Nao 175/2026

Plný text

Nao 175/2026 - 15
pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatele: R. K. H., za účasti: 1) Městský úřad Žatec, se sídlem [adresa] 2) R. K. H., o návrhu na neplatnost volby kandidáta R. K. H. ve volbách do zastupitelstva obce Žiželice konaných ve dnech 9. a 10. 10. 2026, v řízení o námitce podjatosti soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, Mgr. Václava Trajera, vznesené navrhovatelem ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 116 A 10/2026,

takto:

Soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Mgr. Václav Trajer není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 116 A 10/2026.

Odůvodnění:

[1] Navrhovatel v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 116 A 10/2026 vznesl podáním ze dne 23. 10. 2026 námitku podjatosti, v níž uvedl, že „Mgr. Trajer označený a oznámený PČR pro podvody a povědomí o podvodech při doručování soudem na neexistující veřejně přístupné úřední desce soudu ve věci 116 A 3/2024 Prostě si dělá co chce je elektronicky a digitálně negramotný neumí se podepsat na rozhodnutí, porušuje práva na spravedlivý proces nesnáším ho a on mě miluje, není přeci podjatý vytírá si s právem a účastníky zadek a necítí se podjatý ! (důkaz přílohou el. a dig, negramota).“

[2] Soudce Mgr. Václav Trajer se k námitce vyjádřil tak, že se necítí být podjatý vůči navrhovateli ani dalším účastníkům řízení. K projednávané věci, účastníkům ani jejich zástupcům nemá osobní vztah a uplatněnou námitku považuje za nedůvodnou.

[3] Podle § 8 odst. 1 věty první soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle věty druhé téhož ustanovení jsou vyloučeni též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Podle věty třetí nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[4] Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. Námitka musí být zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud. Podle § 8 odst. 6 s. ř. s. se poslední věta odstavce 5 nepoužije za stanovených podmínek v řízeních, v nichž je soud povinen rozhodnout ve lhůtách počítaných na dny, pokud je proti rozhodnutí ve věci přípustná kasační stížnost. V nynější volební věci je sice soud povinen rozhodnout ve lhůtě počítané na dny (§ 90 odst. 3 s. ř. s.), kasační stížnost však ve věcech volebních přípustná není (§ 104 odst. 1 s. ř. s.). Výjimka podle § 8 odst. 6 s. ř. s. proto nebrání tomu, aby o námitce rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 8 odst. 5 s. ř. s.

[5] Nejvyšší správní soud vychází z toho, že námitka byla uplatněna včas. Navrhovatel označil soudce, jehož podjatost namítá, a uvedl tvrzení, z nichž ji dovozuje. Nejvyšší správní soud proto námitku věcně posoudil.

[6] Vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci představuje výjimku z ústavní zásady zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Lze k němu proto přistoupit jen výjimečně a ze závažných důvodů, které mohou soudci bránit rozhodnout věc nezaujatě a spravedlivě. Subjektivní přesvědčení účastníka řízení může být podnětem ke zkoumání podjatosti, samo o sobě však nepostačuje. Rozhodné je objektivní hledisko, tedy zda existují konkrétní okolnosti, které mohou vyvolat legitimní pochybnost o nepodjatosti soudce (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2017, č. j. Nao 150/2017-15, a ze dne 17. 6. 2015, č. j. Nao 135/2015-59).

[7] Při posuzování podjatosti je třeba rozlišovat subjektivní a objektivní stránku nestrannosti. Subjektivní stránka se týká vnitřního vztahu soudce k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům; objektivní stránka se zaměřuje na existenci skutečností navenek způsobilých založit legitimní pochybnost o nezaujatém rozhodování.

[8] Jak již bylo uvedeno, podle § 8 odst. 1 věty třetí s. ř. s. nejsou důvodem k vyloučení okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Námitka podjatosti proto neslouží k přezkumu zákonnosti či správnosti jednotlivých procesních úkonů nebo rozhodnutí; tyto otázky se řeší procesními prostředky, které právní řád pro danou věc připouští. Konkrétní události z jiného řízení však lze hodnotit, jsouli tvrzeny jako důkaz samostatného osobního vztahu soudce k účastníkovi nebo jiných okolností relevantních podle § 8 odst. 1 věty první s. ř. s.

