Plný text
Nad 158/2026 - 38
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: V. D., zast. JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, se sídlem [adresa] Praha 2, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem [adresa] Praha 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 8. 2026, č. j. CPR 21700 5/ČJ 2026 930310 V242, o nesouhlasu Krajského soudu v Praze s postoupením věci Městským soudem v Praze,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 55 A 21/2026 je příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal přezkumu shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla jeho odvolání a potvrdila rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje ze dne 26. 4. 2026, č. j. KRPU 84062 29/ČJ 2026 040022 SV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobci uloženo správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
[2] Při posouzení podmínek řízení městský soud dospěl k závěru, že místo trvalého pobytu žalobce se nachází v okresu Mladá Boleslav, a tudíž není k projednání žaloby místně příslušný. Vycházel přitom z § 172 odst. 7 věty první zákona o pobytu cizinců, která vymezuje speciální pravidla místní příslušnosti soudů vůči obecné úpravě obsažené v § 7 odst. 2 s. ř. s. Z tohoto ustanovení dovodil, že místně příslušným je ten krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu, tedy Krajský soud v Praze, kterému věc následně usnesením ze dne 21. 9. 2026, č. j. 23 A 35/2026 26, postoupil.
[3] Krajský soud v Praze přípisem ze dne 2. 10. 2026, č. j. 55 A 21/2026 31, předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti podle § 7 odst. 6 s. ř. s., neboť nesouhlasí s postoupením věci. Upozornil na to, že dle § 172 odst. 7 zákona o pobytu cizinců se speciální určení místně příslušného soudu neuplatní mimo jiné v případě přezkumu rozhodnutí o správním vyhoštění. V nynější věci je tudíž při určení místně příslušného soudu třeba postupovat dle obecných pravidel v § 7 odst. 2 s. ř. s., dle kterých je k projednání a rozhodnutí věci místně příslušným soudem Krajský soud v Ústní nad Labem, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který vydal prvostupňové rozhodnutí.
[4] Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem Krajského soudu v Praze a shledal jeho nesouhlas s postoupením věci důvodným.
[5] Dle § 172 odst. 7 zákona o pobytu cizinců k řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku.
[6] Citované ustanovení zákona o pobytu cizinců obsahuje zvláštní úpravu místní příslušnosti soudů. V jeho větě třetí však z těchto zvláštních pravidel výslovně vyjímá některá rozhodnutí, na jejichž přezkum se tudíž uplatní pravidla obecná. Ta jsou obsažena v § 7 odst. 2 s. ř. s., dle něhož nestanoví li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
[7] V nynější věci brojil žalobce žalobou proti rozhodnutí o správním vyhoštění. Není tedy pochyb o tom, že k projednání žaloby proti tomuto rozhodnutí je podle § 172 odst. 7 věty třetí zákona o pobytu cizinců ve spojení s § 7 odst. 2 s. ř. s. místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni (srov. usnesení NSS ze dne 29. 11. 2018, č. j. Nad 240/2018 39, které bylo sice vydáno ve věci přezkumu rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, vztahovalo se nicméně rovněž k výkladu § 172 odst. 7 věty třetí zákona o pobytu cizinců; obdobně srov. též rozsudek NSS ze dne 31. 5. 2021, č. j. 4 Azs 24/2021 26, který se týká žaloby proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění; a konečně viz též usnesení NSS ze dne 6. 5. 2022, č. j. Nad 61/2022 36, stvrzující užití těchto závěrů i na rozhodnutí o správním vyhoštění).
[8] Prvostupňovým správním orgánem, jenž v této věci vydal rozhodnutí, je Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, které dle bodu 6 přílohy k zákonu č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, sídlí v Ústí nad Labem. Podle bodu 5 přílohy č. 2 ve spojení s bodem 69 přílohy č. 3 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), je tedy k projednání žaloby v dané věci místně příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem.
[9] S ohledem na to Nejvyšší správní soud v souladu s § 7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak, že k projednání a rozhodnutí věci je místně příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. října 2026
Mgr. Tomáš Kocourek
předseda senátu