Právní věta
I. Opatření inspektora krajské veterinární správy podle § 53 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, není rozhodnutím v materiálním smyslu, nýbrž faktickým úkonem, který lze napadnout žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu dle § 82 a násl. s. ř. s.; II. Námitky podle § 76 odst. 4 písm. a) č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, představují prostředek nápravy ve smyslu § 85 s. ř. s., který je třeba vyčerpat před podáním zásahové žaloby, a rozhodnutí o nich není samostatně soudně přezkoumatelné dle § 65 a násl. s. ř. s. Lhůta pro podání žaloby proti opatření dle § 53 odst. 1 zákona o veterinární péči počne plynout doručením rozhodnutí o námitkách.; III. Teprve až má soud postaveno najisto, jakou žalobu (ve smyslu žalobních typů) žalobce podal, čeho se domáhá, a jestli je žaloba přípustná, může se zabývat místní příslušností k projednání takové žaloby a případně ji postoupit místně příslušnému soudu (§ 7 s. ř. s.). Jestliže žaloba obsahuje různé návrhy, které jsou spolu skutkově i právně neoddělitelně spjaty, přičemž meritorně projednatelný může být pouze jeden z nich, soud příslušný rozhodnout o meritu věci ostatní návrhy sám odmítne.