Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost4× citováno

Spisová značka

I. ÚS 118/22

Téma · generováno AISubsidiarita ústavní stížnosti v trestním řízení

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 24. 1. 2022Zpravodaj: Jirsa JaromírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2022:1.US.118.22.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - PODotčený orgán: SOUD - VS PrahaNapadený akt: jiný zásah orgánu veřejné mociPodání: 14. 1. 2022Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva

Shrnutí · generováno AI

Společnost napadla předvolání k veřejnému zasedání, protože před soudem prvního stupně nevystupovala jako obžalovaná. Ústavní soud stížnost odmítl, jelikož své námitky může nejprve uplatnit u vrchního soudu. Proto ani nerozhodoval samostatně o přednostním projednání a nevydal předběžné opatření.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost je podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nepřípustná, nebyly-li před jejím podáním vyčerpány dostupné procesní prostředky ochrany práv. Námitky proti postupu vrchního soudu musí navrhovatelka nejprve uplatnit v řízení před tímto soudem, který je povolán její základní práva chránit. Návrh byl proto odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Na základě zásady subsidiarity ústavní stížnosti je rozhodovací činnost vybudována na přezkumu věcí v případech, v nichž nelze protiústavnost napravit žádnými dalšími procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných právních norem.
    Zobrazit v textu
  • Námitky, které navrhovatelka ve svém podání uvádí, může uplatnit především v řízení před obecným (vrchním) soudem, který je povolán šetřit její základní práva, a teprve v případě, nestane-li se tak, bude prostor pro zásah Ústavního soudu.
    Zobrazit v textu
  • Z uvedených důvodů soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť před jejím podáním navrhovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky ochrany, které jí zákon k ochraně práv přiznává.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu obchodní korporace Metrostav Infrastructure, a. s., se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, advokátem se sídlem [adresa] proti předvolání Vrchního soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 2 To 127/2020 ze dne 29. prosince 2021, ve spojení s návrhem na přednostní projednání věci a na vydání předběžného opatření, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

1. Navrhovatelka se domáhá zásahu Ústavního soudu proti postupu Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud"), který ji předvolal jako obžalovanou k veřejnému zasedání (6. - 8. dubna 2022) za situace, kdy v řízení před soudem prvního stupně v tomto postavení nevystupovala. Obžalovanou právnickou osobou v původním řízení byla pouze navrhovatelku ovládající (právnická) osoba. Navrhovatelka je přesvědčena, že předvoláním byla porušena její základní práva; neví, čeho se věc má týkat, a jen z jiného řízení (viz věc vedená pod sp. zn. IV. ÚS 2707/21) má povědomí o (podle ní nesprávné) aplikační teorii vrchního soudu týkající se singulární sukcese původního obviněného podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů. Současně navrhovatelka požádala o projednání věci mimo pořadí podle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a dále navrhla, aby Ústavní soud předběžným opatřením podle § 80 zákona o Ústavním soudu zakázal vrchnímu soudu jednat s ní jako s obžalovanou do ukončení tohoto řízení.

2. Na základě zásady subsidiarity ústavní stížnosti je rozhodovací činnost vybudována na přezkumu věcí v případech, v nichž nelze protiústavnost napravit žádnými dalšími procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných právních norem. Tuto zásadu upravuje § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a je rozpracována v četné judikatuře Ústavního soudu [viz například nález sp. zn. III. ÚS 62/95 ze dne 30. listopadu 1995 (N 78/4 SbNU 243) či usnesení sp. zn. II. ÚS 293/97 ze dne 19. prosince 1997 (U 22/9 SbNU 467), sp. zn. Pl. ÚS 38/10 ze dne 9. února 2011 (U 1/60 SbNU 759) aj.]. Podle uvedené zásady ochrana základních práv není a z podstaty věci ani nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, ale všech orgánů veřejné moci (čl. 4 Ústavy České republiky).

3. Námitky, které navrhovatelka ve svém podání uvádí, může uplatnit především v řízení před obecným (vrchním) soudem, který je povolán šetřit její základní práva, a teprve v případě, nestane-li se tak, bude prostor pro zásah Ústavního soudu.

4. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť před jejím podáním navrhovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky ochrany, které jí zákon k ochraně práv přiznává.

5. Odmítá-li návrh soudce zpravodaj z důvodů daných v § 43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, činí tak zpravidla bezprostředně po doručení návrhu, a proto nebylo nutné o přednostním projednání samostatně rozhodovat. Ze shodného důvodu nebylo namístě vydat ve věci předběžné opatření. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. ledna 2022

Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací