Nao 123/2026

Plný text

Nao 123/2026 - 42

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci podatelů: a) Bc. J. K., b) POD CZ s.r.o., se sídlem [adresa] Praha, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem [adresa] v řízení o podání podatelů a) a b) doručeném soudu dne 21. 8. 2026 z emailové adresy X, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2026, č. j. 18 A 28/202630,

takto:

I. Návrh podatele b) na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2026, č. j. Nao 123/202610, se zamítá.

II. Podání podatelů a) a b) doručené soudu dne 21. 8. 2026 z emailové adresy X, se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o podání podatelů a) a b) doručeného soudu dne 21. 8. 2026.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 21. 8. 2026 podání, které bylo učiněno z emailové adresy X jménem podatele a) i jménem společnosti POD CZ s.r.o. [podatele b)], jehož je žalobce a) jednatelem podle připojeného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, odd. C, vl. č. 300866. Toto podání bylo označeno jako „namitka + navrh na ustanoveni zastupce (pro kasacni stiznost)“ (dále již jen „podání“).

[2] Podle § 37 odst. 3 s. ř. s., z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Jeli podání ve věci samé činěno v elektronické podobě, je náležitost podpisu splněna jakýmkoliv způsobem, se kterým zvláštní zákon spojuje účinky vlastnoručního podpisu8); to platí i pro jiná podání učiněná v elektronické podobě, stanovíli to předseda senátu. Ten, kdo činí podání, (dále jen „podatel“) v podání uvede o své osobě jméno, příjmení, datum narození a bydliště, jeli fyzickou osobou, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, byloli přiděleno, jeli právnickou osobou. Jiné osobní údaje uvede fyzická osoba jen tehdy, jeli toho třeba s ohledem na povahu věci, která má být soudem projednána. K podání musí být připojeny listiny, kterých se podatel dovolává. Podání v listinné podobě, které je třeba doručit ostatním účastníkům a osobám na řízení zúčastněným, musí být předloženo v potřebném počtu stejnopisů. (důraz přidán soudem)

[3] Jelikož podání doručené soudu dne 21. 8. 2026 nesplňovalo základní zákonné náležitosti vyplývající z citovaného § 37 odst. 3 s. ř. s. (které ve smyslu § 106 odst. 1 in fine s. ř. s. platí obdobně v řízení o kasační stížnosti), Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 2. 9. 2026, č. j. Nao 123/202610 (dále jen „usnesení ze dne 2. 9. 2026“) vyzval oba podatele, aby ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení odstranili vady jejich podání spočívající v absenci uznávaného elektronického podpisu a dále k upřesnění, čeho se toto podání týká, kdo jej činí (zda oba podatelé, či jen některý z nich), proti komu směřuje a co podatelé navrhují. Současně je Nejvyšší správní soud v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s. poučil, že pokud ve stanovené lhůtě neodstraní vady svého podání a pro tento nedostatek nebude možno v řízení pokračovat, bude uvedené podání odmítnuto. Usnesení ze dne 2. 9. 2026 bylo podatelům dodáno do jejich datových schránek dne 3. 9. 2026 a doručeno fikcí (tj. uplynutím 10. dne po dni dodání) dne 14. 9. 2026.

[4] Podatelé a) a b) však dosud vady podání neodstranili. Ačkoliv Nejvyššímu správnímu soudu dne 5. 9. 2026 doručili několik dalších podání, v žádném z nich nebyla odstraněna především vada podání spočívající v absenci podpisu.

[5] Nicméně tím, že podatel b) Nejvyššímu správnímu soudu dne 5. 9. 2026 v podání označeném jako „neúčinnost a neplatnost doručení“ sdělil, že obdržel emailové upozornění (notifikaci) na dodání písemnosti, kterou mělo být usnesení ze dne 2. 9. 2026, do své datové schránky, a že do této datové schránky nemá přístup a nemůže jej reálně získat, Nejvyšší správní soud předmětné podání ze dne 5. 9. 2026 považoval za návrh na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení ze dne 2. 9. 2026. Nejprve se proto zabýval tímto návrhem.

[6] Podle § 50d odst. 1 o. s. ř., na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.

[7] Podle § 12 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), agentura zneplatní přístupové údaje osoby oprávněné k přístupu do datové schránky neprodleně po jejím oznámení, zejména při ztrátě či odcizení přístupových údajů, a současně zašle této osobě výlučně do vlastních rukou adresáta nové přístupové údaje.

[8] Jako důvod, pro který se podatel b) nemohl seznámit s doručovanou písemností, označil skutečnost, že nemá přístup do své datové schránky. Způsoby, jakými by mohl požádat o vytvoření nových přístupových údajů totiž považuje za příliš nákladné, administrativně zatěžující a celkově nevhodné. Oznámení podle § 12 odst. 1 zákona o elektronických úkonech může osoba podat rovněž s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku, kterým se rozumí přístup s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (§ 9 odst. 3 zákona o elektronických úkonech). Nové přístupové údaje jsou žadateli v obou případech zaslány do vlastních rukou. Jinými slovy podatel b) netvrdí, že by neměl možnost požádat o zaslání nových přístupových údajů ke své datové schránce, nebo tyto údaje obdržet některým ze způsobů stanovených v zákoně o elektronických úkonech, ale že tyto způsoby považuje za obstrukční či nákladné. Nejvyšší správní soud v tomto vysvětlení učiněném podatelem b) omluvitelný důvod pro neseznámení s doručovanou písemností nespatřuje. Z tohoto důvodu jeho návrh na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení ze dne 2. 9. 2026 výrokem I. tohoto usnesení zamítl.

[9] Podání doručené soudu dne 21. 8. 2026 i nadále trpí některými soudem vytčenými vadami, pro které není možné v řízení pokračovat. Především neobsahuje uznávaný elektronický podpis kteréhokoliv z podatelů, byť bylo učiněno v elektronické podobě prostřednictvím emailové adresy X. V této souvislosti Nejvyšší správní soud připomíná, že zvláštním zákonem zmiňovaným ve výše citovaném § 37 odst. 3 s. ř. s., který upravuje požadavky kladené na podpis podání učiněného v elektronické podobě, je zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, který ve svém § 6 odst. 1 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Podle § 6 odst. 2 tamtéž platí, že uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. (důraz přidán soudem)

[10] Nepodepsané podání učiněné elektronicky prostřednictvím emailu proto brání soudu pokračovat v zahájeném řízení, jelikož není postaveno na jisto, že podání učinila skutečně daná osoba. Za předpokladu, že podatelé činí elektronické podání společně, bylo navíc třeba, aby uznávaný elektronický podpis připojil každý z nich, což ovšem taktéž neučinili.

[11] Ačkoliv podatelé v jednom ze svých sdělení ze dne 5. 9. 2026 (učiněném opět elektronicky bez uznávaného elektronického podpisu – viz výše) upřesnili, že podání mělo být podáno jménem obou, že jím napadají usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2026, č. j. 18 A 28/202630, a za žalovaného označili Ministerstvo spravedlnosti (tedy některé z dříve vytčených nedostatků jejich podání odstranili), z jejich podání, které ani není řádně podepsáno, dále není patrné, čeho se konkrétně týká (v podání obsažená tvrzení jsou nesourodá, neboť dílčí citace zákonného textu se prolínají s údaji o konkrétně vedených exekučních řízeních, aniž je zřejmé, co konkrétně podatelé požadují a zda skutečně obsahem jejich podání je kasační stížnost směřující proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze) a co podatelé navrhují (petit).

[12] S ohledem na skutečnost, že podatelé ani přes výzvu soudu neodstranili výše uvedené nedostatky podání, a že pro tyto nedostatky není možné v řízení o tomto podání pokračovat, Nejvyšší správní soud jejich podání podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona výrokem II. tohoto usnesení odmítl.

[13] O náhradě nákladů řízení o podání podatelů a) a b) rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byloli podání odmítnuto.

[14] Nejvyšší správní soud dodává, že nepřehlédl, že podatelé v podání a v jednom ze svých navazujících sdělení ze dne 5. 9. 2026 požádali rovněž o ustanovení zástupce z řad advokátů. Jelikož podatelé neodstranili vady svého podání spočívající v absenci podpisu a zcela elementárních náležitostí vyplývajících z § 37 odst. 3 s. ř. s., žádné řízení, pro které by bylo možno ustanovit zástupce z řad advokátů, se nevede. Z uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud o tomto návrhu ani samostatně nerozhodoval.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. října 2026
Mgr. Petra Weissová
předsedkyně senátu