Plný text
Nao 159/2026 - 109
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: Ing. R. K., proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, sídlem [adresa] Plzeň, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 35 A 29/2026,
takto:
Soudce Krajského soudu v Plzni Mgr. J. Š. není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 35 A 29/2026.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal dne 9. 7. 2026 žalobu u Krajského soudu v Plzni (dále také jen ,,krajský soud‘‘). V podání doručeném uvedenému soudu dne 29. 9. 2026 žalobce vznesl námitku podjatosti vůči soudci Mgr. J. Š..
[2] Žalobce připomíná, že již v žalobě vznesl námitku podjatosti vůči krajskému soudu, neboť v minulosti vedených řízeních byl krajským soudem zjevně uveden v omyl. Postup krajského soudu v nyní projednávané věci podporuje oprávněnost jeho námitky, neboť zatímco žalovaný dostal k vyjádření k žalobě lhůtu 1 měsíc, žalobci byla stanovena na případnou reakci lhůta poloviční. Žalovaný je přitom s věcí profesně obeznámen, kdežto žalobce se dopravními přestupky nezabývá a svou procesní obranu musí připravovat ve volném čase a na vlastní náklady.
[3] Žalobci přípisem ze dne 17. 8. 2026, č. j. 35 A 29/2026 69, bylo sděleno: ,,V této věci bude dle rozvrhu práce rozhodovat samosoudce Krajského soudu v Plzni Mgr. J. Š., eventuálně zastoupený samosoudcem Mgr. Jaroslavou Křivánkovou, Mgr. J. K., Mgr. A. K., JUDr. V. B., Mgr. J. Š., Mgr. L. P., JUDr. O. S. nebo Mgr. A. S..‘‘ Teprve dne 21. 9. 2026 pak bylo žalobci oznámeno, že ve věci bude dle rozvrhu práce rozhodovat samosoudce krajského soudu Mgr. J. Š., eventuálně zastoupený samosoudcem Mgr. Jaroslavou Křivánkovou, Mgr. J. K. či JUDr. O. S.. Srovnáním lze dle stěžovatele jednoduše poznat, že okruh osob je jiný. A ani ze zveřejněného rozvrhu práce soudu není zřejmý důvod. Žalobce tedy uplatňuje článek 96 Ústavy ČR, který si vykládá tak, že soud mj. účastníkům poskytuje stejné lhůty a podává jim také ve stejné době stejné informace týkající se řízení.
[4] Krajský soud námitku podjatosti podle § 8 odst. 5 s. ř. s. předložil spolu s vyjádřením soudce Mgr. J. Š. Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí; k námitce podjatosti jmenovaný soudce sdělil, že žalobce uplatnil v žalobě obecně formulovanou námitku podjatosti vůči soudcům civilního úseku, nikoliv vůči vyřizujícímu samosoudci úseku správního soudnictví či jeho zástupkyním podle rozvrhu práce. Touto námitkou se proto soud nezabýval. V návaznosti na to žalobce setrval na své námitce a k ní začal rozporovat i procesní postup krajského soudu při přípravě věci k rozhodnutí, který podle něj podporuje důvodnost námitky podjatosti. Soudce dále uvedl, že se ve věci necítí být podjatý; stěžovatele nezná a nemá vztah k věci, k účastníkům či k jejich zástupcům, má běžný, spíše formální pracovní vztah k bývalé manželce stěžovatele, která je samosoudkyní úseku správního soudnictví. V tom však stěžovatel podjatost nespatřuje a soudce sám to také nepovažuje za důvod, který by mu bránil rozhodnout ve věci.
[5] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Jakkoli žalobce svou námitkou nejprve obecně mířil proti všem soudcům krajského soudu, je třeba ji vztáhnout pouze k zákonnému soudci v dané věci. Z judikatury Nejvyššího správního soudu totiž vyplývá, že účastník řízení může namítat podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat (usnesení ze dne 21. 10. 2008, č. j. Nao 103/2008 79, ze dne 11. 5. 2016, č. j. Nao 58/2016 26, nebo ze dne 6. 8. 2020, č. j. Nao 103/2020 48). Soud se proto zabýval pouze námitkou podjatosti směřující vůči Mgr. J. Š..
[7] Žalobce ve své námitce podjatosti neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, které by svědčily o vztahu označeného soudce k věci či k účastníkům řízení, resp. které by zavdávaly pochybnost o jeho nepodjatosti. Zákon přitom výslovně stanoví, že postup soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech nemůže být důvodem podjatosti soudce (viz výše citovaný § 8 odst. 1 věta třetí s. ř. s.; srov. též např. usnesení ze dne 18. 6. 2003, č. j. Nao 25/2003 47, č. 283/2004 Sb. NSS). Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti, neodbornosti či nesprávnosti vedení řízení. Zpochybňovat postup soudu jistě lze, k tomu však slouží opravné prostředky, jsou li přípustné, nikoliv námitka podjatosti; podjatost soudce proto nemůže založit ani rozdílná délka lhůt poskytnutých k vyjádření.
[8] K námitce pak Nejvyšší správní soud konstatuje, že oba přípisy uvádějí výčet možných zástupců samosoudce J. Š.. Druhý, užší výčet v přípisu ze dne 21. 9. 2026 neznamená změnu rozvrhu práce, ale konkretizaci soudců, kteří v daném okamžiku skutečně přicházeli v úvahu podle rozvrhu práce. Okruh osob tedy není jiný, oba přípisy obsahují jméno samosoudce Š. a druhý přípis pouze konkretizuje jeho eventuální zástupce, uvedené již v prvním přípisu ze dne 17. 8. 2026.
[9] Ve smyslu § 8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti (důvody), z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je totiž vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 16, nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01 atp.).
[10] Vzhledem k těmto okolnostem Nejvyšší správní soud rozhodl, že soudce Mgr. J. Š. není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 35 A 29/2026.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. října 2026
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu