Nejvyšší správní soud

9 Azs 21/2025

10 As 255/2024

9 Azs 20/2024

5 As 296/2024

Účelem právní úpravy ochrany zvířat při usmrcování není primárně ochrana životního prostředí. Environmentální spolek je osobou zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.] podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle § 82 s. ř. s., který spatřuje výhradně v nehumánním způsobu usmrcení zvířat (zde: slepic v infikovaném velkochovu).

10 As 3/2025

I. Počítají-li se záměrem zásady územního rozvoje, tedy nadřazená územně plánovací dokumentace, se kterou je obec povinna uvést do souladu svůj územní plán (§ 54 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), nelze žádost o výjimku z druhové ochrany rostlin a živočichů (podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) zamítnout jen pro nesoulad záměru s územním plánem. II. Nebyl-li záměr posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí, ale proběhlo jen zjišťovací řízení (podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí), nemohou orgány ochrany přírody v následném řízení o výjimce z druhové ochrany – při posuzování podmínky, že neexistuje jiné uspokojivé řešení (§ 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) – odmítnout zabývat se jinými variantami záměru než tou, kterou předložil žadatel. Podmínku nelze považovat za splněnou jen na základě výsledku zjišťovacího řízení, podle kterého záměr v podobě předložené žadatelem nebude mít významný vliv na životní prostředí.

1 Azs 336/2024

1 Azs 174/2024

I. Vrácení žádosti o dočasnou ochranu podle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, podléhá soudnímu přezkumu. Soudní výluku stanovenou v tomto ustanovení v části věty za středníkem nelze aplikovat pro rozpor s právem Evropské unie. II. Žádost o dočasnou ochranu podanou v České republice nelze vrátit jako nepřijatelnou z důvodu, že o ni žadatel již dříve požádal či mu byla udělena v jiném členském státě Evropské unie. Ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nelze aplikovat pro rozpor s právem Evropské unie. III. Cizinci, kteří jsou držiteli dočasné ochrany podle prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382, mají právo přemístit se v průběhu jejího trvání do jiného členského státu Evropské unie. Předpokladem pozitivního rozhodnutí o jejich žádosti je nicméně ukončení pobytového oprávnění vydaného v rámci dočasné ochrany v původním hostitelském státě.

5 Azs 273/2023

I. Postup správního orgánu spočívající ve vrácení žádosti o povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany jako nepřijatelné dle § 5 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, lze napadnout žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s.; výluka ze soudního přezkumu dle § 5 odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb. se pro její rozpor s právem na soudní ochranu dle čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie nepoužije. II. Žádost osoby požívající dočasné ochrany na základě prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 o povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany v České republice, na něž této osobě vzniká nárok na základě čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 2001/55/ES o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími, není správní orgán oprávněn vrátit této osobě jako nepřijatelnou dle § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, z toho důvodu, že tato osoba o povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany požádala nebo jí bylo toto povolení uděleno také v jiném členském státě Evropské unie. III. Pokud správní orgán při podání žádosti oprávněné osoby o povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany zjistí, že tato osoba je vedena v informačním systému členských států (Temporary Protection Platform) jako držitel povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany v jiném členském státě, je povinen takovou žádost přijmout, vést o ní řádné správní řízení dle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, v jeho rámci poučit oprávněnou osobu o jejích právech a v návaznosti na její případná tvrzení, důkazní návrhy či jiné procesní kroky ověřit, zda povolení k pobytu za účelem dočasné ochrany bylo jiným členským státem skutečně uděleno a zda dosud, ke dni rozhodování správního orgánu, trvá. IV. Pokud matka nezletilého dítěte pobývala na Ukrajině před 24. 2. 2022 a je osobou požívající dočasné ochrany na základě čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo b) prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382, pak její nezletilé dítě je jejím rodinným příslušníkem požívajícím dočasné ochrany dle čl. 2 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 2 odst. 4 písm. b) prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 i v případě, že se narodilo až po 24. 2. 2022.

1 Afs 231/2022

9 Afs 10/2024

I. Není překážkou opravy výše daně podle § 43 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, že nesprávnost uvedené daně vycházela z fiktivní povahy plnění, bylo-li včas zcela odstraněno nebezpečí ztráty daňových příjmů.; II. Povinnost tvrdit a prokazovat skutečnosti, které opravu výše daně opodstatňují, má osoba, která vystavila doklad, na němž je uvedena daň v opravené výši. Uplatní se obecná povinnost daňového subjektu podle § 92 odst. 3 daňového řádu prokázat všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém tvrzení a dalších podáních.

8 Afs 101/2024

5 As 253/2024

Nesplní-li právnická nebo podnikající fyzická osoba náhradní opatření k nápravě podle § 86 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které spočívá v povinnosti něco vykonat (zde ve stanovené lhůtě obnovit funkce Ludvíkovického rybníka jako budoucího náhradního biotopu), dopustí se trvajícího přestupku podle § 88 odst. 2 písm. g) téhož zákona, za který jí lze opakovaně uložit pokutu, pokud nejde o totožný skutek; odlišení skutku je dáno časovým obdobím, po něž trvá nesplnění nápravného opatření, což musí být ve výroku rozhodnutí vymezeno.

5 As 219/2024

Užití vozidla s tabulkou registrační značky, která je upravena způsobem nenarušujícím identifikovatelnost vozidla (zde přeškrtnutý znak Evropské unie), není přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. k) ve spojení s § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

7 As 320/2024

Podmínka zakotvená v § 307 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, týkající se koncentrace soudního řízení, se uplatní až v případech, v nichž bylo řízení o odvolání vedeno podle tohoto zákona.

4 As 132/2024

Usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z funkce dle § 7 odst. 7 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vyslání, je rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

10 Ads 271/2024

Podmínku péče o dítě osobně v největším rozsahu (čl. II zákona č. 323/2021 Sb.) může splnit i osoba, u které se tato péče v pracovní či studijní oblasti života nijak viditelně neprojeví například na omezení výdělku nebo kariérního růstu. Toto omezení může být v konkrétním případě vykládáno jako indicie

1 Afs 101/2024

Poměrný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty podle § 75 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 30. 6. 2017, lze v podmínkách poskytovatelů služby veřejnoprávního vysílání stanovit pomocí poměru výnosů z ekonomické činnosti k celkovým výnosům plátce daně. Jestliže plátce daně není schopen proveditelným a ověřitelným způsobem určit poměr použití přijatých zdanitelných plnění k ekonomické činnosti, daňové orgány mohou při stanovení poměrného nároku vyjít z veřejně dostupných zdrojů (výročních zpráv) a určit poměrný koeficient pomocí výnosů za podnikatelskou (ekonomickou) činnost a výnosů za neekonomickou činnost v podobě zákonem stanovených poplatků zatěžujících vlastníky či držitele přijímačů veřejnoprávního vysílání. Tato tzv. výnosová metoda je v souladu s úpravou podmínek vzniku nároku na odpočet daně z přidané hodnoty podle § 72 odst. 1 ve spojení s § 75 odst. 1 uvedeného zákona, stejně jako čl. 168 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

8 As 18/2024

10 Afs 134/2020

6 Afs 261/2024

7 Ads 74/2024

Studentům, kteří soustavně a dlouhodobě vykonávali pod vedením Československého svazu tělesné výchovy sportovní činnost v rámci systematické přípravy československého reprezentačního družstva na olympijské hry v rozsahu bránícím reálnému plnění studijních povinností a jimž byla za tuto činnost vyplácena pravidelná odměna ve formě tzv. sportovního stipendia přesahující limit pro výdělek z tzv. příležitostného zaměstnání, vznikla účast na nemocenském pojištění též podle § 2 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění účinném do 30. 6. 1990. Třebaže těmto studentům nelze podle § 13 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zohlednit jako náhradní dobu pojištění dobu studia přesahující šest let po dosažení věku 18 let rozvolněného z důvodu zapojení do přípravy na reprezentační činnost, souběžná doba placené činnosti v československém reprezentačním družstvu jim zakládá dle § 13 odst. 1 téhož zákona ve spojení s § 8 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 1995 a § 2 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců uznatelnou dobu pojištění.

