Právní věta
I. Plošné odmítání meritorního posouzení žádostí o mezinárodní ochranu v příslušném členském státě Evropské unie z důvodu takového používání konceptu bezpečné třetí země, případně evropské bezpečné třetí země, které je v rozporu s pravidly a zárukami vyplývajícími pro žadatele o mezinárodní ochranu z čl. 38 a 39 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění), je takto uplatňováno vůči zemím, jež jiné členské státy ani Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za bezpečnou třetí zemi nepovažují, a je navíc spojeno s nedostatečnou či neúčinnou soudní ochranou vůči takové správní v praxi v dotyčném členském státě, může, ať již samostatně nebo společně s dalšími relevantními skutečnostmi, představovat závažné důvody se domnívat, že v daném členském státě dochází k systémovým nedostatkům azylového systému ve smyslu čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění), jež s sebou nesou pro žadatele o mezinárodní ochranu riziko nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu čl. 4 Listiny základních práv Evropské unie a tudíž brání přemístění daného žadatele o mezinárodní ochranu do tohoto členského státu, byť by byl tento stát na základě uvedeného nařízení primárně určen jako příslušný pro vyřízení dané žádosti o mezinárodní ochranu.
II. Existenci závažných důvodů se domnívat, že v jiném členském státě dochází k systémovým nedostatkům azylového systému ve smyslu čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce nařízení č. 604/2013, posuzuji správní soudy podle skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí.