Plný text
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, čj. 7 Azs 343/2004-50)
Věc:M. P. (Běloruská republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobkyně.Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. 9. 2004 byl zamítnut návrh žalobkyně na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2004, jímž žalobkyni nebyl udělen azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. V odůvodnění usnesení krajský soud uvedl, že žalobkyně byla za účelem zjištění, zda jsou dány předpoklady pro její osvobození od soudních poplatků, vyzvána k předložení vyplněného formuláře potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Tato výzva jí byla doručena dne 1. 7. 2004; žalobkyně však na ni do dne vydání napadeného usnesení nereagovala.
Usnesení krajského soudu napadla žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností. Namítala, že krajský soud mohl rozhodnout o ustanovení zástupce bez její další součinnosti, tj. bez předložení vyplněného formuláře "Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech", neboť relevantní skutečnosti vyplývaly ze spisu.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Stěžovatelka předně vytýkala krajskému soudu, že si sám neopatřil podklady pro zjištění, že stěžovatelka nemá dostatečné prostředky; tyto okolnosti podle ní vyplývaly ze spisu.
Podle § 35 odst. 7 s. ř. s. může předseda senátu navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.
Podle § 35 odst. 3 s. ř. s. může být účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Z citovaných ustanovení vyplývá, že povinnost doložit, že navrhovatel nemá dostatečné prostředky, je jednoznačně na něm samotném a soud zde nepostupuje z úřední povinnosti. Navíc v daném případě ani ze spisů nevyplývá aktuální stav majetkových a výdělkových poměrů stěžovatelky, jak stěžovatelka v kasační stížnosti mylně uvádí. Pokud proto stěžovatelka nedoložila, že nemá dostatečné prostředky, nesplnila jeden z předpokladů rozhodných pro posouzení její žádosti o ustanovení zástupce, a krajský soud tak nemohl její žádosti vyhovět. Nejvyšší správní soud proto tuto námitku shledal nedůvodnou.
(ad)
Právní věta
Povinnost doložit nedostatek prostředků je jednoznačně na účastníkovi řízení, který se domáhá osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.). Pokud účastník tuto povinnost nesplní, soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti nezjišťuje.