Plný text
pokračování Vol 13/2026 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatele: Mgr. Bc. K. S., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem [adresa] 2) Mgr. J. G., zastoupen KDU-ČSL, sídlem [adresa] Praha 2, týkající se návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Senátu Parlamentu konaných ve dnech 9. a 10. října a 16. a 17. října 2026
takto:
I. Návrh se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatel doručil dne 30. října 2026 Nejvyššímu správnímu soudu podání nadepsané jako „Návrh na neplatnost volby senátora v obvodu Vyškov č. 57“. V něm uvedl, že si je vědom skutečnosti, že nesplňuje podmínky pro podání volební stížnosti v tomto volebním obvodu. Návrh přesto podává, neboť má za to, že byly narušeny rovné podmínky soutěže politických stran, resp. kandidátů. Je totiž otázkou, zda J. G. nebyl zvolen podvodem nebo prostřednictvím jiné trestné činnosti. To z důvodu, že J. Š. a další osoby vystoupili dne 28. září 2026 v pořadu Události a komentáře týdne na programu ČT 24, kde vedli volební kampaň ve prospěch J. G., který je za to platil. J. Š. veřejně přiznal, že nenávidí politiky, a jedná pouze za účelem vzniku námětů pro svou tvorbu. Jeho činnost může naplňovat skutkovou podstatu některých trestných činů. Navrhovatel také „doporučil“ vyslechnout protikandidáty J. G., kteří měli být omezováni v kampani, když se chtěli prezentovat v obcích „spravovaných“ hejtmanem G. Navrhovatel také poukázal na to, že státní orgány, včetně soudů, jsou povinny oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin [§ 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)]. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud „zvážil“ i v tomto směru své možnosti a posoudil, zda kandidát nebyl zvolen podvodem nebo naplněním skutkových podstat dalších trestných činů.
[2] Soud dospěl k závěru, že návrh není projednatelný.
[3] Podle § 87 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu podle jiného právního předpisu navrhovatel, jímž je každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, a každá volební strana, jejíž kandidátní listina ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
[4] Podle § 4 odst. 1 zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb, každý volič přísluší k volebnímu obvodu a k volebnímu okrsku, v němž má místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu. Ve volbách do Senátu může volič na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů hlasovat v kterémkoli volebním okrsku, avšak nadále pouze na území svého volebního obvodu (§ 59c zákona o volbách do Parlamentu České republiky).
[5] To znamená, že každý volič je oprávněn podat návrh na neplatnost volby kandidáta pouze v tom volebním obvodu, v němž je zapsán do stálého seznamu voličů, tedy tam, kde je přihlášen k trvalému pobytu.
[6] Vzhledem k uvedenému dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že navrhovatel není procesně legitimován k podání návrhu na neplatnost volby kandidáta J. G., který byl zvolen senátorem ve volebním obvodu č. 57 – Vyškov. Toho si je navrhovatel ostatně sám vědom. Navrhovatel má trvalý pobyt na adrese [adresa] H., a místo jeho trvalého pobytu podle přílohy č. 3 zákona o volbách do Parlamentu České republiky spadá do volebního obvodu č. 74 – Karviná. Navrhovatel je tedy zapsán ve stálém volebním seznamu ve volebním okrsku, který náleží do volebního obvodu č. 74. Procesně legitimován je proto k podání návrhu na neplatnost volby kandidáta v tomto volebním obvodu.
[7] Pro úplnost soud uvádí, že i kdyby byl navrhovatel procesně legitimován k podání návrhu na neplatnost volby kandidáta J. G., byl by jeho návrh opožděný, neboť tento kandidát byl zvolen již v prvním kole voleb. Státní volební komise vyhlásila výsledky prvního kola voleb do Senátu (podle § 75 zákona o volbách do Parlamentu České republiky) konaných ve dnech 9. a 10. října 2026 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod č. 188/2026 Sb. dne 13. října 2026. Lhůta k podání návrhů tedy uplynula 23. října 2026 (§ 87 odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu České republiky). Návrh byl ovšem Nejvyššímu správnímu soudu doručen až dne 30. října 2026.
[8] Nejvyšší správní soud dodává, že v návrhu neshledal ani žádnou skutečnost, která by odůvodňovala podání trestního oznámení, jak navrhovatel zřejmě očekával. Státní orgány mají povinnost oznámit příslušným orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, pouze tehdy, mají-li k dispozici dostatek informací umožňujících učinit předběžný závěr o tom, že mohlo pravděpodobně dojít ke spáchání trestného činu. Informace sdělené navrhovatelem jsou však zcela obecné a není zřejmé, jak konkrétně měla být naplněna skutková podstata jím uváděných trestných činů. Je-li navrhovatel přesvědčen, že byl spáchán trestný čin, a má k tomu dostatek informací, nic mu nebrání, aby sám podal státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu trestní oznámení (§ 158 odst. 2 trestního řádu).
[9] Soud návrh odmítl, neboť byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)].
[10] O nákladech řízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. listopadu 2026
Vojtěch Šimíček
předseda senátu