Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

1 C 195/2026

Soud: Okresní soud v Kutné HořeDatum rozhodnutí: 7. 10. 2026Č. j.: 1 C 195/2026-35Samosoudce: Mgr. Bc. Aleš BambušekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 19. 11. 2026Předmět řízení: o 176 718,50 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKH:2026:1.C.195.2026.1
bezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvysmlouva o úvěruprodlení dlužníkapostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (87) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení další částky 125 818,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 389,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 359,60 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 017,83 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 12 % ročně z částky 28 017,83 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 40 649,67 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky 40 649,67 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částek 74 785,10 Kč a 101 933,40 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o spotřebitelském úvěru, které žalovaný uzavřel dne [datum] a [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně. Tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč a 29 000 Kč, žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil. Pohledávky byly následně postoupeny žalobkyni, která po žalovaném požadovala zaplacení neuhrazených jistin, smluvních poplatků a pokut, kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jakož i dalšího úroku a zákonného úroku z prodlení do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci zjistil následující skutečnosti.

4. Soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, že dne [datum] uzavřely společnosti [právnická osoba] jako postupitel a [právnická osoba]. jako postupník smlouvu, jejímž předmětem bylo úplatné postoupení nezajištěných pohledávek postupitele ze smluv o spotřebitelském úvěru specifikovaných v příloze č. [číslo smlouvy] smlouvy. Soud dále z této smlouvy zjistil, že jednotlivé postupované pohledávky měly být v příloze č. [číslo smlouvy] identifikovány číslem úvěrové smlouvy a jménem a příjmením dlužníka a že tuto přílohu měly obě smluvní strany podepsat ve dvojím vyhotovení společně se smlouvou o postoupení. Soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, že podle článku II odst. 3 mělo k postoupení jednotlivých pohledávek dojít okamžikem připsání sjednané úplaty na účet postupitele.

5. Soud zjistil z první strany listiny označené jako příloha č. [číslo smlouvy] smlouvy o postoupení pohledávek, že obsahuje pořadový seznam pohledávek identifikovaných číslem úvěrové smlouvy a jménem a příjmením dlužníka. Soud zjistil ze strany 26 přílohy č. [číslo smlouvy] smlouvy o postoupení pohledávek, že v seznamu postoupených pohledávek je pod pořadovým číslem [hodnota] uvedena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy] uzavřená se žalovaným. Soud zjistil ze strany 34 seznamu pohledávek, že pod pořadovým číslem [hodnota] je v seznamu uvedena smlouva č. [číslo smlouvy] a jako osoba, k níž se tento záznam vztahuje, je označen žalovaný.

6. Soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně doručenky), vyhotoveného společností [právnická osoba] a adresovaného žalovanému, že žalovanému bylo oznámeno, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] se společnost [právnická osoba]., stala věřitelem pohledávek vzniklých vůči žalovanému ze smluv č. [číslo smlouvy] a č. [číslo smlouvy], a to včetně jejich příslušenství.

7. Soud zjistil z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky, vystaveného dne [datum] společností [právnická osoba], že tato společnost je v listině označena jako postupitel podle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba]., jako postupníkem. Soud dále z této listiny zjistil, že společnost [právnická osoba] potvrdila, že úplata za jednotlivé pohledávky postoupené v rámci přílohy č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek byla dne [datum] připsána na účet postupitele a že tím podle obsahu smlouvy došlo k postoupení pohledávek společnosti [právnická osoba].

8. Soud zjistil z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy], vyhotovené dne [datum], že dne [datum] byla žalovanému poskytnuta částka 29 000 Kč. Žalovaný následně uhradil dne [datum] částku 3 250 Kč. Dne [datum] uhradil částku 200 Kč a dne [datum] částku 100 Kč, Celkem tak uhradil 3 550 Kč.

9. Soud zjistil z tabulky umoření ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy], vyhotovené dne [datum], že smlouva byla sjednána dne [datum] a žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 45 000 Kč. Soud dále z této tabulky zjistil, že žalovaný provedl na úhradu závazku celkem pět plateb, a to dne [datum] ve výši 4 100 Kč, dne [datum] ve výši 5 000 Kč, dne [datum] ve výši 4 900 Kč, dne [datum] ve výši 4 900 Kč a dne [datum] ve výši 650 Kč. Žalovaný tak podle tabulky zaplatil celkem 19 550 Kč.

10. Soud zjistil z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě (včetně doručenky), vyhotovené dne [datum], že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 192 450,72 Kč do [datum]. Výzva se týkala pohledávek ze smluv o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy] a č. [číslo smlouvy]. Soud zjistil z předžalobní výzvy, že podle údajů v ní uvedených měly být pohledávky ze smluv č. [číslo smlouvy] a č. [číslo smlouvy] postoupeny společností [právnická osoba] společnosti [právnická osoba]., na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to se všemi souvisejícími právy a s účinností ke stejnému dni. Ve výzvě bylo dále uvedeno, že předchozí věřitel žalovaného o postoupení písemně informoval a že žalovaný po uzavření smlouvy o postoupení na pohledávky ničeho neuhradil.

11. Soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy], že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle níž mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 45 000 Kč. Část úvěru byla určena k refinancování zůstatku dřívějšího závazku žalovaného vůči témuž poskytovateli a žalovanému měla být vyplacena částka snížená o refinancovaný zůstatek. Soud dále z uvedené smlouvy zjistil, že žalovaný si sjednal rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení a že úvěr měl být splácen v měsíčním režimu. Celková dlužná částka měla být uhrazena v 21 měsíčních splátkách, přičemž výše pravidelné měsíční splátky činila 4 886 Kč.

12. Soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy], že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu, na jejímž základě mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 29 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit vedle jistiny také poplatek za spotřebitelský úvěr, sestávající ze smluvního úroku, částky za zpracování úvěru a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Celková dlužná částka měla být uhrazena v 21 měsíčních splátkách, přičemž výše jednotlivé splátky činila 3 231 Kč.

13. Soud zjistil z formuláře o zařazení zákazníka do pojistného programu, že žalovaný v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru přistoupil ke skupinové pojistné smlouvě č. [číslo smlouvy], kterou společnost [právnická osoba] jako pojistník uzavřela se společností [právnická osoba] jako pojistitelem. Pojistný program zahrnoval zejména pojištění pro případ smrti následkem úrazu nebo nemoci, zlomenin následkem úrazu, pracovní neschopnosti následkem úrazu nebo nemoci a hospitalizace a následné rekonvalescence následkem úrazu nebo nemoci.

14. Soud zjistil ze zákaznické karty a žádosti o spotřebitelský úvěr (ze dne [datum]), že žalovaný v souvislosti se žádostí o úvěr poskytl společnosti [právnická osoba] údaje o své totožnosti, bydlišti, rodinném stavu, bydlení, vzdělání, počtu vyživovaných osob, zdroji příjmů, příjmech a měsíčních výdajích. V žádosti uvedl, že je podnikatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, bydlí jako nájemník, je svobodný a má čtyři vyživované osoby. Soud dále z této listiny zjistil, že v části týkající se pravidelných finančních údajů byly rukou zaznamenány údaje o příjmu žalovaného, dalších příjmech domácnosti, externích splátkách a odhadovaných měsíčních výdajích. Číselné údaje jsou však v předložené kopii zčásti obtížně čitelné a z listiny je nelze bezpečně a jednoznačně přepsat. Soud dále zjistil, že formulář obsahuje část určenou k označení dokumentů použitých k ověření čistého příjmu žadatele, mezi něž patří zejména výplatní pásky, daňové přiznání, pracovní smlouva nebo živnostenské oprávnění, výpisy z bankovního účtu, složenky, výměr důchodu či podpory, faktury a jiné dokumenty. V předloženém vyhotovení není u jednotlivých možností zřetelně a jednoznačně vyznačeno, které konkrétní doklady byly při posouzení žádosti skutečně předloženy a za jaké období. Soud dále z této zákaznické karty zjistil, že žalovaný prohlásil, že reálně disponuje příjmem uvedeným v žádosti, že tento údaj je ke dni podpisu pravdivý, že nezamlčel žádný údaj podstatný pro posouzení žádosti a že mu nejsou známy skutečnosti, které by mu mohly znemožnit řádné splácení požadovaného úvěru. Dále prohlásil, že nepodal ani nezamýšlí podat insolvenční návrh, že vůči němu nebylo zahájeno insolvenční řízení a že proti němu není veden výkon rozhodnutí ani exekuční řízení.

15. Soud učinil ze skutkových zjištění následující pro věc rozhodný skutkový stav.

16. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy], na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč, splatný v 21 měsíčních splátkách po 4 886 Kč. Část tohoto úvěru byla určena k refinancování dřívějšího závazku žalovaného vůči témuž poskytovateli. Žalovaný na tento úvěr uhradil v období od [datum] do [datum] celkem 19 550 Kč. Dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] další smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo smlouvy], podle níž mu byl v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 29 000 Kč, splatný rovněž v 21 měsíčních splátkách, tentokrát po 3 231 Kč. Žalovaný na tento úvěr uhradil celkem 3 550 Kč.

17. Při sjednání úvěrů žalovaný v zákaznických kartách uvedl, že je podnikatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, bydlí v nájmu, je svobodný a má čtyři vyživované osoby. Poskytovateli sdělil údaje o svých příjmech, dalších příjmech domácnosti, pravidelných výdajích a interních i externích úvěrových splátkách. Uvedené údaje žalovaný označil za úplné a pravdivé a prohlásil, že reálně disponuje zaznamenaným příjmem, nezamlčel žádnou skutečnost podstatnou pro posouzení žádosti a nejsou mu známy okolnosti, které by mu bránily v řádném splácení. Zástupce poskytovatele formulářově potvrdil, že uvedené údaje zjistil a ověřil podle dokladů předložených žalovaným a podle jím sdělených informací. Jako podklady k ověření příjmu byly označeny zejména živnostenské oprávnění, daňové přiznání a faktury. Z předložených listin však nebylo možné zjistit, za jaké období byly příjmy žalovaného ověřovány, jak poskytovatel u podnikajícího žalovaného stanovil jeho pravidelný čistý měsíční příjem ani zda od deklarovaných příjmů odečetl náklady podnikání, daně a povinné odvody. Listiny neobsahují přezkoumatelný výpočet skutečných životních výdajů žalovaného a jeho domácnosti, způsob zohlednění čtyř vyživovaných osob ani výslednou částku, která mu měla po úhradě všech výdajů a závazků zbývat. Ačkoli byl žalovaný informován o možnosti ověřování údajů v bankovním a nebankovním registru, nebyl předložen výsledek konkrétního dotazu do těchto registrů ani údaj o tom, zda a kdy byl takový dotaz proveden.

18. Při uzavření druhé úvěrové smlouvy dne [datum] měl přitom žalovaný vůči témuž poskytovateli již závazek ze smlouvy č. [číslo smlouvy] s měsíční splátkou 4 886 Kč. Přistoupením další splátky ve výši 3 231 Kč dosáhlo jeho měsíční zatížení pouze z těchto dvou úvěrů částky 8 117 Kč. Z předložených podkladů nebylo zřejmé, jak poskytovatel při schvalování druhého úvěru zohlednil aktuální zůstatek prvního úvěru, dosavadní průběh jeho splácení, souhrn obou splátek, náklady žalovaného na bydlení a výživu čtyř vyživovaných osob. Listiny tak zachycují údaje uvedené žalovaným a obecné potvrzení poskytovatele o jejich ověření, nikoli však konkrétní a zpětně přezkoumatelný postup, kterým poskytovatel dospěl k závěru, že žalovaný bude schopen oba úvěry řádně splácet.

19. Společnost [právnická osoba] následně uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba]. smlouvu o úplatném postoupení souboru pohledávek ze spotřebitelských úvěrů. Postupované pohledávky byly vymezeny v příloze č. [hodnota] číslem úvěrové smlouvy a jménem dlužníka. Pohledávka ze smlouvy č. [číslo smlouvy] byla v této příloze uvedena pod pořadovým číslem [hodnota] na straně 26 a pohledávka ze smlouvy č. [číslo smlouvy] pod pořadovým číslem [hodnota] na straně 34. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno.

20. Žalovanému byly na základě obou absolutně neplatných smluv poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 74 000 Kč, z toho 45 000 Kč na základě smlouvy č. [číslo smlouvy] a 29 000 Kč na základě smlouvy č. [číslo smlouvy]. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil celkem 23 100 Kč, z toho na první smlouvu 19 550 Kč a na druhou smlouvu 3 550 Kč. Žalovaný tak z poskytnuté částky dosud nevrátil 50 900 Kč.

21. Soud věc posoudil právně následujícím způsobem.

22. Uzavřené smlouvy soud podle jejich obsahu posoudil jako smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Společnost [právnická osoba] při jejich uzavření vystupovala jako poskytovatel ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) téhož zákona. Žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť smlouvy uzavřel mimo rámec své podnikatelské činnosti či samostatného výkonu povolání.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném v době uzavření smluv, byl poskytovatel povinen před jejich uzavřením posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, případně - bylo-li to nezbytné - z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti nebo z jiných zdrojů. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona měl posuzovat zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky, a to na základě porovnání jeho příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Zákon nepředepisuje jednotný formulář ani jedinou metodu takového posouzení. Zvolený postup však musí být přiměřený okolnostem konkrétního úvěru a založený na údajích, které umožňují učinit spolehlivý závěr o schopnosti spotřebitele splácet. Poskytovatel proto nemůže bez dalšího vycházet pouze z nepodložených údajů uvedených spotřebitelem. U podnikatele navíc samotný součet fakturovaných částek nemusí vypovídat o jeho disponibilním příjmu, není-li zohledněna zejména výše nákladů podnikání, daní a povinných odvodů.

25. Žalovaný poskytovateli sdělil údaje o svých příjmech, výdajích a závazcích. Poskytovatel ve formuláři zaznamenal, že tyto údaje ověřil, avšak z provedených důkazů nebylo možné zjistit konkrétní obsah ani výsledek tohoto ověření. Nebylo zejména doloženo, za jaké období byly příjmy žalovaného z podnikání posuzovány, jakým způsobem byl z daňového přiznání, faktur a dalších podkladů vypočten jeho disponibilní příjem ani zda byly zohledněny náklady podnikání, daně a povinné odvody. Samotná výše fakturovaných částek bez posouzení těchto položek neprokazuje výši prostředků, které měl žalovaný k dispozici pro splácení úvěru.

26. Obdobně nebylo doloženo, jak poskytovatel zjistil a vyhodnotil pravidelné výdaje žalovaného a jeho domácnosti, včetně nákladů na bydlení, běžné životní potřeby a výživy čtyř vyživovaných osob. Z podkladů není zřejmé, jaká částka měla žalovanému po úhradě těchto výdajů a splátek dosavadních závazků pravidelně zbývat. Nepředložení výsledku dotazu do úvěrové databáze samo o sobě nemusí znamenat porušení § 86, neboť zákon využití databáze podmiňuje jeho nezbytností. V projednávané věci však nebylo prokázáno, zda byl dotaz proveden a jak poskytovatel ověřil údaje o dalších závazcích žalovaného a o způsobu jejich splácení.

27. U druhé smlouvy, uzavřené dne [datum], bylo třeba provést nové posouzení aktuální finanční situace žalovaného. Poskytovatel již v té době musel zohlednit, že žalovaný splácí první úvěr měsíční splátkou 4 886 Kč; po uzavření druhé smlouvy dosahovalo jeho měsíční zatížení z obou těchto úvěrů celkem 8 117 Kč. Nebylo doloženo, jak poskytovatel posoudil souhrn těchto splátek ve vztahu ke skutečnému disponibilnímu příjmu žalovaného, jeho nákladům podnikání a domácnosti a vyživovací povinnosti vůči čtyřem osobám.

28. Uvedené nedostatky svědčí o tom, že poskytovatel neprokázal, že při uzavření smluv provedl posouzení odpovídající § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Pro použití sankce podle § 87 odst. 1 téhož zákona však nepostačuje pouze zjištění, že posouzení bylo nedostatečné nebo že jeho výsledek není ve spisu doložen. Soud musí samostatně posoudit, zda v době uzavření každé ze smluv existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

29. V projednávané věci tyto pochybnosti nevyplývají pouze z chybějícího výpočtu poskytovatele. Soud je dovozuje ze souhrnu zjištěných okolností: žalovaný podnikal, jeho disponibilní příjem po odečtení nákladů podnikání a povinných odvodů nebyl spolehlivě zjištěn, měl čtyři vyživované osoby a při uzavření druhé smlouvy již hradil splátku prvního úvěru ve výši 4 886 Kč. Po druhém úvěru činilo zatížení pouze z těchto dvou úvěrů 8 117 Kč měsíčně. Za tohoto skutkového stavu nebylo možné bez důvodných pochybností uzavřít, že žalovanému po úhradě nezbytných výdajů a dosavadních závazků zbývaly prostředky dostačující ke splácení dalších úvěrů.

30. Soud je povinen zabývat se splněním povinnosti posoudit úvěruschopnost i z úřední povinnosti. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020, C-679/18, OPR-Finance s. r. o. proti GK, vyložil články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES tak, že vnitrostátní soud má z úřední povinnosti zkoumat, zda věřitel splnil předsmluvní povinnost posoudit úvěruschopnost, a při zjištění porušení vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podporuje požadavek, aby se soud zabýval tím, zda a jak poskytovatel schopnost spotřebitele splácet prověřil.

31. Pro výklad podmínky neplatnosti podle § 87 je podstatná také judikatura Nejvyššího soudu. Rozsudek ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, a usnesení ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1586/2024, zdůrazňují, že samotné pochybení při posouzení úvěruschopnosti nepostačuje: musí být postaveno najisto, že existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Tento výklad Nejvyšší soud potvrdil také v rozsudku ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. 33 Cdo 1056/2025, v němž zdůraznil význam konkrétní finanční situace spotřebitele v době uzavření smlouvy.

32. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 1. 2024, C-755/22, Nárokuj s. r. o. proti EC Financial Services, a. s., doplňuje, že úplné splacení úvěru ani absence prokázané újmy samy o sobě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost nezhojí. Neodstraňuje však požadavek, aby pro použití § 87 byly zjištěny jeho zákonné předpoklady.

33. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou. K neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené svým možnostem. Vzhledem k výše uvedeným zjištěním soud uzavírá, že v době uzavření každé z posuzovaných smluv existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr za sjednaných podmínek. Obě smlouvy jsou proto neplatné podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

34. Postoupení pohledávek na žalobkyni nemůže neplatnost smluv zhojit. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb. se za věřitele považuje také osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru; postoupením přechází pohledávka v rozsahu a s vlastnostmi, které měla v době postoupení (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž dlužníku zůstávají zachovány námitky proti pohledávce (§ 1884 odst. 1 téhož zákona). Žalobkyně proto může požadovat pouze plnění, které jí bylo účinně postoupeno a které podle právního režimu neplatných smluv skutečně náleží.

35. Z neplatných smluv žalobkyni nenáleží sjednané úroky, poplatky ani smluvní sankce; podle § 87 odst. 1 může požadovat pouze dosud nevrácenou poskytnutou jistinu. Část prvního úvěru použitá na úhradu dřívějšího závazku může být do poskytnuté jistiny zahrnuta, byl-li tento závazek skutečný a jeho úhradou zanikl dluh žalovaného; v takovém rozsahu bylo plněno na dluh, který měl žalovaný po právu splnit (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku). Byla-li takto žalovanému poskytnuta nebo v jeho prospěch použita jistina celkem 74 000 Kč a žalovaný uhradil 23 100 Kč, zbývá k vrácení 50 900 Kč. Tato částka se zjišťuje odečtením uhrazených částek od poskytnuté jistiny.

36. Soud nepřehlédl, že žalovaný byl v řízení pasivní, na výzvy soudu nereagoval, k žalobě se věcně nevyjádřil a k jednání se nedostavil. Tato procesní pasivita sama o sobě nezakládá prodlení s vrácením poskytnuté jistiny. Podle § 101 odst. 2 o. s. ř. soud pokračuje v řízení i při nečinnosti účastníků a podle § 101 odst. 3 o. s. ř. může věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti řádně předvolaného účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Nečinnost žalovaného tedy neznamená, že jsou bez dalšího splněny hmotněprávní předpoklady jeho prodlení.

37. V projednávané věci je třeba vycházet ze zvláštní úpravy § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Je-li smlouva neplatná z důvodu, že poskytovatel poskytl úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené svým možnostem. Splatnost jistiny proto nelze bez dalšího odvozovat od smluvního zesplatnění úvěru.

38. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dovodil, že zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku může vzniknout až poté, co se spotřebitel dostane do prodlení s vrácením jistiny v režimu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru; samotná výzva věřitele k vrácení jistiny prodlení nezakládá. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2025, sp. zn. 33 Cdo 87/2025, rozlišilo výzvu k úhradě dluhu ze zesplatněného úvěru od výzvy k vrácení jistiny v důsledku neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1.

39. Procesní pasivita žalovaného nemění skutečnost, že soud k neplatnosti smlouvy přihlíží za zákonných podmínek i bez návrhu. Zároveň však z ní nelze dovodit ani to, že žalovaný bez dalšího potřebuje delší dobu či splátkový režim. Pro použití ochranné doby podle § 87 je třeba vycházet z konkrétních okolností případu; žalovaný však své příjmové, sociální a majetkové poměry netvrdil ani nedoložil a žádný jiný podklad o jeho možnostech není obsažen ve spise.

40. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá přihlédnout k možnostem spotřebitele, avšak nestanoví žádnou pevnou náhradní lhůtu pro případ, že spotřebitel své poměry vůbec netvrdí a nedoloží. Soud nemůže v takové situaci bez skutkového podkladu stanovit například šedesátidenní lhůtu nebo splátkový režim; taková lhůta by byla stejně nepodložena jako kterákoli jiná doba zvolená bez znalosti poměrů žalovaného. Žalovaný, který své poměry zná a měl možnost je v řízení uvést, neposkytl soudu žádný podklad pro určení delší doby ani pro povolení splátek.

41. Za tohoto úzce vymezeného stavu, kdy nelze možnosti žalovaného individuálně zjistit a nejsou doloženy okolnosti ospravedlňující delší dobu či splátkový režim, je namístě použít jako subsidiární objektivní východisko § 160 odst. 1 o. s. ř. analogií legis. Nejde o obecné nahrazení ochranného pravidla § 87 ustanovením § 160 o. s. ř., ale o řešení situace, v níž zvláštní úprava nestanoví konkrétní lhůtu a spotřebitel neposkytl žádný podklad pro její individuální určení. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá přiznání jistiny, současně předkládá soudu k rozhodnutí i otázku jejího vrácení.

42. Ze spisu nevyplývá, že by před rozhodnutím soudu uplynula doba pro vrácení jistiny sjednaná mezi stranami nebo určená soudem podle § 87. Nelze proto žalovaného považovat za osobu, která se již před rozhodnutím soudu dostala do prodlení. Soud mu uložil povinnost jistinu splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku; zákonný úrok z prodlení může být přiznán až při nesplnění této povinnosti po uplynutí uvedené lhůty.

43. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrocích I. a II.

44. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Ke dni rozhodnutí soudu činila hodnota žalobkyní požadovaného plnění včetně kapitalizovaného a do tohoto dne narostlého příslušenství celkem 204 270,93 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 50 900 Kč, tedy v rozsahu 24,92 %, zatímco žalovaný byl úspěšný v rozsahu 75,08 %. Žalovaný je úspěšnější o 50,16 %, náklady řízení však žalovanému nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací