Plný text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Štěpána Výborného v právní věci žalobce: V. J., proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Pardubice, sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 4. 2026, č. j. VS-84489-4/ČJ-2026-802132-KŘ, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 25. 6. 2026, č. j. 52 A 45/2026-11,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (stěžovatel) se kasační stížností domáhá zrušení shora označeného usnesení krajského soudu. Spolu s jejím podáním stěžovatel neuhradil zákonem stanovený soudní poplatek. Nejvyšší správní soud jej proto vyzval k zaplacení poplatku v náhradní lhůtě, načež stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků. Tuto žádost Nejvyšší správní soud zamítl usnesením ze dne 11. 9. 2026, č. j. 6 As 172/2026-22, a vyzval stěžovatele k zaplacení ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Usnesení bylo stěžovateli doručeno 16. 9. 2026. Lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula ve čtvrtek 1. 10. 2026 [§ 40 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], stěžovatel však poplatek v této lhůtě nezaplatil.
[2] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podáním kasační stížnosti vzniká poplatková povinnost. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[3] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Nejvyšší správní soud proto řízení na základě § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. zastavil.
[4] Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovatel byl výše uvedeným usnesením vyzván též k prokázání splnění povinnosti povinného zastoupení či vlastního právního vzdělání dle § 105 odst. 2 s. ř. s. ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Ani tuto povinnost nesplnil, je proto dán také důvod pro odmítnutí kasační stížnosti podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.
[5] O následcích nesplnění stanovených povinností byl stěžovatel poučen.
[6] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. listopadu 2026
JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.
předseda senátu