Plný text
k § 3 odst. 1 bodu 1. zákona č. 90/1947 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek
k dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa
k § 65 odst. 1 a § 70 písm. a) soudního řádu správního
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2003, čj. 6 A 84/2002-83)
Věc:D. T. ve S. proti Ministerstvu zemědělství o zrušení žádosti Národního pozemkového fondu při Ministerstvu zemědělství v Praze ze 17. 10. 1950.Žalobou podanou u Vrchního soudu v Praze dne 25. 6. 2002 se žalobkyně domáhala zrušení žádosti Národního pozemkového fondu při Ministerstvu zemědělství v Praze ze 17. 10. 1950, zapsané v knihovních vložkách č. 99, 100, 117, 130, 171, 257, 259, 269, 275, 277 a 295 dne 23. 6. 1951, na jejímž základě byla vyznačena konfiskace majetku rodičů žalobkyně Viktora a M. N. podle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb.
Žalobkyně především namítala, že její rodiče byli české národnosti, takže k přechodu majetku jejích rodičů na stát došlo na základě zneužití dekretů presidenta republiky. Je toho názoru, že vlastnické právo k majetku jejích rodičů po právu nikdy přerušeno nebylo.
Nejvyšší správní soud žalobu jako nepřípustnou odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
Z odůvodnění:
Žaloba byla u soudu podána za účinnosti části páté hlavy druhé o. s. ř. ve znění účinném k 31. 12. 2002. Podle § 247 odst. 1 o. s. ř. se postupovalo v případech, kdy fyzická nebo právnická osoba tvrdila, že byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního orgánu, a žádala, aby soud přezkoumal zákonnost tohoto rozhodnutí. Rovněž podle stávající právní úpravy (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) platí, že ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen "rozhodnutí"), se může žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
Z toho vyplývá, že základní podmínkou postupu podle části třetí hlavy druhé soudního řádu správního (řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu) je, že žalobou je napaden takový akt správního orgánu, kterým tento orgán autoritativním způsobem zasáhl do právní sféry fyzické nebo právnické osoby, není-li přezkum zvláštními ustanoveními zákona vyloučen. Žádost Národního pozemkového fondu o vyznačení konfiskace byla pouze opatřením tohoto orgánu učiněným podle § 3 odst. 1 bodu 1. zákona č. 90/1947 Sb., které nemělo účinky konstitutivní. Touto žádostí nebylo rozhodnuto o právech či povinnostech právních předchůdců žalobkyně (stát majetek rodičů žalobkyně nabyl podle dekretu č. 12/1945 Sb.), takže právním důvodem konfiskace je samotný dekret a nikoliv až následná správní rozhodnutí; podle § 1 odst. 1 uvedeného dekretu došlo ke konfiskaci "s okamžitou platností a bez náhrady". Pro nabytí vlastnictví tímto způsobem je pak nerozhodné, zda o něm byl učiněn zápis v pozemkových knihách či nikoli.
(zdi)
Právní věta
Žádost bývalého Národního pozemkového fondu při Ministerstvu zemědělství v Praze o vyznačení konfiskace byla pouze opatřením tohoto orgánu učiněným podle § 3 odst. 1 bodu 1. zákona č. 90/1947 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek, které nemělo konstitutivní