[9] Nejvyšší správní soud proto posoudil, zda skutečnosti uvedené navrhovatelem, jednotlivě i ve svém souhrnu, zakládají důvodné pochybnosti o nepodjatosti Mgr. Václava Trajera. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

[10] Navrhovatel dovozuje podjatost Mgr. Václava Trajera zejména z jeho údajného postupu při doručování písemností a při vyhotovování rozhodnutí v jiné věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 116 A 3/2024. Správnost těchto úkonů není předmětem nynějšího řízení o námitce podjatosti a Nejvyšší správní soud ji v tomto řízení neposuzuje. Samotné tvrzení o nesprávném doručování či nedostatcích při vyhotovení rozhodnutí však bez dalších konkrétních okolností neprokazuje osobní vztah soudce k nyní projednávané věci nebo k jejím účastníkům. Navrhovatel takové další okolnosti neuvedl.

[11] Navrhovatel dále uvádí, že Mgr. Václav Trajer „byl oznámen“ Policii České republiky pro údajné podvody. Samotné podání trestního oznámení či jiného podnětu proti soudci zpravidla bez dalšího nezakládá důvod pro jeho vyloučení. Nelze však předem vyloučit, že za konkrétních okolností může být významné, zda v souvislosti s ním vznikl mezi soudcem a účastníkem skutečně nepřátelský vztah. Je proto třeba hodnotit okolnosti konkrétního případu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2014, č. j. Nao 394/2014-33, a ze dne 5. 8. 2009, č. j. Nao 45/2009-39). V nyní posuzované věci navrhovatel neuvedl konkrétní skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudce v důsledku blíže nespecifikovaného oznámení zaujal vůči němu nepřátelský postoj nebo že by se takový postoj projevil v nynějším řízení. Mgr. Trajer přitom ve svém vyjádření uvedl, že se necítí být podjatý a nemá osobní vztah k věci, účastníkům ani jejich zástupcům.

[12] Výrok navrhovatele, že jej soudce „miluje“, by mohl být významný, pokud by jím navrhovatel tvrdil konkrétní osobní či blízký vztah mezi ním a soudcem. V podání však toto tvrzení není blíže vysvětleno ani spojeno s konkrétními událostmi, komunikací či jinými skutečnostmi, z nichž by bylo možné na takový vztah usuzovat. Soudce naopak uvedl, že k navrhovateli nemá osobní vztah. Bez dalších konkrétních okolností proto tato věta, posuzovaná v kontextu ostatních expresivních výroků v podání, sama nepostačuje k závěru, že mezi soudcem a navrhovatelem existuje vztah způsobilý vzbudit objektivní pochybnosti o nestrannosti.

[13] Ani další tvrzení navrhovatele, že Mgr. Trajer „porušuje práva na spravedlivý proces“ a „vytírá si s právem a účastníky zadek“, sama o sobě nedokládají poměr soudce k nynější věci nebo k jejím účastníkům. Jde o hodnotící a urážlivá vyjádření, která vyjadřují zejména navrhovatelův nesouhlas s postupem soudce. Ani intenzita tohoto nesouhlasu, ani navrhovatelovo vlastní prohlášení, že soudce nesnáší, však bez dalších konkrétních skutečností nedokládají nepřátelský vztah soudce k navrhovateli.

[14] Nejvyšší správní soud posoudil jednotlivá tvrzení samostatně i v jejich souhrnu. Z podání, jeho příloh, vyjádření soudce a obsahu spisu nevyplývá konkrétní skutečnost, která by svědčila o osobním zájmu Mgr. Václava Trajera na výsledku nynější věci, o jeho blízkém osobním vztahu k navrhovateli ani o jeho nepřátelském postoji vůči němu. Tvrzení o jeho postupu v jiné věci ani tvrzení o jeho odborné nezpůsobilosti však bez dalších konkrétních okolností takovou skutečnost nepředstavují. Nejvyšší správní soud proto neshledal objektivní okolnosti, které by mohly vyvolat legitimní pochybnost o nepodjatosti Mgr. Václava Trajera.

[15] Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Mgr. Václav Trajer není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 116 A 10/2026.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. října 2026

Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu