Nejvyšší správní soud

62Ca 39/2008

Před podáním žaloby podle § 79 odst. 1 s. ř. s. proti nečinnosti správního orgánu, který nemá nadřízený správní orgán (in concreto

4 As 47/2007

Z žádného ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, nevyplývá, že by řízení o přičlenění honebních pozemků (které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu) podle § 30 odst. 1 citovaného zákona bylo možné zahájit pouze z moci úřední, a nikoliv též na návrh.

2 As 39/2007

Nevybočí-li způsob užívání bytu z mezí daných hledisky stavebněprávními, tj. byt bude užíván k přebývání oprávněných osob způsobem odpovídajícím povaze bytu, nepřipadá v úvahu postih podle § 106 odst. 3 písm. c) in fine stavebního zákona z roku 1976. Takový postih proto zásadně nepřipadá v úvahu, ani je-li byt pronajímán krátkodobě či střednědobě a jsou-li spolu s bydlením poskytovány další doprovodné služby.

5 Ao 3/2008

Zástupce veřejnosti ve smyslu § 23 stavebního zákona z roku 2006, ani osoby, které zastupoval v řízení o vydání územně plánovací dokumentace, nejsou následně aktivně legitimováni domáhat se u Nejvyššího správního soudu zrušení této územně plánovací dokumentace jakožto opatření obecné povahy v řízení dle § 101a a násl. s. ř. s.

4 As 5/2008

Rozhodoval-li o osvobození od soudního poplatku ve věci správního soudnictví asistent soudce [§ 9 odst. 2 písm. e) zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve spojení s § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích], rozhodoval soud v nesprávném obsazení.

8 As 11/2007

Vznikne-li řidiči v důsledku pozitivní dechové zkoušky povinnost podrobit se lékařskému vyšetření s odběrem krve nebo moči ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem [§ 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu], nemůže se této povinnosti zprostit tvrzením o zdravotním riziku ve vztahu k odběru krve a časovou zaneprázdněností ve vztahu k odběru moči.

8 Afs 49/2007

Řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem nemá vliv na běh prekluzivní lhůty podle § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

9 Afs 127/2007

Pro kvalifikaci správního deliktu jako naplňujícího znaky uvedené v § 187 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve spojení s § 4 odst. 3 písm. a) téhož zákona, nepostačí, když správní orgán vychází jen z prosté textace smlouvy o správě cenných papírů, neboť rozhodující skutečností je faktická činnost smluvních stran, tj. zda a jakým způsobem bylo ze smlouvy plněno.

7 Afs 28/2008

I. Žádost o povolení obnovy řízení musí být podána v rámci zákonem stanovených lhůt. Konec objektivní lhůty k podání žádosti (§ 54 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) je pak spojen s uplynutím tříleté prekluzivní lhůty k vyměření nebo doměření daně (§ 47 citovaného zákona), jejíž počátek je určen § 47 odst. 1 citovaného zákona, popřípadě skutečností předpokládanou § 47 odst. 2 větou prvou téhož zákona. II. Bez ohledu na běh tříleté prekluzivní lhůty (§ 47 odst. 1 a 2 věty prvé zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) zaniká právo k podání žádosti o obnovu řízení (vyjma případů uvedených v § 41 s. ř. s.) uplynutím 10 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení (§ 54 odst. 3 ve spojení s § 47 odst. 2 větou druhou zákona o správě daní a poplatků).

5 Afs 34/2008

I. Pokud správní soud rozhodne o odmítnutí žaloby rozsudkem, namísto toho, aby tak učinil v souladu s § 46 odst. 1 s. ř. s. usnesením, jedná se sice o vadu řízení, která však sama o sobě nemá vliv na zákonnost rozhodnutí soudu. II. Adresát rozhodnutí celního orgánu o zabrání vybraných výrobků dle § 42 odst. 12 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, který měl uvedené výrobky před jejich zajištěním a následně zabráním celním orgánem ve své dispozici, je dle § 65 odst. 1 s. ř. s. legitimován k podání správní žaloby proti tomuto rozhodnutí celního orgánu, a to i v případě, kdy je nesporné, že není vlastníkem těchto výrobků.

9 Afs 142/2007

Při posuzování platnosti smlouvy jakožto předběžné (prejudiciální

1 Afs 21/2008

Fyzickým ani právnických osobám v České republice nelze ukládat povinnosti na základě nařízení jakožto sekundárního pramene práva Společenství, dokud takové nařízení nebylo řádně publikováno v českém jazyce, a pokud jsou takovéto povinnosti založeny právními skutečnostmi, které se udály přede dnem řádného vyhlášení takovéhoto nařízení; k tomu, že nařízení nebylo v českém jazyce řádně publikováno, přihlédne správní soud i bez námitky žalobce (stěžovatele).

2 Afs 89/2007

Provádí-li marketingové a akviziční služby pro dovozce ve skutečnosti dodavatel dováženého zboží, nejde v případě ceny těchto služeb o nákupní provizi ve smyslu § 65 odst. 1 písm. f) zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění účinném do 30.4.2004, nýbrž o součást kupní ceny.

7 Afs 39/2007

I. Při daňové exekuci prodejem nemovitostí nejsou z exekuce II. Není sice vyloučeno, že zemědělský pozemek může mít natolik specifické a ojedinělé vlastnosti, pro které bude pro provozování určité zemědělské činnosti nezastupitelný, ale pokud povinný, jehož předmětem podnikání je zemědělská výroba, pouze tvrdí, že předmětnou nemovitost nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti ve smyslu § 322 odst. 3 o. s. ř., aniž by toto své tvrzení podpořil jakýmikoliv argumenty, nelze bez dalšího dovodit, že prodej předmětného pozemku znemožní pokračovat v podnikání.

11 Ca 136/2007

Kárné opatření odvolání notáře může být notáři uloženo v kárném řízení, jestliže závažně nebo opětovně poruší povinnost stanovenou mu notářským řádem nebo jiným právním předpisem [§ 48 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)]. Tímto jiným právním předpisem je podle § 4 notářského řádu a § 38 o. s. ř. také občanský soudní řád. Na činnost notáře jako soudního komisaře v řízení o projednání dědictví se tedy vztahuje § 6 o. s. ř., podle něhož je třeba v řízení postupovat v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana jejich práv byla rychlá a účinná.

2 As 9/2008

Z čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod lze dovodit rozšíření výjimek z vázanosti soudu důvody kasační stížnosti nad jejich rámec zakotvený v § 109 odst. 3 s. ř. s. Protože § 109 odst. 3 s. ř. s. představuje normu procesněprávní a čl. 40 odst. 6 Listiny má povahu hmotněprávní, je třeba připomenout, že smysl procesních norem spočívá ve vytváření mechanismů k ochraně hmotného práva. Procesní normy nelze vnímat jako samoúčelné a tím spíše nemohou představovat překážku pro aplikaci ústavně zaručené hmotněprávní normy. Proto může Nejvyšší správní soud přímo aplikovat čl. 40 odst. 6 Listiny i za situace, kdy stěžovatelka tuto námitku v kasační stížnosti vůbec neuplatnila.

3 As 16/2008

I. Pro určení vlastnictví k pozemkům zahrnutým do pozemkových úprav s nedokončeným scelovacím řízením není důležitá existence „potvrzeného scelovacího plánu“, nýbrž existence „návrhu scelovacího plánu“, a dále pak skutečnost, že katastr vede evidenci v souladu s tímto návrhem (§ 14 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech). II. „Návrhem scelovacího plánu“ je nutno rozumět takový dokument, ze kterého lze seznat zamýšlené nové uspořádání pozemkových celků v daném katastrálním území a jejich budoucí vlastníky, tedy materiál, včetně mapové části, který bude možné porovnat s mapou aktuálně vedenou v evidenci katastrálního úřadu, a posoudit jejich vzájemný soulad či nesoulad.

3 Ads 28/2008

Občanští zaměstnanci Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří vykonávali některé administrativní a pomocné činnosti na základě § 58 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, se účinností zákona č. 238/2000 Sb. ke dni 1. 1. 2001 nestali příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky ve služebním poměru.

5 Azs 18/2008

Branci mohou být na základě konkrétních skutkových okolností považováni za specifickou sociální skupinu, jejíž příslušníci mohou mít odůvodněný strach z pronásledování ve smyslu § 12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pokud na jedné straně čelí hrozbě násilí ze strany teroristických skupin pro případ, že základní vojenskou službu nastoupí, přičemž příslušný stát (Alžírsko) není schopen jim před tímto nebezpečím poskytnout dostatečnou ochranu, a na straně druhé naopak čelí hrozbě trestů odnětí svobody a dalších sankcí ze strany státu pro případ, že by vojenskou službu nastoupit odmítli.

7 Ca 253/2007

I. Řízení o vydání povolení k vypouštění odpadních vod podle § 38 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, není řízením s předstihem žádosti ani řízením o výběru žádosti dle § 145 a § 146 správního řádu z roku 2004. II. Pokud správní úřad vydá jednomu žadateli veřejnoprávní povolení k určité činnosti (zde vypouštění odpadních vod podle § 38 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), a jiným žadatelům obdobnou žádost podanou ve stejné době zamítne s tím, že již povolení vydáno bylo, a pouze tato skutečnost brání ve vyhovění jejich žádostem, pak takovým postupem bezdůvodně zvýhodňuje jednoho ze žadatelů na úkor ostatních (§ 2 odst. 4 správního řádu z roku 2004).

9 Aps 3/2008

I. Kontrolovanou osobou ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, je ta, kterou za takovou označí Nejvyšší kontrolní úřad v plánu kontrolní činnosti či v jeho doplněních. II. Plán kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu je věcné a časové vymezení jednotlivých kontrolních akcí pro následující rozpočtový rok, jehož obsahem je předmět a cíl kontroly, určení kontrolovaných subjektů (tzv. kontrolovaných osob) a časového průběhu kontroly.

1 Afs 20/2008

Zákaz diskriminace uvedený v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zahrnuje jednak formu zjevnou, jednak formu skrytou. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace je třeba považovat i takový postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením technických kvalifikačních předpokladů zjevně nepřiměřených ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku nemohou splnit někteří z potenciálních uchazečů, jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými.

22Ca 53/2007

Zda se jedná o tabák ke kouření (zde tabák „Golem

Konf 20/2007

Nelze-li podřadit podání s návrhem na zahájení řízení o kompetenčním sporu pod § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, zvláštní senát takový návrh odmítne [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Pro postoupení věci jinému orgánu se přiměřeně užije § 104 odst. 1 věta druhá o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. a § 4 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.

7 Afs 41/2007

O předpisu daňového penále za pozdní úhradu záloh daně silniční musí být daňový dlužník vyrozuměn ve lhůtě, v níž se promlčuje vybrání těchto záloh, přičemž běh promlčecí lhůty ve vztahu k penále za prodlení úhradou záloh nelze vázat na daň jako takovou. Pokud se nedoplatek záloh na daň silniční stal splatným v roce 1998, pak v souladu s § 70 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, začala lhůta pro vybrání a vymáhání daňového nedoplatku na zálohách na dani silniční běžet od 1. 1. 1999.

7 As 19/2007

Správní trestání: provozování rozhlasového a televizního vysílání Odvysíláním navzájem si odporujících informací bez dalšího ověření tohoto rozporu, příp. bez poskytnutí možnosti k dalšímu vyjádření osobám, od nichž tyto informace pocházejí, poruší provozovatel vysílání svou povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů (§ 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání).

2 Azs 17/2008

I. Dvouletá lhůta stanovená v § 10 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci mezinárodní ochrany, pokud byla proti rozhodnutí krajského soudu podána kasační stížnost. II. I o žádosti o udělení mezinárodní ochrany podané před uplynutím lhůty uvedené v § 10 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, musí Ministerstvo vnitra vydat rozhodnutí; nepromine-li lhůtu, řízení zastaví pro nepřípustnost žádosti (§ 45 odst. 3 správního řádu z roku 2004).

8 As 57/2006

U akciové společnosti založené územním samosprávným celkem, jejíž orgány jsou vytvářeny tímto územním samosprávným celkem jako jediným akcionářem společnosti, který zároveň zákonem stanovenými prostředky vykonává dohled nad činností akciové společnosti plnící veřejný účel (provozování fotbalu v dané obci), převažují znaky svědčící o její veřejné povaze, a jedná se tedy o veřejnou instituci ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

9 Ca 69/2007

I. Opravou daně není pouhá evidence předpokládaného nároku odběratele na vrácení jím poskytnutých finančních prostředků dodavatelem. V době, kdy nastala skutečnost odůvodňující opravu základu daně, tedy nepostačuje daňový dobropis pouze pořídit a uschovat. Rozhodující je, zda byl takový dobropis vystaven ke dni, kdy byla oprava základu daně provedena v účetnictví v souladu s § 13 odst. 1 a § 15 odst. 1 a 4 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty (resp. § 43 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) ve vazbě na § 6 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Vystavení a zaúčtování daňového dobropisu prokazuje skutečné provedení opravy základu daně, její výše i oprávněné uplatnění nároku na odpočet daně. II. Pokud nebylo o dobropisech účtováno v době, kdy nastala relevantní

29Ca 5/2007

Výdaje (náklady) uhrazené v rámci exekučního řízení podle exekučního řádu (v projednávané věci byl žalobce - daňový subjekt v postavení povinné osoby), vyčíslené na základě exekučního tarifu, nemohou ze své podstaty splňovat podmínku výdaje vynaloženého na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, neboť se jedná o náklady sankčního charakteru, které byl daňový subjekt nucen hradit v souvislosti s nedobrovolným (vynuceným) uhrazením povinnosti uložené mu dříve již pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

1 Azs 24/2008

Proti usnesení krajského soudu, kterým bylo rozhodnuto o námitce podjatosti soudem ustanoveného tlumočníka (§ 8 odst. 5 s. ř. s.), je kasační stížnost nepřípustná.

8 As 41/2012

I. Pro posuzování podobnosti mezi výrobky podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, je nutné zohlednit všechny relevantní II. Při posuzování podobnosti slovních označení pro účely § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, je nutné vzít v úvahu mimo jiné následující faktory: (1) průměrný spotřebitel obvykle přikládá větší význam počáteční části slov než částem následujícím; (2) průměrný spotřebitel při vnímání slovního označení obvykle rozloží toto označení na slovní prvky, které mu naznačují konkrétní význam nebo které se podobají slovům, jež zná; a (3) průměrný spotřebitel nebude u složené ochranné známky za rozlišovací a převládající prvek celkového dojmu vyvolaného touto ochrannou známkou považovat její popisný prvek, ale její prvek fantazijní. Tato kritéria však nelze aplikovat mechanicky.

8 Afs 31/2008

Řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu, jímž byla odmítnuta žaloba, není řízením, jímž se bezprostředně rozhoduje o právech a povinnostech, které se týkají majetkové podstaty [§ 263 odst. 1 insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb.)]. Nejvyšší správní soud může takovou kasační stížnost odmítnout, aniž by předtím postupoval podle § 264 citovaného zákona.

9 Ca 65/2007

Posouzení, zda jednání policisty spočívající v podání návrhu na obžalobu opomíjejícím podstatný důkaz o vině a v předložení spisu bez tohoto důkazu je zvlášť závažným porušením služební přísahy [§ 106 odst. 1 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky], musí vycházet z hodnocení, zda policista skutečně nese významnou odpovědnost za opatřené důkazy, za nakládání s těmito důkazy a za jejich řádné založení do vyšetřovacího spisu do doby podání návrhu na obžalobu.

2 Aps 3/2007

I. Daňový subjekt se může dát zastupovat zástupcem, jehož si zvolí (§ 10 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). V takovém případě jeho osobní účast v řízení nemůže být správcem daně zásadně vyžadována s výjimkou nutných případů ve smyslu § 10 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. II. Proti pokynu správce daně vyžadujícímu osobní účast daňového subjektu (jeho statutárního orgánu či člena tohoto orgánu) na jednání před správcem daně se lze bránit v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§ 82 a násl. s.ř.s.).

7 Afs 30/2008

Umístěním zboží do svobodného celního skladu, který se nachází na území Evropského společenství, dojde k vývozu zboží pouze tehdy, je-li umístění zboží do tohoto celního skladu potvrzeno celními orgány. Jedině pak je možno považovat dodavatele zboží za vývozce a osobu, která je oprávněna osvobodit zboží od daně z přidané hodnoty na výstupu. Umístění zboží do svobodného celního skladu nelze v tomto případě prokázat jinými důkazními prostředky.

4 Ans 9/2007

I. Rozsah přezkumné pravomoci soudů ve správním soudnictví vymezuje na zákonné úrovni soudní řád správní, konkrétně ustanovení § 4 ve spojení s § 2 s. ř. s. Zákonná definice obsahuje tři prvky. Za prvé, jedná se o orgán moci výkonné či jiný z typu orgánů v definici uvedených. Za druhé, tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Za třetí, toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy. II. S ohledem na ústavní principy je nezbytné rozsah kompetenčních výluk ve správním soudnictví vykládat restriktivně: pouze ty věci, které zákonodárce výslovně vyňal, jsou z přezkumu ve správním soudnictví vyloučeny. Přezkum aktů prezidenta republiky však z rozhodování ve správním soudnictví zákonodárcem vyloučen nebyl. III. Prezident republiky je orgánem moci výkonné. I na jeho počínání se tudíž beze zbytku vztahuje striktní požadavek uplatňování státní moci jen v případech stanovených zákonem a v jeho mezích (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, respektive čl. 2 odst. 3 Ústavy). Prezident republiky při jmenování soudců realizuje úvahu svěřenou mu zákonem, která musí zůstat v zákonných mezích. Je vázán co do počtu a obsahu zákonných podmínek a není oprávněn stanovit podmínky vlastní, které by nebyly obsaženy v zákoně samotném. Stejně tak není oprávněn od některé ze zákonných podmínek odhlédnout a jmenovat kandidáta, který by některou z těchto podmínek nesplňoval. Pokud se prezident republiky rozhodne kandidáta navrženého vládou nejmenovat, pak je povinen jasně a srozumitelně odůvodnit, proč jeho jmenování odmítl.

3 Ads 30/2008

I. Při souběhu více právních úkonů směřujících k rozvázání služebního poměru policisty (zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů) se jednotlivé právní úkony posuzují samostatně a samostatně také nastávají jejich právní důsledky. II. Policista je vázán služební přísahou po celou dobu trvání služebního poměru, tedy jak v době výkonu služby, tak mimo ni (např. i v době pracovní neschopnosti); policistu proto nezbavuje povinnosti svým chováním dbát a naplňovat služební přísahu ani jím předpokládané skončení služebního poměru.

Konf 31/2007

Smlouva o závazku veřejné služby ve veřejné linkové dopravě (§ 19 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě) je veřejnoprávní smlouvou, neboť zakládá práva a povinnosti v oblasti veřejného práva (§ 159 odst. 1 správního řádu z roku 2004); jde přitom o smlouvu subordinační (§ 161 odst. 1 správního řádu z roku 2004), a vztahy jí spravované tak mohou být upraveny i autoritativním rozhodnutím správního orgánu [čl. 1 odst. 5 nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách]. Spory z této smlouvy přísluší rozhodovat správnímu orgánu [§ 169 odst. 1 písm. d) správního řádu z roku 2004].

Konf 34/2007

I. Počínaje účinností zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, tj. ode dne 1. ledna 2007, zanikla příslušnost správních soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění ve správním soudnictví. K řízení jsou příslušné soudy v občanském soudním řízení, a to soudy krajské, které přitom procesně postupují podle části páté občanského soudního řádu (§ 244 a násl. o. s. ř.). Věcí vyvlastnění (§ 28 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění) je přitom třeba rozumět jak případy, kdy správní orgán návrhu na vyvlastnění vyhověl, tak případy, kdy jej pro neplnění zákonných podmínek zamítl. Podstatné je, že se správní orgán věcí zabýval meritorně, a nikoli již výsledek tohoto věcného posouzení. II. Byl-li adresátem žaloby soud, který je jak soudem věcně příslušným k projednání žaloby ve správním soudnictví, tak i soudem věcně příslušným k projednání žaloby podle části páté o. s. ř., tedy tentýž soud, předá příslušný senát krajského soudu, pokud se domnívá, že předmětná věc náleží jinému senátu téhož krajského soudu, tuto věc podle rozvrhu práce tomuto senátu bez procesního rozhodování (§ 104b odst. 3 o. s. ř. a zrcadlově opačný § 46 odst. 4 s. ř. s.).

15Ca 39/2008

Ustanovení § 66 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, je ustanovením speciálním, které rozšiřuje okruh plátců daně z lihu o další skupiny oproti skupinám plátců vymezeným v § 4 odst. 1 téhož zákona. Z formulace § 66 odst. 1 písm. c) citovaného zákona jednoznačně vyplývá, že plátcem daně se stane i fyzická nebo právnická osoba, která pouze skladuje líh, který je předmětem daně z lihu. Dle jazykového výkladu spojka „nebo“

2 As 8/2008

Usnesení o tom, zda osoba tvrdící své účastenství účastníkem řízení je, či nikoli, není správní orgán povinen vydávat v případech, kdy není třeba provádět jakékoli právní hodnocení věci nad rámec prosté aplikace normy; o takový případ se jedná v situaci, kdy je toto účastenství expressis verbis Postup, kdy o tvrzeném účastenství nebude vydáno usnesení (a věc bude vyřešena toliko neformálním sdělením), je třeba omezit na zcela nesporné situace, a v hraničních případech postupovat cestou vydání usnesení ve smyslu § 28 odst. 1 věty druhé správního řádu z roku 2004, podrobeného instanční kontrole.

5 Ao 2/2008

Závazné nařízení a jiné pokyny vydané ústředním správním orgánem (zde Ministerstvo obrany) k zabezpečení postupu podřízených personálních útvarů v souvislosti s realizací zákonem stanovené změny systému odměňování zaměstnanců (zde zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost) nenaplňují materiální ani formální znaky opatření obecné povahy ve smyslu § 171 a násl. správního řádu z roku 2004.

2 Afs 70/2007

I. Ekonomickým důvodem osvobození příjmů z prodeje nemovitostí, přesáhne-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu pěti let, podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je skutečnost, že se nejedná o příjem ve smyslu přírůstku majetku daňového subjektu, nýbrž toliko o transformaci vlastnictví věci (nemovitosti) v její peněžitý ekvivalent. II. Rozdělením pozemků geometrickým plánem nedochází ke vzniku nového vlastnického práva ani ve smyslu daňovém. Jakkoliv totiž vznikají nové parcely (tj. nové věci), je zachován stejný rozsah i obsah vlastnického práva k nim a práva vlastníka nejsou nikterak dotčena. Pokud proto daňový subjekt původní pozemky nabyl v roce 1977, v roce 2001 a 2003 katastrální úřad potvrdil nové geometrické plány a v letech 2001 až 2003 došlo k prodeji těchto nově vyměřených pozemků, byl podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, daňový subjekt od daňové povinnosti osvobozen, protože doba mezi nabytím a prodejem pozemků přesáhla pět let.

6 As 70/2007

I. Správní delikt podle § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (provozovatel vysílání, který zařazuje do vysílání od 6.00 do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, bude potrestán pokutou ve výši 20 000 – 10 000 000 Kč), je spáchán již provedením zakázaného jednání (odvysíláním pořadu určitého obsahu), přičemž ohrožení chráněných zájmů (zde: zájem na zdravém fyzickém, psychickém a morálním vývoji dětí a mladistvých) nemusí hrozit konkrétně a bezprostředně (srov. znak „by mohl ohrozit“ II. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých v oblasti působení médií je zaručena předpisy ústavního pořádku (čl. 32 odst. 1 věta druhá Listiny základních práv a svobod) a vyplývá rovněž ze závazků, které na sebe vzala Česká republika v řadě mezinárodních smluv, zejména z čl. 12 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), čl. 17 Úmluvy o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.), čl. 7 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi (č. 57/2004 Sb. m. s.). Při střetu s právem svobody projevu (čl. 17 Listiny základních práv a svobod, čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) je nutno vážit význam proti sobě stojících zájmů, a to na principu proporcionality; svým významem, obsahem a stupněm právní ochrany se jedná o kolizi zájmů na stejné úrovni.

6 As 34/2007

V případě nabývání státního občanství narozením před 1. 1. 1969 je třeba vycházet z § 1 zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství. Zákon č. 165/1968 Sb., o zásadách nabývání a pozbývání státního občanství, nedopadá na osoby narozené před 1. 1. 1969, byť svým § 13 zrušil bez přechodných ustanovení § 1 zákona č. 194/1949 Sb. Příslušná přechodná ustanovení je třeba hledat v republikovém zákoně, konkrétně v § 17 odst. 2 zákona č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky (podle kterého dítě, které se narodilo v cizině před počátkem účinnosti tohoto zákona a jehož jeden z rodičů je občanem republiky a druhý cizincem, nabývá narozením státního občanství republiky podle dosavadních právních předpisů), a k němu se vztahující poznámce pod čarou, která dosavadními právními předpisy rozumí zákon č. 194/1949 Sb.

2 Aps 1/2008

Proti zveřejnění dokumentace podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, nelze brojit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s.

8 Afs 78/2006

I. Pokud správce daně dodatečným platebním výměrem doměřil daň z příjmu fyzických osob zemřelému (zaniklému daňovému subjektu), představuje tato skutečnost takovou vadu správního rozhodnutí, která způsobuje jeho nicotnost. II. Rozhodnutí žalovaného, jímž bylo odvolání stěžovatelky proti dodatečnému platebnímu výměru zamítnuto, je z uvedeného důvodu rovněž nicotným rozhodnutím.

1 As 28/2010

I. Informace, na něž se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost (§ 19 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím), lze poskytnout pouze tehdy, jestliže tomu nebrání některý z důvodů odepření informací (např. ochrana utajovaných informací, ochrana osobnosti, soukromí a osobních údajů, ochrana obchodního tajemství, ochrana důvěrnosti majetkových poměrů, další omezení dle § 11 téhož zákona). II. Ustanovení § 80 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, nepředstavuje zvláštní důvod pro odmítnutí žádosti o poskytnutí informace, nýbrž pouze zaručuje uchazečům o veřejnou zakázku okamžitý přístup k úplnému znění zprávy o posouzení a hodnocení nabídek.

5 Afs 131/2007

I. Předmět a podmínky definované v zadávací dokumentaci nebo v oznámení veřejné zakázky musí být dodržovány po celý „život II. Má-li zadavatel dostát zásadě nediskriminace účastníků (§ 25 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách), je povinen při změně zadávací dokumentace buď vyhlásit řízení nové, nebo oznámit změnu zadávací dokumentace takovým způsobem, aby nebyli diskriminováni žádní potenciální dodavatelé, tedy oznámit změnu zadávací dokumentace (tedy celé veřejné zakázky) stejnou formou, jakou ji sám vyhlásil, a to za dodržení stejných podmínek, zejména zákonem stanovených lhůt; lhůtu je povinen při změně předmětu zakázky prodloužit takovým způsobem, aby po změně nebyla kratší než zákonem stanovená lhůta minimální. Dodatečnými změnami v zadávací dokumentaci zadavatele však zadavatel nemůže měnit předmět zakázky takovým způsobem, který by byl s to objektivně znemožnit či ztížit uchazečům o veřejnou zakázku se ucházet a nutně by vzbuzoval pochybnosti o důvodech kroků zadavatele. III. Postup zadavatele v režimu § 52 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, dopadá toliko na poskytování dodatečných informací o zadávací dokumentaci ze strany zadavatele; tímto postupem tedy nemůže být zadávací dokumentace měněna, ale mohou být toliko vysvětlovány nejasnosti, které by z jejího obsahu mohly vyplývat, či upřesňovány údaje v zadávací dokumentaci obsažené, které pro svoji nekonkrétnost brání řádnému zpracování nabídky. Změnu technických podmínek obsažených v zadávací dokumentaci tedy nelze provést postupem podle § 52 citovaného zákona, byť by byl postup tam stanovený ze strany zadavatele formálně dodržen.