Nad 154/2026

Plný text

Nad 154/2026 - 53
pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Krupičkové, soudce JUDr. Jaroslava Vlašína a soudkyně Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: J. K., zastoupený Mgr. Ondřejem Líbalem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem [adresa] ze dne 10. 7. 2026, č. j. 10000/5140981/26/351/RJ, o návrhu Krajského soudu v Ústí nad Labem na přikázání věci jinému soudu,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 54 Ad 24/2026 je příslušný Krajský soud v Hradci Králové.

Odůvodnění:

[1] Žalobce podal dne 30. 8. 2026 u Krajského soudu v Hradci Králové žalobu proti rozhodnutí žalované specifikovanému v záhlaví. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 24. 6. 2026, č. j. 20000/722776/2620130800/3010/555. Institut posuzování zdravotního stavu uvedeným rozhodnutím ukončil ke dni 24. 6. 2026 dočasnou pracovní neschopnost žalobce trvající od 23. 10. 2025. V žalobě žalobce namítal zejména to, že posouzení jeho zdravotního stavu, z něhož žalovaná vycházela, nesplňuje požadavky na úplnost, celistvost a přesvědčivost odborného posudkového podkladu.

[2] Usnesením ze dne 10. 9. 2026, č. j. 32 Ad 22/2026  37, Krajský soud v Hradci Králové postoupil věc Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu místně příslušnému. Uvedl k tomu, že rozhodnutí v prvním stupni vydal Institut posuzování zdravotního stavu v Litoměřicích. Příslušný je proto Krajský soud v Ústí nad Labem, do jehož obvodu spadá Okresní soud v Litoměřicích, do jehož obvodu patří obec Litoměřice.

[3] Na usnesení o postoupení věci reagovala žalovaná přípisem ze dne 14. 9. 2026. Poukazuje v něm na skutečnost, že se jedná o věc vztahující se k nemocenskému pojištění, a místní příslušnost je proto dána podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Institut posuzování zdravotního stavu má přitom celostátní místní příslušnost a podle § 6b odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“), je jeho sídlo v Hradci Králové.

[4] Krajský soud v Ústí nad Labem, jemuž byla věc postoupena, vyjádřil s tímto postupem nesouhlas ve smyslu § 7 odst. 6 věty druhé s. ř. s. Ve shodě s žalovanou poukázal na to, že podle § 84b odst. 1 písm. m) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, je k vydání rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle § 75 téhož zákona v prvním stupni příslušný Institut posuzování zdravotního stavu. Ten má podle § 6b odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. sídlo v Hradci Králové a jedná se o správní úřad s celostátní působností. Jelikož se sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni, nachází v Hradci Králové, a nikoliv v Litoměřicích, je podle § 7 odst. 2 s. ř. s. k vyřízení věci místně příslušný Krajský soud v Hradci Králové.

[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že (místně) příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Hradci Králové.

[6] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. platí, že nestanovíli tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.

[7] Pro určení místní příslušnosti soudu je proto rozhodující sídlo správního orgánu prvního stupně.

[8] Vymezením správního orgánu pro účely § 7 odst. 2 s. ř. s. se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 5. 5. 2015, č. j. Nad 288/201458, č. 3257/2015 Sb. NSS. Uvedl zde, že kompetenční vymezení je jediným relevantním hlediskem pro určení, zda se v tom kterém případě jedná o správní orgán, jehož sídlo určuje místní příslušnost soudu. Klíčovým faktorem pro určení, zda kompetence dané entity dosahují požadované kvality, aby ji bylo možné považovat za správní orgán v uvedeném smyslu, je podle rozšířeného senátu jejich zákonné vymezení – tedy zákonné určení, kdo má tyto kompetence vykonávat, že mu nemohou být beze změny zákona odňaty a že se jich nemůže vzdát. Pokud daná entita musí podle zákona existovat a má určité kompetence, kterých nemůže být zbavena, pak samotná skutečnost, že podléhá určitému metodickému vedení a jiným formám kontroly ústředí a že je tedy v rovině institucionální pouhou součástí určité komplexní instituce, neznamená, že nemá charakter správního orgánu v kompetenčním smyslu. Na tato východiska navázal rozšířený senát v usnesení ze dne 30. 5. 2017, č. j. 10 Azs 153/2016 52, č. 3601/2017 Sb. NSS a v rozsudku ze dne 1. 10. 2025, č. j. 8 Ads 164/2022  97, č. 4713/2025 Sb. NSS. Lze shrnout, že určitou entitu je třeba pro účely soudního řádu správního považovat za správní orgán bez ohledu na její institucionální zařazení jen tehdy, pokud právě jí zákon výslovně svěřil pravomoc rozhodovat v určité oblasti veřejné správy o právech a povinnostech fyzických či právnických osob.

[9] Posuzovaná věc se týká oblasti nemocenského pojištění (§ 75 zákona o nemocenském pojištění) a rozhoduje o ní v prvním stupni Institut posuzování zdravotního stavu [§ 84b odst. 1 písm. m) zákona o nemocenském pojištění]. Podle § 83 odst. 8 zákona o nemocenském pojištění má Institut posuzování zdravotního stavu, jak správně uvedl Krajský soud v Ústí nad Labem, celostátní místní příslušnost. Zákon o nemocenském pojištění přitom výslovně nesvěřuje jakékoliv svébytné kompetence Institutu posuzování zdravotního stavu jeho vnitřním (organizačním) částem (sekcím, odborům). Místní příslušnost se proto řídí sídlem samotného Institutu posuzování zdravotního stavu, které se podle § 6b odst. 1 zákona č. 586/1991 Sb. nachází v Hradci Králové. Žalobce tedy postupoval správně, pokud podal žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

[10] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud shledal nesouhlas Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci důvodným, a proto rozhodl v souladu s § 7 odst. 6 s. ř. s. tak, že k projednání žaloby proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalované a k rozhodnutí o ní je místně příslušný Krajský soud v Hradci Králové.

[11] Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy podle § 7 odst. 6 věty poslední s. ř. s. vázány (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2022, č. j. Nad 80/202231).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. října 2026

Mgr. Lenka Krupičková
předsedkyně senátu