Výrok
I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni motorové vozidlo tovární značky [Anonymizováno] RZ [SPZ], identifikační číslo (VIN) [Anonymizováno], a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta A] náhradu nákladů řízení ve výši 19 501 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala (po opravě písařské chyby stran identifikačního čísla vozidla) vydání vozidla tovární značky [Anonymizováno], RZ [SPZ], identifikační číslo (VIN) [Anonymizováno] (dále jen „předmětné vozidlo“) s odůvodněním, že účastníci jsou bývalí manželé. Manželství účastníků trvalo od [datum] do [datum], kdy bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhá vypořádání zaniklého společného jmění manželů (řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [Anonymizováno]). Zároveň s podáním žaloby o vypořádání společného jmění manželů podala žalobkyně návrh na vydání předběžného opatření, kterému bylo usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], vyhověno a žalobkyni byla uložena povinnost podat žalobu ve věci samé. Žalobkyně uvedla, že ve svém výlučném vlastnictví má obchodní závod, který provozuje jako fyzická osoba podnikající na základě živnostenského zákona pod identifikačním číslem [hodnota], přičemž obchodní závod vznikl dne [datum], tedy před uzavřením manželství se žalovaným. Součástí obchodního závodu je i předmětné motorové vozidlo, které žalovaný neoprávněně zadržuje. Z toho důvodu žalobkyně požádala registr silničních vozidel o dočasné vyřazení vozidla z provozu. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k vydání předmětného vozidla ve lhůtě do [datum], přičemž žalovaný dosud vozidlo žalobkyni nevydal. Žalobkyně doplnila, že předmětné vozidlo zakoupila od společnosti [Anonymizováno] v SRN, na základě objednávky č. [hodnota] a faktury č. [hodnota] ze dne [datum], přičemž žalobkyně je na faktuře identifikovaná svým daňovým identifikačním číslem a byl uplatněn odpočet DPH.
2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Namítl, že v rámci mimosoudního jednání účastníků o vypořádání společného jmění manželů bylo jednáno o tom, že vozidlo bude prodáno a obdržená cena bude rozdělena dohodnutým způsobem, avšak zástupce žalobkyně návrh této dohody nevypracoval. Žalovaný uvedl, že kupní cena předmětného vozidla byla hrazena z jeho výlučných prostředků, které získal darem od svých rodičů v částce 34 000 €, když doplatek kupní ceny předmětného vozidla ve výši 33 500 € byl uhrazen z účtu vedeného na jméno žalovaného dne [datum]. Zálohu kupní ceny žalovaný taktéž uhradil a vozidlo vyzvedl v Německu, z toho důvodu bylo pojištění vozidla vystaveno na jeho osobu. Žalovaný nezpochybnil, že vozidlo bylo zakoupeno na jméno žalobkyně z důvodu odpočtu DPH.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], s právní mocí dne [datum]. Žalobkyně je osobou podnikající dle živnostenského zákona od [datum] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1-3 se vznikem živnostenského oprávnění dne [datum] a dobou platnosti oprávnění na dobu neurčitou (výpis z veřejné části živnostenského rejstříku na č.l. 4-6 spisu). Z objednávky č. [hodnota] vystavené společností [Anonymizováno], sídlem [adresa], má soud za prokázané, že žalobkyně učinila objednávku předmětného vozidla, přičemž žalobkyně je označena v objednávce příslušným daňovým identifikačním číslem [IBAN] (údaje o subjektu DPH na č.l. 45 spisu) za kupní cenu ve výši 42 647,06 €, záloha na kupní cenu činila 7 000 €. Z faktury vystavené společností [Anonymizováno] dne [datum] má soud za prokázané, že kupující předmětného vozidla byla žalobkyně (označená daňovým identifikačním číslem), přičemž z faktury vyplývá, že vozidlo bylo předáno žalobkyni dne [datum] s tím, že záloha ve výši DPH bude po vývozu vozidla vyplacena zpět kupujícímu. Předmětné vozidlo je v registru silničních vozidel vedeno na žalobkyni jakožto podnikající fyzickou osobu, kdy tato je dle evidenčních údajů vedena jako provozovatel i vlastník předmětného vozidla, jehož předchozí registrační značka v období od [datum] do [datum] byla [Anonymizováno], vozidlo je dočasně vyřazeno z provozu od [datum] (karta vozidla na čl. 10 p.v., sdělení Městského úřadu [Anonymizováno], odbor dopravy a silničního hospodářství ze dne [datum], osvědčení o registraci předmětného vozidla).
4. Z výpisu z bankovního účtu č. [hodnota] vedeného u [Anonymizováno] na jméno žalovaného má soud za prokázané, že dne [datum] byla na účet společnosti [Anonymizováno] poukázána částka 33 500 €. Z darovací smlouvy uzavřené mezi [Anonymizováno] a [jméno FO] a žalovaným vyplývá, že [Anonymizováno] a [jméno FO] jakožto dárci měli darovat a v hotovosti předat dne [datum] žalovanému částku 34 000 €.
5. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] podanou ke zdejšímu soudu (řízení vedené pod sp. zn. [Anonymizováno]) domáhá vypořádání zaniklého společného jmění manželů, když v článku IV. a V. žaloby uvedla, že žalobkyně má ve svém výlučném vlastnictví obchodní závod, jehož součástí je mimo jiné předmětné vozidlo, které tak nespadá do společného jmění manželů. Zároveň s podáním žaloby podala návrh na vydání předběžného opatření s tím, aby žalovanému byla uložena povinnost předat žalobkyni do užívání předmětné vozidlo. Usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo návrhu na vydání předběžného opatření vyhověno a navrhovatelce uložena povinnost podat ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení návrh na zahájení řízení ve věci samé. Proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání, v němž namítal, že předmětné vozidlo má v držení s vědomím a souhlasem navrhovatelky s tím, že bylo mezi účastníky jednáno o prodeji vozidla, avšak zástupce navrhovatelky návrh dohody o prodeji vozidla nezaslal (odvolání žalovaného ze dne [datum]). Žalobkyně pak ve vyjádření k odvolání odpůrce popřela, že by žalovaný měl vozidlo v držení s jejím vědomím a souhlasem. Uvedla, že účastníci o prodeji vozidla jednali, neboť vozidlo žalobkyně nemohla užívat. Nicméně návrh dohody o prodeji nebyl akceptován a taková dohoda tedy nebyla nikdy uzavřena (vyjádření žalobkyně k odvolání ze dne [datum]). Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] bylo usnesení soudu prvního stupně č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] ve výrocích I a II změněno tak, že návrh navrhovatelky na nařízení předběžného opatření byl odmítnut.
6. Předžalobní výzvou ze dne [datum] adresovanou žalovanému a danou na vědomí zástupci žalovaného (dodejka datové zprávy na čl. 13 spisu) vyzvala žalobkyně žalovaného k vydání předmětného vozidla ve lhůtě do [datum].
7. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o důvodnosti uplatněného nároku, když žalobkyně v řízení prokázala, že na základě kupní smlouvy uzavřené mezi společností [Anonymizováno], se sídlem [adresa] a žalobkyní jakožto fyzickou osobou podnikající dle živnostenského zákona (§ 420 odst. 1 o. z.) dne [datum] se předmětné vozidlo stalo součástí obchodního závodu (§ 502 o. z.), který je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, neboť vznik živnostenského oprávnění je datován k [datum], přičemž manželství účastníků bylo uzavřeno až dne [datum]. Údaje v registru silničních vozidel stran vlastníka a provozovatele (§ 4 odst. 2 písm. a) bod 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích), odpovídají skutečnému stavu. Ostatně ani žalovaný nezpochybňuje, že žalobkyně jakožto podnikající fyzická osoba je vlastníkem předmětného vozidla, neboť v opačném případě by nemohl být uplatněn odpočet DPH. Pokud se jedná o tvrzení žalovaného týkající se úhrady části (případně celé) kupní ceny ve výši 33 500 € z výlučných prostředků žalovaného, když částka 34 000 € měla být dne [datum] v hotovosti darována žalovanému jeho rodiči, pak tato argumentace je pro rozhodnutí v nyní projednávané věci irelevantní. Žalobkyně v řízení totiž prokázala, že předmětné vozidlo je součástí obchodního závodu, jejímž výlučným vlastníkem je žalobkyně. Žalovaný nikterak nezpochybňoval, že předmětné vozidlo přes výzvu žalobkyně této dosud nevydal a má jej ve své držbě (v tomto směru by postačilo prokázání skutečnosti, že vozidlo přešlo do držby či detence žalovaného, pokud by žalovaný tvrdil opak, pak by důkazní břemeno tížilo žalovaného – viz rozsudek NS ze dne 14. 11. 2007, sp. zn. 28 Cdo 4178/2007). Úhrada kupní ceny, či její části, z prostředků náležejících do společného jmění manželů by zakládala nárok žalovaného dle § 742 odst. 1 písm. b) o. z., dle něhož každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Takový nárok pak žalovaný může uplatnit v dosud neskončeném řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. V případě, že by žalovaný uhradil kupní cenu, či její část, z jeho výhradního majetku, mohlo k tomuto plnění dojít na základě mnoha různých právních důvodů, kdy pouze některý z nich by zakládal nárok žalovaného na vrácení takto vynaložených finančních prostředků (takový nárok žalovaný může uplatnit v samostatném řízení). Ohledně námitky žalovaného, že byla mezi účastníky v rámci mimosoudních jednání o vypořádání celkové masy majetku náležejícího do společného jmění manželů, řešena otázka prodeje předmětného vozidla, pak je již z tvrzení žalovaného (korespondujícího s listinnými důkazy obsaženými ve spisu zdejšího soudu sp.zn. [Anonymizováno]) zřejmé, že návrh dohody o prodeji vozidla nebyl akceptován (resp. ani vypracován), tudíž k uzavření dohody mezi účastníky v tomto směru nedošlo.
9. Soud tudíž podané žalobě výrokem I vyhověl, když žalobkyně prokázala, že předmětné vozidlo, které žalovaný zadržuje, je součástí obchodního závodu, který je v jejím výlučném vlastnictví (§ 1040 odst. 1 o. z.). Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní.
10. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Námitka žalovaného, že žalobkyně podala žalobu před uplynutím lhůty poskytnuté žalovanému k vydání vozidla v předžalobní výzvě ze dne [datum], není důvodná, neboť žaloba byla podána ke zdejšímu soudu dne [datum], přičemž lhůta poskytnutá žalovanému k dobrovolnému vydání vozidla marně uplynula dne [datum]. Ostatně žalovaný své stanovisko nezměnil ani poté, co mu byla doručena žaloba, když stále setrvává na tom, že žaloba není oprávněná. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3,5 úkonu právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a dle § 11 odst. 2 písm. h) po 2 300 Kč dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 5 AT (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá, sepis žaloby, účast u jednání soudu dne [datum]), 4 náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky 177/1996 Sb. za 6 půlhodin ve výši 900 Kč, cestovní výdaje za cestu osobním motorovým vozidlem zástupce k jednání pak odpovídají § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. a skládá se u motorového vozidla zástupce žalobkyně z náhrady za spotřebované pohonné hmoty v množství 10,5 litru BA/100 km a náhrady za opotřebení vozidla - základní náhrada podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. pro jízdu v roce 2025 ve výši 5,80 Kč/km a 35,80 Kč/litr při cestě na jednání u Okresního soudu v Chebu z Plzně a zpět, tj. 2 x 111 km dne [datum], tj. celkem za jízdní výdaje 2 122 Kč, dále DPH z odměny, náhrad hotových výdajů a jízdného ve výši 2 703 Kč, a hotových výdajů za ověřený překlad písemností v částce 1 926 Kč (faktura č. [hodnota] ze dne [datum], příkaz k úhradě ze dne [datum]), tj. celkem částky 19 501 Kč, splatné k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozhodnutí.