Plný text
Nao 165/2026 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra, soudce Milana Podhrázkého a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobce: Osada Šacung, z. s., se sídlem [adresa] zast. Mgr. Tomášem Bobkem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem [adresa] Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2025, č. j. 096254/2025/KUSK, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) J. H., II) Ing. J. H., III) H. V., v řízení o námitce podjatosti vznesené osobami zúčastněnými na řízení vůči soudci Nejvyššího správního soudu Michalovi Bobkovi,
takto:
Soudce Nejvyššího správního soudu Michal Bobek není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 8 As 145/2026.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se kasační stížností směřující proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2026, č. j. 37 A 94/2025-75 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2025, č. j. 096254/2025/KUSK. V návaznosti na poučení Nejvyššího správního soudu o složení senátu a o možnosti namítat podjatost podle § 8 odst. 5 s. ř. s., osoby zúčastněné na řízení včas namítly podjatost soudce rozhodujícího ve věci, a to Michala Bobka. Námitku podjatosti odůvodnily tím, že z jim dostupných informací by měli být Michal Bobek a T. B. příbuznými. Advokát Mgr. T. B. je přitom zástupcem žalobce v projednávané věci. Tato okolnost je způsobilá vyvolat důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudce ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., neboť by šlo o přímý rodinný vztah mezi členem rozhodujícího senátu a zástupcem jednoho z účastníků řízení. Navrhly posouzení existence důvodů pro vyloučení soudce Michala Bobka z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 As 145/2026.
[2] Soudce Michal Bobek se k námitce vyjádřil s tím, že se necítí být podjatý, neboť nemá žádný vztah k Mgr. Tomášovi Bobkovi, advokátovi s ev. č. ČAK 13361, ani k projednávané věci. Připustil, že jeho bratr se jmenuje rovněž T. B., avšak jedná se o naprosto odlišnou osobu, byť pochází rovněž z Chrudimi. S Mgr. Tomášem Bobkem se zná z 3. a 4. ročníku gymnázia, které navštěvovali v polovině 90. let, ale od té doby žádný pravidelný styk neudržují.
[3] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
[4] Garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce, patří mezi integrální součásti práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
[5] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.
[7] Soudce lze tedy z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003-16). Zákon v § 8 výslovně stanoví, že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[8] Z obsahu námitky je zjevné, že osoby zúčastněné na řízení spatřují důvod podjatosti soudce v tom, že by mohl být příbuzným Mgr. Tomáše Bobka, advokáta, který v dané věci zastupuje žalobce. Tuto skutečnost se dozvěděly z „některých dostupných informací“ a žádají její objasnění. Případný rodinný vztah mezi soudcem a zástupcem žalobce může u objektivně uvažující osoby vyvolat legitimní pochybnosti o nestrannosti soudce. Nejvyšší správní soud projednávanou námitku podjatosti vzhledem k okolnostem považuje za legitimní požadavek na vyjasnění. Osoby zúčastněné na řízení ostatně takto svoji námitku formulují.
[9] Pokud jde o námitku úzkého příbuzenského vztahu mezi Mgr. Tomášem Bobkem a soudcem Michalem Bobkem, jedná se podle Nejvyššího správního soudu o domněnku, která nenaplňuje požadavky § 8 odst. 5 s. ř. s., podle něhož musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. Přestože osoby zúčastněné na řízení uvedly, z jakého důvodu považují soudce Michala Bobka za podjatého, blíže neuvedly, na základě jakých „dostupných informací“ dospěly k závěru, že Mgr. T. B., advokát je bratrem soudce Michala Bobka. Jejich námitka tak zůstala pouze v rovině tvrzení, což sami připouštějí. Totožnost Mgr. Tomáše Bobka, advokáta, a Tomáše Bobka (bratra soudce) je hypotetická (vycházející ze shodného jména a příjmení) a ze soudu dostupných informací jí nic nenasvědčuje. Bratr soudce Michala Bobka advokacii nevykonává a v evidenci ČAK je pouze jedna osoba tohoto jména, a to Mgr. T. B., ev. č. 13361.
[10] Protože Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné jiné důvody, které by podjatosti soudce nasvědčovaly, rozhodl, že soudce Michal Bobek není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 As 145/2026.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 2026
David Hipšr
předseda senátu