Plný text
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2004, čj. 5 As 52/2004-172)
Věc: Akciová společnost K. v K. proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, o kasační stížnosti žalobce.Žalovaný uložil žalobci povinnost převést veškeré jím držené akcie společnosti P. na třetí (na žalobci nezávislý) subjekt; současně vyslovil porušení § 18 odst. 1 zák. č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, kterého se žalobce dopustil tím, že jako majoritní akcionář společnosti P. vykonával hlasovací práva spojená s vlastnictvím akcií této společnosti a ovlivňoval před právní mocí rozhodnutí orgánu I. stupně o povolení spojení soutěžitelů chování kontrolovaného soutěžitele.
Žalobce při podání žaloby proti rozhodnutí požádal, aby žalobě byl přiznán odkladný účinek; krajský soud návrh na přiznání odkladného účinku zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost; uplatnil v ní důvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Mimo jiné v ní uvedl, že i kdyby v rozhodnutí o žalobě samotné dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí správního orgánu bylo nesprávné, a zrušil je, nemohlo by to nic změnit na skutečnosti, že v důsledku nepřiznání odkladného účinku byl stěžovatel donucen předtím, než mohl vyčerpat veškeré zákonné prostředky na svou ochranu, akcie prodat. Usnesení proto nelze považovat za dočasné.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud především odkazuje na důvody nepřípustnosti kasační stížnosti, jak jsou upraveny v ustanovení § 104 s. ř. s. Podle odst. 3 písm. c) tohoto ustanovení je nepřípustná kasační stížnost proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. Přiznáním odkladného účinku žalobě se pozastavují účinky napadeného rozhodnutí správního orgánu do skončení řízení před soudem (§ 73 odst. 3 s. ř. s.). V tomto smyslu jde o stejný důsledek, který s sebou přináší aplikace § 38 odst. 4 s. ř. s. upravujícího institut předběžného opatření, jež zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí, stalo vykonatelným. Obdobně i toto usnesení lze i bez návrhu zrušit (§ 73 odst. 4 s. ř. s.), ukáže-li se v průběhu řízení, že pro jeho přiznání nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly.
Rozhodnutí o odkladném účinku žaloby jako procesní institut je zcela nepochybně svou povahou rozhodnutím dočasným, neboť má pouze omezené trvání; není-li zrušeno soudem, zaniká z moci zákona. Soudní řád správní celé ustanovení § 104 koncipuje natolik jednoznačně, aby nevznikaly žádné pochybnosti o jeho správné aplikaci; kasační stížnost považuje za nepřípustnou, týká-li se věcí volebních, nákladů řízení, důvodů rozhodnutí, vedení řízení; stížnost je nepřípustná proti opětovnému rozhodnutí soudu I. stupně, proti rozhodnutí povahy dočasné a konečně při absenci důvodů uvedených v § 103 s. ř. s. a při uplatnění důvodů žalobou neuplatněných. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že zákonodárce neposkytuje prostor pro další konkretizaci dle zvláštních okolností případu, protože z hlediska právní teorie i soudní praxe je zcela zřejmé, co se míní "vedením řízení" i "rozhodnutím dočasné povahy".
Nejvyšší správní soud kasační stížnost ze shora uvedených důvodů odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.
(ovo)
Právní věta
Rozhodnutí o odkladném účinku žaloby je rozhodnutím, které je podle své povahy dočasné [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].