Právní věta
I. Správní řád v § 90 odst. 4 připouští možnost zastavit řízení, nastane-li skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, i v té části odvolacího řízení, která se odehrává před odvolacím orgánem. I v tomto případě musí však odvolací orgán naplnit některý ze zákonných důvodů stanovených v § 66 správního řádu; z výroku a odůvodnění rozhodnutí musí být důvody zastavení řízení seznatelné.; II. Napadla-li stěžovatelka odvoláním procesní rozhodnutí o přerušení řízení, nikoli rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, měl žalovaný správní orgán poměřovat její námitky s naplněním či nenaplněním zákonných důvodů, pro které byl, či nebyl stavební úřad oprávněn či přímo povinen řízení ve věci odstranění stavby přerušit (viz § 129 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006). Postupoval-li žalovaný správní orgán dle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu a současně se zrušením usnesení o zastavení řízení zastavil samotné řízení o odstranění stavby, učinil tak zcela nepřípadně.; III. Ne každé rozdílné posuzování obdobných situací musí být nutně libovůlí a neodůvodněně nerovným zacházením (§ 2 odst. 4 správního řádu). Odchýlit se od určité správní praxe, jež se případně vytvořila, totiž správní orgán může, avšak zásadně pouze do budoucna, z racionálních důvodů a pro všechny případy, kterých se praxí zavedený postup správního orgánu dotýká.; IV. Stavební zákon z roku 2006 výslovně stanoví, v jakých případech a u jakých staveb je vyžadováno stavební povolení, resp. ohlášení, resp. které stavby a stavební úpravy je nevyžadují. Nelze proto vydávat stavební povolení i tam, kde je zákon nevyžaduje, a to zcela účelově dle potřeby stavebníka; je nutno vždy zkoumat zákonné podmínky, nikoli individuální „potřebu“ žadatele.