Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výš 11,75 % ročně z této částky, a to od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce.
III. Žalované se vrací část složené zálohy na provedení důkazu ve výši [částka]. Žalovaná se tímto vyzývá, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozsudku sdělila číslo účtu, na který jí má být záloha vrácena.
Odůvodnění
1. Žalobce i žalovaná jsou podle žaloby právnickými osobami, kdy žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v obci a k. ú. [adresa]. Žalovaná je vlastníkem stavby pozemní komunikace nacházející se na pozemku žalobce. Žalobce nabyl vlastnické právo k pozemku dne [datum], kdy v dané době již byla komunikace na pozemku postavena. Z pohledu práva je komunikace samostatnou stavbou v právním smyslu, tedy je vlastník této stavby povinen mít k užívání pozemku pod komunikací určitý titul. Vzhledem k tomu, že pozemek je zastavěn komunikací celý, komunikace brání žalobci užívat pozemek jakýmkoliv způsobem. Žalobce je tedy přesvědčen, že žalovaná užívá pozemek bez právního důvodu, čímž jej omezuje v dispozici s daným pozemkem, kdy za užívání pozemku žalovaná žalobci ničeho nehradí, bezdůvodně se obohacuje. Období, které je předmětem této žaloby je od [datum] do [datum], tedy období jednoho roku. K výši bezdůvodného obohacení žalobce uvádí, že při svém výpočtu vychází z částky ve výši [částka] za m2 ročně, kterou považuje žalobce za adekvátní, kdy celková výměra pozemku činí 2278m2. V případě, že by byla tato cena žalovanou sporována, tak pro tento případ navrhuje jako důkaz [Anonymizováno] posudek, který by stanovil obvyklou výši ročního nájemného v daném čase a místě.
2. Žalovaná považuje podanou žalobu za neopodstatněnou, neboť pozemek parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj na listu vlastnictví č. [hodnota], užívá oprávněně a bezúplatně na základě souhlasu původního vlastníka dotčeného pozemku, resp. vydrženého věcného břemene. Žalovaná se na úkor žalobce žádným způsobem neobohatila. Žalobce v podané žalobě uvádí, že ji podává jakožto vlastník dotčeného pozemku. Z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí však vyplývá, že vlastníkem dotčeného pozemku je společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. se sídlem [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. Žalovaná proto namítá nedostatek věcné aktivní legitimace žalobce k podání předmětné žaloby. Místní komunikace se na části dotčeného pozemku nachází již od osmdesátých letech minulého století. Její výstavba započala na základě stavebního povolení ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno], v roce 1984. Užívání místní komunikace bylo povoleno kolaudačními rozhodnutími č.j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] a zn. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] /Č ze dne [datum]. Ze stavebního povolení a k němu připojených zápisů z veřejného řízení konaného dne [datum] a z místního šetření konaného dne [datum] vyplývá, že stavba místní komunikace byla projednána se všemi dotčenými osobami. Ty se stavbou, jejím umístěním i jejím veřejným užíváním bez výjimky vyslovily souhlas. Ze stavebního povolení dále vyplývá, že uspořádání majetkoprávních vztahů s tehdejšími vlastníky a uživateli nemovitostí proběhlo ještě před začátkem výstavby (splnění této podmínky předcházelo zahájení stavby). Povolení užívání místní komunikace bylo v kolaudačním rozhodnutí ze dne [datum] odůvodněno mimo jiné tím, že při „provádění stavby nebyly nepřiměřeně dotčeny zájmy cizích stran. Skutečnost, že dotčený pozemek je využíván jako místní komunikace (silnice), v daném případě vyplývá přímo ze zápisu v katastru nemovitostí. U druhu využití dotčeného pozemku je totiž výslovně uvedeno ostatní plocha, způsob využití — silnice. Žalobce byl o stavu dotčeného pozemku, jeho účelu a zastavení místní komunikací informován ještě před jeho nabytím. V [Anonymizováno] vyhlášce č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno]. Il[Anonymizováno] [Anonymizováno] je v popisu dotčeného pozemku uvedeno, že se jedná „o pozemek, jenž je využit jako součást silniční komunikace spojující obce [adresa] s napojením na hlavní silniční komunikaci č. [hodnota] ([Anonymizováno]) [adresa]. [adresa] pozemku nejsou v terénu viditelné, pozemek je vymezen silničním tělesem a krajnicemi a příkopy. Venkovní úpravy provedené na pozemku (zejména zpevněný povrch silniční komunikace) nejsou předmětem dražby”. Z uvedeného je evidentní, že se žalobce rozhodl dotčený pozemek dobrovolně nabýt do svého vlastnictví i přesto, že byl zjevně zatížen právy třetích osob, neboť se na něm nachází místní komunikace vlastněná jiným subjektem. Vznik bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobce je proto vyloučen. Žalovaná dále namítala vydržení. Žalovaná je vlastníkem místní komunikace vedoucí přes dotčený pozemek od svého založení. Jak vyplývá z inventarizační karty dlouhodobého majetku týkající se „Příjezdní komunikace I, II, III, V/[adresa] ”, byla tato místní komunikace do jejího vlastnictví zařazena k [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Žalovaná vzhledem k tomu dotčený pozemek, nacházející se pod předmětnou komunikací, nerušeně a v dobré víře užívá (pouze a výlučně pro účely umístění stavby dříve zbudované místní komunikace a její údržbu) již téměř 30 let. Pokud by snad soud dospěl k opačnému závěru, potom žalovaná namítá, že žalobcem uplatněné roční bezdůvodné obohacení ve výši [částka] je zjevně nepřiměřené. V souladu s informacemi dostupnými v katastru nemovitostí nabyl žalobce dotčený pozemek v dražbě dne [datum] za cenu [částka]. Žalobcem požadovaná výše ročního bezdůvodného obohacení proto představuje téměř 2/3 hodnoty celého dotčeného pozemku. V případě zemědělských pozemků se však obvyklá výše ročního nájemného pohybuje v rozmezí 2 – 4 % z hodnoty nemovitosti. Odpovídající výše obvyklého ročního nájemného by se proto v daném případě měla pohybovat v rozmezí od [částka] do [částka]. Žalobce navíc bezdůvodné obohacení vztahuje k výměře celého dotčeného pozemku. Výměra místní komunikace na něm je ale jen poloviční. Z celkové výměry pozemku 2.278 m2 totiž v souladu s provedenou pasportizací činí výměra komunikace 1.165 m2. Výše ročního bezdůvodného obohacení by se vzhledem k tomu měla pohybovat maximálně v rozmezí od [částka] do [částka]. Ani toto rozmezí však nemůže být konečné, neboť je nutno vzít v potaz, že pozemek je volně přístupný, využívá jej v podstatě každý a žalovaná přitom nese veškeré náklady na jeho údržbu.
3. Po provedeném dokazování a ze shodných skutkových tvrzení soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v obci a k. ú. [adresa] (LV [Anonymizováno] k.ú. v [Anonymizováno] kraji) o výměře 2.278 m2. Žalovaná je vlastníkem stavby pozemní komunikace nacházející se na pozemku žalobce. Užívání místní komunikace bylo povoleno kolaudačními rozhodnutími č.j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] a zn. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] /Č ze dne [datum]. Ze stavebního povolení ze dne [datum] a k němu připojených zápisů z veřejného řízení konaného dne [datum] a z místního šetření konaného dne [datum] vyplývá, že stavba místní komunikace byla projednána s dotčenými osobami. Ty se stavbou, jejím umístěním i jejím veřejným užíváním bez výjimky vyslovily souhlas nebo neměli námitek vyjma technických připomínek. Povolení užívání místní komunikace bylo v kolaudačním rozhodnutí ze dne [datum] odůvodněno mimo jiné tím, že při „provádění stavby nebyly nepřiměřeně dotčeny zájmy cizích stran“ a „stanoviska účastníků řízení nejsou záporná ani protichůdná“. Skutečnost, že dotčený pozemek je využíván jako místní komunikace (silnice), v daném případě vyplývá i ze zápisu v katastru nemovitostí. U druhu využití dotčeného pozemku je totiž výslovně uvedeno ostatní plocha, způsob využití silnice. Podle [Anonymizováno] vyhlášky č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjevné, že na sporném pozemku se nachází zpevněný povrch v majetku jiného vlastníka.
