Nejvyšší správní soud

8 As 254/2018

Jestliže silniční správní úřad v řízení o žádosti na určení existence veřejně přístupné účelové komunikace dle § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, dospěje k závěru, že nejsou splněny podmínky pro určení existence takové komunikace, je oprávněn přímo výrokem rozhodnutí deklarovat její neexistenci a nikoliv toliko žádost zamítnout.

9 Afs 137/2016

I. Pohonné hmoty nabývané osobou povinnou k dani, jejíž ostatní pořízení jsou předmětem DPH, nemají podle směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty odlišný režim, než má jiné jí pořizované zboží. Pro určení toho, které plnění v řetězci dodávek je třeba považovat za pořízení zboží uvnitř území Evropské unie, není podstatné, který subjekt zaplatil spotřební daň, ani že přeprava pohonných hmot probíhala v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. I v těchto případech se uplatní obecná pravidla pro určení, kterému pořízení má být přeprava přičtena, vyvěrající z určení toho, které plnění je předmětem DPH dle čl. 2 odst. 1 písm. b) bod i) směrnice Rady 2006/112/ES a jemu odpovídajícího § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (rozsudek SDEU ze dne 19. 12. 2018, AREX CZ, C-414/17).; II. Dodáním zboží se pro účely DPH rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník (§ 13 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Převod práva nakládat s věcí jako vlastník nelze zcela ztotožnit s převodem vlastnického práva podle příslušných vnitrostátních předpisů, nicméně ve většině případů k dodání zboží dochází převodem vlastnického práva. Z tohoto obecného pravidla existují výjimky, pokud jsou na nabyvatele převedena taková práva, která ho opravňují nakládat se zbožím v obdobném rozsahu, jako může činit vlastník, ačkoliv na něj vlastnické právo podle vnitrostátního práva převedeno nebylo.

7 Azs 435/2018

8 Afs 15/2020

Jestliže má správce daně při posuzování podmínek pro vznik nároku na odpočet daně z přidané hodnoty řádně zpochybnit tvrzení (důkazy) daňového subjektu ohledně místa plnění (dodání zboží v kontextu řetězových obchodů s pohonnými hmotami dováženými z jiných členských států) a unést v tomto směru své důkazní břemeno, součástí jím předestřených „racionálních důvodů“ (ve smyslu rozsudku NSS ze dne 30. 5. 2019, čj. 9 Afs 137/2016-176, č. 3901/2019 Sb. NSS, věc AREX CZ) musí být nejen popis zjištěných skutkových okolností týkajících se faktického nakládání se zbožím, ale též alespoň základní právní úvaha, z níž bude zřejmé, v návaznosti na jaké právo (právní titul) na daňový subjekt přešlo právo nakládat s věcí jako vlastník (§ 13 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Právní titul nemusí být nutně formálně zachycen v písemné podobě, ale může vyplývat i ze skutkových jednání.

16 Kss 5/2017

V řízení o kárné odpovědnosti soudců, státních zástupců a soudních exekutorů není dána pravomoc rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ve smyslu § 17 odst. 1 s. ř. s.

5 Afs 182/2018

I. Oprava základu daně a daně je samostatným zdanitelným plněním (§ 42 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Přestože se váže vždy k již v minulosti uskutečněnému zdanitelnému plnění, uplatňuje ji daňový subjekt vždy samostatně v řádném (nikoli dodatečném) daňovém přiznání, a to nezávisle na původním zdanitelném plnění. K podání daňového přiznání, v němž je oprava uplatněna, je daňový subjekt omezen pouze lhůtou stanovenou v § 148 odst. 1 daňového řádu. Tato lhůta náleží i správci daně k vyměření daně (zde: uplatní se standardní časové pravidlo pro uplatnění nároku na odpočet daně dle § 73 zákona o dani z přidané hodnoty). II. Povinnost podat daňové přiznání ve lhůtě stanovené v § 42 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění do 31. 3. 2019 ze zákona nelze dovodit.

4 Afs 77/2019

3 As 80/2017

6 Afs 323/2018

V případě, že správce daně v průběhu odvolacího řízení změní způsob doměření daně dle pomůcek podle § 145 odst. 2 věty druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a doměří daň na základě dokazování, není předtím povinen vždy (bez dalšího) zahájit daňovou kontrolu.

7 Ads 56/2019

9 Afs 271/2018

2 As 106/2019

4 As 26/2019

Rozhodnutí o námitkách proti návrhu zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma podle § 40 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.

Ars 6/2018

I. Má-li krajský soud v řízení o ochraně ve věcech místního referenda za to, že námitka podjatosti není důvodná, nepostupuje ji k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, ale posoudí ji sám (§ 8 odst. 6 s. ř. s.). II. Poměr soudce k věci zakládající pochybnosti o jeho nepodjatosti ve věcech ochrany ve věci místního referenda nezakládá jeho obecný a nijak nediferencovaný vztah k otázkám řešeným v místním referendu, který mají všichni obyvatelé obce, ve které se místní referendum III. Jednáním zastupitelstva obce, na kterém má být projednán návrh přípravného výboru na konání místního referenda, je to, které následuje po posouzení návrhu obecním úřadem nebo po marném uplynutí lhůty 15 dnů pro posouzení tohoto návrhu, pokud byl návrh na konání místního referenda bezvadný (§ 12 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu). To platí i tehdy, kdy je obecním úřadem posuzováno odstranění vad ze strany přípravného výboru v návaznosti na výzvu obecního úřadu k odstranění nedostatků návrhu.

9 As 73/2019

1 Ads 462/2018

V řízení o poskytnutí kompenzace

4 Afs 104/2018

5 Afs 133/2018

9 Afs 364/2018

Jestliže správce daně nevyzval daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení podle § 145 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, nezpůsobuje to samo o sobě nezákonnost doměření daně.

8 Afs 233/2018

9 Azs 392/2018

I. Zrušit platnost povolení k trvalému pobytu podle § 77 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, je možno pouze tehdy, pokud je přítomen také aspekt podvodného jednání, jak plyne z výkladu konformního s čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Zde obsažený požadavek, aby právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta bylo získáno „podvodným jednáním II. Takovým podvodným jednáním je i předložení osvědčení o znalosti českého jazyka (§ 12 nařízení vlády č. 31/2016 Sb.) pro účely získání povolení k trvalému pobytu, které prokazuje úspěšné složení zkoušky, přestože zkouška byla složena neúspěšně a cizinec si musel být vědom, že při zkoušce neuspěl.

9 Afs 431/2017

9 Azs 81/2019

10 Afs 49/2018

10 Afs 4/2018

2 Afs 392/2017

I. Při volbě procesních nástrojů k vynucení povinnosti stanovené zajišťovacím příkazem (§ 167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) musí správce daně respektovat princip proporcionality a zohlednit specifickou povahu a účel zajišťovacích příkazů. II. V souladu s předstižným a dočasným charakterem institutu zajišťovacího příkazu (§ 167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) bude pouze takový postup, kdy správce daně zodpovědně zváží možnost dosažení účelu tohoto opatření například zřízením zástavního práva (dle § 168 odst. 6 daňového řádu), jež je oproti okamžitému uspokojení pohledávky daňovou exekucí méně invazivní a nenese s sebou zvýšené riziko ekonomické likvidace daňového subjektu. III. Daňovou exekuci bezprostředně navazující na vydání okamžitě vykonatelného zajišťovacího příkazu (podle § 175 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) je nutno vnímat jako nejzazší prostředek k vynucení povinnosti stanovené zajišťovacím příkazem, jehož užití musí odůvodňovat konkrétní okolnosti případu.

4 As 409/2018

1 As 370/2018

I. Oprávněná úřední osoba může vstoupit na cizí pozemek nebo do cizí stavby podle § 172 odst. 2 stavebního zákona, jestliže bezprostředně před vstupem má k dispozici takové informace o stavu stavby, na základě nichž lze důvodně předpokládat, že by po bližším ohledání stavby mohlo být vydáno rozhodnutí o nařízení neodkladného odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích prací nebo vyklizení stavby ve veřejném zájmu. II. Pojem bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat ve smyslu § 172 odst. 2 stavebního zákona neznamená, že ke škodlivému následku může dojít během několika málo hodin. Je to stav, kdy škodlivý následek může nastat prakticky kdykoliv při kumulaci „vhodných“ faktorů (např. klimatických a konstrukčně zátěžových). III. Pro závěr, zda se jedná o situaci podle § 172 odst. 2 stavebního zákona, je určující soubor poznatků, který měla oprávněná úřední osoba k dispozici v okamžiku vstupu na cizí pozemek a do cizí stavby, a předpoklad plynoucí z těchto poznatků. Na zákonnost počínání oprávněné úřední osoby nelze zpětně usuzovat na základě skutečností, které byly zjištěny až v rámci kontrolní prohlídky učiněné na základě vstupu na cizí pozemek a do cizí stavby.

9 As 418/2018

2 Ads 198/2018

2 As 202/2018

1 Afs 360/2018

10 Azs 316/2018

Při rozhodování o zajištění cizinců mladších osmnácti let nebo rodin s dětmi musí vzít správní orgán do úvahy zejména věk dětí, délku zajištění a vhodnost, či naopak nevhodnost zařízení pro pobyt dětí (§ 124 odst. 1 a § 125 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území Č. republiky a o změně některých zákonů). Správní orgán musí vzít vždy v úvahu i nejlepší zájem dítěte (čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte).

5 Afs 307/2017

Kabelové svody, zabezpečení a stojany, jejichž pomocí je technologie fotovoltaické elektrárny umístěna na střeše budovy, nelze odepisovat podle § 30b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

2 As 257/2018

I. Užití klíčových slov při nahlížení do elektronických obchodních záznamů soutěžitele je racionálním způsobem vyhledávání informací v rámci šetření [§ 21f odst. 2 písm. c) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže]. Je-li šetřená zakázka spojena s podezřením na bid riggingové jednání, je opodstatněné zaměřit okruh vyhledávání šířeji než jen na spornou zakázku. Přitom se nejedná o tzv. neomezený výlov informací a takto nalezený dokument k jiné zakázce má povahu "dokumentu na očích". II. Neuvedení všech klíčových slov užitých při vyhledávání do protokolu o místním šetření je vadou protokolace. Pokud to však není spojeno s možnou újmou soutěžitele, nejedná se o nezákonný zásah dle § 82 s. ř. s.

Konf 45/2018

Projednání žaloby o peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla žalobci jako adresátu vzniknout v důsledku vadného poskytování sjednané služby dosílky (ve smyslu zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách), je v pravomoci soudů rozhodujících v občanském soudním řízení (§ 7 odst. 1 o. s. ř.).

7 Azs 554/2018

7 Azs 5/2019

9 Azs 148/2018

Jestliže správní orgán rozhodne o náhradě nákladů správního řízení o vyhoštění samostatným rozhodnutím, v řízení o žalobě proti takovému rozhodnutí je třeba použít stejná pravidla jako v řízení o žalobě proti rozhodnutí o vyhoštění. Rozhoduje tedy specializovaný samosoudce (§ 31 odst. 2 zákona s. ř. s.) a žalobce je ze zákona osvobozen od soudních poplatků [§ 11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

4 Afs 351/2018

Zvýšení daně dle § 68 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, představují trest ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod.

5 As 311/2018

2 As 153/2018

Zablokování určité IP adresy prostřednictvím jejího zařazení na tzv. blacklist poskytovatelem služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti za účelem ochrany elektronické podatelny správního orgánu (§ 4 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů) není nezákonným zásahem do práv podatele, ledaže správní orgán zablokoval IP adresu svévolně.

2 Azs 61/2018

10 Afs 265/2018

3 Ads 166/2018

8 Afs 267/2017

4 As 336/2018

Základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, splňuje i dodavatel, jemuž správce daně povolil dle § 156 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, posečkání úhrady daně.

Ars 7/2018

V případě, že přípravný výbor ve smyslu § 12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, reaguje na výzvu, která směřuje k odstranění nedostatků návrhu na konání referenda tím, že tyto nedostatky fakticky odstraňuje, počíná běžet nová lhůta od doručení podání, jímž jsou nedostatky fakticky průběžně odstraňovány. V ní přísluší posouzení bezvadnosti doplněného návrhu na konání místního referenda výhradně obecnímu úřadu nebo magistrátu, nikoli krajskému soudu, pokud by se na něj přípravný výbor souběžně obrátil s návrhem podle § 57 odst. 1 písm. a) téhož zákona.

6 As 235/2018

Kancelář prezidenta republiky nebyla evidenčním orgánem pro vedoucího Kanceláře prezidenta republiky podle § 14 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném do 31. srpna 2017, a nebyla tudíž oprávněna poskytnout oznámení o činnostech, majetku, příjmech a darech (§ 9–11 zákona o střetu zájmů), které jí vedoucí Kanceláře prezidenta republiky předal, jako informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

6 As 282/2018

I. Při posuzování toho, zda určitý subjekt je veřejnou institucí podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je nutné vycházet z převahy znaků, které instituci charakterizují jako veřejnou, či soukromou. Převahu těchto znaků však nelze pojímat ryze aritmeticky, tj. jako výsledek prostého součtu znaků svědčících o veřejném, nebo naopak soukromém charakteru instituce. II. Stálý rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je veřejnou institucí ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť představuje původně státem zřízené a posléze zákonem uznané výlučné fórum pro alternativní řešení sporů, stát si vyhradil výlučnou pravomoc zřizovat tento typ rozhodčích soudů zákonem a jako stálá institucionální alternativa k soudnímu rozhodování sporů plní veřejný účel.