Plný text
Vol 7/2026 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně zpravodajky Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila ve věci navrhovatele: T. H., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, náměstí H. 4, Praha 4, a 2) volební strana „D. S. je náš senátor!“ (jednající zmocněncem J. S., J. M. 1881, S. B., B. n. L. – S. B.), týkající se návrhu na neplatnost hlasování ve volebním okrsku 9041 (volební obvod č. 24 – Praha 9) ve volbách do Senátu konaných ve dnech 9. a 10. října 2026 (I. kolo) a ve dnech 16. a 17. října 2026 (II. kolo)
takto:
I. Návrh se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Obsah návrhu
[1] Navrhovatel se domáhá „zneplatnění a opakování voleb“ ve volebním okrsku 9041 (volební obvod č. 24 – Praha 9) ve volbách do Senátu. Tvrdí, že spolu s manželkou odvolili v místě trvalého pobytu v prvním kole těchto voleb a v obecních volbách. Následně se dostavili i ke druhému kolu senátních voleb. Volební komise jim však právo volit odepřela, protože jsou zapsáni k volbám v zahraničí. Současně je poučila o tom, že ve volbách do Senátu nelze volit v zahraničí a je nutná osobní účast v místě bydliště. Tuto podmínku přitom splnili. Navrhovatel má proto za to, že volební komise narušila průběh a regulérnost voleb. Buď mu a jeho manželce měla odepřít právo volit už v prvním kole (a oni tak mohli zareagovat „výmazem z registru pro zahraniční volbu“ a v druhém kole řádně odvolit), nebo jim mělo být umožněno volit i v kole druhém. Není však možné, aby volební komise v každém kole postupovala jinak.
2. Vyjádření dalších účastníků řízení
[2] K návrhu se vyjádřila Státní volební komise. Uvedla, že volby do Senátu nepatří mezi volby, které se konají i v zahraničí, a lze v nich tedy hlasovat jen na území ČR. Postupy při vedení seznamu voličů a vydávání voličských průkazů se v letošních volbách do Senátu řídily ještě dosavadní právní úpravou. Podle té mohou zastupitelské úřady vydávat voličům zapsaným u nich v tzv. zvláštním seznamu voličský průkaz, se kterým pak takový volič může hlasovat v kterémkoli volebním okrsku na území ČR, kde se konají senátní volby. Právě tato možnost je důvodem, proč před volbami probíhá tzv. kontrola duplicit, aby se předcházelo riziku dvojího hlasování.
[3] Při této kontrole bylo Ministerstvu vnitra doručeno sdělení Ministerstva zahraničních věcí o voličích, kteří jsou na základě své žádosti zapsáni ve zvláštních seznamech vedených zastupitelskými úřady. Mezi nimi byl uveden i navrhovatel, zapsaný u Velvyslanectví ČR v Mexiku (nešlo o čerstvý zápis – navrhovatel se objevil v duplicitách už ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025). Ministerstvo vnitra proto v září 2026 zaslalo Úřadu městské části Praha 9 dopis, v jehož příloze byli vyjmenováni všichni voliči s trvalým pobytem na území této městské části, kteří jsou současně vedeni ve zvláštních seznamech v zahraničí. V dopise byl návod, jak má úřad u těchto voličů postupovat. Současně bylo zdůrazněno, že zápis ve zvláštním seznamu v zahraničí je překážkou pro hlasování jen v senátních volbách (ledaže by takový volič předložil voličský průkaz nebo potvrzení o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu). V obecních volbách se totiž nejen nehlasuje v zahraničí, ale zastupitelské úřady v nich nevydávají voličské průkazy. Stejný postup se už uplatnil ve volbách do zastupitelstev obcí a do Senátu v roce 2022. Informace o tom, jak přistupovat k voličům zapsaným ve zvláštním seznamu v zahraničí, ministerstvo znovu odeslalo všem obecním úřadům dalším dopisem.
[4] Vůči navrhovateli tedy měla okrsková volební komise postupovat tak, že mu neměla umožnit hlasovat v prvním ani ve druhém kole senátních voleb (v obecních volbách mu to správně umožnila). Státní volební komise nemá přístup do volební dokumentace, aby ověřila, jak komise vůči navrhovateli či jiným voličům ve stejném postavení skutečně postupovala. Proto nenavrhla, jak má soud rozhodnout.
[5] Volební strana „D. S. je náš senátor!“ (koalice KDU-ČSL, Zelení, STAN, Piráti a TOP 09) vyjádřila pochopení pro důvody, které vedly navrhovatele k podání návrhu. Považuje za důležité, aby každý oprávněný volič měl možnost své volební právo řádně vykonat a aby volební komise postupovaly jednotně a v souladu se zákonem. Současně je však třeba rozlišovat mezi případným pochybením při hlasování a jeho skutečným dopadem na výsledek voleb. Podmínkou pro vyslovení neplatnosti je jen takové porušení volebního zákona, které hrubě ovlivnilo volební výsledek. V této věci byl přitom rozdíl mezi výsledky obou kandidátů (D. S. a D. P.) zcela zásadní: ve druhém kole činil 10 758 hlasů. Ani případné pochybení při hlasování navrhovatele a jeho manželky tak zjevně nemohlo změnit výsledek voleb. Volební strana si je vědoma toho, že obdobné situace související se zápisem voličů ve zvláštních seznamech vedených zastupitelskými úřady byly zaznamenány i jinde (např. iROZHLAS, 10. 10. 2026, Paradox korespondenční volby). Je jistě vhodné přijmout taková opatření, která by podobným situacím dokázala předejít. Nejde však o důvod ke zpochybnění výsledku voleb, pokud nebylo prokázáno jeho hrubé ovlivnění. Soud by proto měl návrh zamítnout.
[6] Dále se vyjádřil i Úřad městské části Praha 9, který sice není účastníkem řízení, ale soud i jemu návrh zaslal – s ohledem na jeho obsah – k případné reakci. Této možnosti úřad využil. Uvedl, že na školení byli členové volebních komisí mj. upozorněni na to, že ve dnech voleb 9. a 10. října budou mít k dispozici dva seznamy voličů (jeden pro volby do zastupitelstev obcí, druhý pro volby do Senátu) a že v seznamu může být u voliče poznámka „v zahraničí“; takový volič nemůže volit do Senátu, pokud nepředloží potvrzení o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu v zahraničí nebo voličský průkaz vydaný příslušným velvyslanectvím. Tyto informace měli písemně k dispozici i zapisovatelé. Poznámky u voličů ve stálých seznamech provedl úřad před volbami na základě oznámení Ministerstva vnitra. Kontrolou zjistil, že v seznamu vytištěném pro okrskovou volební komisi ve volebním okrsku 9041 byla u navrhovatele a jeho manželky v prvním i druhém kole poznámka „v zahraničí“. Nebyli tedy vedeni mezi oprávněnými voliči, a ve druhém kole jim proto nebylo umožněno hlasovat; tak tomu mělo být i v prvním kole, kdy však bohužel pochybil člen komise.
[7] Úřad krom toho odkázal na zápis komise popisující konflikt, který se udál ve volební místnosti poté, co navrhovateli nebylo ve druhém kole umožněno hlasovat. Navrhovatel prý napadl členku komise; celý incident byl pak nahlášen policii. Na závěr úřad poukázal na velký rozdíl v počtu hlasů odevzdaných pro D. S. a D. P.. Výsledek voleb podle úřadu nebyl ovlivněn.
3. Posouzení návrhu
[8] Navrhovatel se domáhá „zneplatnění“ voleb. Soud však tímto petitem není vázán; je naopak oprávněn posoudit návrh zejména s ohledem na jeho obsah nebo povahu věci (usnesení ze dne 20. 11. 2014, čj. Vol 23/2014-110, č. 3162/2015 Sb. NSS, bod 12; z minulých senátních voleb viz usnesení ze dne 28. 1. 2025, čj. Vol 27/2024-113, bod 18). K jedinému porušení zákona, které je v návrhu tvrzeno, přitom došlo při samotném hlasování. Návrh proto soud chápe tak, že se jím navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti hlasování.
[9] Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání návrhu. Dospěl k závěru, že nikoli, a to z důvodů, které se prolínají s tvrzeným porušením zákona.
[10] Návrh na neplatnost hlasování, voleb nebo volby kandidáta je v případě voleb do Senátu oprávněn podat každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, a každá volební strana, jejíž kandidátní listina ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována (§ 87 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky – dále jako zákon o parlamentních volbách, ve znění od 1. 1. 2026).
[11] Podle přechodných ustanovení zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb, účinného od 1. 1. 2026, platí, že pro volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí dosavadní právní předpisy (§ 84 odst. 1). Pro volby do Senátu, které byly vyhlášeny dne 29. 6. 2026 (rozhodnutím prezidenta republiky č. 117/2026 Sb.), se tak už použil zákon o správě voleb.
[12] To se však netýkalo voličských seznamů a průkazů, jak správně připomíná Státní volební komise. Zákonem o správě voleb byl totiž zřízen informační systém správy voleb, jehož součástí má být i nový – jednotný – seznam voličů. Ten má Ministerstvo vnitra vytvořit, i v součinnosti se zastupitelskými úřady, do 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona (§ 84 odst. 3 v současném znění). Pro správu voleb vyhlášených před uplynutím této lhůty se použijí stálé seznamy voličů, dodatky ke stálým seznamům voličů a zvláštní seznamy voličů a výpisy z těchto seznamů podle dosavadních právních předpisů. Vedení těchto seznamů se řídí dosavadními právními předpisy (§ 84 odst. 4), stejně jako vydávání voličských průkazů (§ 84 odst. 5).
[13] Volby do Senátu proběhly v takto vymezeném přechodném období, a proto se pro jejich správu použily seznamy voličů vedené podle zákona o parlamentních volbách ve znění k 31. 12. 2025 a podle jeho prováděcí vyhlášky (č. 233/2000 Sb.).
[14] Citovaný zákon rozlišuje dva seznamy voličů: stálý seznam a zvláštní seznam. Každý volič může být zapsán jen v jednom z nich (§ 4). Stálý seznam je veden podle zvláštního zákona (§ 5). Tím je zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, který v § 28 odst. 1 stanoví (resp. ve znění do 31. 12. 2025 stanovil), že stálý seznam voličů vede obecní úřad pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni k trvalému pobytu. Zvláštní seznam – podle zákona o parlamentních volbách – vede obecní úřad pro voliče, kteří nejsou v jeho územním obvodu přihlášeni k trvalému pobytu. Do tohoto seznamu mohou být zapsány dvě skupiny voličů: ti, kteří nemohou z určitých zákonem vyjmenovaných důvodů volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu jsou zapsáni [mezi tyto důvody patří např. pobyt v nemocnici či porodnici nebo výkon vazby či trestu odnětí svobody – viz § 6 odst. 1 písm. a) až c)], a ti, kteří volí na voličský průkaz [§ 6 odst. 1 písm. d)]. V případě voleb do Senátu se do zvláštního seznamu zapisují jen voliči přihlášení k trvalému pobytu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, popřípadě voliči zapsaní do zvláštního seznamu u zastupitelského úřadu (§ 6 odst. 4).
[15] Zastupitelský úřad vede zvláštní seznam pro voliče, kteří pobývají mimo území ČR, a to na základě žádosti o zápis, nebo kteří volí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz (§ 6 odst. 5 zákona o parlamentních volbách). Ti druzí jsou do tohoto seznamu (resp. do výpisu z něj) zapsáni jen v těch volbách, ve kterých přišli na zastupitelský úřad hlasovat s voličským průkazem. Zápis na základě žádosti naproti tomu není spojen s konkrétními volbami, a tito voliči jsou tak ve zvláštním seznamu zapsáni, dokud nepožádají, aby z něj byli vyškrtnuti.
[16] Zákon pak stanoví postup, jak se v případě voličů zapsaných do zvláštního seznamu v zahraničí na základě žádosti zajišťuje, aby nebyli vedeni ve dvou zvláštních seznamech nebo ve stálém i zvláštním seznamu zároveň: Zvláštní seznamy (…) uzavřou zastupitelské úřady 30 dnů přede dnem voleb a předají je neprodleně Ministerstvu zahraničních věcí, které na případné duplicity v zápisech upozorní zastupitelské úřady, u kterých je volič zapsán; po odstranění duplicit sdělí nejpozději 20 dnů přede dnem voleb Ministerstvo zahraničních věcí konečné znění těchto seznamů Ministerstvu vnitra. Je-li volič, zapsaný na základě vlastní žádosti z důvodu, že pobývá v cizině, ve zvláštním seznamu, veden i ve stálém seznamu, obecní úřad takového voliče na základě oznámení Ministerstva vnitra ze stálého seznamu vyškrtne. Voliče o vyškrtnutí ze stálého seznamu informuje na základě sdělení obecního úřadu zastupitelský úřad (§ 6 odst. 7 zákona o parlamentních volbách). Prováděcí vyhláška v návaznosti na to dodává, že obecní úřad u takového voliče uvede poznámku, že byl vyškrtnut z důvodu své žádosti o zápis do zvláštního seznamu na zastupitelském úřadě v souvislosti s volbami do Parlamentu ČR. Tuto poznámku uvede též ve výpisu ze stálého seznamu voličů pro okrskovou volební komisi (§ 1 odst. 5 této vyhlášky).
[17] Dále zákon stanoví, že zastupitelský úřad předá pro volby do Poslanecké sněmovny zvláštní okrskové volební komisi výpis ze zvláštního seznamu, který obsahuje seznam voličů oprávněných volit v tomto zvláštním volebním okrsku (§ 6 odst. 8 zákona o parlamentních volbách). O volbách do Senátu se citované ustanovení nezmiňuje – a zákon ve vztahu k nim obdobné ustanovení neobsahuje – proto, že v zahraničí (resp. ve zvláštních volebních okrscích) v těchto volbách volit nelze.
[18] V tom spočívá problém v této věci, či obecněji problém dosavadní právní úpravy. Jakkoli totiž ve volbách do Senátu není možné volit v zahraničí, volič zapsaný na základě své žádosti ve zvláštním seznamu u zastupitelského úřadu se i pro účely těchto voleb považuje za zapsaného v takovém seznamu, a tak nemůže být zároveň zapsán ve stálém seznamu v obci, kde je přihlášen k trvalému pobytu (má sice být uveden ve výpisu ze stálého seznamu, ale s poznámkou, že je zapsán do zvláštního seznamu v zahraničí – viz výše).
[19] Aby tak mohl takový volič hlasovat ve volbách do Senátu, musí před volbami požádat zastupitelský úřad buď o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu, nebo o vydání voličského průkazu (jak výslovně předpokládá § 6a odst. 1 zákona o parlamentních volbách). Ten by jej pak opravňoval k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu ve dnech voleb do Senátu ve volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu, popřípadě v jakémkoli volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, jde-li o voliče, který nebydlí na území ČR [§ 6a odst. 3 písm. b); k tomu také § 1 odst. 8 písm. b) prováděcí vyhlášky].
[20] Navrhovatelovu situaci soud ověřil ve volební dokumentaci z volebního okrsku 9041, kterou si vyžádal od Úřadu městské části Praha 9. Navrhovatel sice byl – i s manželkou – uveden ve výpisu ze stálého seznamu voličů v tomto volebním okrsku (a to pro první i druhé kolo), ale bez pořadového čísla a s poznámkou „v zahraničí“. Ze stálého seznamu byli oba vyškrtnuti, jak vyplývá z kopií listin, které úřad předložil spolu s volební dokumentací, na základě oznámení Ministerstva vnitra o tom, že jsou zapsáni ve zvláštním seznamu v zahraničí, konkrétně ve volebním okrsku 88 – Mexiko. Tamní velvyslanectví na žádost soudu potvrdilo, že je u něj navrhovatel zapsán ve zvláštním seznamu, a to od srpna 2025, a doložilo to i kopií tohoto seznamu.
[21] Neměl-li tedy navrhovatel s sebou voličský průkaz vydaný tímto zastupitelským úřadem, okrsková volební komise postupovala v souladu se zákonem, když mu ve druhém kole senátních voleb neumožnila hlasovat – a neměla mu umožnit hlasovat ani v tom prvním. Co je však podstatné
pro výrok tohoto rozhodnutí: nebyl-li navrhovatel pro účely senátních voleb zapsán ve stálém seznamu voličů ve volebním okrsku 9041 (či jinde ve volebním obvodu č. 24 – Praha 9) ani tam nebyl zapsán do výpisu ze zvláštního seznamu, nelze jej považovat za oprávněného navrhovatele, neboť tím může být jen občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, jak stanoví už citovaný § 87 odst. 2 zákona o parlamentních volbách. To, že mu v tomto volebním okrsku bylo umožněno hlasovat v prvním kole voleb do Senátu, jeho aktivní legitimaci nezakládá, neboť se tak stalo v rozporu se zákonem.
[22] Soud proto návrh odmítl, neboť byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.].
[23] Učinil tak i s vědomím toho, že kdyby okrsková volební komise neumožnila navrhovateli hlasovat už v prvním kole senátních voleb, měl by navrhovatel – jak sám namítá – možnost zareagovat, aby mohl hlasovat v druhém kole. Na to, aby si vyřídil voličský průkaz, už bylo pozdě, neboť žádost o jeho vydání lze podat nejpozději 7 dnů přede dnem voleb (§ 6a odst. 2 zákona o parlamentních volbách). O vyškrtnutí ze zvláštního seznamu by však navrhovatel zřejmě požádat mohl. Zákon totiž nestanoví, kdy o to lze nejpozději požádat a kdy to lze provést (zákon o parlamentních volbách tento úkon neupravuje vůbec; jediná zmínka je v § 22 odst. 1 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě, kde se uvádí jen to, že zastupitelský úřad jako volební orgán mj. přijímá žádost o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu). Prováděcí vyhláška však – v návaznosti na § 19 odst. 5 zákona o parlamentních volbách – stanoví, že dostaví-li se do volební místnosti volič, u něhož je ve výpisu ze stálého seznamu voličů poznámka, že je zapsán ve zvláštním seznamu voličů, okrsková volební komise tuto poznámku zruší, prokáže-li se, že v okrsku, kde je zapsán ve výpisu ze zvláštního seznamu voličů, nehlasoval a že byl tento zápis zrušen (§ 1 odst. 9 vyhlášky č. 233/2000 Sb.). Jak přitom soud zjistil z dopisů rozeslaných Ministerstvem vnitra před volbami (viz bod [3]), o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu se v praxi vydává potvrzení, které má sloužit právě jako důkaz předpokládaný vyhláškou.
[24] Za vzniklou situaci ale do jisté míry může i navrhovatel, který si měl – chtěl-li hlasovat v senátních volbách – vyřídit voličský průkaz nebo se nechat vyškrtnout ze zvláštního seznamu už před prvním kolem. Soud uznává, že pro voliče nebyla (není) dosavadní právní úprava příliš intuitivní, ovšem to, že se účinky zápisu do zvláštního seznamu u zastupitelského úřadu vztahují nejen na volby do Poslanecké sněmovny, ale i do Senátu, z ní přímo vyplývá. A také sám volič by se o důsledky svých kroků měl zajímat dříve než při samotném hlasování: „Na jednotlivce jako člena politické obce lze klást určité minimální nároky týkající se jeho zapojení do veřejného života, a to včetně nároků na jistou míru aktivity při případném zajištění možnosti výkonu volebního práva, resp. ověření toho, že splňuje všechny podmínky pro nerušený a řádný výkon volebního práva“ (nález Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2004, sp. zn. II. ÚS 540/02).
[25] V zahraničí nelze hlasovat ani v obecních volbách. V nich se však zvláštní seznamy (ani voličské průkazy) nepoužívají. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí (ve znění do 31. 12. 2025) tento institut vůbec nezná, a tak ani nestanoví – na rozdíl od zákona o parlamentních volbách –, že každý volič může být zapsán buď jen ve stálém, nebo ve zvláštním seznamu (jen v § 28 odst. 2 uvádí, že každý volič může být zapsán jen v jednom stálém seznamu). To, že se v parlamentních volbách využívají stálé seznamy vedené podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, neznamená, že naopak (i) pro účely obecních voleb platí úprava obsažená v zákoně o parlamentních volbách, podle které se vedou také zvláštní seznamy a která jako důsledek zápisu voliče do takového seznamu stanoví jeho vyškrtnutí ze stálého seznamu. Proto stálé seznamy voličů nejsou (nemusejí být) v případě obojích voleb – tj. parlamentních na straně jedné a obecních na straně druhé – stejné. Pro potřebu obecních voleb v nich mají být zapsáni i voliči, kteří jsou jinak zapsáni ve zvláštních seznamech vedených zastupitelskými úřady (takto i veřejný ochránce práv ve zprávě o šetření ve věci práva hlasovat při volbách do zastupitelstev obcí ze dne 2. 9. 2019, sp. zn. 395/2019/VOP/MV, dostupné na https://eso.ochrance.cz/).
[26] Z pohledu voličů by jistě byla vstřícnější úprava, která by účinky zápisu ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem spojovala jen s volbami, v nichž je možné hlasovat v zahraničí – tedy úprava, která by bez nutnosti cokoli vyřizovat umožňovala občanům pobývajícím v zahraničí přijet ve všech ostatních volbách hlasovat tam, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu. Právě takovou úpravu obsahuje nový zákon o správě voleb, jímž se problém vzniklý i v této věci do budoucna řeší. Voliči budou moci hlasovat v zahraničí (mj.) na základě zápisu údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku, který v seznamu voličů provede zastupitelský úřad. Zákon přitom výslovně stanoví, že zápis tohoto údaje se vztahuje pouze na volby, v nichž lze hlasovat v zahraničí (§ 56 odst. 4).
[27] Pro úplnost soud dodává, že ani v jednom kole voleb do Senátu ve volebním obvodu č. 24 nebyly výsledky nijak těsné. Rozdíl mezi kandidáty, kteří se v prvním kole umístili na druhém a třetím místě, činil 3 459 hlasů. D. S. pak ve druhém kole vyhrál o 10 758 hlasů. Ani za předpokladu, že by byly splněny podmínky pro věcné projednání návrhu, by tak soud nemohl dospět k závěru, že okrsková volební komise svým postupem porušila zákon způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování (§ 87 odst. 3 zákona o parlamentních volbách).
[28] Zároveň nic nasvědčuje tomu – a navrhovatel to ani netvrdí –, že by šlo o nějaké systémové pochybení. O tom, jak přesně postupovat vůči voličům zapsaným ve zvláštních seznamech v zahraničí (a o tom, že se postup liší u senátních a obecních voleb), Ministerstvo vnitra před volbami opakovaně informovalo příslušné volební orgány, jak soud zjistil z dokumentů, které soudu předložila Státní volební komise. Samotnému ministerstvu tak nelze nic vytknout – a stejně tak se zdá, že při metodické přípravě voleb nepochybil ani úřad městské části. Je možné, že i jiní voliči, kteří se v minulosti (např. před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny) nechali zapsat do zvláštního seznamu v zahraničí, byli zaskočeni tím, že bez potvrzení o vyškrtnutí z tohoto seznamu či bez voličského průkazu vydaného zastupitelským úřadem nemohou hlasovat ve volbách do Senátu. To plyne z článku, na který odkazuje volební strana; zároveň z něj ale plyne, že to volební komise těmto voličům – v souladu se zákonem – neumožňovaly. Lze tedy předpokládat, že v navrhovatelově případě šlo o ojedinělou chybu jedné okrskové volební komise.
4. Náklady řízení
[29] O nákladech řízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s. ř. s.: ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. listopadu 2026
Vojtěch Šimíček
předseda senátu