4. Z výslechu znalce [jméno FO] soud zjistil, že výsledná cena ročního nájemného by měla činit [částka] ([Anonymizováno] posudek číslo [č. účtu]), výše obvyklého nájemného byla stanovena s přihlédnutím k tomu, že na pozemku se nachází předmětná komunikace. Vzhledem k tomu, že pozemek byl zaměřen po vybudování silnice, a právě pro účely této silnice, má znalec za to, že tento pozemek, slouží pro účely této silnice, která je funkční. To, co je zaměřeno, patří k silničnímu tělesu v rozsahu tedy příkopy, krajnice a podobně. Při stanovení ceny nezohlednil cenu v rámci dražby, s tím, že dražba není standardní obchodní situace. Hodnotu pozemků stanovil podle obecně platných předpisů a pokud má zkušenost, pokud se v [Anonymizováno] republice vykupují pozemky, na který se nachází komunikace, tak se stanoví i ceny, právě podle těchto platných předpisů. V daném případě vyhláška č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v době účinná v době, kdy došlo k nabytí. Vzhledem k tomu, že zde nebylo možno porovnat ceny vzhledem k charakteru pozemku, vycházel z ustanovení § 1 odstavec 4) vyhlášky a stanovil cenu podle příslušné vyhlášky.
5. V reakci na závěry znalců výše uvedené zadal žalovaný [Anonymizováno] posudek znalci [jméno FO] (zn.posudek [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno]). Ten vypověděl, že výše ročního nájemného, obvyklého ročního nájemného za pozemek, který byl předmětem [Anonymizováno] zkoumání, činí částku [částka]. Pozemek byl hodnocen jako zastavěný, silnice je liniovou stavbou. Metodu zvolil klasickou pro výpočet věcných břemen, a to na základě vyhlášky dle bodu [Anonymizováno].[Anonymizováno]. [Anonymizováno] posudku. Vycházel z toho, že v rámci dražby byla nejdříve stanovena cena [Anonymizováno] posudkem, za kterou však tento pozemek byl neprodejný. Teprve poté, co cena byla snížena a pozemek byl prodán za částku [částka], lze vycházet z této ceny jako z ceny, za kterou je pozemek někdo ochoten koupit. Jedná o velmi specifický případ. Specifikum pozemku je v tom, že byl problém i dohledat vůbec číslo komunikace a její důležitost. Je to pouze účelová komunikace, není ani v evidenci správy komunikací. V podstatě se jedná o účelovou komunikaci, kterou [Anonymizováno] zřídilo za účelem odklonu nákladní dopravy od obcí a od souběžně vedoucí komunikace v rámci obcí. Komunikace nikomu nebude chybět, když bude zavřená a pozemek v podstatě k ničemu neslouží. Pozemek je tady specifický, protože jednak byl prodán za malou cenu, jednak znalec vycházel z rozhodnutí [Anonymizováno] soudu [spisová značka], kdy cenu pozemku snižuje to, že se na pozemku nachází cizí stavba. Cena je tedy nízká, protože kupní cena pozemku byla nízká a na pozemku se nachází stavba.
6. V návaznosti soud ustanovil znalce [jméno FO] k upřesnění [Anonymizováno] posudku (č. [hodnota]). V rámci výslechu při doplnění [Anonymizováno] posudku znalec uvedl, že nově vycházel z konkrétně zaměřených metrů účelové komunikace a z geometrických plánů a podle toho zpřesnil výsledky svých [Anonymizováno] závěrů. Roční nájemné činí částku [částka] za pozemek za rok. Důvody a způsob, jakým znalec stanovil cenu, vycházejí i z předcházejícího [Anonymizováno] posudku a na tom by ničeho neměnil. Kupní cenu by ve svém [Anonymizováno] posudku akcentoval, a to zásadně, protože je to cena daná v místě a čase obvyklá. Pokud k prodeji pozemku došlo později, tak tuto cenu nezohledňoval, protože měl zadání k datu roku 2020 a vycházel tedy ze situace v roce 2020, nemůže brát následné období. Dle názoru znalce pozemek není pronajatelný. K závěrům znalce [jméno FO] se vyjádřil tak, že [Anonymizováno] posudek vychází z ceny stanovené dle cenových předpisů, nicméně předpis pro stanovení odhadu ceny nemovitostí hovoří vždy o ceně obvyklé a tato cena neodpovídá ceně stanovené podle cenových předpisů. Hodnota pozemku však činí 58 % z takovéto ceny. On ve svém posudku vycházel z ceny ve výši 54 % ze zjištěné ceny dle cenových předpisů, vycházel přitom z finální kupní ceny a jeho zjištění je zásadním rozporu s tím, co uvádí [Anonymizováno] posudek mu předložený. Co se týče koeficientů, tam může mít každý znalec odlišné názory, tyto koeficienty se mohou lišit.
7. S ohledem na odlišný přístup znalců, a především zásadní rozdíl ve stanovení výše obvyklého nájemného (pro stanovení výše bezdůvodného obohacení) navrhnul žalobce soudu, aby byl vypracován [Anonymizováno] [Anonymizováno] posudek. Za účelem jeho provedení po zjištění odpovídající ceny byla žalobci uložena povinnost složit zálohu na [Anonymizováno] [Anonymizováno] posudek usnesením č.j. [spisová značka].
8. Po právní stránce soud vyhodnotil věc následovně. Právní úprava tzv. práva stavby byla obsažena v zákoně č. 86/1912 ř.z., o právu stavby, a posléze v zákoně č. 88/1947 Sb., o právu stavby, jehož zněním se ve velké míře inspirovala též právní úprava práva stavby obsažená nyní v [Anonymizováno]. Od roku 1950 však právní institut práva stavby upadal a v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. nebyl již upraven vůbec. Tak tomu bylo i v době výstavby komunikace v letech 1984 a násl, kdy byla zahájena výstavba komunikací na sporném pozemku. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v době výstavby komunikace byl podle tehdy platných předpisů udělen souhlas dotčených osob její výstavbou. Nejednalo se tedy o stavbu neoprávněnou. Pokud v době vzniku stavby jako věci v právním slova smyslu nejde o tzv. neoprávněnou stavbu, skutečnosti nastavší později již aplikaci ustanovení o tzv. neoprávněné stavbě nemohou založit (srovnej rozsudek [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Vlastník pozemku se proto nemůže domáhat odstranění stavby; přesto je nutno vzájemný vztah mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku vypořádat, protože stavba objektivně stojí na cizím pozemku a vlastník stavby využívá užitnou hodnotu pozemku za situace, kdy právní důvod k užívání pozemku již nemá, neboť tento zanikl. Tento vztah se mezi nimi vypořádá podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., nyní § 2991 OZ).
9. Rozhodovací praxe [Anonymizováno] soudu, aprobovaná i judikaturou [Anonymizováno] soudu, se ustálila v názoru, podle něhož vzniká vlastníku stavby pozemní komunikace umístěné na cizím pozemku, aniž by mu k tomu svědčil řádný právní titul, bezdůvodné obohacení na úkor majitele dotčeného pozemku (viz zejména usnesení [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či jeho rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dále např. usnesení [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], nebo ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno]). Výše takto získaného majetkového prospěchu je pak v intencích konstantní judikatury vyjadřována částkou odvíjející se od hladiny obvyklého nájemného v daném místě a čase, přičemž bylo-li nájemné v posuzovaném období regulovanou cenou, nemůže výše bezdůvodného obohacení přesáhnout částku omezenou cenovými předpisy (k tomu viz zejména rozsudek [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále namátkou z jeho novější judikatury rozsudky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo jeho usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Uvedené teze pak obstály i v rámci přezkumu v řízení před [Anonymizováno] soudem (srov. zejména jeho usnesení ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jímž byla odmítnuta ústavní stížnost brojící proti shora zmíněnému usnesení [Anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka], či dále usnesení [Anonymizováno] soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], bod 10).
10. V daném případě se však nejedná o nájemné regulované cenovými předpisy. Žalobce i žalovaný jsou podnikajícími právnickými osobami, na které se žalobcem citovaný cenový věštník Ministerstva [Anonymizováno] za rok 2019 a 202o nevztahuje, neboť příslušný [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum], částka [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. reguluje nájemné z pozemků, na kterých není provozována podnikatelská činnosti a slouží zejména pro veřejnou správu (čl.2). Obě strany jsou přitom podnikajícími právnickými osobami a účel tohoto způsobu užití pozemků nebyl prokázaná a s ohledem na strany sporu se soudu ani nejeví reálný.
11. Soud neshledal důvodnými ani námitky ohledně vydržení ze strany žalované, protože ze samotného vyjádření žalované, a následného dokazování, je zjevné, že žalobce (právní předchůdci) od počátku věděl, že je zde dán pouze souhlas se stavbou (v relaci tehdy platných předpisů), a nikoliv jakýkoliv jiný titul opravňující k držbě pozemků. Lze sice vydržet právo stavby, nikoliv však pozemky pod stavbou se nacházející pouze na základě souhlasu se stavbou. Žalovaný nedoložil žádný titul, který by mohl vést k závěru o držbě, případně vydržení.
12. Civilní soudní spory jsou vedeny mj. zásadou dispoziční. Znamená to, že procesní iniciativa je dána do rukou účastníků řízení, kteří prostřednictvím úkonů disponují řízením či předmětem řízení. Tyto úkony účastníků jsou proto nazývány dispozičními úkony. Tato zásada vyplývá z myšlenky právního zájmu, tedy že iniciativa je dána tomu, kdo uplatňuje či brání své právo. Po zahájení řízení zavazují účastníky v různé míře řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Účastníci civilního řízení sporného vzhledem k tomu, že v civilním procesu jako vůdčí zásada zcela jednoznačně převažuje zásada projednací nad zásadou vyšetřovací, mají v civilním řízení sporném povinnost důkazní a musí unést důkazní břemeno neboli onus probandi, tudíž pro úspěšné zakončení sporu musí do řízení vnést rozhodná tvrzení a k nim potřebné důkazy. Důkazní povinnost účastníka je upravena v § 120 odst. 1 OSŘ, kde je stanoveno, že účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
13. Podle § 120 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. (2) Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. (3) Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.
14. Podle § 141 o.s.ř. (1) Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.
15. Jak již bylo konstatováno, byl žalobce usnesením č.j. [spisová značka] vyzván ke složení zálohy na [Anonymizováno] [Anonymizováno] posudek. Součástí usnesení bylo i poučení, že pokud nebude záloha složena, nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést. Žalobce zálohu nesložil, soud proto neustanovil [Anonymizováno] ústav k vyhotovení [Anonymizováno] [Anonymizováno] posudku a ukončil dokazování (protokol [datum]). V rámci jednání byl rovněž žalobce soudem poučen, že z [Anonymizováno] [Anonymizováno] posudku bude soud vycházet při rozhodnutí ve věci samé (protokol [datum]). Ostatně sám žalobce vyhotovení [Anonymizováno] [Anonymizováno] posudku navrhnul a nebylo tak dle názoru soudu dalšího poučení třeba.
16. Žalobce se domáhal bezdůvodného obohacení. Vzhledem k velmi specifické situaci týkající se sporných pozemků, kdy znalec [jméno FO] dokonce popsal pozemky za nepronajatelné, ze znaleckých závěrů vyplynulo, že znalci neměli k dispozici srovnávací materiál. Existoval pouze jediný údaj z dražby za období předcházející žalovanému, když i zohlednění této částky je sporné. Bylo nezbytné, aby se [Anonymizováno] ústav vypořádal s touto situací a soud mohl stanovit výši bezdůvodného obohacení odpovídající obvyklému nájemnému. K tomu však v důsledku postupu žalobce nedošlo, přestože sám tento důkaz navrhnul.
17. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno a neprokázal odpovídajícím způsobem výši požadovaného bezdůvodného obohacení. Proto soud žalobu zamítnul.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] (dále jen „a. t. 2024”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] za období od do [datum] sestávající z částky [částka] za každý ze 13 úkonů právní služby učiněných do [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. 2024 (převzetí a příprava zastoupení ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum] – vyjádření k žalobě, účast na jednání před katastrálním pro [Anonymizováno] kraj ze dne [datum], účast na jednání před soudem ze dne [datum], účast na jednání před soudem ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum] – vyjádření ke koncentraci řízení, písemné podání ze dne [datum] – vyjádření ke [Anonymizováno] posudku a replika na vyjádření žalobkyně, účast na jednání před soudem ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum] – vyjádření žalované se založením [Anonymizováno] posudku, účast na jednání před soudem ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání před soudem ze dne [datum], účast na jednání před soudem ze dne [datum]) včetně 13 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. 2024 a odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum] (dále jen „a. t. 2025“) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za jeden úkon právní služby učiněný od [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. 2025 (účast na jednání před soudem ze dne [datum]) včetně paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. 2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud nepřiznal zástupci žalované odměnu za následující úkony právní služby – písemné podání ze dne [datum] – vyjádření ve věci samé, dále písemné podání ze dne [datum] – dosavadní vyčíslen nákladů ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum] – sdělení k výsledku mimosoudního jednání, neboť žalovaná v uvedených podáních převážně zrekapitulovala svou dosavadní argumentaci, případně sdělovala soudu výši jejích dosavadních nákladů v řízení a nebyly proto pro rozhodnutí ve věci více potřebné. Celková výše nákladů právního zastoupení žalované tudíž činí [částka]. Soud dále žalované přiznal náklady důkazu – [Anonymizováno] posudku v celkové výši [částka] sestávající z ceny za vypracování [Anonymizováno] posudku č. [hodnota] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ve výši [částka] (doloženo fakturou č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum]) a dále z nákladů na vyhotovení dodatku č. [hodnota] ke [Anonymizováno] posudku č. [hodnota] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ve výši [částka] a na výslech znalce na soudním jednání ve výši [částka], kdy tyto náklady byly uhrazeny ze zálohy složené žalovanou. Náhrada hotových výdajů v podobě jízdného nebyla žalované přiznána, neboť žalovaná užila dne [datum] motorové vozidlo bez předchozího souhlasu soudu (§ 30 vyhlášky Ministerstva [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy), přičemž soudu ani nedoložila skutečnou spotřebu užitého motorového vozidla. Cestové výdaje žalované ze dne [datum] nepovažuje tak soud za účelné a hospodárné.
19. Jelikož žalovaná složila na provedení dokazování zálohy v souhrnné výši [částka], přičemž na vyhotovení dodatku č. [hodnota] ke [Anonymizováno] posudku č. [hodnota] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] a výslech znalce bylo vynaloženo toliko [částka], rozhodl soud výrokem III. tak, že se žalované vrací zbývající část nespotřebovaných záloh ve výši [částka].