Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

6 Ads 56/2004

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 23. 2. 2006Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: CHRASTILOVÁ BrigitaECLI:CZ:NSS:2006:6.Ads.56.2004.36
Další údaje
Předmět řízení: Sociální ochrana – Státní sociální podpora

Související rozhodnutí

  • Cituje:7 Azs 174/2004

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

č. j. 6 Ads 56/2004 - 37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce M. V., proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí Okresního úřadu Kroměříž č. j. soc 33/18994/2002/KO ze dne 12. 12. 2002, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 41 Cad 54/2004 - 25 ze dne 13. 8. 2004,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajského soudu v Brně byl žalobci na jeho žádost (dále jen „stěžovatel“) ustanoven zástupce, JUDr. Pavel Dvorský, advokát, se sídlem ve [adresa] proti rozhodnutí správního orgánu, kterým byla stěžovateli zamítnuta žádost o jednorázovou dávku sociální péče. Své rozhodnutí krajský soud odůvodnil tím, že podání žalobce ani po doplnění na výzvu soudu nemělo náležitosti žaloby vyžadované zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatel zaslal soudu potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, z něhož vyplynulo, že v době rozhodování soudu pobíral pouze příplatek na bydlení a ode dne 1. 7. 2004 mu byly odebrány dávky sociální péče, které pobíral. Soud proto shledal splnění podmínek pro ustanovení zástupce soudem dle § 35 odst. 7 s. ř. s.

Proti tomuto usnesení krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. V ní uvedl, že komunikace s ustanoveným zástupcem je pro něho vzhledem k vzdálenosti místa bydliště a sídla advokáta a jeho finančním poměrům nemožná. Požádal tedy, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému soudu, který by ustanovil advokáta pro stěžovatele dostupnějšího, se sídlem [adresa] zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, požádal, aby jej zastupoval zástupce ustanovený v napadeném usnesení.

Žalobce v řízení o kasační stížnosti není zastoupen advokátem, tento nedostatek však není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti pro nedostatek právního zastoupení (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) - srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu publ. pod. č. 486/2005 Sb. NSS. V daném případě byl stěžovateli advokát ustanoven pro řízení o žalobě před krajským soudem, přičemž stěžovatel nesouhlasí s ustanovením konkrétní osoby vzhledem k vzdálenosti sídla advokáta od stěžovatelova bydliště.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně hledisek dle § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s., a dospěl k názoru, že kasační stížnost není důvodná.

V souladu se svou dosavadní judikaturou Nejvyšší správní soud konstatuje: Skutečnost, že advokát nemá sídlo ve stejném místě jako klient, jemuž byl ustanoven, není důvodem pro zrušení jeho ustanovení (k tomu srov. rozsudek publikovaný pod č. 411/2004 Sb. NSS). V nyní přezkoumávaném případě pak zdejší soud považuje za podstatné, že krajský soud ustanovil stěžovateli advokáta se sídlem ve [adresa] sídlem [adresa] advokáta - cca 25 km) nemůže být považována za relevantní překážku řádného zastoupení stěžovatele, jelikož cena veřejné hromadné dopravy osob se pohybuje v řádu několika málo desetikorun a stěžovateli, pokud by i částka za tuto dopravu nepřijatelně zasahovala do jeho příjmové situace, nic nebrání v tom, aby si s ustanoveným advokátem dohodl jiný postup při vzájemné poradě. Nejvyšší správní soud tedy pochybení v postupu krajského soudu neshledal.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).

Stěžovatel právo na náhradu nákladů řízení nemá, žalovanému žádné náklady v tomto řízení nevznikly. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1, 2 ve spojení s § 120 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. února 2006

JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací