Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

Pst 2/2022

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 17. 3. 2022Senát: Volební senátZpravodaj: POSPÍŠIL IvoECLI:CZ:NSS:2022:Pst.2.2022.29
Další údaje
Předmět řízení: Politické strany a hnutí - rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (11) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 17. 3. 2022

Plný text

pokračování Pst 2/2022 - 30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem [adresa] na základě pověření Mgr. et Mgr. T. J., ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí H. 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické hnutí PRO, IČ [IČO], se sídlem náměstí K. 741/6, Praha 5, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,

takto:

I. Politické hnutí PRO se rozpouští.

II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

III. Likvidátorem politického hnutí PRO je jmenován JUDr. M. P., Ph.D., IČ [IČO], insolvenční správce se sídlem [adresa] 5.

Odůvodnění:

[1] Dne 7. února 2022 podala vláda (dále „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh na rozpuštění politického hnutí PRO (dále jen „politické hnutí“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 29. března 2017, č. j. Pst 20/2017-20, byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost předložit Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015. Dle navrhovatelky ani po pozastavení činnosti politické hnutí neučinilo kroky k odstranění závadného stavu. Navrhovatelka též uvedla, že politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy ani za roky následující.

[2] Politické hnutí, ač soudem vyzváno, se k návrhu nevyjádřilo.

[3] Soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí podněty, na které navrhovatelka odkázala.

[4] Podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti na návrh vlády, případně prezidenta republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s. Podle § 96 s. ř. s. soud rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.

[6] Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 29. března 2017, č. j. Pst 20/2017-20, byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, jelikož nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015.

[7] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017 zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přešly kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané Poslaneckou sněmovnou (§ 19f zákona o politických stranách v účinném znění). Namísto Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny předkládat své výroční finanční zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu (§ 19h zákona o politických stranách v účinném znění). Stále platí, že nesplnění této povinnosti je důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění politické strany nebo hnutí (§ 14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v účinném znění). Nicméně z přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění. Agenda výročních finančních zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. června 2017. Politické hnutí tak mohlo své pochybení napravit předložením výročních finančních zpráv za roky 2014 a 2015 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který by při jejím posuzování vycházel z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. prosince 2016.

[8] Podle podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí k pozastavení činnosti a k rozpouštění politických stran a politických hnutí ze dne 1. listopadu 2019, č. j. UDH-3283/2019, politické hnutí ve stanovené lhůtě nesplnilo povinnosti, které vedly k pozastavení jeho činnosti. Podle podnětu ze dne 5. října 2021, čj. UDH-02377/2021, v tomto ohledu nedošlo ke změně.

[9] Soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne vydání tohoto rozsudku změnil (§ 96 s. ř. s).

[10] Podle § 13 odst. 5 zákona o politických stranách platí, že strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […], jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. Z § 14 odst. 2 zákona o politických stranách pak vyplývá, že nejpozději by měla politická strana či politické hnutí napravit zjištěné nedostatky ve lhůtě 1 roku, přičemž před jejím marným uplynutím nejsou vláda anebo prezident republiky oprávněni podat návrh na její rozpuštění (usnesení NSS ze dne 29. srpna 2007, čj. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS, Strana občanského porozumění). Soud tak v tomto případě zkoumá pouze to, zda i po uplynutí lhůty trvají skutečnosti, pro které byla činnost politické strany nebo hnutí pozastavena (rozsudek NSS ze dne 4. prosince 2003, čj. Pst 5/2003-43, č. 299/2004 Sb. NSS, Republikánská unie). Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci. Politické hnutí ani déle jak rok po pozastavení činnosti nenapravilo vadný stav spočívající v tom, že nepředložilo ani dodatečně Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015.

[11] Nejvyšší správní soud proto rozhodl o rozpuštění politického hnutí.

[12] Informace navrhovatelky o tom, že politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy ani za další roky, jen dokresluje přístup politického hnutí k plnění zákonných povinností, avšak pro posouzení věci samé nemá žádný vliv. Soud se proto touto otázkou dále nezabýval.

[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

[14] Podle § 13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politické strany ve smyslu § 191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle § 191 odst. 4 tohoto zákona. Soud jmenoval likvidátorem politického hnutí JUDr. M. P., Ph.D., IČ [IČO], insolvenčního správce se sídlem [adresa] v místě sídla politického hnutí. Likvidace politické strany se řídí § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a předložení potvrzení o výmazu politické strany z rejstříku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§ 111-119 soudního řádu správního).

Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).

V Brně dne 17. března 2022

Tomáš Langášek
předseda senátu

Usnesení ze dne 15. 6. 2022

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí T. L. v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem [adresa] na základě pověření Mgr. et Mgr. T. J., ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem [adresa] za účasti: politické hnutí PRO, IČ [IČO], se sídlem [adresa] JUDr. M. P. Ph.D., sídlem [adresa] Praha 5, na vyplacení zálohy na náklady likvidace,

takto:

Záloha na náklady likvidace se nepřiznává.

Odůvodnění:

[1] Rozsudkem ze dne 17. 3. 2022, č. j. Pst 2/2022-29, rozhodl Nejvyšší správní soud o rozpuštění politického hnutí PRO a likvidátorem jmenoval JUDr. M. P., Ph.D., insolvenčního správce.

[2] Dne 13. 6. 2022 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena žádost likvidátora o vyplacení zálohy na náklady likvidace ve výši 3.000 Kč. Likvidátor v žádosti uvádí, že o vyplacení zálohy žádá za účelem zveřejnění výzvy věřitelům v Obchodním věstníku a na náklady účetních prací.

[3] Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 4 tohoto nařízení, [j]sou-li odměna a hotové výdaje náležející likvidátorovi, likvidačnímu správci a členovi orgánu právnické osoby jmenovanému soudem hrazeny státem, vyplácí tyto částky soud, který odměnu určil. Další ustanovení se týkají způsobu určení výše odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora. Způsob a doba jejich platby nejsou upraveny.

[4] Možnost poskytnutí zálohy na náklady likvidace tedy není v nařízení vlády zmíněna. Není uvedena ani v soudním řádu správním, ani v zákoně o politických stranách. Je tedy nutno vycházet z premisy, že zákon tuto možnost nepředpokládá. Likvidátor má bezpochyby právo na odměnu a náhradu hotových výdajů spojených s likvidací, avšak zásadně po ukončení likvidace (obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2017, č. j. Pst 35/2017-41, ze dne 3. 8. 2017, č. j. Pst 34/2017-32, ze dne 6. 8. 2019, č. j. Pst 8/2019-39, a ze dne 11. 11. 2019, č. j. Pst 10/2019-49).

[5] Likvidátor je insolvenčním správcem zapsaným v rejstříku vedeném Ministerstvem spravedlnosti a podle údajů České advokátní komory též aktivním advokátem. Vynakládání běžných výdajů v průběhu likvidace, stejně tak jako při zastupování účastníků řízení soudem ustanoveným zástupcem se při výkonu těchto činností předpokládá, a jak je výše uvedeno, jsou likvidátorům či advokátům hrazeny následně po ukončení jejich činnosti v dané věci.

[6] Likvidátor ve své žádosti o vyplacení zálohy neuvedl žádné výjimečné důvody, které by mu bránily nyní vynaložit částku 3 000 Kč. Skutečnost, že společnost Economia, a. s., která spravuje Obchodní věstník, odmítá vystavit tzv. proforma fakturu bez přiznané zálohy likvidátora, není takovým důvodem. Ustanovenému likvidátorovi nic nebrání, aby náklady na zveřejnění výzvy v Obchodním věstníku ve výši 2.178 Kč uhradil ze svého a po ukončení likvidace je společně s dalšími náklady předložil soudu. Předseda senátu proto neshledal důvody pro vyhovění jeho žádosti a zálohu na vyplacení nákladů likvidace mu nepřiznal. Likvidátor jím vynaložené výdaje vyúčtuje v rámci závěrečného vyúčtování.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. června 2022

Tomáš Langášek
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací