Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 951 Kč, a to v měsíčních splátkách po 500 Kč vždy k 15. dni měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabude tento rozsudek právní moci, pod ztrátou výhody splátek. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 17 912 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní [právnická osoba] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu bylo poskytnuto celkem 12 600 Kč. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil, proto byl úvěr zesplatněn. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny 12 000 Kč a smluvního úroku 5 912 Kč. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni. Pro případ neplatnosti úvěrové smlouvy požadovala žalobkyně vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný namítal, že žalobkyně neprokázala řádné uzavření smlouvy ani její tvrzený obsah. Dále zpochybnil platnost smlouvy pro nepřiměřenost sjednaných podmínek a namítal, že původní věřitel před poskytnutím a postupným navyšováním úvěru řádně neposoudil jeho úvěruschopnost. Přijetí částky 12 600 Kč nezpochybňoval, tvrdil však, že uhradil celkem 2 649 Kč, a připouštěl proto pouze povinnost vrátit rozdíl ve výši 9 951 Kč.
3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.
4. Soud zjistil, že dne [datum] byla elektronicky potvrzena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy] s úvěrovým rámcem 5 000 Kč, úrokovou sazbou 150 % ročně, RPSN 311,10 % a počáteční minimální měsíční splátkou 866 Kč. Smlouva uvádí, že poskytnutí úvěru bylo podmíněno doložením podkladů k ověření úvěruschopnosti a jejím kladným vyhodnocením a že věřitel měl úvěruschopnost ověřovat též v databázích SOLUS, NRKI a BRKI; neobsahuje však konkrétní údaje o příjmech, výdajích a závazcích žalovaného, výsledky lustrací ani vlastní vyhodnocení jeho schopnosti úvěr splácet.
5. Soud zjistil z obchodních podmínek společnosti [právnická osoba] pro produkt [název], že smlouva o úvěru měla být uzavřena elektronicky zadáním verifikačního SMS kódu a následným odesláním potvrzení věřitele; úvěr měl být splácen minimálními měsíčními splátkami a při prodlení mohl být zesplatněn s lhůtou k úhradě nejméně 30 dnů. Podle podmínek měl věřitel před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost klienta na základě vyžádaných informací a dokladů, zejména údajů o jeho příjmech a výdajích a výpisů z účtu, a mohl využít údaje z úvěrových registrů SOLUS, NRKI a BRKI.
6. Soud zjistil, že dne [datum] žalovaný elektronicky potvrdil dodatek č. [číslo smlouvy], jímž byl úvěrový rámec zvýšen z 5 000 Kč na 6 000 Kč a počáteční minimální měsíční splátka na 1 036 Kč; úroková sazba zůstala 150 % ročně a RPSN byla stanovena na 311,90 %. Listina pouze uvádí, že žalovaný splnil podmínky věřitele pro navýšení rámce, neobsahuje však konkrétní údaje ani podklady, podle nichž byla jeho úvěruschopnost před navýšením posouzena.
7. Soud zjistil z listiny Dodatek ke smlouvě o postoupení pohledávek, že [právnická osoba] a [právnická osoba]. uzavřely dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterým změnily obecné podmínky způsobilosti pohledávek k postoupení a způsob určení jejich kupní ceny.
8. Soud zjistil, že dne [datum] žalovaný elektronicky potvrdil dodatek č. [číslo smlouvy], kterým byl úvěrový rámec zvýšen na 9 000 Kč, minimální měsíční splátka na 1 544 Kč a RPSN na 312,30 %, při zachování úrokové sazby 150 % ročně. Listina konkrétní podklady ani způsob posouzení úvěruschopnosti žalovaného před navýšením rámce neobsahuje.
9. Soud zjistil, že dne [datum] žalovaný elektronicky potvrdil dodatek č. [číslo smlouvy], kterým byl úvěrový rámec zvýšen na 11 500 Kč, minimální měsíční splátka na 1 967 Kč a RPSN na 312,40 %, při zachování úrokové sazby 150 % ročně. Listina konkrétní podklady ani způsob posouzení úvěruschopnosti žalovaného před navýšením rámce neobsahuje.
10. Soud zjistil, že dne [datum] žalovaný elektronicky potvrdil dodatek č. [číslo smlouvy], kterým byl úvěrový rámec zvýšen na 12 000 Kč, minimální měsíční splátka na 2 049 Kč a RPSN na 312,20 %, při úrokové sazbě 150 % ročně. Listina neobsahuje konkrétní údaje ani podklady, podle nichž byla úvěruschopnost žalovaného před navýšením rámce posouzena.
11. Soud zjistil z listiny o platbách, že na účet č. [č. účtu] byly ve dnech [datum] až [datum] odeslány částky 5 000 Kč, 1 000 Kč, 3 000 Kč, 2 500 Kč a 500 Kč, tedy celkem 12 000 Kč, s variabilními symboly [hodnota] až [hodnota].
12. Soud zjistil z rámcové smlouvy, že společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba]., sjednaly pro období od [datum] do [datum] rámcové podmínky postupování pohledávek, podle nichž měla být jednotlivá dílčí smlouva uzavřena doručením datové pásky obsahující konkrétní pohledávky postupníkovi a okamžikem jejího doručení měly být pohledávky v ní uvedené postoupeny žalobkyni. Smlouva sama neidentifikuje pohledávku za žalovaným a neprokazuje její zahrnutí do konkrétní datové pásky ani uzavření dílčí smlouvy, kterou byla tato pohledávka postoupena.
13. Soud zjistil, že v seznamu pohledávek je pod referenčním číslem [hodnota] uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [číslo smlouvy] ve výši 17 912 Kč.
14. Soud zjistil z výpisu z bankovního účtu, že dne [datum] byla provedena odchozí platba ve výši 600 Kč na účet č. [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol].
15. Soud zjistil z listiny Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. [číslo smlouvy], že žalovanému bylo ve dnech [datum] až [datum] vyplaceno celkem 12 600 Kč a dne [datum] byla přijata jeho úhrada 2 049 Kč, z níž bylo 600 Kč započteno na jistinu a 1 449 Kč na úrok.
16. Soud zjistil z listiny Opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum] (včetně doručenky), že [právnická osoba] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné minimální měsíční splátky a upozornila jej na možnost zesplatnění úvěru.
17. Soud zjistil z listiny Poslední možnost dohody na úhradě ze dne [datum], že [právnická osoba] oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni [datum] a vyzvala jej k úhradě jistiny 12 000 Kč, smluvního úroku 5 912 Kč, smluvní pokuty 106 Kč a poplatků za upomínky 150 Kč.
18. Soud zjistil z listiny index (včetně doručenky), že žalobkyně v oznámení ze dne [datum] sdělila žalovanému, že na ni byla postoupena pohledávka ze smlouvy č. [číslo smlouvy] ve výši 18 609,86 Kč, a téhož dne jej předžalobní výzvou vyzvala k úhradě této částky a nákladů právního zastoupení.
19. Soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyzvala žalovaného dne [datum] k úhradě minimální měsíční splátky po splatnosti, smluvní pokuty a poplatku za upomínku v celkové výši 4 221 Kč.
20. Soud ze skutkových zjištění učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci.
21. Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] elektronicky smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy] s úvěrovým rámcem 5 000 Kč, úrokovou sazbou 150 % ročně a RPSN 311,10 %. Následnými elektronicky uzavřenými dodatky byl úvěrový rámec postupně zvýšen až na 12 000 Kč. Věřitel žalovanému ve dnech [datum]. až [datum] poskytl celkem 12 600 Kč. Žalovaný uhradil celkem 2 649 Kč, přičemž z platby 2 049 Kč věřitel započetl 600 Kč na jistinu a 1 449 Kč na úrok. Žalovaný poté úvěr řádně nesplácel, a proto jej věřitel po předchozích upomínkách ke dni [datum] zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě jistiny 12 000 Kč, smluvního úroku 5 912 Kč a dalšího příslušenství; příslušné písemnosti byly žalovanému doručeny. Smlouva, její dodatky ani jiné předložené listiny neobsahují konkrétní údaje o příjmech, výdajích a závazcích žalovaného, výsledky ověření v úvěrových registrech ani vyhodnocení jeho schopnosti úvěr splácet. Z předložených důkazů tak nevyplynulo, z jakých konkrétních podkladů věřitel při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy a jednotlivými navýšeními úvěrového rámce vycházel ani jak toto posouzení provedl. Společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba]. sjednaly rámcové podmínky postupování pohledávek, podle nichž byly jednotlivé pohledávky postupovány jejich zahrnutím do datové pásky doručené postupníkovi. V seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [číslo smlouvy] identifikována pod referenčním číslem [hodnota] ve výši 17 912 Kč. Žalovanému bylo postoupení oznámeno a předžalobní výzva mu byla doručena.
22. Soud věc posoudil právně následujícím způsobem.
23. Smlouva uzavřená mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 a 2 tohoto zákona měl poskytovatel před uzavřením smlouvy, jakož i před změnou závazku spočívající ve významném navýšení celkové výše úvěru, důkladně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posoudit měl zejména jeho příjmy, výdaje, závazky a dosavadní plnění dluhů; úvěr mohl poskytnout pouze tehdy, pokud nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jej splácet.
24. Žalobkyně nepředložila žádné podklady, z nichž by bylo možné ověřit, jak právní předchůdkyně žalovaného posoudila, ani jaké informace o jeho příjmech, výdajích a závazcích získala. Úvěrový rámec přitom byl čtyřmi dodatky během tří dnů zvýšen z 5 000 Kč na 12 000 Kč. Rychlé opakované navyšování úvěru bez doloženého posouzení úvěruschopnosti, spolu se skutečností, že žalovaný z poskytnutých 12 000 Kč uhradil pouze 2 049 Kč a poté přestal splácet, nepředstavuje jen formální nedostatek postupu věřitele. V souhrnu tyto okolnosti svědčí o důvodných pochybnostech, zda žalovaný mohl úvěr v navýšeném rozsahu splácet.
25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, samotné pochybení při posouzení úvěruschopnosti k neplatnosti smlouvy nepostačuje; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet, tedy že mu úvěr neměl být poskytnut. Tento závěr Nejvyšší soud potvrdil také v usnesení ze dne 24. 6. 2026, sp. zn. 33 Cdo 991/2026. V projednávané věci je materiální předpoklad neplatnosti naplněn právě souhrnem rychlého navyšování úvěru, absence doloženého posouzení a následného minimálního plnění. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 11. 1. 2024, Nárokuj s.r.o. proti EC Financial Services, a.s., C-755/22, současně potvrdil, že unijní právo nebrání sankci neplatnosti a zániku nároku na sjednané úroky ani tehdy, byla-li smlouva zcela splněna a spotřebitel neutrpěl škodlivé následky.
26. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je smlouva uzavřená v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou neplatná a soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Soud proto posoudil smlouvu ve znění dodatků jako absolutně neplatnou.
27. Podle pravidla uvedeného v § 87 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel vrací pouze poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené svým možnostem. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dovodil, že poskytovateli nenáleží smluvní úroky ani poplatky; zákonný úrok z prodlení může vzniknout až při prodlení s vrácením jistiny v době odpovídající § 87.
28. Žalovanému bylo poskytnuto celkem 12 000 Kč a na vrácení této částky uhradil 2 049 Kč. Zbývající jistina proto činí 9 951 Kč. V tomto rozsahu je nárok důvodný co do jistiny; požadavek na smluvní úrok 5 912 Kč ani na další plnění založené neplatnou smlouvou důvodný není. Doba vrácení jistiny se však řídí možnostmi žalovaného; při sporu ji soud určí podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb.
29. Projevem ochrany spotřebitele je zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (srov. rozsudek NS ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).
30. V posuzované věci je tedy třeba vycházet ze zvláštní úpravy § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle níž je spotřebitel při neplatnosti smlouvy způsobené porušením povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Tato úprava má ochranný účel a brání tomu, aby byl spotřebitel nucen okamžitě a jednorázově vrátit celou jistinu jen proto, že smlouva je neplatná. Samotná výzva k vrácení jistiny z neplatné smlouvy prodlení dlužníka nezakládá. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2025, sp. zn. 33 Cdo 87/2025, pak plyne, že výzva k úhradě dluhu ze zesplatněného úvěru není výzvou k vrácení poskytnuté jistiny z důvodu neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z uvedených důvodů soud nepřiznal žalobkyni nárok na úroky z prodlení.
31. Z výše uvedených důvodů soud zčásti žalobě vyhověl a zčásti ji zamítl. Pokud jde o splátky, žalovaný doložil, že pobírá invalidní důchod II. stupně a že jeho ekonomická situace je slabá.
32. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 50,58 % a žalovaný v rozsahu 49,42 %, byl úspěch obou účastníků prakticky stejný. Rozdíl v jejich procesním úspěchu činil pouze 1,17 procentního bodu ve prospěch žalobkyně. Soud proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.