Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

Pst 19/2019

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 2. 11. 2020Senát: Volební senátZpravodaj: MOLEK PavelECLI:CZ:NSS:2020:Pst.19.2019.17
Další údaje
Předmět řízení: Politické strany a hnutí - rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (10) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 2. 11. 2020

Plný text

Pst 19/2019 - 18

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem [adresa] na základě pověření JUDr. V. H., ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, sídlem [adresa] proti odpůrci: politické hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA, IČO [IČO], se sídlem [adresa] Praha 4, o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí

takto:

I. Činnost politického hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA se pozastavuje.

II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Dne 17. 12. 2019 podala u Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) vláda (dále jen „navrhovatelka“) návrh na pozastavení činnosti politického hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA (dále jen „odpůrce“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že podle § 6 odst. 5 zákona o politických stranách musí být orgány strany a hnutí ustaveny do šesti měsíců od vzniku strany a hnutí. Odpůrce vznikl dne 15. 3. 2019, kdy byl registrován. Na povinnost ustavit orgány jej Ministerstvo vnitra upozornilo dopisem ze dne 18. 9. 2019, který byl doručen dne 20. 9. 2019. Zmocněnkyně přípravného výboru nato v dopise doručeném dne 15. 10. 2019 uvedla, že v zákonné lhůtě odpůrce nestihl ustavit své orgány a že budou ustaveny v co možná nejkratší lhůtě, o čemž bude Ministerstvo vnitra ihned informovat. Ke dni podání návrhu však důvod k podání návrhu na pozastavení činnosti odpůrce trval.

[2] Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.

[3] Podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl NSS s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.

[4] Usnesením ze dne 1. 4. 2020, č. j. Pst 19/2019 - 12, NSS řízení přerušil podle § 48 odst. 2 písm. d) s. ř. s., ve spojení s § 15 odst. 2 větou první zákona o politických stranách, tedy s ohledem na vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu ve volebním obvodu č. 32 se sídlem v Teplicích, vyhlášených původně na pátek 27. 3. 2020 a sobotu 28. 3. 2020 (rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 22. 1. 2020, publikované pod č. 23/2020 Sb.). Důvod přerušení řízení následně trval v důsledku vyhlášení voleb do Senátu a do zastupitelstev krajů ve dnech 2. a 3. 10. 2020 a 9. a 10. 10. 2020 (rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 9. 4. 2020, publikované pod č. 169/2020 Sb.). Poté, co uplynula ochranná lhůta zakotvená v § 15 odst. 2 větě první zákona o politických stranách, rozhodl NSS usnesením ze dne 22. 10. 2020, č. j. Pst 19/2019 - 15, o pokračování v řízení.

[5] Podle § 10 zákona o politických stranách jsou strana a hnutí povinny oznámit písemně Ministerstvu vnitra údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e), tedy také jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí, a to do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů.

[6] Podle § 6 odst. 5 zákona o politických stranách musí být orgány strany a hnutí ustaveny do šesti měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí.

[7] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost NSS rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, o pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje NSS v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého s. ř. s. Podle § 96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.

[8] Z obsahu spisu NSS konstatuje, že dne 15. 3. 2019 byl odpůrce registrován
pod č. j. MV-38597-4/VS-19, IČO [IČO], jak vyplývá z registračního razítka na jeho stanovách předložených Ministerstvu vnitra, a to na základě návrhu, který jeho přípravný výbor podal dne 11. 3. 2019. Ministerstvo vnitra poté zaslalo dne 18. 9. 2019 na adresu odpůrce výzvu k zaslání zprávy o splnění povinností podle § 6 odst. 5 zákona o politických stranách, na kterou odpověděla dne 9. 10. 2019 členka přípravného výboru odpůrce A. K., jež uvedla: „Sdělujeme, že jsme v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců od vzniku Hnutí orgány Hnutí nestihli ustanovit. Učiníme tak v co možná nejkratší době a ihned Vám tuto skutečnost sdělíme a doložíme usnesením příslušného orgánu Hnutí.“ Žádnou další informaci již odpůrce Ministerstvu vnitra nezaslal, jak uvedla navrhovatelka ve svém návrhu. Nevyjádřil se ani k návrhu, který byl zmocněnkyni jeho přípravného výboru doručen soudem dne 27. 12. 2019 (doručenka na č. l. 9 soudního spisu) a v němž byla k vyjádření stanovena lhůta jednoho měsíce, jež uplynula v pondělí 27. 1. 2020.

[9] NSS již v rozsudku ze dne 13. 2. 2008, č. j. Pst 43/2007 - 26, v obdobné situaci uvedl: „Ustavení statutárních orgánů, jež jednají jménem strany a rozhodují o nejdůležitějších záležitostech strany, je podmínkou sine qua non pro činnost strany jako subjektu politické soutěže, ale též subjektu všech právních vztahů. Zákon o politických stranách dává vzniknuvším stranám dostatečně dlouhou lhůtu 6 měsíců, aby v tomto období byl vznik politického subjektu takto završen. Po uplynutí šestiměsíční lhůty je potřeba postavit najisto, kdo je oprávněn za politickou stranu jednat. Odpůrce na výzvu navrhovatele, aby uvedl identifikační údaje o členech statutárního orgánu potřebné k zápisu do rejstříku stran a hnutí, nereagoval. Přitom je jeho zákonnou povinností o ustanovení statutárního orgánu navrhovatele informovat do 15 dnů ode dne, kdy se tak stalo. Odpůrce tedy vůči navrhovateli, ale ani soudu (…) nepodal ani tvrzení, ani důkaz o existenci (vzniku) statutárního orgánu. Za těchto okolností je proto důvodné návrhu na pozastavení činnosti politické strany vyhovět.“ (obdobně viz též rozsudek NSS ze dne 3. 1. 2012, č. j. Pst 41/2011 - 19)

[10] NSS dospěl k závěru, že i nyní posuzovaný návrh je důvodný, neboť z údajů předložených ve spise vyplývá, že odpůrce ve lhůtě šesti měsíců, ani později do dne rozhodování soudu, nesplnil svou povinnost ustanovit orgány hnutí, jež mu plyne z § 6 odst. 5 zákona o politických stranách. Tuto skutečnost nevyvrátil ani ve vyjádření k návrhu navrhovatelky. Trvající neustavení orgánů odpůrce plyne ke dni rozhodování NSS i z elektronicky přístupného rejstříku politických stran a politických hnutí vedeného Ministerstvem vnitra (dostupné na stránkách https://aplikace.mvcr.cz/seznam-politickych-stran/). Je tedy namístě, aby byla činnost odpůrce pozastavena.

[11] Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, je třeba přistoupit k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle § 14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle § 14 odst. 3 téhož zákona, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem. Podle usnesení NSS ze dne 29. 8. 2007, č. j. Obn 1/2006 - 11, č. 1386/2007 Sb. NSS, může po pozastavení činnosti politického hnutí být jeho činnost znovubnovena dvojím způsobem: „(1.) rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, pakliže byla činnost strany shledána rozpornou s § 1 až § 5, § 17 a § 19 - v tomto případě rozhoduje soud o znovuobnovení její činnosti, a to na návrh (…); (2.) uznáním Poslaneckou sněmovnou anebo Ministerstvem vnitra, jestliže se jednalo o pozastavení činnosti z důvodů podle § 6 odst. 5 a § 18 odst. 1, 2 citovaného zákona.“ (zvýraznil NSS) Jinými slovy, ačkoliv NSS na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, odpůrci nic nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností a uznání jejich splnění ze strany Ministerstva vnitra pokračoval v plném rozsahu ve své činnosti. V opačném případě může navrhovatelka po roce podat návrh na jeho rozpuštění.

[12] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před NSS náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné.

Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění nebo jiné rozhodnutí týkající se jeho činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

V Brně dne 2. listopadu 2020

Tomáš Langášek
předseda senátu

Usnesení ze dne 1. 4. 2020

Plný text

Pst 19/2019 - 13

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem [adresa] na základě pověření JUDr. V. H., ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, sídlem [adresa] za účasti: politické hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA, IČO [IČO], sídlem [adresa] Praha 4-Braník, o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí

takto:

Řízení se přerušuje.

Odůvodnění

[1] Návrhem doručeným dne 17. prosince 2019 se vláda domáhá vydání rozsudku, jímž by Nejvyšší správní soud pozastavil činnost politického hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA z důvodu porušení § 6 odst. 5 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož musí být orgány strany a hnutí ustaveny do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí.

[2] Podle § 94 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je návrh na pozastavení činnosti politické strany nebo na její rozpuštění nepřípustný, byl-li podán v době, o níž zvláštní zákon stanoví, že v ní nelze činnost politické strany nebo politického hnutí pozastavit nebo je rozpustit. Byl-li však návrh podán předtím, soud řízení na tuto dobu přeruší.

[3] Oním zvláštním zákonem je zákon č. 424/1991 Sb. Podle jeho § 15 odst. 2 nelze pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu, zastupitelstev měst a obcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků nebo volby prezidenta republiky do desátého dne po posledním dni těchto voleb.

[4] Nejvyšší správní soud již v minulosti nalezl, že vyhlášené volby, byť i v jediném senátním obvodu, je třeba považovat za celostátní volby ve smyslu § 15 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb. (usnesení č. j. Pst 12/2007 - 20 z 10. dubna 2007, Strana občanského porozumění). K tomu lze dodat, že to, zda návrhem dotčená politická strana se voleb přímo účastní (postavením kandidáta či kandidátní listiny), není relevantní, protože účast na soutěži politických sil ve volbách se může projevit i jinými formami, např. kampaní ve prospěch či neprospěch jiných kandidujících subjektů.

[5] Návrh na pozastavení činnosti politického hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA podala vláda dne 17. prosince 2019. Návrh byl přípustný, neboť v tu dobu žádné volby ve smyslu § 15 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb., resp. ve smyslu citovaného usnesení Strana občanského porozumění vyhlášeny nebyly. V důsledku úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery, senátora zvoleného ve volebním obvodu č. 32 se sídlem v [adresa] odst. 1 písm. f) Ústavy České republiky a § 80 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, vyhlásil doplňovací volby do Senátu v tomto volebním obvodu a stanovil je na dny pátek 27. března 2020 a sobota 28. března 2020 (rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 22. ledna 2020 publikované pod č. 23/2020 Sb., v částce č. 10 rozeslané dne 27. ledna 2020).

[6] Tím byl stanoven počátek ochranné doby dle § 15 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb., v níž nemůže Nejvyšší správní soud o návrhu vlády na pozastavení činnosti politické strany rozhodnout. Tato doba měla skončit uplynutím desátého dne po posledním dni těchto voleb. Nejvyšší správní soud proto v uvedené ochranné době nečinil v řízení žádné procesní úkony a vyčkával na konec ochranné doby, aniž – pro předpokládanou krátkost ochranné doby – řízení formálně přerušoval.

[7] Doplňovací volby se však neuskutečnily. Vláda svým usnesením ze dne 12. března 2020 č. 194, vyhlášeným pod č. 69/2020 Sb., podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaného jako SARS CoV-2) na území České republiky nouzový stav. V rámci nouzového stavu pak vláda svým usnesením o přijetí krizového opatření ze dne 15. března 2020 č. 218, vyhlášeným pod č. 88/2020 Sb., rozhodla tak, že se „I. odkládá z důvodu omezení svobody pohybu na území České republiky hlasování v doplňovacích volbách do Senátu Parlamentu České republiky vyhlášených ve volebním obvodu č. 32 rozhodnutím prezidenta republiky č. 23/2020 Sb., o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky; II. hlasování v doplňovacích volbách do Senátu Parlamentu České republiky vyhlášených ve volebním obvodu č. 32 ve dnech 27. a 28. března 2020 a 3. a 4. dubna 2020 se neuskuteční. Pro počítání lhůt podle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které neproběhly do 15. března 2020, budou rozhodné nové dny konání voleb stanovené prezidentem republiky.“.

[8] Za základ své kompetence k přijetí takového opatření označila vláda, kromě svého usnesení o vyhlášení nouzového stavu, ustanovení § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 5 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona.

[9] Vzhledem k ustanovení § 94 odst. 2 s. ř. s., ve spojení s § 15 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb., se tedy musí Nejvyšší správní soud zabývat tím, jaké má tato mimořádně nezvyklá situace důsledky pro běžící řízení o návrhu vlády na pozastavení činnosti politického hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA. Zjednodušeně řečeno, zda lze v řízení pokračovat a ve věci rozhodnout, nebo zda je namístě řízení přerušit na neurčito.

[10] Podle čl. 10 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, lze po dobu nouzového stavu, pokud podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců. Ústavní zákon tedy takovou situaci předvídá a stanoví postup pro její řešení. Pro přijetí takového opatření předepisuje formu zákona (tzv. výhrada zákona), jeho přijetí je v kompetenci moci zákonodárné, tj. Parlamentu, nadto jde nepochybně o tzv. volební zákon ve smyslu čl. 40 Ústavy České republiky; je tedy třeba, aby takový zákon byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem, který nemůže být postupem podle čl. 47 Ústavy České republiky Poslaneckou sněmovnou přehlasován.

[11] Je zřejmé, že konáním voleb ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, je i konání doplňovacích voleb do Senátu v jednom volebním obvodu. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky upravuje pevně lhůty pro konání doplňovacích voleb do Senátu. Tento zákon ani jiný zákon nikde nestanoví žádnou odchylku či výjimku, a to ani pro nouzový stav ani pro jiné mimořádné stavy podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Byl by též absurdní zužující výklad, že ustanovení čl. 10 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky dopadá jen na pravidelné volby do jedné třetiny Senátu konané ve dvouletých intervalech, zatímco konání voleb opakovaných či doplňovacích je v libovolné dispozici kohokoliv jiného než Parlamentu a v jiné formě než ve formě vyhlášeného, platného a účinného právního předpisu se silou zákona. Stejně tak nutno odmítnout výklad, že ústavní zákon reguluje pouze vyhlášení, resp. termínování voleb, nikoli však hlasování v již vyhlášených volbách – důsledek je totiž tentýž, znemožnění konání voleb v zákonem stanoveném termínu. Nelze se opřít ani o fakt, že doplňovací volby byly vyhlášeny jen v jednom volebním obvodu, a že tedy akceschopnost Senátu nebude nijak dotčena. Na počtu nezáleží, hlasovací poměry v Senátu mohou být závislé i na jednom jediném hlasu, nadto si lze teoreticky představit situaci, že by bylo nutno konat doplňovací volby ve více nebo dokonce všech volebních obvodech.

[12] Konečně odůvodnit odložení hlasování ve volbách omezením svobody pohybu je nepřípustné a není to ani přesvědčivé – konstrukce mimořádných stavů podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky je taková, že zákon má stanovit, jaká základní práva a svobody a v jakém rozsahu lze dočasně omezit. Pasivní a aktivní volební právo omezit podle zákona z těchto důvodů nelze, a nelze proto jejich omezení odvozovat od omezení jiných základních práv, jinak by zcela pozbyl smyslu taxativní výčet omezitelných základních práv v § 5 krizového zákona. Ostatně pak by omezením svobody pohybu mohly být zmařeny jakékoliv volby, i bez výslovného opatření, stačilo by s poukazem na zákaz pohybu zabránit voličům dojít do volebních místností a odevzdat hlas.

[13] Jakkoli nic nenaznačuje, že by vláda nebyla vedena čistými motivy, a jakkoli by bylo možno argumentovat, že byla naplněna dispozice čl. 10 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky v části, v níž se přijetí takového opatření podmiňuje existencí podmínek (mimořádných okolností), které neumožňují konat volby v řádném termínu, nelze – bez popření ústavnosti – rezignovat na základní pravidla, které ústavní zákon právě pro takové mimořádné krizové situace, jaké nyní čelíme, stanoví. Chránit je třeba nejen zdraví, životy a hospodářství, ale i demokratický ústavní a právní stát.

[14] Je tedy zjevné, že vláda přijetím usnesení o odložení hlasování v doplňovacích volbách do Senátu jednala mimo svou pravomoc i působnost, a že tento akt je nutno proto považovat za natolik vadný, až je nicotný. Je také zřejmé, že Parlament, včetně Senátu, o jehož konstituování koneckonců jde, žádný zákon o odložení doplňovacích voleb či hlasování v doplňovacích volbách do Senátu nepřijal a že mu takový návrh zákona vláda v rámci nouzového stavu, ve stavu legislativní nouze, nepředložila ani předem, ani dodatečně (což neznamená, že tak ještě nemůže učinit).

[15] Nelze si také nevšimnout, že vláda ve svém usnesení předjímá rozhodnutí prezidenta republiky, který má „stanovit nové dny konání voleb“, aniž by zákon č. 247/1995 Sb. takto a pro takovou situaci výkon pravomoci prezidenta republiky upravoval. Jistě nelze uvažovat o tom, že by normativní podmínky výkonu ústavní pravomoci prezidenta republiky [čl. 63 odst. 1 písm. f) Ústavy České republiky] mohla zakládat vláda pouhým usnesením, které ani není právním předpisem.

[16] Skutečností nicméně zůstává, že v důsledku usnesení vlády se doplňovací volby do Senátu neuskutečnily, byť v rozporu s ústavním pořádkem a na základě nicotného aktu, a není zřejmé, kdy se uskuteční. Jakkoli jde o paakt, na který se právně hledí jako na neexistující, nelze před objektivní realitou zavírat oči a tvářit se, že doplňovací volby v termínu stanoveném prezidentem republiky de iure na základě rozhodnutí prezidenta republiky č. 23/2020 Sb. proběhly, a že tedy odpadl důvod, pro který dosud Nejvyšší správní soud nemohl rozhodnout o návrhu vlády na pozastavení činnosti politického hnutí. Je totiž nutno vzít v úvahu účel ochranné doby, jímž je zamezit, aby byla jakkoli ze strany státní moci omezována činnost politických stran a hnutí v období klíčovém pro jejich existenci, tj. v aktivní fázi soutěže politických stran před volbami (podrobněji viz citované usnesení Strana občanského porozumění). Jakkoli v tomto konkrétním případě nevyšly najevo indicie, na základě nichž by vláda mohla být podezírána z nekalých úmyslů, nelze připustit vznik precedentu, podle nějž by bylo možné neústavně (způsobem nepředpokládaným v čl. 10 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky) odložit hlasování ve volbách, a přitom považovat ochrannou dobu, v níž nelze omezit činnost politických stran a hnutí, za uplynulou.

[17] Proto nutno vzít na vědomí realitu „odloženého hlasování“, jakkoli je v rozporu s objektivním ústavním právem, a řízení o návrhu vlády podle § 94 odst. 2 s. ř. s. přerušit na neurčito do doby, než se doplňovací volby do Senátu v ústavním a zákonném rámci uskuteční.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. dubna 2020

Tomáš Langášek
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací