůvodněno koncepčními a dlouhodobými úvahami, jeho smyslem je proto dosažení trvalé změny organizace dopravy na dotčeném území poté, co předchozí (místní) úprava provozu neobstála. Stěžovatel jen předstíral, že směřoval ke stanovení pouze přechodné úpravy provozu, při jejímž přijímání není veřejnou vyhláškou doručován návrh opatření obecné povahy a nejsou vyzývány dotčené osoby k podávání námitek a připomínek, ačkoli tím směřoval ke stanovení (trvalé) místní úpravy provozu. Postup stěžovatele byl snahou obejít zákon, přičemž opatření vydal v nezákonné formě, což má za následek jeho nezákonnost. Městský soud proto napadené opatření v celém rozsahu zrušil.

3. Kasační stížnost a vyjádření navrhovatelky

[10] Stěžovatel napadl rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky [§ 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)] a navrhl, aby tento rozsudek Nejvyšší správní soud zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení městskému soudu.

[11] V prvé řadě stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že závěr městského soudu nepovažuje za správný. Předmětné opatření bylo výslovně označeno jako přechodná úprava provozu, mělo časově omezenou účinnost a bylo odůvodněno potřebou „ověřovacího režimu“ a průběžného monitoringu jako podklad pro případnou trvalou místní úpravu provozu. Napadené opatření přitom reaguje na zrušení předchozího opatření obecné povahy a na potřebu kontinuity dopravního režimu dotčeného území, na němž se střetává motorová i nemotorová doprava a pohyb chodců. To, že přechodná úprava sleduje stejné hodnoty jako budoucí místní úprava, z ní automaticky nečiní úpravu místní. Nejedná se ani o nepřípustné řetězení přechodných úprav k dosažení trvalé regulace, kdy nyní posuzovaným opatřením dochází k doplnění režimu cykloobousměrky, zajištění ochrany chodců a zajištění zásobovacích míst při zachování průjezdnosti nákladní dopravy v původních směrech i šířkových poměrech. Opatření bylo stanoveno na dobu jednoho roku s deklarovaným záměrem do této doby připravit návrh místní úpravy provozu a podložit jej provozní zkušeností.

[12] Dále stěžovatel namítal, že opatření obecné povahy stanovující místní úpravu provozu městský soud zrušil s účinností ke dni 30. 8. 2025, tj. jednoho měsíce od vyhlášení rozsudku, přičemž nebylo v možnostech stěžovatele, při zachování všech zákonných lhůt, do té doby znovu vydat místní úpravu provozu. Období od vyhlášení rozsudku do dne, ke kterému bylo opatření obecné povahy stanovující místní úpravu provozu zrušeno, stěžovatel vnímal jako lhůtu k nápravě, proto jiné řešení, nežli přechodnou úpravu provozu považoval za fakticky vyloučenou. I vzhledem k nežádoucímu řetězení krátkodobých opatření obecné povahy, přistoupil stěžovatel k vydání opatření stanovujícího přechodnou úpravu provozu na dobu jednoho roku, během které je již reálné vydat i zrealizovat místní úpravu provozu.

[13] Dále stěžovatel v kasační stížnosti reagoval na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2020, č. j. 2 As 65/2019-36, na který odkázal již městský soud, dle kterého je při stanovení přechodné úpravy provozu nutné, aby takové opatření obecné povahy obstálo v testu proporcionality. Stěžovatel v rámci vydávaného opatření takový test úspěšně provedl. Toto opatření nebylo invazivním a sloužilo primárně k zajištění prostupnosti daného území a ke zvýšení bezpečnosti účastníků provozu.

[14] Na závěr stěžovatel uvedl, že se neztotožňuje ani se závěry městského soudu ohledně aktivní legitimace navrhovatelky. Napadené opatření nereguluje provoz na komunikaci U Parního mlýna a na křižovatce Jankovcova x U Parního mlýna, tedy na příjezdové komunikaci k přístavu. Předmětné opatření ani nezasahovalo do průjezdných trajektorií vozidel pohybujících se na komunikaci Jankovcova nad rámec původního dopravního uspořádání (tj. před létem roku 2024). Vzhledem k tomu, že navrhovatelka ani nikdy nedoložila konkrétní situaci, kdy by byla v důsledku realizace napadeného opatření omezena na svých právech provozovat přístav a plnit povinnosti s tím spojené, je zásah do práv navrhovatelky zprostředkovaný, a především vysoce hypotetický.

[15] Navrhovatelka ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že stanovení přechodné úpravy provozu nemůže odůvodnit snaha o dosažení časové kontinuity, ani tvrzená nedostatečnost soudem poskytnuté lhůty k nápravě. Účelem opatření bylo zejména umožnit cyklistům protisměrný průjezd do té doby jednosměrnou komunikací. Nejednalo se tak o řešení naléhavé potřeby, k jejímuž řešení slouží právě přechodná úprava provozu. Odůvodnění přechodné úpravy provozu potřebou testovacího režimu navrhovatelka považuje za nezákonné, resp. obcházející zákon. Nadto navrhovatelka dodala, že stěžovatel po více než roce od zrušení opatření obecné povahy stanovující místní úpravu provozu zveřejnil nový návrh opatření obecné povahy na stanovení místní úpravy provozu daného území – přiložila své námitky k tomuto návrhu, výkresy vlečných křivek a čestná prohlášení dopravců a jejich řidičů obsluhující přístav. V souhrnu se navrhovatelka ztotožnila s posouzením věci městským soudem, a to včetně své aktivní procení legitimace, pročež navrhla, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

4. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[16] Nejvyšší správní soud (NSS) nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného rozsudku městského soudu, je podána oprávněnou osobou, neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí městského soudu vzešlo, a jedná za něj k tomu pověřená zaměstnankyně s odpovídajícím právnickým vzděláním. Poté NSS přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a dospěl k následujícímu závěru.

[17] Kasační stížnost není důvodná.

[18] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval kasační námitkou aktivní procesní legitimace navrhovatelky. Podle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech tímto opatřením, vydaným správním orgánem, zkrácen. Mezi účastníky nebylo sporu, že navrhovatelka je vlastníkem a provozovatelem přístavu. Nelze souhlasit s tvrzením stěžovatele, že opatření nereguluje provoz a podmínky na komunikaci U Parního mlýna a na křižovatce Jankovcova x U Parního mlýna, tedy na příjezdové komunikaci k přístavu, když právě na tomto území (společně s křižovatkou U Uranie x U Parního mlýna) opatření stanovuje přechodnou úpravu provozu. Přechodná úprava zasahuje do provozu na okolních komunikacích přístavu a je způsobilá ovlivnit bezpečnost a plynulost provozu, včetně nákladní dopravy, která je pro provozování přístavu nezbytným předpokladem. Nejvyšší správní soud proto shledal, že navrhovatelka je aktivně procesně legitimována k podání návrhu na zrušení předmětného opatření obecné povahy a řízení o něm.

[19] Stěžejní otázkou je, zda napadeným opatřením stěžovatel skutečně stanovil přechodnou úpravu provozu a správně využil zjednodušené řízení, či zda opatření materiálně stanovilo místní úpravu provozu, a stěžovatel tak měl provést „standardní“ řízení. Řízení o vydání opatření obecné povahy stanovující místní úpravu provozu je upraveno § 172 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu a § 77 odst. 5 větou druhou zákona o silničním provozu; konkrétně spočívá v projednání návrhu opatření obecné povahy (včetně jeho odůvodnění) s dotčenými orgány, následným zveřejněním na úředních deskách obecních úřadů obcí, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, pokud se stanovení místní úpravy provozu vztahuje k provozu v zastavěném území obce nebo může-li v takovém území úpravou dojít ke zvýšení hustoty provozu. Veřejnou vyhláškou je návrh opatření obecné povahy doručován a správní orgán současně vyzývá dotčené osoby, aby k návrhu podávaly připomínky nebo námitky. Oproti tomu při vydání opatření obecné povahy stanovující přechodnou úpravu provozu správní orgán návrh opatření obecné povahy nedoručuje a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek (viz § 77 odst. 5 poslední věta zákona o silničním provozu). Veřejnost je tedy seznámena až s „hotovým“ opatřením obecné povahy (srov. rozsudek NSS ze dne 16. 11. 2022, č. j. 6 As 313/2021-44). Tento zrychlený proces je snahou o urychlení vydání opatření obecné povahy stanovující přechodnou úpravu provozu, a odpovídá tak povaze přechodné úpravy, jež bude popsána níže.

[20] Městský soud v napadeném rozsudku konstatoval, že stěžovatel opatřením fakticky stanovil místní a nikoli přechodnou úpravu provozu na místní komunikaci. Správně měl tedy postupovat podle § 77 odst. 5 věty druhé zákona o silničním provozu, tj. včetně vyvěšení návrhu opatření na úřední desku, výzvy k podávání námitek a připomínek dotčených osob a jejich vypořádání. Ve skutečnosti totiž stěžovatel směřuje ke stanovení místní (trvalé) úpravě provozu, přičemž jeho postup při vydávání takového opatření způsobuje pro dotčené osoby nemožnost seznámení se s návrhem a nemožnost k němu podávat připomínky či námitky ve smyslu § 172 odst. 1 správního řádu. Uvedenému stěžovatel oponuje tím, že opatření je výslovně označeno jako přechodná úprava, má časově omezenou účinnost, je odůvodněno potřebou „ověřovacího režimu“ a průběžného monitoringu jako podkladu pro případnou trvalou místní úpravu provozu. Současně navazuje na předchozí zrušení opatření obecné povahy městským soudem (rozsudek č. j. 8 A 54/2025-39) a reaguje na potřebu kontinuity dopravního režimu v daném místě.

[21] K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že označení opatření obecné povahy je spíše formálním znakem, který sám o sobě nevypovídá o skutečném obsahu opatření. Povahu opatření obecné povahy lze usuzovat právě z vlastního obsahu, včetně odůvodnění, zvláště v případě, kdy je v dané záležitosti možno vydat dvě varianty opatření obecné povahy, avšak s rozdílném procesním režimu, jak bylo vysvětleno výše. Pro tvrzení, že napadené opatření bylo skutečně stanovením přechodné úpravy provozu, a stěžovatel se tím nesnažil obejít zákon, proto argument názvu či označení opatření není relevantní.

[22] Stejně tak časově omezená účinnost opatření nemůže být jedním z hlavních argumentů, proč opatření skutečně stanovilo přechodnou úpravu provozu. Přechodná úprava provozu je podle § 61 odst. 3 zákona o silničním provozu prováděna mj. přenosnými dopravními značkami svislými i přechodnými dopravními značkami vodorovnými. Tyto značky se ovšem podle § 78 odst. 2 a 3 stejného zákona smějí užívat jen po nezbytně nutnou dobu a jen v takovém rozsahu i způsobu, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu nebo jiný důležitý veřejný zájem. Neslouží tudíž k trvalé regulaci dopravního režimu na daném území, nýbrž k zajištění bezpečného provozu za mimořádných okolností, za kterých současně není dostačující místní úprava provozu. Z toho plyne i samotný smysl přechodné úpravy provozu, který tkví v řešení výjimečných a časově omezených událostí. To však ještě neznamená, že opatření obecné povahy (stanovující úpravu provozu) s časově omezenou účinností fakticky stanovuje přechodnou úpravu, jejímž znakem je právě dočasnost.

[23] Účelem přechodné úpravy provozu je řešení mimořádných, náhlých či časově omezených situací, ve kterých nepostačuje místní úprava provozu, pročež je po dobu trvání takových situací nutná mimořádná (přechodná) úprava provozu. „Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích se použije zejména v souvislosti se správou, údržbou, měřením, opravami nebo výstavbou pozemní komunikace, pokud není možné využít obecnou nebo místní úpravu“ (viz DIRHAN, Martin. § 61 [Obecná, místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích]. In: ZŮBEK, Jan, DIRHAN, Martin, VRBA, Milan, BODNAR, Tomáš a kol. Zákon o silničním provozu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025. Dostupné na beck-online.cz.) Zjednodušený postup vydávání potom odpovídá skutečnosti, že je jím stanovována „toliko přechodná úprava provozu, která nebude mít trvalý dopad v území“ (viz již zmíněný rozsudek NSS č. j. 6 As 313/2021-44). Podstatnou pro posouzení, zda se materiálně jedná o přechodnou úpravu provozu, je tedy skutečnost, zda opatření obecné povahy fakticky řeší časově omezenou výjimečnou situaci s potřebou přechodné úpravy na daném území (kdy tedy nepostačuje místní úprava provozu), nebo zda taková potřeba neexistuje a opatřením obecné povahy je pouze nahrazena místní úprava provozu za využití zjednodušeného procesu vydávání spočívajícím ve znemožnění seznámení se a podávání připomínek či námitek k návrhu opatření obecné povahy dotčenými osobami.

[24] Sám stěžovatel v kasační stížnosti uznává, že přechodná úprava je časově omezený režim založený na nezbytnosti a dočasnosti. Samotné splnění podmínky časového omezení však nestačí k prokázání toho, že se skutečně jedná o přechodnou úpravu provozu. Splněna musí být i podmínka nezbytnosti, jak bylo pospáno výše. Nejvyšší správní soud má za to, že napadené opatření tuto podmínku nenaplňuje.

[25] V opatření je uvedeno, že cílem přechodné úpravy je zvýšit bezpečnost a přehlednost provozu na křižovatce Jankovcova x U Parního mlýna a umožnit plošnou prostupnost cyklistické dopravy v obou směrech komunikace U Parního mlýna, aniž by došlo k omezení motorové dopravy. Dále je popsána souladnost navržené úpravy s městským koncepčním Plánem udržitelné mobility pro Prahu a okolí, přičemž k naplňování cílů uvedeného plánu je podstatné budování cyklistické infrastruktury, zejména pak zřizování cykloobousměrek. V hodnocení tohoto cíle se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s názorem městského soudu, kdy takové úvahy považuje svou povahou za koncepční a dlouhodobé, tudíž za typické důvody pro trvalou, tj. místní, úpravu provozu. Potřeba zajištění plošné prostupnosti území vyžaduje dlouhodobé, resp. trvalé řešení, k němž nelze využít přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích, která slouží k řešení mimořádných událostí.

[26] Obdobně tomu je i u změn ohledně zásobovacích míst (instalace dopravního značení zákazu zastavení, mimo zásobování s parkovacím kotoučem, antiparkovací sloupky, vyznačení boxů na odstavení jednostopých vozidel). Sám stěžovatel uvádí, že nefunkčnost stávajících zásobovacích míst je problémem městské části Praha 7 posledních několik let. Takový problém nevzniká náhle, nýbrž se projevuje postupně a v průběhu času zintenzivňuje. Jeho řešením proto nemůže být mimořádná, časově omezená úprava, ale úprava komplexní a trvalá. Dlouhodobé nelegální parkování vozidel na zásobovacích místech by proto měl stěžovatel řešit místní (trvalou) úpravou provozu, nikoli úpravou přechodnou.

[27] K tomu stěžovatel namítá, že skutečnost, že přechodná úprava sleduje stejné hodnoty jako (deklarovaná) budoucí místní úprava, z ní nečiní automaticky úpravu místní. S tím však zdejší soud nemůže plně souhlasit. Místní a přechodná úprava provozu se totiž liší svým účelem. Zatímco místní úprava slouží k dlouhodobému či trvalému řešení dopravního režimu na daném území, přechodná úprava řeší mimořádné, v některých případech náhle vyvstalé, avšak časově omezené okolnosti, kvůli kterým není možné či bezpečné řídit se po dobu jejich trvání místní úpravou. Obě varianty úpravy by měly zajišťovat bezpečnost a pokud možno plynulost provozu v regulovaném místě, naplňování stejných hodnot je však vzhledem k jejich rozdílným účelům často nemyslitelné. Přechodnou úpravu provozu není možné bez validních důvodů využívat jako nástroj k naplňování dlouhodobého systémového řešení dopravní infrastruktury území. Nejvyšší správní soud již ve svém rozsudku č. j. 2 As 65/2019-36 uvedl, že „[e]xistují-li důvody k trvalé regulaci dopravy určitého typu, je třeba jí docílit právními nástroji k tomu určenými, tedy stanovením místní, nikoli přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích“.

[28] Důvodem pro stanovení přechodné úpravy provozu sledující hodnoty koncepčního plánu městské části není, jak uvádí stěžovatel, potřeba „ověřovacího režimu“ a průběžného monitoringu. Zaprvé mají být systémová řešení dopravní infrastruktury řešena místní úpravou provozu, jak bylo popsáno výše. Zadruhé přechodná úprava provozu neslouží a ani nemá sloužit jako zkušební stanovení provozu pro následné vypozorování případných nedostatků před tím, než bude zavedena úprava místní o tyto nedostatky očištěna a podložena provozní zkušeností. Pro vypořádání případných nedostatků místní úpravy slouží jak projednání jejího návrhu s dotčeným orgánem, kterým je v nyní posuzované věci Policie České republiky [viz § 172 odst. 1 a § 136 správního řádu ve spojení s § 77 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu], tak následná možnost dotčených osob podat k návrhu připomínky nebo námitky. V rámci tohoto procesu má být dosaženo co možná nejvhodnějšího řešení dopravního provozu v daném území. V případě, že se ve faktickém provozu projeví určité nedostatky úpravy, je na místě provést změnu místní úpravy provozu. Už vůbec nemůže argument potřeby zkušebního provozu obstát v situaci, kdy obdobnou úpravu předmětného území stanovil stěžovatel již opatřením obecné povahy stanovující místní úpravu provozu ze dne 2. 5. 2024, jenž bylo provedeno v termínu od 15. 6. 2024 do 30. 8. 2025, a následně opatřením obecné povahy stanovujícím totožnou úpravu formou přechodné úpravy provozu provedenou v období od 17. 9. 2025 do 17. 11. 2025. S touto konkrétní úpravou provozu tak měl stěžovatel již provozní zkušenost v rozsahu více než 16 měsíců.

[29] Stěžovatel dále namítal, že lhůta poskytnutá městským soudem na nápravu zrušeného opatření obecné povahy (rozsudkem č. j. 8 A 54/2025 - 39) při zachování všech zákonných lhůt fakticky vylučovala jiné řešení nežli pomocí přechodné úpravy provozu. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že výrokem, kterým soud ruší opatření obecné povahy s účinností k určitému datu k žádnému stanovení lhůty nedochází. Ani období od vydání rozsudku ke stanovenému dni účinnosti zrušení opatření obecné povahy není lhůtou k nápravě takového opatření. Městský soud tímto výrokem nestanovil stěžovateli povinnost vydat nové, resp. doplněné opatření obecné povahy, už vůbec mu nestanovil lhůtu, ve které by měl tak učinit. Skutečnost, že městský soud s účinností k určitému dni zrušil opatření obecné povahy stanovující úpravu provozu neznamená, že k tomuto dni musel mít stěžovatel novou, resp. pozměněnou, úpravu provozu. Městský soud pouze v souladu s § 101d odst. 2 s. ř. s. zrušil opatření obecné povahy k pozdějšímu dni než dni právní moci rozsudku.

[30] Závěrem stěžovatel namítal, že Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2 As 65/2019-36 dospěl k závěru, že opatření obecné povahy stanovující přechodnou úpravu provozu musí obstát v testu proporcionality a že stěžovatel v rámci napadeného opatření tento test úspěšně provedl. Tím, že městský soud opatření překvalifikoval na stanovující místní úpravu, stanovil test jiný. Zdejší soud ve svém posledně uvedeném rozsudku skutečně uvedl, že při stanovení přechodné úpravy provozu má opatření obecné povahy obstát v testu proporcionality. Hovoří přitom však o úpravách, jež jsou fakticky přechodné a u těch následně považuje za nutné, aby v testu proporcionality obstály z hlediska snahy o minimalizaci omezení provozu. V nyní posuzované věci ale městský soud správně vyhodnotil opatření jako stanovující místní, nikoli přechodnou úpravu provozu. Prováděním či neprováděním testu proporcionality u přechodné úpravy provozu se tak městský soud vůbec nemusel zabývat.

5. Závěr a náklady řízení

[31] Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.

[32] Neúspěšný stěžovatel nemá podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení o této kasační stížnosti.

[33] Navrhovatelka byla ve věci procesně úspěšná. V řízení o kasační stížnosti uplatnila jedno písemné podání (vyjádření ke kasační stížnosti), přičemž nebyla zastoupena advokátem. Z obsahu spisového materiálu přitom nevyplývá, že by jí jakékoli náklady v řízení o kasační stížnosti vznikly. Procesně úspěšné navrhovatelce proto Nejvyšší správní soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:
Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).

V Brně dne 5. listopadu 2026

JUDr. Viktor Kučera
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací