Plný text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: M. O., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 5. 2026, č. j. OSZ-S136617-25/MV-2026, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 72 Ad 55/2026,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci JUDr. M. R. není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 72 Ad 55/2026.
Odůvodnění:
[1] Žalobce požádal u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra o přiznání invalidního důchodu. Ten žádosti nevyhověl. Žalovaný následně zamítl námitky žalobce a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil v záhlaví označeným rozhodnutím.
[2] Proti tomuto rozhodnutí se žalobce bránil žalobou u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci (dále jen „krajský soud“). V podání doručeném uvedenému soudu dne 21. 9. 2026 žalobce vznesl námitku podjatosti vůči soudkyni JUDr. M. R..
[3] Jednak uvádí, že by soudkyně mohla být podrobena témuž zacházení ze strany správních orgánů, jakému byl podroben ve správním řízení on sám. Dále tvrdí, že si tato soudkyně „posudkové bandy“ předchází, což dovozuje z jejích „pracovních výstupů“ (jde zřejmě o reakci na požadavek k vypracování posudku posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě; dále jen „PK MPSV“ – poznámka soudu).
[4] Krajský soud tuto námitku podjatosti podle § 8 odst. 5 s. ř. s. předložil spolu s vyjádřením soudkyně Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. Soudkyně JUDr. M. R. k námitce podjatosti sdělila, že se ve věci necítí být podjatá. K účastníkům řízení ani jejich zástupcům nemá žádný vztah a zná je pouze ze služebního styku. Uvedla, že jí nejsou známy okolnosti, které by ji z projednávání a rozhodnutí ve věci vylučovaly.
[5] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s., soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Žalobce ve své námitce podjatosti neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily o vztahu soudkyně JUDr. M. R. k věci či k účastníkům a jež by zavdávaly pochybnost o její nepodjatosti. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření této soudkyně ani ze spisu vedeného krajským soudem.
[7] Podle judikatury Nejvyššího správního soudu je podjatost soudců ve vztahu ke správním orgánům nutno vykládat restriktivně. K vyloučení pro podjatost kupříkladu nepostačí, je-li v řízení účastníkem správní orgán, u něhož byl soudce podílející se na rozhodování ve věci někdy v minulosti zaměstnán (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2010, č. j. Nao 46/2010-78). Tím spíše tak nemůže postačovat tvrzení, že by soudkyně mohla být hypoteticky v budoucnu coby žadatelka podrobena srovnatelnému zacházení ze strany správních orgánů, jakému byl podroben žalobce. Obdobně důvodem pro dovození podjatosti nemůže být požadavek soudu, aby ve věci, v němž je předmětem řízení nepřiznání invalidního důchodu žalobci, vyhotovila PK MPSV posudek o jeho invaliditě, tedy postup soudkyně v řízení o žalobě. Tento důvod zákon výslovně jako důvod podjatosti vylučuje (viz výše odst. [5]).
[8] Nejvyšší správní soud s ohledem na shora uvedené shrnuje, že žalobcova námitka podjatosti není důvodná a soudkyně JUDr. M. R. není vyloučena z projednávání a rozhodnutí výše uvedené věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. září 2026
Mgr. Petra Weissová
předsedkyně senátu