Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. K. B., soudního exekutora, Exekutorský úřad Hodonín, se sídlem [adresa] zastoupeného JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 8. 11. 2013 č. j. 45 E 250/2012-10, č. j. 43 E 292/2010-10, č. j. 44 E 139/2011-10 a č. j. 43 E 413/2011-10, za účasti Okresního soudu v Hodoníně jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 1. 2014, stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí, kterými Okresní soud v Hodoníně (dále jen "okresní soud") nevyhověl námitkám stěžovatele a potvrdil příkazy k úhradě nákladů exekuce vydané soudním exekutorem Mgr. J. K., Exekutorský úřad Brno-město, pod č. j. 159 Ex 01764/13-007, č. j. 159 EX 02274/13-005, č. j. 159 EX 01601/13-006, všechny ze dne 22. 10. 2013, a č. j. 159 EX 02365/13-007 ze dne 15. 10. 2013, jimiž v souvislosti se záměnou exekutora mezi stěžovatelem a exekutorem Mgr. J. K. (učiněnou podle bodu 5 čl. II zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) stěžovateli nebyla přiznána náhrada nákladů exekučních řízení, vedených stěžovatelem (do provedené záměny) pod sp. zn. 1204/13, 1166/13, 1182/13 a 1177/13.
Ústavní stížnost byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou.
Ústavní soud předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Při tomto zkoumání Ústavní soud zjistil, že stěžovatelova nynější věc je obdobná věci řešené v rámci jiné ústavní stížnosti stěžovatele pod sp. zn. IV. ÚS 2658/14, která byla dne 20. 8. 2014 Ústavním soudem odmítnuta jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Jak Ústavní soud stěžovateli v usnesení ve věci sp. zn. IV. ÚS 2658/14 již vysvětlil, v těchto případech vystupuje soudní exekutor jako orgán veřejné moci a vzhledem k takovémuto svému postavení není oprávněn k podání ústavní stížnosti. V podrobnostech lze pro stručnost dále plně odkázat na odůvodnění uvedeného usnesení Ústavního soudu a v něm uváděnou další judikaturu (veškerá rozhodnutí Ústavního soudu viz nalus.usoud.cz).
Vzhledem k uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. října 2014
JUDr. Radovan Suchánek v. r. soudce zpravodaj