5 As 200/2024

Zajištění vozidla Policií České republiky podle § 124c odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je ve vztahu k jeho vlastníkovi nebo provozovateli zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s., který počíná okamžikem, kdy je vozidlo zajištěno použitím technického prostředku nebo odtaženo, a trvá až do jeho uvolnění. Nelze rozlišit provedení zajištění vozidla a jeho následné zadržování jako dva relativně samostatné zásahy, neboť jde o jeden trvající zásah.

1 As 300/2024

I. Pokud osobní údaj vyžádaný podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vypovídá přímo o výkonu veřejné moci úřední osobou ve smyslu § 8a odst. 2 tohoto zákona, není zapotřebí žádné další posuzování přiměřenosti jeho zpracování spočívajícího ve zpřístupnění třetím osobám. II. Vlastnoruční podpis úřední osoby na písemném vyhotovení správního rozhodnutí může být osobním údajem týkajícím se identifikovatelné fyzické osoby dle čl. 4 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Je nicméně rovněž údajem o funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, který vypovídá o jeho úřední činnosti ve smyslu § 8a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

9 As 176/2023

8 As 314/2021

Veřejný zadavatel nemůže použití jednacího řízení bez uveřejnění odůvodnit ochranou výhradních práv [§ 23 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách], pokud mu je důvod této ochrany přičitatelný. Tato přičitatelnost se posuzuje nejen na základě skutkových a právních okolností, za nichž byla uzavřena smlouva na původní plnění, ale rovněž na základě všech okolností charakteristických pro období mezi datem uzavření této smlouvy a datem, kdy zadavatel zvolí řízení, které má být použito pro zadání navazující veřejné zakázky. Stav exkluzivity bude přičitatelný zadavateli, pokud k dosažení výsledku sledovaného dotyčnou zakázkou nebylo nezbytné, aby tento stav vytvořil, nebo pokud měl k dispozici skutečné a z finančního hlediska přiměřené prostředky k tomu, aby takový stav ukončil (rozsudek Soudního dvora ze dne 9. 1. 2025, Česká republika – Generální finanční ředitelství, C-578/23). Pokud zadavatel stav exkluzivity vytvořil v době, kdy neexistovala ani vnitrostátní právní úprava, která by vytvoření či trvání takového stavu bránila, lze mu jeho udržování klást k tíži až od okamžiku, kdy taková právní úprava vstoupila v účinnost a zadavatel měl zároveň k dispozici skutečné a z finančního hlediska přiměřené prostředky k tomu, aby takový stav ukončil. Klíčové je zejména posuzování trvání stavu exkluzivity po přistoupení České republiky k Evropské unii.

6 Ads 203/2024

8 Afs 266/2023

I. „Obchodováním s nemovitostmi“ ve smyslu § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném do 31. 12. 2020, nebyla pouze činnost spočívající v nákupu a prodeji (tj. „přeprodeji“) stejných nemovitostí, aniž by mezi tím došlo k jejich zhodnocení přičiněním osoby obchodníka (např. zástavbou), nýbrž i činnost spočívající v nákupu pozemků za účelem jejich zhodnocení prostřednictvím zajištění výstavby a v následném prodeji takto zhodnocených pozemků (tzv. developerská činnost). Osoba vykonávající tuto developerskou činnost jako předmět svého podnikání (zde na základě živnostenského oprávnění) proto byla osobou oprávněnou k obchodování s nemovitostmi, a tedy povinnou osobou ve smyslu § 2 odst. 1 písm. d) ve spojení s odstavcem 3 citovaného zákona.; II. Rozšíření oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu i na další osoby, k němuž přistoupil český zákonodárce tím, že v § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném do 31. 12. 2020, vedle spojení zprostředkování obchodu s nemovitostmi odpovídajícího pojmu realitní makléř užitému v čl. 2 odst. 1 pododst. 3) písm. d) citované směrnice (neboli v českém právním řádu realitní zprostředkovatel), přidal i pojem obchodování s nemovitostmi, tedy činnost, při níž nejde o „pouhé“ zprostředkování uzavření realitní smlouvy (obchodu) [§ 2 písm. a) zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování], nýbrž o přímý nákup či prodej nemovitostí do či ze svého vlastnictví, bylo provedeno v souladu s čl. 4 odst. 1 a 2 této směrnice, který při splnění tam uvedených podmínek členské státy k rozšíření působnosti této směrnice zavazuje.

5 Ads 220/2024

6 As 129/2024

1 As 146/2024

I. Existence smlouvy o spolupráci uzavřené mezi územním samosprávným celkem a investorem sama o sobě nezakládá systémovou podjatost (§ 14 odst. 1 správního řádu) úředníků podílejících se na rozhodování o záměru, který je předmětem smlouvy. Na systémovou podjatost lze usuzovat až z jejího konkrétního obsahu, z okolností předcházejících jejímu sjednání či z následného jednání smluvních stran. II. Jestliže soud v řízení o žalobě podle § 66 odst. 3 s. ř. s. dospěje k závěru, že veřejný ochránce práv prokázal existenci systémové podjatosti, pak je nejen splněna podmínka jeho aktivní legitimace k podání žaloby, ale rovněž dán i důvod pro zrušení žalobou napadeného správního rozhodnutí. III. Při posuzování, zda veřejný ochránce práv prokázal závažný veřejný zájem na podání žaloby podle § 66 odst. 3 s. ř. s., musí v případech systémové podjatosti ochrana právní jistoty a práv nabytých v dobré víře ustoupit zájmu na nestranném rozhodování.

6 Afs 292/2018

I. Závěry rozšířeného senátu vyslovené v usnesení ze dne 22. 10. 2019, čj. 6 As 211/2017-88, č. 3948/2019 Sb. NSS, Peklo na Čertovině, se uplatní i na vztah odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 44a odst. 4 písm. b) a c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 8 téhož paragrafu.; II. Krajský soud při přezkumu podmíněného rozhodnutí správního orgánu (§ 75 s. ř. s.) vyčká výsledku řízení o žalobě proti podmiňujícímu rozhodnutí správního orgánu.; III. Zrušení (změnu) podmiňujícího rozhodnutí správního orgánu pro nezákonnost z důvodů existujících již v době jeho vydání zohlední podle okolností, zejména s ohledem na procesní aktivitu stěžovatele, i Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti (§ 102 a násl. s. ř. s.) proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti podmíněnému rozhodnutí správního orgánu.

7 As 17/2024

Ustanovení § 51 odst. 1 správního řádu neskýtá dostatečný právní základ k tomu, aby kamerové záznamy získané v rámci sledování osob a věcí dle § 158d odst. 2 trestního řádu byly použity jakožto důkazní prostředky ve správním řízení.

5 Azs 190/2024

1 As 111/2024

I. Existují-li pochybnosti, zda záměr podléhá zjišťovacímu řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, je namístě jej s ohledem na princip předběžné opatrnosti a prevence provést. II. Pojem „rekreační a sportovní areály vně sídelních oblastí“ (bod 116 přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí) zahrnuje i záměry rodinných a bytových domů umístěných v turisticky atraktivní přírodní lokalitě a umožňující rekreaci a ubytování ve větším měřítku. Typicky půjde o záměry podobné hotelovým komplexům.

10 Afs 157/2024

Stanoví-li pravidla pro poskytnutí dotace

5 Ads 231/2024

Oznámením o zrušení služebního poměru ve zkušební době služebním orgánem skončí v souladu s § 74 odst. 1 písm. f) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, služební poměr státního zaměstnance, který má možnost využít jako prostředek ochrany svých práv žádost o určení právního vztahu (§ 142 správního řádu); proti rozhodnutí o této žádosti se státní zaměstnanec může bránit odvoláním u nadřízeného služebního orgánu, případně poté žalobou podle § 65 odst. 1 s. ř. s.

4 As 168/2024

Rozhoduje-li Česká advokátní komora podle § 18c odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, o určení advokáta k poskytnutí právní služby, která má spočívat v zastupování osoby v řízení před Ústavním soudem podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, její úvaha, zda ve věci jde o „zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva“ ve smyslu § 18c odst. 5 zákona o advokacii, nemůže nahradit věcné posouzení Ústavního soudu. Nevyhovět žádosti o určení advokáta lze z tohoto důvodu jen při zjevné neexistenci procesních předpokladů řízení o ústavní stížnosti nebo jde-li z hlediska rozhodných skutkových okolností o otázku v judikatuře Ústavního soudu již řešenou a vyslovený právní názor Ústavního soudu vylučuje, že by ústavní stížnost mohla být shledána důvodnou. V pochybnostech je třeba rozhodnout ve prospěch určení advokáta.

4 Ao 1/2024

6 Ads 274/2023

Žádostí kraje podle § 45 odst. 2 písm. l) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, se přímo ukládá poskytovateli zdravotních služeb povinnost podílet se ve stanoveném rozsahu na zajištění lékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby zubních lékařů. Proti žádosti lze proto podat samostatnou žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s. V řízení o žalobě proti rozhodnutí o přestupku spočívajícím v porušení povinnosti podílet se na zajištění pohotovostní služby není možné přezkoumávat zákonnost žádosti podle § 45 odst. 2 písm. l) zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, lze pouze přihlédnout k její nicotnosti.

2 Azs 274/2024

9 As 184/2024

I. Byla-li u správního orgánu shledána nadkritická míra rizika tzv. systémové podjatosti, jsou ze všech úkonů v řízení vyloučeny i úřední osoby v pozici dotčených orgánů (§ 14 a § 136 správního řádu). II. Nadřízený správní orgán musí při tzv. delegaci nutné dle § 131 odst. 4 správního řádu pověřit k projednání a rozhodnutí věci správní orgán nacházející se v jeho správním obvodu. Není-li v důsledku toho objektivně možné zároveň naplnit požadavek, aby správní obvod pověřeného správního orgánu sousedil se správním obvodem nezpůsobilého správního orgánu, postačí, pověří-li takový správní orgán, jehož správní obvod je správnímu obvodu nezpůsobilého správního orgánu nejblíže.

7 As 38/2024

6 Afs 272/2023

V období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2024 mohl podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (SICAV) uplatnit sazbu daně z příjmů právnických osob ve výši 5 % jen při dodržení investiční strategie plynoucí z podmínek stanovených v § 17b odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 30. 6. 2024, i když byly investiční akcie vydané k podfondu přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

1 Ads 161/2024

8 As 215/2023

10 Afs 16/2024

1 Afs 35/2024

Šestiměsíční prekluzivní lhůta

2 Afs 75/2024

2 As 84/2024

I. Formální stránku přestupku podle § 109j odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, zásadně naplní každý, kdo v mezích působnosti českých přestupkových zákonů (§ 2 až § 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) užije ve vztahu k sobě označení „notář“, aniž by byl notářem ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o notářích a jejich činnosti. To neplatí tehdy, plyne-li z jiné právní normy (např. z § 12 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), že jde v daném případě o jednání právním řádem dovolené. II. Primárním společenským zájmem chráněným prostřednictvím § 109j odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, je zájem na tom, aby účastníci právního styku nebyli uváděni v omyl či pochybnost, zda osoba, která se označuje jako notář, tedy vykonavatel specifického svobodného povolání, jehož výkon je státem zaštiťován, a od něhož lze legitimně očekávat určitou kvalitu a standard péče, takovým notářem skutečně je (ve smyslu § 1 odst. 1 uvedeného zákona).

5 Afs 56/2024

I. Při hodnocení splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je správní orgán oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje obsahuje informaci o cíli projektu, ale též zda jsou údaje o cíli projektu dostatečně konkrétní a vyplývá z nich, v čem mají činnosti výzkumu a vývoje spočívat (zejména jaké technické a výzkumné nejistoty mají být při řešení projektu překonány, v čem daňový subjekt spatřuje jeho prvek novosti, v čem se řešení má lišit od současného stavu a jaký má být jeho přínos). II. Pro splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, musí daňový subjekt v projektu výzkumu a vývoje uvést veškeré odborné pracovníky, kteří se mají podílet na jeho řešení, nikoli jen odborné garanty, kteří projekt zaštiťují.