Plný text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem [adresa] Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2025, č. j. 873046/25/2600-80542-507160, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 21. 7. 2026, č. j. 59 Af 14/2025-137,
takto:
Kasační stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
[1] Před Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočkou v Liberci (dále jen „krajský soud“) je vedeno řízení o žalobě žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Napadeným usnesením rozhodl krajský soud, že nepřiznává stěžovateli osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a zamítá jeho návrh na ustanovení zástupce (výrok II.). Stěžovatel byl poučen, že proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
[2] Stěžovatel v podání ze dne 28. 8. 2026 namítl podjatost všech členů devátého a desátého senátu, Nejvyšší správní soud se však touto námitkou nezabýval, neboť byla vznesena toliko formálně a nebyla nijak obsahově specifikována. Z úřední činnosti je mu známo, že stěžovatel obdobné obecné námitky podjatosti uplatňuje pravidelně, ačkoli již v minulosti byl v řadě svých věcí projednávaných u tohoto soudu seznámen s požadavkem na uvedení konkrétních důvodů, pro které podjatost namítá (např. usnesení NSS ze dne 2. 3. 2023, č. j. Nao 20/2023-26, ze dne 16. 8. 2023, č. j. Nao 120/2023-30, ze dne 19. 9. 2024, č. j. Nao 139/2024-209, nebo ze dne 21. 2. 2025, č. j. Nao 31/2025-32). Námitku podjatosti bez uvedení relevantních skutečností, které stěžovatel opakovaně podává ve svých věcech, považuje Nejvyšší správní soud za zneužití práva, a proto k ní nepřihlíží (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 3. 2025, č. j. 10 As 33/2025-26, bod 5). Stejným způsobem postupoval i v nyní posuzované věci.
[3] Podle § 104 odst. 3 písm. d) a e) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) je kasační stížnost nepřípustná „proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o žádosti o osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek“, jakož i „proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na ustanovení zástupce“. Pod tyto důvody nepřípustnosti lze podřadit i rozhodnutí krajského soudu (jeho jednotlivé výroky), proti němuž směřuje kasační stížnost stěžovatele.
[4] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 104 odst. 3 písm. d) a e) a § 120 s. ř. s. jako návrh, který je podle zákona nepřípustný.
[5] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v dalším řízení (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 29. 11. 2023, č. j. 5 As 84/2022-30, č. 4554/2024 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. září 2026
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu