Plný text
Nao 106/2026 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: Ing. J. S., proti žalované: Univerzita Karlova, se sídlem [adresa] Praha 1, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 65/2026, o oznámení soudce Mgr. Daniela Burdy o jeho možné podjatosti,
takto:
Soudce Městského soudu v Praze Mgr. Daniel Burda není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 65/2026.
Odůvodnění:
[1] Podanou žalobou se žalobce v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 65/2026 domáhá ochrany proti nezákonnému zásahu žalované spočívajícímu ve faktickém zadržování podkladů k přijímacímu řízení žalobce do doktorského studijního programu na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy.
[2] Soudce městského soudu Mgr. Daniel Burda v řízení učinil oznámení podle § 8 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), o své možné podjatosti. Jako důvod, pro který by bylo možné z pohledu účastníků, resp. veřejnosti pochybovat o jeho nepodjatosti, uvedl, že jej pojí dvojí vztah k žalované – jednak od roku 2021 působí jako asistent na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy, jednak je studentem uvedené fakulty v doktorském studijním programu. Soudce poukázal na posouzení obdobné situace v usnesení NSS ze dne 4. 9. 2015, č. j. Nao 247/2015-27.
[3] Městský soud přípisem ze dne 20. 7. 2026 postoupil svůj spis za účelem rozhodnutí o možné podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu. Místopředseda soudu v přípisu uvedl, že soudcem předestřené informace nepředstavují dostatečně intenzivní vztah k žalované, aby byl dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Upozornil na to, že soudce má vztah k jiné fakultě, než se kterou se pojí žalovaný zásah. V usnesení č. j. Nao 247/2015-27 byla situace jiná, neboť soudce, jehož podjatost NSS konstatoval, měl vztah přímo k dotčené fakultě Masarykovy univerzity. Místopředseda městského soudu poukázal také na usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 9. 2023, sp. zn. I. ÚS 1714/23, dle kterého nebyli podjatí soudci Ústavního soudu působící na Právnické fakultě Univerzity Karlovy ve věci soudního přezkumu rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy o poplatku za studium na právnické fakultě.
[4] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Podle § 8 odst. 3 s. ř. s. [s]oudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce, Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.
[6] Již např. v usnesení ze dne 22. 1. 2014, č. j. Nao 9/2014-31, Nejvyšší správní soud uvedl, že: „[z] ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti soudce o jeho nezaujatosti v konkrétním případě. […] Platí však, že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci, nebo schopen, nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11). Podjatost soudce totiž zcela nepochybně zasahuje do ústavního principu zákonného soudce.“
[7] Nejvyšší správní soud také již dříve judikoval, že soudce musí být schopen oprostit se od nepatřičných vnějších vlivů na jeho rozhodovací činnost, méně intenzivní vlivy tedy musí odfiltrovat a nemohou legitimně vést k pochybnostem, že soudce není schopen dostát požadavkům na nezávislé a nestranné rozhodování (srov. usnesení NSS ze dne 13. 3. 2014, č. j. Nao 86/2014-15, obdobně ze dne 6. 2. 2025, č. j. Nao 19/2025-35, odst. [9]).
[8] V projednávané věci se Mgr. Burda subjektivně podjatý necítí a ani objektivní důvody, pro které by bylo na místě pochybovat o jeho nepodjatosti, Nejvyšší správní soud ve shodě s místopředsedou městského soudu neshledal. Předestřený vztah Mgr. Burdy k žalované skutečně není natolik intenzivní, aby se od něj soudce nemohl oprostit a bylo v něm možné spatřovat objektivní důvod podjatosti. Soudce Mgr. Burda především působí na jiné fakultě žalované, čímž se projednávaná věc opravdu liší od situace řešené v usnesení č. j. Nao 247/2015-27. V případu řešeném Ústavním soudem v usnesení sp. zn. I. ÚS 1714/23 bylo podstatné, že soudci Pavel Šámal a Jan Wintr se nepodíleli na vedení správního řízení ve věci stanovení poplatku ani na zastupování Univerzity Karlovy v navazujících soudních řízeních a že rozhodnutí ve věci poplatku vydal rektor a nikoliv právnická fakulta, na které oba soudci působí (viz bod 5. usnesení sp. zn. I. ÚS 1714/23). Obdobně proto ani v nyní projednávané věci není důvod, aby byl Mgr. Burda vyloučen z projednávaní a rozhodnutí věci týkající se jiné fakulty Univerzity Karlovy, než na které působí a studuje. Opačný závěr by vedl k absurdní situaci, kdy každý soudce, který působí v akademické sféře, by musel být automaticky vyloučen z jakékoliv věci týkající se obecně univerzity nebo jakékoliv její fakulty.
[9] Jelikož Nejvyšší správní soud neshledal žádné důvody, které by podjatosti soudce nasvědčovaly, rozhodl, že soudce Mgr. Daniel Burda není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 65/2026.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. srpna 2026
JUDr. Radan Malík
předseda senátu